16 C 27/2023

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem JUDr. Ivo Mikolajkem ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 45 609 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 27 209 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 839,09 Kč a 2 704,56 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 3 958,23 Kč a 3005,79 Kč, dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 18 337,59 Kč od 2. 11. 2022 do zaplacení a ve výši 10 % ročně z částky 10 964 Kč od 2. 11. 2022 do zaplacení a úrokem ve výši 8,30 % ročně z částky 18 337,59 Kč od 2. 11. 2022 do zaplacení a úrokem ve výši 10 % ročně z částky 10 964 Kč od 2. 11. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se ve zbývajícím rozsahu zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 227 Kč, a to k rukám jejího zástupce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 45 609 Kč s příslušenstvím, a to jako nedoplatku ze dvou smluv o spotřebitelském úvěru.

2. Tvrdila, že dne 31. 1. 2019 byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] Na základě této smlouvy byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 20 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit jistinu, úrok 4 000 Kč, administrativní poplatek 4 000 Kč, poplatek za hotovostní inkaso 8 000 Kč, poplatek za životní pojištění 480 Kč a poplatek za asistenční služby 540 Kč v 60 týdenních splátkách po 617 Kč Poslední splátka byla splatná do 26. 3. 2020. Žalovaná uhradila celkem 13 525 Kč. Pohledávka z této smlouvy byla smlouvou ze dne 1. 11. 2022 postoupena na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 18 337,59 Kč, poplatku za hotovostní inkaso 5 239,40 Kč, poplatku za životní pojištění 314,36 Kč, poplatku za asistenční služby 353,65 Kč, dále kapitalizovaného úroku ve výši 12 049,32 Kč (jedná se o úrok 24,90 % ročně z jistiny od 27. 3. 2020 do data postoupení), kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 4 839,09 Kč (jedná se o zákonný úrok z prodlení z jistiny od 27. 3. 2020 do data postoupení) a běžícího smluvního úroku ve výši 24,90 % ročně z dlužné jistiny od 2. 11. 2022 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z dlužné jistiny od 2. 11. 2022 do zaplacení.

3. Dále tvrdila, že dne 15. 11. 2018 byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] Na základě této smlouvy byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 20 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit jistinu, úrok 3 400 Kč, administrativní poplatek 4 000 Kč, poplatek za hotovostní inkaso 10 400 Kč, poplatek za životní pojištění 546 Kč a poplatek za asistenční služby 702 Kč v 78 týdenních splátkách po 501 Kč Poslední splátka byla splatná do 14. 5. 2020. Žalovaná uhradila celkem 18 934 Kč. Pohledávka z této smlouvy byla smlouvou ze dne 1. 11. 2022 postoupena na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 14 986,96 Kč, dále kapitalizovaného úroku ve výši 7 978,17 Kč (jedná se o úrok 21,27 % ročně z jistiny od 15. 5. 2020 do data postoupení), kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 3 750,90 Kč (jedná se o zákonný úrok z prodlení z jistiny od 15. 5. 2020 do data postoupení) a běžícího smluvního úroku ve výši 21,27 % ročně z dlužné jistiny od 2. 11. 2022 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z dlužné jistiny od 2. 11. 2022 do zaplacení.

4. Žalovaná se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřila.

5. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen„ o. s. ř.“).

6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 31. 1. 2019 (č. l. 17) soud zjistil, že žalované byla v hotovosti poskytnuta částka 20 000 Kč. Úrok byl ujednán ve výši 32,15 % p. a. Celková částka ke splacení v případě řádného splácení činila 37 020 Kč splatná v 60 týdenních splátkách. Z toho 20 000 Kč činila jistina, úrok 4 000 Kč, administrativní poplatek 4 000 Kč, poplatek za inkaso v hotovosti 8 000 Kč, poplatek za pojištění [anonymizována dvě slova] 480 Kč, poplatek za asistenční služby [anonymizována dvě slova] 540 Kč. Týdenní splátky činily 617 Kč. Ve smlouvě byla stanovena povinnost splácet úvěr v hotovosti (bod 2.3 smlouvy).

7. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 14. 11. 2018 (č. l. 16) soud zjistil, že žalované byla v hotovosti poskytnuta částka 20 000 Kč. Úrok byl ujednán ve výši 21,27 % p. a. Celková částka ke splacení v případě řádného splácení činila 39 048 Kč splatná v 78 týdenních splátkách. Z toho 20 000 Kč činila jistina, úrok 3 400 Kč, administrativní poplatek 4 000 Kč, poplatek za inkaso v hotovosti 10 400 Kč, poplatek za pojištění [anonymizována dvě slova] 546 Kč, poplatek za asistenční služby [anonymizována dvě slova] 702 Kč. Týdenní splátky činily 501 Kč. Ve smlouvě byla stanovena povinnost splácet úvěr v hotovosti (bod 2.3 smlouvy).

