16 C 279/2020

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem JUDr. Ivo Mikolajkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 2 451 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 451 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % z této částky ročně od 11. 10. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 489 Kč, a to k rukám jejího zástupce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení žalované částky coby dlužného pojistného vyplývajícího ze smlouvy číslo jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Ve smlouvě bylo sjednáno roční pojistné ve výši 6 388 Kč. Pojištění zaniklo pro neplacení dne 10. 10. 2019. Žalobkyně žádala zaplacení dlužného pojistného, které vyčíslila za období od 22. 6. 2019 do 10. 10. 2019 na částku 2 451 Kč. Zároveň se žalobkyně domáhala zaplacení zákonných úroků z prodlení. Dále doplnila, že pojistné bylo zvýšeno od 22. 6. 2017 na 6 563 Kč ročně, od 22. 6. 2018 na 6 738 Kč ročně a od 22. 6. 2019 na 6 838 Kč ročně. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřil. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen„ o. s. ř.“). Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. platí, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. O skutkovém stavu věci lze učinit závěr, že žalovaný měl dle smlouvy platit celkové pojistné za pojištění odpovědnosti z provozu vozidla částku 6 838 Kč ročně, přičemž z ničeho nevyplynulo, že by tak v období 22. 6. 2019 do 10. 10. 2019 učinil. Žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě ještě před převzetím věci právním zástupcem. Z ničeho nevyplynulo, že by žalovaný cokoliv uhradil. Soud žalobu shledal důvodnou. Soud vztah mezi účastníky právně posoudil podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, v platném znění a zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (§ 2458 a n.), a shledal, že uzavřené smlouvy neporušují kogentní ustanovení těchto předpisů. Žalovanému takto vznikla povinnost zaplatit žalobkyni dle shora uvedené pojistné smlouvy pojistné za uvedené období v částce 6 838 Kč ročně. Poměrná výše pojistného za dané období odpovídá žalované částce. Soud proto žalobkyni přiznal žalovanou částku s příslušenstvím. Povinnost zaplatit úrok z prodlení vznikla podle § 1970 občanského zákoníku, ve spojení s § 2 nařízením vlády č. 315/2013 Sb. Plně úspěšná žalobkyně má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení. Výši těchto nákladů soud určil dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Takto soud žalobkyni přiznal podle § 14b odst. 1 advokátního tarifu odměnu advokáta za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, podání žaloby) ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby, náhradu hotových výdajů za uvedené tři úkony právní služby po 100 Kč a náhradu 21 % DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), tedy celkem částku 1 089 Kč. Zároveň soud žalobkyni přiznal náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč Celkem má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení 1 489 Kč. Soud v souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil žalovanému, aby tuto náhradu zaplatil žalobkyni k rukám její zástupkyně. Lhůtu k plnění ve výroku č. I. a II. tohoto rozsudku soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může se oprávněná domáhat soudního výkonu rozhodnutí či exekuce.