16 C 298/2020

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem JUDr. Ivo Mikolajkem ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem titul titul . jméno příjmení , Ph.D. sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 33 000 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 666 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 795,82 Kč a 487,13 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 666 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se ve zbývajícím rozsahu zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 33 000 Kč s příslušenstvím z titulu dvou smluv.

2. Tvrdila, že dne 4. 11. 2015 byla mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], uzavřena smlouva o půjčce. Na základě této smlouvy byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 25 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit vedle jistiny úrok 3 500 Kč s úrokovou sazbou 23,72 % ročně, administrativní poplatek 5 000 Kč, poplatek za hotovostní inkaso 10 000 Kč v 58 týdenních splátkách po 761 Kč. Žalovaná se rovněž zavázala uhradit poplatek za doplňkovou službu životní pojištění ve výši 638 Kč Poslední splátka byla splatná do 15. 12. 2016. Žalovaná uhradila celkem 14 938 Kč. Pohledávka z této smlouvy byla smlouvou ze dne 6. 12. 2019 postoupena na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny 22 000 Kč, poplatku za hotovostní inkaso 6 615,69 Kč, poplatku za pojištění 422,08 Kč, dále kapitalizovaného úroku ve výši 15 858,26 Kč (jedná se o úrok 23,72 % p. a. z dlužné jistiny od 16. 12. 2016 do data postoupení 6. 12. 2019), kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 5 347,22 Kč (jedná se o zákonný úrok z prodlení z jistiny od 23. 12. 2016 do data postoupení 6. 12. 2019) a běžícího smluvního úroku ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny od 7. 12. 2019 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny od 7. 12. 2019 do zaplacení.

3. Dále tvrdila, že dne 20. 5. 2015 byla mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], uzavřena smlouva o půjčce. Na základě této smlouvy byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 13 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit vedle jistiny úrok 1 820 Kč s úrokovou sazbou 23,72 % ročně, administrativní poplatek 2 600 Kč, poplatek za hotovostní inkaso 5 200 Kč v 58 týdenních splátkách po 396 Kč. Žalovaná se rovněž zavázala uhradit poplatek za doplňkovou službu životní pojištění ve výši 348 Kč Poslední splátka byla splatná do 30. 6. 2016. Žalovaná uhradila celkem 19 168 Kč. Pohledávka z této smlouvy byla smlouvou ze dne 6. 12. 2019 postoupena na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 2 882,33 Kč, poplatku za hotovostní inkaso 860,09 Kč, poplatku za pojištění 57,58 Kč, dále kapitalizovaného úroku ve výši 2 381,52 Kč (jedná se o úrok 23,72 % p. a. z dlužné jistiny od 1. 7. 2016 do data postoupení 6. 12. 2019), kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 803,72 Kč (jedná se o zákonný úrok z prodlení z jistiny od 8. 7. 2016 do data postoupení 6. 12. 2019) a běžícího smluvního úroku ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny od 7. 12. 2019 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny od 7. 12. 2019 do zaplacení.

4. Žalovaná se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřila.

5. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen„ o. s. ř.).

6. Ze„ smlouvy o půjčce“ ze dne 5. 11. 2015 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč. Žalovaná se zavázala právnímu předchůdci žalobkyně tuto částku vrátit a zaplatit poplatek 18 500 Kč, tvořený úrokem ve výši 3 500 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 5 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso úvěru ve výši 10 000 Kč a dále poplatek za zařazení do pojišťovacího programu Credit Life ve výši 638 Kč. Dlužnou částku v celkové výši 44 138 Kč se žalovaná zavázala splatit v 58 týdenních splátkách po 761 Kč s tím, že první splátka byla splatná 7. den od podpisu této smlouvy a každá další splátka až do úplného zaplacení byla splatná do sedmi dní po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky pod ztrátou výhody splátek. Formulář smlouvy neobsahoval možnost hotovostního poskytnutí s bezhotovostním splácením. Bezhotovostní poskytnutí potom bylo možno učinit ve lhůtě až 13 dní od uzavření smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky, které obsahovaly předtištěný údaj o procentuální roční výši úroků a RPSN. Ve smluvních podmínkách byl rovněž stanoven úrok 23,72 % p. a.