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 11. 2022 a seznamu postupovaných pohledávek soud zjistil, že obě pohledávky za žalovanou byly postoupeny současné žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem původního věřitele ze dne 24. 11. 2022.

9. Z ničeho nevyplývá, že by žalovaná uhradila cokoliv nad rámec tvrzení žalobkyně.

10. Lze učinit závěr o skutkovém stavu, podle něhož žalovaná dne 14. 11. 2018 obdržela od žalobkyně částku 20 000 Kč a zavázala se při řádném splácení vrátit celkem 39 048 Kč v 78 týdenních splátkách po 501 Kč, avšak zaplatila pouze 18 934 Kč. Dne 31. 1. 2019 žalovaná obdržela od žalobkyně částku 20 000 Kč a zavázala se při řádném splácení vrátit celkem 37 020 Kč v 60 týdenních splátkách po 617 Kč, avšak zaplatila pouze 13 525 Kč.

11. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto právním závěrům:

12. Právní vztahy stran sporu se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ“) a zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZSÚ“).

13. Smlouva uzavřená mezi stranami byla smlouvou o zápůjčce podle § 2390 O 14. Podle § 2390 OZ platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

15. Podle § 2392 odst. 1 věty první OZ platí, že při zápůjčce peněžité lze dohodnout úroky.

16. Podle § 580 odst. 1 OZ platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

17. Podle § 588 OZ platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

18. Podle § 1802 OZ platí, že mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

19. Podle § 1813 OZ platí, že se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

20. Podle § 122 odst. 4 ZSÚ ve znění účinném od 23. 4. 2020 platí, že u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.

21. Podle čl. II bod 1 zákona č. 186/2020 Sb., který nabyl účinnosti 23. 4. 2020, platí, že dostal-li se dlužník do prodlení s plněním povinností vyplývajících ze smlouvy o odložené platbě, peněžité zápůjčce, úvěru nebo obdobné finanční službě po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, použije se namísto příslušných ustanovení smlouvy, pokud jsou v rozporu s § 122 odst. 4 nebo 5 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, § 122 odst. 4 nebo 5 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, i když byla smlouva uzavřena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

22. Z citované úpravy je zřejmé, že povinností žalované bylo v případě obou smluv vrátit jistinu.

23. Poplatek a jeho dílčí složky nelze u obou smluv vnímat jinak než jako cenu plnění a nelze jej tudíž poměřovat optikou ust. § 1813 OZ (shodně viz Stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2014, sp. zn. Cpjn 203/2013).

24. To však nebrání poměřování hlediskem dobrých mravů. Pro posouzení, zda je jednání účastníka v souladu či v rozporu s dobrými mravy, zákon výslovně nestanoví, z jakých hledisek má soud vycházet; vymezení hypotézy právní normy tedy závisí v každém konkrétním případě na úvaze soudu. Rozhodnutí o tom, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 588 OZ, je vždy třeba učinit po pečlivé úvaze, v jejímž rámci musí být zváženy všechny rozhodné okolnosti případu.

25. Celková výše úroku a poplatků bez započtení„ nepovinných“ služeb (pojištění asistenční služby) činila v případě starší smlouvy 17 800 Kč a v případě novější smlouvy 16 000, což je v poměru k jistině (20 000 Kč v obou případech) částka zjevně přemrštěná (89 % jistiny u starší, 80 % jistiny u novější), a to i s ohledem na délku zápůjčky 78 resp. 60 týdnů (cca jeden a půl roku u starší smlouvy a cca jeden rok a jeden a půl měsíce u novější smlouvy). Soud proto posuzoval oprávněnost jednotlivých nároků.

26. Úrok byl u starší smlouvy ujednán v sazbě 21,27 % p. a., u novější 32,15 % p. a. Nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. 12. 2004). Na druhé straně lze dle Nejvyššího soudu připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných mezi fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné finanční situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto - v závislosti na okolnostech konkrétního případu - nemusí být nepřiměřený úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005 – i v tomto rozsudku však Nejvyšší soud připomněl, že není možné tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem. Vedle toho je třeba zdůraznit, že v citované věci se Nejvyšší soud vyjadřoval k půjčce mezi fyzickými osobami, nikoliv k půjčce ve vztazích podnikatele vůči spotřebiteli, ve kterých je na poskytovatele půjčky nutno klást vyšší nároky).

