16 C 321/2020

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem JUDr. Ivo Mikolajkem ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem titul titul . jméno příjmení , Ph.D. sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 38 478 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 25 210 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení 2 614,01 Kč a 14,77 Kč a úrokem z prodlení z částky 18 873,71 Kč ve výši 9 % ročně od 21. 1. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku</b> <b>II. Žaloba se ve zbývajícím rozsahu zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu náklad řízení.</b> 1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 38 478 Kč s příslušenstvím z titulu dvou smluv.

2. Tvrdila, že dne 14. 5. 2017 poskytla její právní předchůdkyně ([právnická osoba]) žalovanému zápůjčku 22 000 Kč. Žalovaný se zavázal jistinu vrátit a zaplatit částku 19 017 Kč (kapitalizovaný úrok 3 935 Kč s úrokovou sazbou 29 % ročně, poplatek za zpracování a doručení 9 698 Kč, poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení 5 384 Kč) – dále jen„ celkový poplatek“, to vše v 60 týdenních splátkách po 684 Kč, poslední splátka byla splatná 8. 7. 2018. Žalovaný zápůjčku řádně nesplácel. Žalovaný uhradil 6 200 Kč. Ke dni 8. 7. 2018 dlužil žalovaný na jistině 18 873,71 Kč, na poplatku 15 943,29 Kč. Žalobkyně dále zdůraznila, že vzhledem k prodlení se neuhrazená jistina dále úročí úrokem 29 % p.a. Žalobkyně kromě částky 34 817 Kč (jistina + poplatek) žaluje kapitalizované úroky 8 529,34 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení 2 614,01 Kč, běžící úrok 29 % p.a. a běžící zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od 21. 1. 2020 do zaplacení.

3. Dále tvrdila, že dne 29. 12. 2016 poskytla její právní předchůdkyně ([právnická osoba]) žalovanému zápůjčku 8 000 Kč. Žalovaný se zavázal jistinu vrátit a zaplatit částku 7 145 Kč (kapitalizovaný úrok 1 379 Kč s úrokovou sazbou 28 % ročně, poplatek za zpracování a doručení 2 196 Kč, poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení 3 570 Kč) – dále jen„ celkový poplatek“, to vše v 60 týdenních splátkách po 253 Kč, poslední splátka byla splatná 22. 2. 2018. Žalovaný zápůjčku řádně nesplácel. Žalovaný uhradil 11 484 Kč. Ke dni 3. 9. 2018 dlužil žalovaný na jistině 2 218,07 Kč, na poplatku 1 442,93 Kč. Žalobkyně dále zdůraznila, že vzhledem k prodlení se neuhrazená jistina dále úročí úrokem 28 % p.a. Žalobkyně kromě částky 3 661 Kč (jistina + poplatek) žaluje kapitalizované úroky 1 202,44 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení 322,08 Kč, běžící úrok 28 % p.a. a běžící zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od 21. 1. 2020 do zaplacení.

4. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřil.

5. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen„ o. s. ř.“).

6. Ze smlouvy ze dne 14. 5. 2017 (dále jen„ Smlouva 1“) soud zjistil, že žalovanému byla téhož dne v hotovosti poskytnuta částka 22 000 Kč. Žalovaný se zavázal zápůjčku vrátit a vedle ní zaplatit celkový poplatek 19 017 Kč, a to vše v 60 týdenních splátkách, a to do rukou osoby dle čl. 15 smluvních podmínek. První splátka byla splatná do měsíce od uzavření smlouvy. Z celkového poplatku bylo alokováno na kapitalizovaný úrok 3 935 Kč, poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení 5 384 Kč, poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení 9 698 Kč Smlouva neumožňuje bezhotovostní splácení. Na zadní straně smlouvy je uvedeno, že zápůjční úroková sazba je sjednána po celou dobu trvání smlouvy a činí 29 % p. a.

7. Ze smlouvy ze dne 29. 12. 2016 (dále jen„ Smlouva 2“) soud zjistil, že žalovanému byla téhož dne v hotovosti poskytnuta částka 8 000 Kč. Žalovaný se zavázal zápůjčku vrátit a vedle ní zaplatit celkový poplatek 7 145 Kč, a to vše v 60 týdenních splátkách, a to do rukou osoby dle čl. 15 smluvních podmínek. První splátka byla splatná do měsíce od uzavření smlouvy. Z celkového poplatku bylo alokováno na kapitalizovaný úrok 1 379 Kč, poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení 2 196 Kč, poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení 3 570 Kč Smlouva neumožňuje bezhotovostní splácení. Na zadní straně smlouvy je uvedeno, že zápůjční úroková sazba je sjednána po celou dobu trvání smlouvy a činí 29 % p. a.

