16 C 317/2020

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem JUDr. Ivo Mikolajkem ve věci žalobkyně: ; právnická osoba, IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem titul titul. jméno příjmení, anonymizováno. sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 70 856,10 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 48 342,10 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení 2 433,58 Kč a 4 908,15 Kč a úrokem z prodlení z částky 14 395,65 Kč ve výši 8,05 % ročně od 21. 1. 2020 do zaplacení a z částky 28 475,99 Kč ve výši 8,5 % ročně od 21. 1. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku

II. Žaloba se ve zbývajícím rozsahu zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu náklad řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 70 856,10 Kč s příslušenstvím z titulu dvou smluv.

2. Tvrdila, že dne 31. 8. 2017 poskytla její právní předchůdkyně (právnická osoba) žalovanému zápůjčku 23 000 Kč. Žalovaný se zavázal jistinu vrátit a zaplatit částku 19 858 Kč (kapitalizovaný úrok 4 114 Kč s úrokovou sazbou 29 % ročně, poplatek za zpracování a doručení 9 678 Kč, poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení 6 066 Kč) – dále jen„ celkový poplatek“, to vše v 60 týdenních splátkách po 715 Kč, poslední splátka byla splatná 25. 10. 2018. Žalovaný zápůjčku řádně nesplácel. Žalovaný uhradil 14 265 Kč. Žalobkyně dále zdůraznila, že vzhledem k prodlení se neuhrazená jistina dále úročí úrokem 29 % p. a. Žalobkyně kromě částky 26 371,20 Kč (jistina 14 395,65 Kč + poplatek 11 975,55 Kč) žaluje kapitalizované úroky ve výši 5 241,62 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 2 433,58 Kč, běžící úrok 29 % p. a. a běžící zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od 21. 1. 2020 do zaplacení.

3. Dále tvrdila, že dne 18. 6. 2017 poskytla její právní předchůdkyně (právnická osoba) žalovanému zápůjčku 40 000 Kč. Žalovaný se zavázal jistinu vrátit a zaplatit částku 32 019 Kč (kapitalizovaný úrok 9 803 Kč s úrokovou sazbou 29 % ročně, poplatek za zpracování a doručení 12 836 Kč, poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení 9 380 Kč) – dále jen„ celkový poplatek“, to vše v 18 měsíčních splátkách po 4 002 Kč, poslední splátka byla splatná 18. 12. 2018. Žalovaný zápůjčku řádně nesplácel. Žalovaný uhradil 24 071 Kč. Žalobkyně dále zdůraznila, že vzhledem k prodlení se neuhrazená jistina dále úročí úrokem 29 % p. a. Žalobkyně kromě částky 44 484,90 Kč (jistina 28 475,99 Kč + poplatek 16 008,91 Kč) žaluje kapitalizované úroky 9 129,72 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení 4 908,15 Kč, běžící úrok 29 % p. a. a běžící zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od 21. 1. 2020 do zaplacení.

4. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřil.

5. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen„ o. s. ř.“).

6. Ze smlouvy ze dne 31. 8. 2017 (dále jen„ Smlouva 1“) soud zjistil, že žalovanému byla téhož dne v hotovosti poskytnuta částka 23 000 Kč. Žalovaný se zavázal zápůjčku vrátit a vedle ní zaplatit celkový poplatek 19 858 Kč, a to vše v 60 týdenních splátkách, a to do rukou osoby dle čl. 15 smluvních podmínek. První splátka byla splatná do měsíce od uzavření smlouvy. Z celkového poplatku bylo alokováno na kapitalizovaný úrok 4 114 Kč, poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení 6 066 Kč, poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení 9 678 Kč Smlouva neumožňuje bezhotovostní splácení. Na zadní straně smlouvy je uvedeno, že zápůjční úroková sazba je sjednána po celou dobu trvání smlouvy a činí 29 % p. a.

7. Ze smlouvy ze dne 18. 6. 2017 (dále jen„ Smlouva 2“) soud zjistil, že žalovanému byla téhož dne v hotovosti poskytnuta částka 40 000 Kč. Žalovaný se zavázal zápůjčku vrátit a vedle ní zaplatit celkový poplatek 32 019 Kč, a to vše v 18 měsíčních splátkách, a to do rukou osoby dle čl. 15 smluvních podmínek. První splátka byla splatná do měsíce od uzavření smlouvy. Z celkového poplatku bylo alokováno na kapitalizovaný úrok 9 803 Kč, poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení 9 380 Kč, poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení 12 836 Kč Smlouva neumožňuje bezhotovostní splácení. Na zadní straně smlouvy je uvedeno, že zápůjční úroková sazba je sjednána po celou dobu trvání smlouvy a činí 29 % p. a.

