Okresní soud ve Svitavách · Rozsudek

16 C 317/2020

č. j. 16 C 317/2020-47

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-04-12 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSSY:2021:16.C.317.2020.1

Citované zákony (9)

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem JUDr. Ivo Mikolajkem ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem titul titul . jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 70 856,10 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 48 342,10 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení 2 433,58 Kč a 4 908,15 Kč a úrokem z prodlení z částky 14 395,65 Kč ve výši 8,05 % ročně od 21. 1. 2020 do zaplacení a z částky 28 475,99 Kč ve výši 8,5 % ročně od 21. 1. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku</b> <b>II. Žaloba se ve zbývajícím rozsahu zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu náklad řízení.</b> 1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 70 856,10 Kč s příslušenstvím z titulu dvou smluv.

2. Tvrdila, že dne 31. 8. 2017 poskytla její právní předchůdkyně ([právnická osoba]) žalovanému zápůjčku 23 000 Kč. Žalovaný se zavázal jistinu vrátit a zaplatit částku 19 858 Kč (kapitalizovaný úrok 4 114 Kč s úrokovou sazbou 29 % ročně, poplatek za zpracování a doručení 9 678 Kč, poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení 6 066 Kč) – dále jen„ celkový poplatek“, to vše v 60 týdenních splátkách po 715 Kč, poslední splátka byla splatná 25. 10. 2018. Žalovaný zápůjčku řádně nesplácel. Žalovaný uhradil 14 265 Kč. Žalobkyně dále zdůraznila, že vzhledem k prodlení se neuhrazená jistina dále úročí úrokem 29 % p. a. Žalobkyně kromě částky 26 371,20 Kč (jistina 14 395,65 Kč + poplatek 11 975,55 Kč) žaluje kapitalizované úroky ve výši 5 241,62 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 2 433,58 Kč, běžící úrok 29 % p. a. a běžící zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od 21. 1. 2020 do zaplacení.

3. Dále tvrdila, že dne 18. 6. 2017 poskytla její právní předchůdkyně ([právnická osoba]) žalovanému zápůjčku 40 000 Kč. Žalovaný se zavázal jistinu vrátit a zaplatit částku 32 019 Kč (kapitalizovaný úrok 9 803 Kč s úrokovou sazbou 29 % ročně, poplatek za zpracování a doručení 12 836 Kč, poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení 9 380 Kč) – dále jen„ celkový poplatek“, to vše v 18 měsíčních splátkách po 4 002 Kč, poslední splátka byla splatná 18. 12. 2018. Žalovaný zápůjčku řádně nesplácel. Žalovaný uhradil 24 071 Kč. Žalobkyně dále zdůraznila, že vzhledem k prodlení se neuhrazená jistina dále úročí úrokem 29 % p. a. Žalobkyně kromě částky 44 484,90 Kč (jistina 28 475,99 Kč + poplatek 16 008,91 Kč) žaluje kapitalizované úroky 9 129,72 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení 4 908,15 Kč, běžící úrok 29 % p. a. a běžící zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od 21. 1. 2020 do zaplacení.

4. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřil.

5. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen„ o. s. ř.“).

6. Ze smlouvy ze dne 31. 8. 2017 (dále jen„ Smlouva 1“) soud zjistil, že žalovanému byla téhož dne v hotovosti poskytnuta částka 23 000 Kč. Žalovaný se zavázal zápůjčku vrátit a vedle ní zaplatit celkový poplatek 19 858 Kč, a to vše v 60 týdenních splátkách, a to do rukou osoby dle čl. 15 smluvních podmínek. První splátka byla splatná do měsíce od uzavření smlouvy. Z celkového poplatku bylo alokováno na kapitalizovaný úrok 4 114 Kč, poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení 6 066 Kč, poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení 9 678 Kč Smlouva neumožňuje bezhotovostní splácení. Na zadní straně smlouvy je uvedeno, že zápůjční úroková sazba je sjednána po celou dobu trvání smlouvy a činí 29 % p. a.