27. U novější smlouvy byl ujednaný úrok téměř čtyřnásobný oproti průměrné sazbě poskytované bankami ve stejném období (8,30 % p. a. v lednu 2019 dle údajů o úvěrech pro domácnosti s fixací 1 – 5 let v databázi ČNB – ARAD dostupné na https://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.STROM_SESTAVY?p_strid=AAABAA&p_sestuid=&p_lang). Takový úrok nelze z pohledu dobrých mravů akceptovat ani u nebankovního poskytovatele, který nese větší riziko než banka a nemá vytvořen tak rozsáhlý administrativní aparát, a to i s ohledem na to, že byl dále sjednán administrativní poplatek. Ujednání o úroku tedy bylo ve zjevném rozporu s dobrými mravy a proto podle § 580 odst. 1 a § 588 OZ absolutně neplatné. Nicméně lze akceptovat ujednání o úroku 4 000 Kč za období 60 týdnů řádného trvání smlouvy (takové ujednání totiž ku prospěchu spotřebitele nezohledňuje nesplácení jistiny v daném období) – toto ujednání však soud považoval za platné, pro období po skončení 60 týdnů však soud podle § 1802 OZ dále vycházel z úroku 8,30 % p. a u novější smlouvy.

28. U starší smlouvy byl ujednaný úrok ve výši 2,5 násobku průměrné sazby poskytované bankami ve stejném období (8,29 % p. a. v listopadu 2018 dle údajů o úvěrech pro domácnosti s fixací 1 – 5 let v databázi ČNB – ARAD dostupné na https://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.STROM_SESTAVY?p_strid=AAABAA&p_sestuid=&p_lang). Takový úrok je v souladu s dobrými mravy a soud proto vycházel z ujednané výše 21,27 % avšak pouze do 13. 8. 2020, kdy končila 90 denní lhůta stanovená v § 122 odst. 4 ZSÚ. Od 14. 8. 2020 náleží podle tohoto ustanovení úrok ve výši 10 % ročně.

29. Soud nemá námitek proti administrativnímu poplatku 4 000 Kč u obou smluv ani proti poplatkům za pojištění asistenčí služby.

30. Naproti tomu za zjevně rozporné s dobrými mravy soud považoval ujednání o poplatku o hotovostním inkasu. Pokud měla žalobkyně zvýšené výdaje s výběrem splátek v důsledku hotovostního výběru, nelze touto skutečností odůvodňovat tak extrémní výši úplaty, jaká byla žalobkyní nastavena u obou smluv (40 % jistiny u novější smlouvy, 52 % jistiny u starší smlouvy). Byla to právě žalobkyně, která sestavením smluvního formuláře použitého v posuzované věci žalované hotovostní inkaso v podstatě vnutila. Smlouva totiž neobsahuje možnost bezhotovostního splácení.

31. Žalobkyně tedy jednala ve zjevném rozporu se zásadou profesionality (§ 433 OZ) a dobrými mravy, jestliže spotřebiteli vnutila z pozice silnější strany způsob finančně náročný, když mohla pro dosažení stejného účelu zvolit způsob jednodušší a levnější (hotovostní vyplacení se splátkami převodem na účet nebo poštovní poukázkou ve prospěch účtu žalobkyně). Přenášení nevýhod plynoucích z neprofesionálního jednání žalobkyně na spotřebitele by bylo v rozporu se zásadou ochrany spotřebitele ve spotřebitelských vztazích. Ujednání o poplatku za hotovostní režim je proto podle § 580 a § 588 OZ neplatné.

32. Soud s ohledem na shora uvedené zamítl žalobu v rozsahu částky 18 400 Kč, tedy v částce odpovídající součtu poplatků za hotovostní inkaso a dále v kapitalizovaném a běžícím úroku přesahujícím úrok 8,30 % ročně u novější a 10 % ročně od 15. 8. 2020 u starší smlouvy, u starší smlouvy pak soud zamítl i úroky a úroky z prodlení přesahující úroky a úroky z prodlení z částky 10 964 Kč, neboť právě taková jistina zbývala při zohlednění neplatnosti ujednání o poplatku za inkaso a plateb žalované. Ve zbývajícím rozsahu žalobě vyhověl. Právo na úrok z prodlení vyplývá z § 1970 OZ ve spojení s nař. vlády č. 351/2013 Sb.

33. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř., tedy podle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci. Úspěšnější byla v poměru cca 60:40 žalobkyně, má tedy právo na 20 % náhrady nákladů řízení. Ta by při plném úspěchu činila 4 468 Kč (tři úkony po 500 Kč podle § 11 odst. 1 ve spojení s § 14b advokátního tarifu, 3 náhrady hotových výdajů po 100 Kč, náhrada DPH 21 % a zaplacený soudní poplatek 2 290 Kč). Z toho 20% činí 894 Kč.