Okresní soud ve Svitavách · Rozsudek

16 C 309/2020

č. j. 16 C 309/2020-52

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-02-15 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSSY:2021:16.C.309.2020.1

Citované zákony (10)

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem JUDr. Ivo Mikolajkem ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení , Ph.D. sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 3 593 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 393 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 467,75 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 230,71 Kč, dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 857,64 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a úrokem ve výši 20,98 % ročně z částky 2 857,64 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se co do částky 1 200 Kč zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 253,40 Kč, a to k rukám jejího zástupce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 3 593 Kč s příslušenstvím, a to jako nedoplatku ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené dne 23. 1. 2017 mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba]. Na základě této smlouvy byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 4 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit částku 6 493 Kč (půjčka 4 000 Kč, úrok 364 Kč s úrokovou sazbou 20,98 % ročně, administrativní poplatek 800 Kč, poplatek za hotovostní inkaso 1 200 Kč) v 43 týdenních splátkách po 151 Kč (sjednáno bylo též životní pojištění ve výši 129 Kč). Poslední splátka byla splatná do 20. 11. 2018. Žalovaná uhradila celkem 2 900 Kč. Pohledávka z této smlouvy byla smlouvou ze dne 29. 11. 2019 postoupena na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 2 857,64 Kč, poplatku ve výši 735,36 Kč, dále kapitalizovaného úroku ve výši 1 230,71 Kč (jedná se o 20,98 % úrok z jistiny 2 857,64 Kč od 21. 11. 2017 do data postoupení 29. 11. 2019), kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 467,75 Kč (jedná se o zákonný úrok z prodlení z jistiny od 28. 11. 2017 do data postoupení 29. 11. 2019) a běžícího smluvního úroku ve výši 20,98 % ročně z dlužné jistiny od 30. 11. 2019 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z dlužné jistiny od 30. 11. 2019 do zaplacení.

2. Žalovaná se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřila.

3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen„ o. s. ř.“).

4. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. platí, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

5. Lze učinit závěr o skutkovém stavu, dle kterého byla žalované v hotovosti poskytnuta částka 4 000 Kč. Úrok byl ujednán ve výši 20,98 % p. a. Celková částka ke splacení v případě řádného splácení činila 6 493 Kč. Z toho 4 000 Kč činila jistina, úrok 364 Kč, administrativní poplatek 800 Kč, poplatek za inkaso v hotovosti 1 200 Kč a 129 Kč poplatek za zařazení do programu pojištění [anonymizována dvě slova]. Ve smlouvě bylo zaškrtnuto políčko o dobrovolnosti volby hotovostního inkasa a poplatku za zařazení do programu pojištění [anonymizována dvě slova]. Z ničeho nevyplývá, že by žalovaná zaplatila více než 2 900 Kč. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou ze dne 29. 11. 2019 RPSN činilo 249 % ročně.

6. Smlouva byla smlouvou o zápůjčce podle § 2390 a n. OZ, která byla zároveň spotřebitelským úvěrem podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“). Vzhledem k tomu, že se jednalo o smlouvu uzavřenou mezi podnikatelem v rámci jeho podnikatelské činnosti a spotřebitelem, je ve věci nezbytné aplikovat i ta zvláštní ustanovení, jejichž účelem je ochrana spotřebitele (zejména § 1810 a n. OZ).

7. Podle § 2390 OZ platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

8. Podle § 2392 odst. 1 věta první OZ platí, že při zápůjčce peněžité lze ujednat úroky.

9. Podle § 580 odst. 1 OZ platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

10. Podle § 588 OZ platí, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Podle § 1812 odst. 1 OZ platí, že lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější.

12. Podle § 1813 OZ platí, že se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

13. Z citované úpravy je zřejmé, že povinností žalované bylo vrátit jistinu.

14. Úrok a jednotlivé nelze vnímat jinak než jako cenu plnění a nelze jej tudíž poměřovat optikou ust. § 1813 OZ (shodně viz Stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2014, sp. zn. Cpjn 203/2013).

15. To však nebrání poměřování hlediskem dobrých mravů. Pro posouzení, zda je jednání účastníka v souladu či v rozporu s dobrými mravy, zákon výslovně nestanoví, z jakých hledisek má soud vycházet; vymezení hypotézy právní normy tedy závisí v každém konkrétním případě na úvaze soudu. Rozhodnutí o tom, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 588 OZ, je vždy třeba učinit po pečlivé úvaze, v jejímž rámci musí být zváženy všechny rozhodné okolnosti případu.