7. Ze„ smlouvy o půjčce“ ze dne 20. 5. 2015 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč. Žalovaná se zavázala právnímu předchůdci žalobkyně tuto částku vrátit a zaplatit poplatek 9 620 Kč, tvořený úrokem ve výši 1 820 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 2 600 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso úvěru ve výši 5 200 Kč a dále poplatek za zařazení do pojišťovacího programu Credit Life ve výši 348 Kč. Dlužnou částku v celkové výši 22 968 Kč se žalovaná zavázala splatit v 58 týdenních splátkách po 396 Kč s tím, že první splátka byla splatná 7. den od podpisu této smlouvy a každá další splátka až do úplného zaplacení byla splatná do sedmi dní po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky pod ztrátou výhody splátek. Formulář smlouvy neobsahoval možnost hotovostního poskytnutí s bezhotovostním splácením. Bezhotovostní poskytnutí potom bylo možno učinit ve lhůtě až 13 dní od uzavření smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky, které obsahovaly předtištěný údaj o procentuální roční výši úroků a RPSN. Ve smluvních podmínkách byl rovněž stanoven úrok 23,72 % p. a.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 a seznamu postupovaných pohledávek soud zjistil, že pohledávky za žalovanou byly postoupeny současné žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisy ze dne 6. 12. 2019.

9. Z ničeho nevyplývá, že by žalovaná žalovanou částku uhradila.

10. Lze učinit závěr o skutkovém stavu, podle něhož žalovaná dne 4. 11. 2015 obdržela od žalobkyně částku 25 000 Kč, tuto se zavázala vrátit a zaplatit poplatek v celkové výši 18 500 Kč a poplatek za pojištění 638 Kč v 58 týdenních splátkách po 761 Kč, avšak zaplatila pouze 14 938 Kč. Dne 20. 5. 2015 obdržela od žalobkyně částku 13 000 Kč, tuto se zavázala vrátit a zaplatit poplatek v celkové výši 9 620 Kč a poplatek za pojištění 348 Kč v 58 týdenních splátkách po 396 Kč, avšak zaplatila pouze 19 168 Kč.

11. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto právním závěrům.

12. Právní vztahy stran sporu se u obou nároků řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ“) a zákonem č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

13. Smlouvy uzavřené mezi stranami byly smlouvami o zápůjčce podle § 2390 OZ.

14. Podle § 2390 OZ platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

15. Podle § 2392 odst. 1 věty první OZ platí, že při zápůjčce peněžité lze dohodnout úroky.

16. Podle § 580 odst. 1 OZ platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

17. Podle § 588 OZ platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

18. Podle § 1812 odst. 1 OZ platí, že lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější.

19. Podle § 1813 OZ platí, že se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

20. Podle § 1751 odst. 1 OZ platí, že část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

21. Z citované úpravy je zřejmé, že povinností žalované bylo vrátit jistinu.

22. Poplatek a jeho dílčí složky nelze vnímat jinak než jako cenu plnění a nelze jej tudíž poměřovat optikou ust. § 1813 OZ (shodně viz Stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2014, sp. zn. Cpjn 203/2013).

23. To však nebrání poměřování hlediskem dobrých mravů. Pro posouzení, zda je jednání účastníka v souladu či v rozporu s dobrými mravy, zákon výslovně nestanoví, z jakých hledisek má soud vycházet; vymezení hypotézy právní normy tedy závisí v každém konkrétním případě na úvaze soudu. Rozhodnutí o tom, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 588 OZ, je vždy třeba učinit po pečlivé úvaze, v jejímž rámci musí být zváženy všechny rozhodné okolnosti případu.

24. Úrok byl v posuzovaných smlouvách ujednán v absolutních částkách 3 500 Kč, resp. 1 820 Kč. Je zřejmé, že s ohledem na délku úvěru (58 týdnů) a výši jistiny (25 000 Kč a 13 000 Kč) byl samotný úrok z hlediska pohledu dobrých mravů zcela v pořádku.

25. Stejně tak nelze nic namítat ani proti administrativnímu poplatku 5 000 Kč a 2 600 Kč a poplatkům za účast na pojistném programu.

