16 C 318/2020

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem JUDr. Ivo Mikolajkem ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení jméno . sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 84 001 Kč s příslušenstvím <b>I. Řízení se co do částky 4 400 Kč zastavuje.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 56 749 Kč spolu s kapitalizovanými úroky z prodlení ve výši 2 540,57 Kč a 5 467,63 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 15 449,74 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a z částky 34 648,94 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>III. Žaloba se ve zbývajícím rozsahu zamítá.</b> <b>IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 84 001 Kč s příslušenstvím z titulu dvou smluv.

2. Tvrdila, že dne 21. 7. 2017 poskytla její právní předchůdkyně ([právnická osoba]) žalované zápůjčku 17 000 Kč. Žalovaná se zavázala jistinu vrátit a zaplatit částku 14 809 Kč (kapitalizovaný úrok 3 041 Kč s úrokovou sazbou 29 % ročně, poplatek za zpracování a doručení 4 614 Kč, poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení 7 154 Kč) – dále jen„ celkový poplatek“, to vše v 60 týdenních splátkách po 531 Kč, poslední splátka byla splatná 14. 9. 2018. Žalovaná zápůjčku řádně nesplácela. Žalovaná dluží na jistině 15 449,74 Kč, na poplatku 10 660,57 Kč. Žalobkyně dále zdůraznila, že vzhledem k prodlení se neuhrazená jistina dále úročí úrokem 29 % p.a. Žalobkyně kromě částky 26 110,31 Kč (jistina + poplatek) žaluje kapitalizované úroky 6 212,83 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení 2 540,57 Kč, běžící úrok 29 % p.a. a běžící zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od 21. 1. 2020 do zaplacení.

3. Dále tvrdila, že dne 30. 3. 2017 poskytla její právní předchůdkyně ([právnická osoba]) žalované zápůjčku 40 000 Kč. Žalovaná se zavázala jistinu vrátit a zaplatit částku 38 231 Kč (kapitalizovaný úrok 13 183 Kč s úrokovou sazbou 29 % ročně, poplatek za zpracování a doručení 9 380 Kč, poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení 15 668 Kč) – dále jen„ celkový poplatek“, to vše v 24 měsíčních splátkách po 3 260 Kč, poslední splátka byla splatná 30. 3. 2019. Žalovaná zápůjčku řádně nesplácela. Žalovaná dluží na jistině 34 648,94 Kč, na poplatku 23 241,75 Kč. Žalobkyně dále zdůraznila, že vzhledem k prodlení se neuhrazená jistina dále úročí úrokem 29 % p.a. Žalobkyně kromě částky 57 890,69 Kč (jistina + poplatek) žaluje kapitalizované úroky 8 274,94 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení 5 467,32 Kč, běžící úrok 29 % p.a. a běžící zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od 21. 1. 2020 do zaplacení.

4. Později v řízení vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky 4 400 Kč, neboť tuto částku žalovaná zaplatila.

5. Žalovaná se k řádně doručené žalobě vyjádřila písemně i u jednání tak, že je ve finanční tísni a vzhledem k trestním soudem uložené povinnosti hradit škodu poškozeným je i splátka 4 400 Kč příliš vysoká. Jednu splátku však s pomocí rodiny byla schopna uhradit. Ráda by dluh splatila ve splátkách.

6. Soud věc projednal a po provedeném dokazování učinil následující skutková zjištění:

7. Ze smlouvy ze dne 21. 7. 2017 (dále jen„ Smlouva 1“) soud zjistil, že žalované byla téhož dne v hotovosti poskytnuta částka 17 000 Kč. Žalovaná se zavázala zápůjčku vrátit a vedle ní zaplatit celkový poplatek 14 809 Kč, a to vše v 60 týdenních splátkách, a to do rukou osoby dle čl. 15 smluvních podmínek. Z celkového poplatku bylo alokováno na kapitalizovaný úrok 3 041 Kč, poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení 4 614 Kč, poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení 7 154 Kč Smlouva neumožňuje bezhotovostní splácení. Na zadní straně smlouvy je uvedeno, že zápůjční úroková sazba je sjednána po celou dobu trvání smlouvy a činí 29 % p. a.

8. Ze smlouvy ze dne 30. 3. 2017 (dále jen„ Smlouva 2“) soud zjistil, že žalované byla téhož dne v hotovosti poskytnuta částka 40 000 Kč. Žalovaná se zavázala zápůjčku vrátit a vedle ní zaplatit celkový poplatek 38 231 Kč, a to vše v 24 měsíčních splátkách, a to do rukou osoby dle čl. 15 smluvních podmínek. Z celkového poplatku bylo alokováno na kapitalizovaný úrok 13 183 Kč, poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení 9 380 Kč, poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení 15 668 Kč Smlouva neumožňuje bezhotovostní splácení. Na zadní straně smlouvy je uvedeno, že zápůjční úroková sazba je sjednána po celou dobu trvání smlouvy a činí 29 % p. a..