8. Ze smluvních podmínek přiložených k oběma smlouvám soud učinil následující zjištění. Dle čl. 18 smlouvy se účinnost smlouvy prodlužuje pro případ, že zákazník bude v prodlení s některou ze splátek či neuhradí poslední splátku. Z čl. 15 smluvních podmínek smlouvy zjistil, že práva anonymizováno včetně vybírání dlužných částek může vykonat jakýkoli oprávněný zástupce nebo zaměstnanec anonymizováno.

9. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 soud zjistil, že žalobkyni byly postoupeny žalované pohledávky.

10. Z předžalobní výzvy a podacího archu z téhož dne soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě žalované částky.

11. Z ostatních předložených listin neučinil soud žádné zjištění, které by mělo vliv na posuzovanou věc.

12. O skutkovém stavu lze uzavřít, že v případě Smlouvy 1 žalovaný obdržel částku 23 000 Kč, zavázal se vrátit částku 42 858 Kč (z toho kapitalizovaný úrok 4 114 Kč, poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení 6 066 Kč, poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení 9 678 Kč). Z ničeho nevyplynulo, že by žalovaný cokoliv zaplatil nad rámec částky 14 265 Kč. V případě Smlouvy 2 žalovaný obdržel částku 40 000 Kč, zavázal se vrátit částku 72 019 Kč (z toho kapitalizovaný úrok 9 803 Kč, poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení 9 380 Kč, poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení 12 836 Kč). Z ničeho nevyplynulo, že by žalovaný cokoliv zaplatil nad rámec částky 24 071 Kč.

13. Smlouvy byly smlouvami zápůjčce podle § 2390 a n. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ které byly zároveň spotřebitelským úvěrem podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ“). Vzhledem k tomu, že se jednalo o smlouvy uzavřené mezi podnikatelem v rámci jeho podnikatelské činnosti a spotřebitelem, je ve věci nezbytné aplikovat i ta zvláštní ustanovení, jejichž účelem je ochrana spotřebitele (zejm. § 1810 a n. OZ).

14. Podle § 2390 OZ platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

15. Podle § 2392 odst. 1 věta první OZ platí, že při zápůjčce peněžité lze ujednat úroky.

16. Podle § 588 OZ platí, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

17. Podle § 1813 OZ platí, že se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

18. Podle § 1812 odst. 1 OZ platí, že lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější.

19. Z citované úpravy je zřejmé, že povinností žalovaného bylo v případě obou smluv vrátit jistinu.

20. Celkový poplatek a jeho dílčí složky nelze vnímat jinak než jako cenu plnění a nelze jej tudíž poměřovat optikou ust. § 1813 OZ (shodně viz Stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2014, sp. zn. Cpjn 203/2013).

21. To však nebrání poměřování hlediskem dobrých mravů. Pro posouzení, zda je jednání účastníka v souladu či v rozporu s dobrými mravy, zákon výslovně nestanoví, z jakých hledisek má soud vycházet; vymezení hypotézy právní normy tedy závisí v každém konkrétním případě na úvaze soudu. Rozhodnutí o tom, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 588 OZ, je vždy třeba učinit po pečlivé úvaze, v jejímž rámci musí být zváženy všechny rozhodné okolnosti případu.

22. Celkový poplatek v případě Smlouvy 1 činil 19 858 Kč, u Smlouvy 2 činil 32 019 Kč, což je v poměru k jistině (23 000 Kč, resp. 40 000 Kč) částka zjevně přemrštěná, a to i s ohledem na délku zápůjčky 60 týdnů, resp. 18 měsíců. Soud proto posuzoval jeho jednotlivé dílčí složky.