7. Ze smlouvy ze dne 18. 6. 2017 (dále jen„ Smlouva 2“) soud zjistil, že žalovanému byla téhož dne v hotovosti poskytnuta částka 40 000 Kč. Žalovaný se zavázal zápůjčku vrátit a vedle ní zaplatit celkový poplatek 32 019 Kč, a to vše v 18 měsíčních splátkách, a to do rukou osoby dle čl. 15 smluvních podmínek. První splátka byla splatná do měsíce od uzavření smlouvy. Z celkového poplatku bylo alokováno na kapitalizovaný úrok 9 803 Kč, poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení 9 380 Kč, poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení 12 836 Kč Smlouva neumožňuje bezhotovostní splácení. Na zadní straně smlouvy je uvedeno, že zápůjční úroková sazba je sjednána po celou dobu trvání smlouvy a činí 29 % p. a.

8. Ze smluvních podmínek přiložených k oběma smlouvám soud učinil následující zjištění. Dle čl. 18 smlouvy se účinnost smlouvy prodlužuje pro případ, že zákazník bude v prodlení s některou ze splátek či neuhradí poslední splátku. Z čl. 15 smluvních podmínek smlouvy zjistil, že práva [anonymizováno] včetně vybírání dlužných částek může vykonat jakýkoli oprávněný zástupce nebo zaměstnanec [anonymizováno].

9. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 soud zjistil, že žalobkyni byly postoupeny žalované pohledávky.

10. Z předžalobní výzvy a podacího archu z téhož dne soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě žalované částky.

11. Z ostatních předložených listin neučinil soud žádné zjištění, které by mělo vliv na posuzovanou věc.

12. O skutkovém stavu lze uzavřít, že v případě Smlouvy 1 žalovaný obdržel částku 23 000 Kč, zavázal se vrátit částku 42 858 Kč (z toho kapitalizovaný úrok 4 114 Kč, poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení 6 066 Kč, poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení 9 678 Kč). Z ničeho nevyplynulo, že by žalovaný cokoliv zaplatil nad rámec částky 14 265 Kč. V případě Smlouvy 2 žalovaný obdržel částku 40 000 Kč, zavázal se vrátit částku 72 019 Kč (z toho kapitalizovaný úrok 9 803 Kč, poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení 9 380 Kč, poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení 12 836 Kč). Z ničeho nevyplynulo, že by žalovaný cokoliv zaplatil nad rámec částky 24 071 Kč.

13. Smlouvy byly smlouvami zápůjčce podle § 2390 a n. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ které byly zároveň spotřebitelským úvěrem podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ“). Vzhledem k tomu, že se jednalo o smlouvy uzavřené mezi podnikatelem v rámci jeho podnikatelské činnosti a spotřebitelem, je ve věci nezbytné aplikovat i ta zvláštní ustanovení, jejichž účelem je ochrana spotřebitele (zejm. § 1810 a n. OZ).

14. Podle § 2390 OZ platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

15. Podle § 2392 odst. 1 věta první OZ platí, že při zápůjčce peněžité lze ujednat úroky.

16. Podle § 588 OZ platí, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

17. Podle § 1813 OZ platí, že se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

18. Podle § 1812 odst. 1 OZ platí, že lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější.

19. Z citované úpravy je zřejmé, že povinností žalovaného bylo v případě obou smluv vrátit jistinu.

20. Celkový poplatek a jeho dílčí složky nelze vnímat jinak než jako cenu plnění a nelze jej tudíž poměřovat optikou ust. § 1813 OZ (shodně viz Stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2014, sp. zn. Cpjn 203/2013).

21. To však nebrání poměřování hlediskem dobrých mravů. Pro posouzení, zda je jednání účastníka v souladu či v rozporu s dobrými mravy, zákon výslovně nestanoví, z jakých hledisek má soud vycházet; vymezení hypotézy právní normy tedy závisí v každém konkrétním případě na úvaze soudu. Rozhodnutí o tom, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 588 OZ, je vždy třeba učinit po pečlivé úvaze, v jejímž rámci musí být zváženy všechny rozhodné okolnosti případu.

22. Celkový poplatek v případě Smlouvy 1 činil 19 858 Kč, u Smlouvy 2 činil 32 019 Kč, což je v poměru k jistině (23 000 Kč, resp. 40 000 Kč) částka zjevně přemrštěná, a to i s ohledem na délku zápůjčky 60 týdnů, resp. 18 měsíců. Soud proto posuzoval jeho jednotlivé dílčí složky.