26. Za zjevně rozporné s dobrými mravy však soud považoval ujednání o poplatku za hotovostní režim. Pokud měla žalobkyně zvýšené výdaje s výběrem splátek v důsledku hotovostního výběru, nelze touto skutečností odůvodňovat tak extrémní výši platby, jaká byla žalobkyní nastavena v posuzované věci. Smlouva a smluvní podmínky k ní přiložené sice navozují dojem, že volba hotovostního režimu splátek byla učiněna žalovanou, avšak byla to právě žalobkyně, která sestavením smluvního formuláře použitého v posuzované věci žalovanou do této„ volby“ v podstatě vmanipulovala. Smlouva totiž v režimu bezhotovostních splátek neobsahuje možnost převzetí zápůjčky v hotovosti a zároveň stanoví, že peněžní prostředky budou poskytnuty na účet do 13 dnů od podpisu smlouvy. Spotřebitel – žalovaná tedy nemůže získat zápůjčku bezodkladně na místě podpisu smlouvy, aniž by se zavázala k úhradě inkasního poplatku. Přitom svojí ekonomickou povahou jsou tyto drobné zápůjčky určeny právě lidem, kteří peníze chtějí na okamžitou spotřebu (čemuž odpovídá i týdenní frekvence splátek). Skutečnost, že možnost volby bezhotovostního režimu ve smlouvě je spíše iluzorní, potvrzuje i to, že zdejšímu soudu je z úřední činnosti známo, že z velkého množství žalob založených na smlouvách (právní předchůdkyně) žalobkyně není snad jediná založena na smlouvě s bezhotovostním režimem.

27. Žalobkyně tedy jednala ve zjevném rozporu se zásadou profesionality (§ 433 OZ) a dobrými mravy, jestliže spotřebiteli vnutila z pozice silnější strany způsob finančně náročný, když mohla pro dosažení stejného účelu zvolit způsob jednodušší a levnější (hotovostní vyplacení se splátkami převodem na účet nebo poštovní poukázkou ve prospěch účtu žalobkyně). Přenášení nevýhod plynoucích z neprofesionálního jednání žalobkyně na spotřebitele by bylo v rozporu se zásadou ochrany spotřebitele ve spotřebitelských vztazích. Ujednání o poplatku za hotovostní režim je proto u obou smluv podle § 580 a § 588 OZ neplatné.

28. Pokud žalovaná splácela svůj dluh, jednalo se tedy o úhradu na jistinu a složky celkového poplatku odlišné od inkasního poplatku 29. Rovněž žalovaný nárok na úrok 23,72 % ročně z jistiny není důvodný. S ohledem na § 1751 odst. 1 OZ totiž žádné ujednání v přiložených smluvních podmínkách nemůže mít přednost před ujednáním ve vlastní smlouvě – a ve vlastní smlouvě byl jednoznačně ujednán úrok v absolutní výši. Pokud bychom smluvní podmínky vnímali nikoliv jako obchodní podmínky ve smyslu § 1751 odst. 1 OZ, ale jako součást hlavní smlouvy, došli bychom ke stejnému závěru, ale jinou cestou – smlouva by nabízela dvě možnosti výkladu (úrok v absolutní částce x úrok 20,98/ 23,72 % p. a.), přičemž pro spotřebitele výhodnější a tedy přednostní (§ 1812 odst. 1 OZ) by byl výklad o úroku ujednaném v absolutní částce.

30. Soud vzhledem ke shora uvedenému zamítl žalobu co do částky 15 200 Kč (ve výši odpovídající součtu obou poplatků za hotovostní režim), dále co do kapitalizovaného úroku 15 858,26 Kč (jedná se o úrok 23,72 % p. a. z dlužné jistiny od 16. 12. 2016 do data postoupení 6. 12. 2019) a co do kapitalizovaného úroku 2 381,52 Kč (jedná se o úrok 23,72 % p. a. z dlužné jistiny od 1. 7. 2016 do data postoupení 6. 12. 2019) a běžících úroků 23,72 % ročně z dlužných jistin od 7. 12. 2019 do zaplacení a v případě smlouvy ze 4. 11. 2015 co do úroku z prodlení z částky přesahující částku 34 138 a v případě smlouvy z 20. 5. 2015 co do úroku z prodlení z částky přesahující částku 17 768 Kč. Ve zbývajícím rozsahu žalobě vyhověl (právo na úrok z prodlení vyplývá z § 1970 OZ, jeho výše z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).

31. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř., tedy dle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci. Účastníci byli ve věci víceméně stejně úspěšní (předmětem řízení byl totiž z podstatné části i úrok ve výši 23,72 % ročně v kapitalizované i běžící formě), žádný z účastníků proto nemá právo na náhradu nákladů řízení.

32. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.