23. Úrok byl v posuzované věci ujednán v absolutní částce 4 114 Kč (Smlouva 1) a 9 803 Kč (Smlouva 2). Je zřejmé, že s ohledem na délku úvěru (60 týdnů/18 měsíců) a výši jistiny (23 000 Kč, resp. 40 000 Kč) byl samotný úrok z hlediska pohledu dobrých mravů u obou smluv zcela v pořádku. Soud však nesouhlasí s výkladem žalobkyně, že byl úrok sjednán jako běžící. Na první straně smlouvy byl úrok jasně sjednán v absolutní částce. Jestliže je na druhé straně smlouvy sjednán jako běžící, vzniká zde prostor pro dvojí výklad. S ohledem na § 1812 odst. 1 OZ je však nutné přiklonit se k výkladu příznivějšímu pro spotřebitele – tedy uzavřít, že úrok byl sjednán v absolutní částce.

24. Za situace, kdy průměrná sazba úroků na úvěrech na spotřebu poskytovaných bankami domácnostem činila v srpnu 2017, resp. červnu 2017 (dle údajů ČNB – databáze ARAD) 9,32 % p. a., resp. 9,42 % p. a. je zřejmé, že již samotný úrok, při přepočtu z absolutní částky na roční sazbu cca 29 % p. a., poskytuje žalobkyni poměrně dobré pokrytí nákladů a odměnu, nicméně s ohledem na vyšší míru rizika u nebankovních poskytovatelů lze akceptovat vyšší úplatu, která se v této věci promítá do výše poplatků. Soud proto uznal poplatek za„ zpracování, doručení a flexibilní splácení“ v případě obou smluv za ujednaný po právu.

25. Za zjevně rozporné s dobrými mravy však soud považoval ujednání o poplatku o poplatku za„ administrativní činnost a komfortní splácení“, který je svou podstatou poplatkem za hotovostní inkaso („ administrativní činnost“ je již kryta předchozí částí poplatku). Pokud měla žalobkyně zvýšené výdaje s výběrem splátek v důsledku hotovostního výběru osobou uvedenou v čl. 15 smluvních podmínek, nelze touto skutečností odůvodňovat tak extrémní výši úplaty, jaká byla žalobkyní nastavena v posuzované věci. Byla to právě žalobkyně, která sestavením smluvního formuláře použitého v posuzované věci žalovanému hotovostní inkaso v podstatě vnutila. Smlouva totiž neobsahuje možnost bezhotovostního splácení. Skutečnost, že jiná než hotovostní forma splácení není pro spotřebitele fakticky dostupná, potvrzuje i to, že zdejšímu soudu je z úřední činnosti známo, že z velkého množství žalob založených na smlouvách právního předchůdce žalobkyně není snad jediná založena na smlouvě s bezhotovostním režimem.

26. Žalobkyně tedy jednala ve zjevném rozporu se zásadou profesionality (§ 433 OZ) a dobrými mravy, jestliže spotřebiteli vnutila z pozice silnější strany způsob finančně náročný, když mohla pro dosažení stejného účelu zvolit způsob jednodušší a levnější (hotovostní vyplacení se splátkami převodem na účet nebo poštovní poukázkou ve prospěch účtu žalobkyně). Přenášení nevýhod plynoucích z neprofesionálního jednání (právního předchůdce) žalobkyně na spotřebitele by bylo v rozporu se zásadou ochrany spotřebitele ve spotřebitelských vztazích. Ujednání o poplatku za hotovostní režim je proto u obou smluv podle § 588 OZ neplatné.

27. Pokud žalovaný splácel své závazky z obou smluv, jednalo se tedy o úhradu na jistinu a složky celkového poplatku odlišné od poplatku za„ administrativní činnost a komfortní splácení“.

28. Soud vzhledem ke shora uvedenému zamítl žalobu co do částky 22 514 Kč (ve výši odpovídající součtu poplatků za hotovostní režim u obou smluv), dále co do kapitalizovaných úroků u obou smluv (tedy úroků 29 % dlužné jistiny do 20. 1. 2020) v celkové výši 14 371,34 Kč a úroků 29 % ročně z dlužných jistin od 21. 1. 2020 do zaplacení. Ve zbývajícím rozsahu žalobě vyhověl (právo na úrok z prodlení vyplývá z § 1970 OZ, jeho výše z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).

29. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř., tedy dle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci. Úspěch stran byl víceméně stejný (podstatnou část předmětu řízení totiž tvořil zamítnutý úrok 29 % v kapitalizované i běžící formě), žádný z účastníků proto nemá právo na náhradu nákladů řízení.

30. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení, a to prostřednictvím Okresního soudu ve Svitavách ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka Pardubice. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může se oprávněná domáhat soudního výkonu rozhodnutí či exekuce.