16. Celková výše úroku a poplatků v této věci činila 2 493 Kč, což je v poměru k jistině (4 000 Kč) částka zjevně přemrštěná (62 % jistiny), a to i s ohledem na délku zápůjčky 43 týdnů (kratší než jeden rok). Soud proto posuzoval oprávněnost jednotlivých nároků.

17. Úrok byl v posuzované věci ujednán v sazbě 20,98 % p. a. Nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům, je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. 12. 2004). Na druhé straně lze dle Nejvyššího soudu připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných mezi fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné finanční situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto – v závislosti na okolnostech konkrétního případu - nemusí být nepřiměřený úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005 – i v tomto rozsudku však Nejvyšší soud připomněl, že není možné tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem. Vedle toho je třeba zdůraznit, že v citované věci se Nejvyšší soud vyjadřoval k půjčce mezi fyzickými osobami, nikoliv k půjčce ve vztazích podnikatele vůči spotřebiteli, ve kterých je na poskytovatele půjčky nutno klást vyšší nároky).

18. V posuzované věci byl úrok sice větší než dvojnásobný oproti průměrné sazbě poskytované bankami ve stejném období (10,33% p. a. dle údajů databáze ČNB – ARAD), nicméně u nebankovního poskytovatele, který nese větší riziko než banka a nemá vytvořen tak rozsáhlý administrativní aparát, lze takový úrok i s odkazem na uvedenou judikaturu považovat za souladný s dobrými mravy a tedy právem.

19. Stejně tak nemá soud námitek proti administrativnímu poplatku 800 Kč a poplatku za zařazení do pojistného programu ve výši 129 Kč.

20. Naproti tomu za zjevně rozporné s dobrými mravy soud považoval ujednání o poplatku za hotovostní inkaso. Pokud měla žalobkyně zvýšené výdaje s výběrem splátek v důsledku hotovostního výběru, nelze touto skutečností odůvodňovat tak extrémní výši úplaty, jaká byla žalobkyní nastavena v posuzované věci (30 % jistiny). Byla to právě žalobkyně, která sestavením smluvního formuláře použitého v posuzované věci žalované hotovostní inkaso v podstatě vnutila. Smlouva totiž neobsahuje možnost bezhotovostního splácení - smlouva je sice na první pohled sestavena tak, že i při hotovostní zápůjčce lze zvolit možnost bezhotovostního splácení, avšak jedná se pouze o možnost zdánlivou – z formulace bodu 1.9 písm. b) smlouvy je patrné, že bezhotovostní splácení je možné pouze v případě bezhotovostního poskytnutí peněžních prostředků (splatnost první splátky je nastavena v závislosti na okamžik připsání jistiny na účet zákazníka).

21. Žalobkyně tedy jednala ve zjevném rozporu se zásadou profesionality (§ 433 OZ) a dobrými mravy, jestliže spotřebiteli vnutila z pozice silnější strany způsob finančně náročný, když mohla pro dosažení stejného účelu zvolit způsob jednodušší a levnější (hotovostní vyplacení se splátkami převodem na účet nebo poštovní poukázkou ve prospěch účtu žalobkyně). Přenášení nevýhod plynoucích z neprofesionálního jednání žalobkyně na spotřebitele by bylo v rozporu se zásadou ochrany spotřebitele ve spotřebitelských vztazích. Ujednání o poplatku za hotovostní režim je proto podle § 580 a § 588 OZ neplatné.

22. Soud s ohledem na shora uvedené zamítl žalobu v rozsahu částky 1 200 Kč, ve zbývajícím rozsahu žalobě vyhověl.

23. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř., tedy dle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci. Úspěšnější byla v poměru cca 4:1 žalobkyně, má tedy právo na 60 % náhrady nákladů řízení. Ta by při plném úspěchu činila 2 089 Kč (tři úkony podle § 11 odst. 1 ve spojení s § 14b advokátního tarifu, tři náhrady hotových výdajů po 100 Kč, náhrada DPH 21 % a zaplacený soudní poplatek 1 000 Kč). Z toho 60 % činí 1 253,40 Kč.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.