9. Ze smluvních podmínek přiložených k oběma smlouvám soud učinil následující zjištění. Dle čl. 18 smlouvy se účinnost smlouvy prodlužuje pro případ, že zákazník bude v prodlení s některou ze splátek či neuhradí poslední splátku. Z čl. 15 smluvních podmínek smlouvy zjistil, že práva [anonymizováno] včetně vybírání dlužných částek může vykonat jakýkoli oprávněný zástupce nebo zaměstnanec [anonymizováno].

10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 soud zjistil, že žalobkyni byly postoupeny žalované pohledávky.

11. Z předžalobní výzvy a podacího archu z téhož dne soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě žalované částky.

12. Z rozsudku Okresního soudu ve Svitavách ze dne 5. 6. 2020, č. j. 1 T 75/2020-1200, soud zjistil, že žalovaná byla odsouzena společně se svým manželem za přečin podvodu a že jí byla uložena povinnost k náhradě škody jednotlivým poškozeným v celkové výši přesahující 3 000 000 Kč.

13. Z ostatních předložených listin neučinil soud žádné zjištění, které by mělo vliv na posuzovanou věc.

14. Co do závěru o skutkovém stavu soud odkazuje na souhrn skutkových zjištění, neboť ta nejsou v rozporu. Z ničeho nevyplynulo, že by žalovaná žalovanou částku zaplatila.

15. Smlouvy byly smlouvami zápůjčce podle § 2390 a n. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ které byly zároveň spotřebitelským úvěrem podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ“). Vzhledem k tomu, že se jednalo o smlouvy uzavřené mezi podnikatelem v rámci jeho podnikatelské činnosti a spotřebitelem, je ve věci nezbytné aplikovat i ta zvláštní ustanovení, jejichž účelem je ochrana spotřebitele (zejména § 1810 a n. OZ).

16. Podle § 2390 OZ platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

17. Podle § 2392 odst. 1 věta první OZ platí, že při zápůjčce peněžité lze ujednat úroky.

18. Podle § 588 OZ platí, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

19. Podle § 1813 OZ platí, že se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

20. Podle § 1812 odst. 1 OZ platí, že lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější.

21. Z citované úpravy je zřejmé, že povinností žalované bylo v případě obou smluv vrátit jistinu.

22. Celkový poplatek a jeho dílčí složky nelze vnímat jinak než jako cenu plnění a nelze jej tudíž poměřovat optikou ust. § 1813 OZ (shodně viz Stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2014, sp. zn. Cpjn 203/2013).

23. To však nebrání poměřování hlediskem dobrých mravů. Pro posouzení, zda je jednání účastníka v souladu či v rozporu s dobrými mravy, zákon výslovně nestanoví, z jakých hledisek má soud vycházet; vymezení hypotézy právní normy tedy závisí v každém konkrétním případě na úvaze soudu. Rozhodnutí o tom, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 588 OZ, je vždy třeba učinit po pečlivé úvaze, v jejímž rámci musí být zváženy všechny rozhodné okolnosti případu.

24. Celkový poplatek v případě Smlouvy 1 činil 14 809 Kč, u Smlouvy 2 částku 38 231 Kč, což je v poměru k jistině (17 000 Kč, resp. 40 000 Kč) částka zjevně přemrštěná, a to i s ohledem na délku zápůjčky 60 týdnů, resp. 24 měsíců. Soud proto posuzoval jeho jednotlivé dílčí složky.

25. Úrok byl v posuzované věci ujednán v absolutní částce 3 041 Kč (Smlouva 1) a 13 183 Kč (Smlouva 2). Je zřejmé, že s ohledem na délku úvěru (60 týdnů / 24 měsíců) a výši jistiny (17 000 Kč, resp. 40 000 Kč) byl samotný úrok z hlediska pohledu dobrých mravů u obou smluv zcela v pořádku. Soud však nesouhlasí s výkladem žalobkyně, že byl úrok sjednán jako běžící. Na první straně smlouvy byl úrok jasně sjednán v absolutní částce. Jestliže je na druhé straně smlouvy sjednán jako běžící, vzniká zde prostor pro dvojí výklad. S ohledem na § 1812 odst. 1 OZ je však nutné přiklonit se k výkladu příznivějšímu pro spotřebitele – tedy uzavřít, že úrok byl sjednán v absolutní částce.