8. Ze smluvních podmínek přiložených k oběma smlouvám soud učinil následující zjištění. Dle čl. 18 smlouvy se účinnost smlouvy prodlužuje pro případ, že zákazník bude v prodlení s některou ze splátek či neuhradí poslední splátku. Z čl. 15 smluvních podmínek smlouvy zjistil, že práva [anonymizováno] včetně vybírání dlužných částek může vykonat jakýkoli oprávněný zástupce nebo zaměstnanec [anonymizováno].

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 soud zjistil, že žalobkyni byly postoupeny žalované pohledávky.

10. Z předžalobní výzvy a podacího archu z téhož dne soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě žalované částky.

11. Z ostatních předložených listin neučinil soud žádné zjištění, které by mělo vliv na posuzovanou věc.

12. O skutkovém stavu lze uzavřít, že v případě Smlouvy 1 žalovaný obdržel částku 22 000 Kč, zavázal se vrátit částku 41 017 Kč (z toho kapitalizovaný úrok 3 935 Kč, administrativní poplatek 5 384 Kč, poplatek za inkaso v hotovosti 9 698 Kč). Z ničeho nevyplynulo, že by žalovaný cokoliv zaplatil nad rámec částky 6 200 Kč. V případě Smlouvy 2 žalovaný obdržel částku 8 000 Kč, zavázal se vrátit částku 15 145 Kč (z toho kapitalizovaný úrok 1 379 Kč, administrativní poplatek 2 196 Kč, poplatek za inkaso v hotovosti 3 570 Kč). Z ničeho nevyplynulo, že by žalovaný cokoliv zaplatil nad rámec částky 11 484 Kč.

13. Smlouvy byly smlouvami zápůjčce podle § 2390 a n. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ které byly zároveň spotřebitelským úvěrem podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ“). Vzhledem k tomu, že se jednalo o smlouvy uzavřené mezi podnikatelem v rámci jeho podnikatelské činnosti a spotřebitelem, je ve věci nezbytné aplikovat i ta zvláštní ustanovení, jejichž účelem je ochrana spotřebitele (zejména § 1810 a n. OZ).

14. Podle § 2390 OZ platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

15. Podle § 2392 odst. 1 věta první OZ platí, že při zápůjčce peněžité lze ujednat úroky.

16. Podle § 588 OZ platí, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

17. Podle § 1813 OZ platí, že se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

18. Podle § 1751 odst. 1 OZ platí, že část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

19. Z citované úpravy je zřejmé, že povinností žalovaného bylo v případě obou smluv vrátit jistinu.

20. Celkový poplatek a jeho dílčí složky nelze vnímat jinak než jako cenu plnění a nelze jej tudíž poměřovat optikou ust. § 1813 OZ (shodně viz Stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2014, sp. zn. Cpjn 203/2013).

21. To však nebrání poměřování hlediskem dobrých mravů. Pro posouzení, zda je jednání účastníka v souladu či v rozporu s dobrými mravy, zákon výslovně nestanoví, z jakých hledisek má soud vycházet; vymezení hypotézy právní normy tedy závisí v každém konkrétním případě na úvaze soudu. Rozhodnutí o tom, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 588 OZ, je vždy třeba učinit po pečlivé úvaze, v jejímž rámci musí být zváženy všechny rozhodné okolnosti případu.

22. Celkový poplatek v případě Smlouvy 1 činil 19 017 Kč, u Smlouvy 2 7 145, což je v poměru k jistině (22 000 Kč, resp. 8 000 Kč) částka zjevně přemrštěná, a to i s ohledem na délku zápůjčky 60 týdnů. Soud proto posuzoval jeho jednotlivé dílčí složky.

23. Úrok byl v posuzované věci ujednán v absolutní částce 3 935 Kč (Smlouva 1) a 1 379 Kč (Smlouva 2). Je zřejmé, že s ohledem na délku úvěru (60 týdnů) a výši jistiny (22 000 Kč, resp. 8 000 Kč) byl samotný úrok z hlediska pohledu dobrých mravů u obou smluv zcela v pořádku. Soud však nesouhlasí s výkladem žalobkyně, že byl úrok sjednán jako běžící. Na první straně smlouvy byl úrok jasně sjednán v absolutní částce. Jestliže je na druhé straně smlouvy sjednán jako běžící, vzniká zde prostor pro dvojí výklad. S ohledem na § 1812 odst. 1 OZ je však nutné přiklonit se k výkladu příznivějšímu pro spotřebitele – tedy uzavřít, že úrok byl sjednán v absolutní částce.