23. Úrok byl v posuzované věci ujednán v absolutní částce 4 114 Kč (Smlouva 1) a 9 803 Kč (Smlouva 2). Je zřejmé, že s ohledem na délku úvěru (60 týdnů/18 měsíců) a výši jistiny (23 000 Kč, resp. 40 000 Kč) byl samotný úrok z hlediska pohledu dobrých mravů u obou smluv zcela v pořádku. Soud však nesouhlasí s výkladem žalobkyně, že byl úrok sjednán jako běžící. Na první straně smlouvy byl úrok jasně sjednán v absolutní částce. Jestliže je na druhé straně smlouvy sjednán jako běžící, vzniká zde prostor pro dvojí výklad. S ohledem na § 1812 odst. 1 OZ je však nutné přiklonit se k výkladu příznivějšímu pro spotřebitele – tedy uzavřít, že úrok byl sjednán v absolutní částce.

24. Za situace, kdy průměrná sazba úroků na úvěrech na spotřebu poskytovaných bankami domácnostem činila v srpnu 2017, resp. červnu 2017 (dle údajů ČNB – databáze ARAD) 9,32 % p. a., resp. 9,42 % p. a. je zřejmé, že již samotný úrok, při přepočtu z absolutní částky na roční sazbu cca 29 % p. a., poskytuje žalobkyni poměrně dobré pokrytí nákladů a odměnu, nicméně s ohledem na vyšší míru rizika u nebankovních poskytovatelů lze akceptovat vyšší úplatu, která se v této věci promítá do výše poplatků. Soud proto uznal poplatek za„ zpracování, doručení a flexibilní splácení“ v případě obou smluv za ujednaný po právu.

25. Za zjevně rozporné s dobrými mravy však soud považoval ujednání o poplatku o poplatku za„ administrativní činnost a komfortní splácení“, který je svou podstatou poplatkem za hotovostní inkaso („ administrativní činnost“ je již kryta předchozí částí poplatku). Pokud měla žalobkyně zvýšené výdaje s výběrem splátek v důsledku hotovostního výběru osobou uvedenou v čl. 15 smluvních podmínek, nelze touto skutečností odůvodňovat tak extrémní výši úplaty, jaká byla žalobkyní nastavena v posuzované věci. Byla to právě žalobkyně, která sestavením smluvního formuláře použitého v posuzované věci žalovanému hotovostní inkaso v podstatě vnutila. Smlouva totiž neobsahuje možnost bezhotovostního splácení. Skutečnost, že jiná než hotovostní forma splácení není pro spotřebitele fakticky dostupná, potvrzuje i to, že zdejšímu soudu je z úřední činnosti známo, že z velkého množství žalob založených na smlouvách právního předchůdce žalobkyně není snad jediná založena na smlouvě s bezhotovostním režimem.

26. Žalobkyně tedy jednala ve zjevném rozporu se zásadou profesionality (§ 433 OZ) a dobrými mravy, jestliže spotřebiteli vnutila z pozice silnější strany způsob finančně náročný, když mohla pro dosažení stejného účelu zvolit způsob jednodušší a levnější (hotovostní vyplacení se splátkami převodem na účet nebo poštovní poukázkou ve prospěch účtu žalobkyně). Přenášení nevýhod plynoucích z neprofesionálního jednání (právního předchůdce) žalobkyně na spotřebitele by bylo v rozporu se zásadou ochrany spotřebitele ve spotřebitelských vztazích. Ujednání o poplatku za hotovostní režim je proto u obou smluv podle § 588 OZ neplatné.

27. Pokud žalovaný splácel své závazky z obou smluv, jednalo se tedy o úhradu na jistinu a složky celkového poplatku odlišné od poplatku za„ administrativní činnost a komfortní splácení“.

28. Soud vzhledem ke shora uvedenému zamítl žalobu co do částky 22 514 Kč (ve výši odpovídající součtu poplatků za hotovostní režim u obou smluv), dále co do kapitalizovaných úroků u obou smluv (tedy úroků 29 % dlužné jistiny do 20. 1. 2020) v celkové výši 14 371,34 Kč a úroků 29 % ročně z dlužných jistin od 21. 1. 2020 do zaplacení. Ve zbývajícím rozsahu žalobě vyhověl (právo na úrok z prodlení vyplývá z § 1970 OZ, jeho výše z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).

29. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř., tedy dle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci. Úspěch stran byl víceméně stejný (podstatnou část předmětu řízení totiž tvořil zamítnutý úrok 29 % v kapitalizované i běžící formě), žádný z účastníků proto nemá právo na náhradu nákladů řízení.

30. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.