26. Za situace, kdy průměrná sazba úroků na úvěrech na spotřebu poskytovaných bankami domácnostem činila v březnu, resp. červenci 2017 (dle údajů ČNB – databáze ARAD) 9,42 % p. a., resp. 9,46 % p. a. je zřejmé, že již samotný úrok, při přepočtu z absolutní částky na roční sazbu cca trojnásobný, poskytuje žalobkyni poměrně dobré pokrytí nákladů a odměnu, nicméně s ohledem na vyšší míru rizika u nebankovních poskytovatelů lze akceptovat vyšší úplatu, která se v této věci promítá do výše poplatků. Soud proto uznal poplatek za„ zpracování, doručení a flexibilní splácení“ ve výši 4 614 Kč (Smlouva 1) a 9 380 Kč (Smlouva 2) za ujednaný po právu (u Smlouvy 2 se však poplatek dostal již na nejzazší hranici dobrých mravů, neboť spolu s úrokem dosahuje 50 % jistiny).

27. Za zjevně rozporné s dobrými mravy však soud považoval ujednání o poplatku o poplatku za„ administrativní činnost a komfortní splácení“, který je svou podstatou poplatkem za hotovostní inkaso („ administrativní činnost“ je již kryta předchozí částí poplatku). Pokud měla žalobkyně zvýšené výdaje s výběrem splátek v důsledku hotovostního výběru osobou uvedenou v čl. 15 smluvních podmínek, nelze touto skutečností odůvodňovat tak extrémní výši úplaty, jaká byla žalobkyní nastavena v posuzované věci. Byla to právě žalobkyně, která sestavením smluvního formuláře použitého v posuzované věci žalovanému hotovostní inkaso v podstatě vnutila. Smlouva totiž neobsahuje možnost bezhotovostního splácení. Skutečnost, že jiná než hotovostní forma splácení není pro spotřebitele fakticky dostupná, potvrzuje i to, že zdejšímu soudu je z úřední činnosti známo, že z velkého množství žalob založených na smlouvách právního předchůdce žalobkyně byla snad jediná založena na smlouvě s bezhotovostním režimem.

28. Žalobkyně tedy jednala ve zjevném rozporu se zásadou profesionality (§ 433 OZ) a dobrými mravy, jestliže spotřebiteli vnutila z pozice silnější strany způsob finančně náročný, když mohla pro dosažení stejného účelu zvolit způsob jednodušší a levnější (hotovostní vyplacení se splátkami převodem na účet nebo poštovní poukázkou ve prospěch účtu žalobkyně). Přenášení nevýhod plynoucích z neprofesionálního jednání (právního předchůdce) žalobkyně na spotřebitele by bylo v rozporu se zásadou ochrany spotřebitele ve spotřebitelských vztazích. Ujednání o poplatku za hotovostní režim je proto u obou smluv podle § 588 OZ neplatné.

29. Pokud žalovaná splácela své závazky z obou smluv, jednalo se tedy o úhradu na jistinu a složky celkového poplatku odlišné od poplatku za„ administrativní činnost a komfortní splácení“.

30. Soud vzhledem ke shora uvedenému zamítl žalobu co do částky 22 822 Kč (ve výši odpovídající součtu poplatků za hotovostní režim u obou smluv), dále co do kapitalizovaných úroků u obou smluv (tedy úroků 29 % z dlužné jistiny do 20. 1. 2020) v celkové výši 14 487,77 Kč a úroků 29 % ročně z dlužných jistin od 21. 1. 2020 do zaplacení.

31. V rozsahu zpětvzetí (co do částky 4 400 Kč) soud řízení zastavil podle § 96 odst. 2 o. s. ř.

32. Ve zbývajícím rozsahu žalobě vyhověl (právo na úrok z prodlení vyplývá z § 1970 OZ, jeho výše z nař. vlády č. 351/2013 Sb.).

33. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, tedy podle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci. Úspěch stran byl víceméně stejný (a to i při zohlednění zastavené části řízení jako úspěchu žalobkyně – podstatnou část předmětu řízení totiž tvořil zamítnutý úrok 29 % ročně v kapitalizované i běžící formě), žádný z účastníků proto nemá právo na náhradu nákladů řízení.

34. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Soud nepřistoupil na návrh žalované, aby plnění bylo uloženo ve splátkách, neboť s ohledem na její finanční situaci (dluhy vůči dalším osobám ve výši více než tři miliony korun) to prakticky nemá význam.

35. Závěrem soud uvádí, že ve věci nemohl rozhodnout navrženým rozsudkem pro uznání, neboť jak je patrné z odůvodnění shora, tím by došlo k přiznání plnění v rozporu s kogentním ustanovením zákona, což by bylo v rozporu s § 153a odst. 2 ve spojení s § 99 odst. 2 o. s. ř.