24. Za situace, kdy průměrná sazba úroků na úvěrech na spotřebu poskytovaných bankami domácnostem činila v květnu 2017, resp. prosinci 2016 (dle údajů ČNB – databáze ARAD) 9,38 % p. a., resp. 10,08 % p. a. je zřejmé, že již samotný úrok, při přepočtu z absolutní částky na roční sazbu cca trojnásobný, poskytuje žalobkyni poměrně dobré pokrytí nákladů a odměnu, nicméně s ohledem na vyšší míru rizika u nebankovních poskytovatelů lze akceptovat vyšší úplatu, která se v této věci promítá do výše poplatků. Soud proto uznal poplatek za„ zpracování, doručení a flexibilní splácení“ ve výši 5 384 Kč (Smlouva 1) a 2 196 Kč (Smlouva 2) za ujednaný po právu.

25. Za zjevně rozporné s dobrými mravy však soud považoval ujednání o poplatku o poplatku za„ administrativní činnost a komfortní splácení“, který je svou podstatou poplatkem za hotovostní inkaso („ administrativní činnost“ je již kryta předchozí částí poplatku). Pokud měla žalobkyně zvýšené výdaje s výběrem splátek v důsledku hotovostního výběru osobou uvedenou v čl. 15 smluvních podmínek, nelze touto skutečností odůvodňovat tak extrémní výši úplaty, jaká byla žalobkyní nastavena v posuzované věci. Byla to právě žalobkyně, která sestavením smluvního formuláře použitého v posuzované věci žalovanému hotovostní inkaso v podstatě vnutila. Smlouva totiž neobsahuje možnost bezhotovostního splácení. Skutečnost, že jiná než hotovostní forma splácení není pro spotřebitele fakticky dostupná, potvrzuje i to, že zdejšímu soudu je z úřední činnosti známo, že z velkého množství žalob založených na smlouvách právního předchůdce žalobkyně není snad jediná založena na smlouvě s bezhotovostním režimem.

26. Žalobkyně tedy jednala ve zjevném rozporu se zásadou profesionality (§ 433 OZ) a dobrými mravy, jestliže spotřebiteli vnutila z pozice silnější strany způsob finančně náročný, když mohla pro dosažení stejného účelu zvolit způsob jednodušší a levnější (hotovostní vyplacení se splátkami převodem na účet nebo poštovní poukázkou ve prospěch účtu žalobkyně). Přenášení nevýhod plynoucích z neprofesionálního jednání (právního předchůdce) žalobkyně na spotřebitele by bylo v rozporu se zásadou ochrany spotřebitele ve spotřebitelských vztazích. Ujednání o poplatku za hotovostní režim je proto u obou smluv podle § 588 OZ neplatné.

27. Pokud žalovaný splácel své závazky z obou smluv, jednalo se tedy o úhradu na jistinu a složky celkového poplatku odlišné od poplatku za„ administrativní činnost a komfortní splácení“.

28. V případě starší Smlouvy 2 měl tak žalovaný po právu zaplatit 11 575 Kč, zaplatil 11 484 Kč, zbývá tedy zaplatit 91 Kč. V případě Smlouvy 1 měl žalovaný po právu zaplatit 31 319 Kč, zaplatil 6 200 Kč, zbývá tedy zaplatit 25 119 Kč.

29. Soud vzhledem ke shora uvedenému zamítl žalobu co do částky 13 268 Kč (ve výši odpovídající součtu poplatků za hotovostní režim u obou smluv), dále co do kapitalizovaných úroků u obou smluv (tedy úroků 29 %, resp. 28 % ročně z dlužné jistiny do 20. 1. 2020) v celkové výši 9 731,78 Kč a úroků 29 % resp. 28 % ročně z dlužných jistin od 21. 1. 2020 do zaplacení. V případě Smlouvy 2 soud zamítl i úrok z prodlení z částky přesahující částku 91 Kč. Ve zbývajícím rozsahu žalobě vyhověl (právo na úrok z prodlení vyplývá z § 1970 OZ, jeho výše z nař. vlády č. 351/2013 Sb.).

30. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř., tedy podle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci. Úspěch stran byl víceméně stejný (podstatnou část předmětu řízení totiž tvořil zamítnutý úrok 29 % resp. 28 % ročně v kapitalizované i běžící formě), žádný z účastníků proto nemá právo na náhradu nákladů řízení.

31. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.