Okresní soud ve Svitavách · Rozsudek

16 C 323/2020

č. j. 16 C 323/2020-41

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-02-08 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSSY:2021:16.C.323.2020.1

Citované zákony (10)

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem JUDr. Ivo Mikolajkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 22 576 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 17 713 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 716,86 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 13 000 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se ve zbývajícím rozsahu zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 877,54 Kč, a to k rukám jejího zástupce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 22 576 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že dne [datum] poskytla její právní předchůdkyně žalovanému zápůjčku 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal jistinu vrátit a zaplatit částku 13 125 Kč (kapitalizovaný úrok 2 683 Kč s úrokovou sazbou 29 % ročně, poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení 4 130 Kč, poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení 6 312 Kč) – dále jen„ celkový poplatek“, to vše v 60 týdenních splátkách. Výše každé týdenní splátky od první po předposlední činila 469 Kč, poslední splátka ve výši 454 Kč byla splatná 13. 3. 2019. Žalovaný zápůjčku řádně nesplácel. Poslední splátku uhradil dne 18. 6. 2018. Ke dni 15. 10. 2018 dlužil žalovaný na jistině 13 000 Kč, na poplatku 9 576 Kč. Žalobkyně dále zdůraznila, že vzhledem k prodlení se neuhrazená jistina dále úročí úrokem 29 % p. a. Žalobkyně kromě částky 22 576 Kč (jistina + poplatek) žaluje kapitalizované úroky 3 277,81 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení 1 761,86 Kč, běžící úrok 29 % p. a. a běžící zákonný úrok z prodlení z částky 13 000 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení.

2. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřil.

3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen„ o. s. ř.“).

4. Ze smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovanému byla téhož dne v hotovosti poskytnuta částka 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal zápůjčku vrátit a vedle ní zaplatit celkový poplatek 13 125 Kč, a to vše v 60 týdenních splátkách, a to do rukou osoby dle čl. 15 smluvních podmínek. První splátka byla splatná do měsíce od uzavření smlouvy. Z celkového poplatku bylo alokováno na kapitalizovaný úrok 2 683 Kč, poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení 4 130 Kč, poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení 6 312 Kč Smlouva neumožňuje bezhotovostní splácení. Na zadní straně smlouvy je uvedeno, že zápůjční úroková sazba je sjednána po celou dobu trvání smlouvy a činí 29 % p. a.

5. Ze smluvních podmínek ke smlouvě soud učinil následující zjištění. Dle čl. 18 smlouvy se účinnost smlouvy prodlužuje pro případ, že zákazník bude v prodlení s některou ze splátek či neuhradí poslední splátku. Z čl. 15 smluvních podmínek smlouvy soud zjistil, že práva [anonymizováno] včetně vybírání dlužných částek může vykonat jakýkoli oprávněný zástupce nebo zaměstnanec [anonymizováno].

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 soud zjistil, že žalobkyni byla postoupena žalovaná pohledávka.

7. Z předžalobní výzvy a podacího archu z téhož dne soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě žalované částky.

8. Z ostatních předložených listin neučinil soud žádné zjištění, které by mělo vliv na posuzovanou věc.

9. O skutkovém stavu lze uzavřít, že žalovaný obdržel částku 15 000 Kč, zavázal se vrátit částku 28 125 Kč (kapitalizovaný úrok 2 683 Kč, administrativní poplatek 4 130 Kč, poplatek za inkaso v hotovosti 6 312 Kč). Z ničeho nevyplynulo, že by žalovaný cokoliv zaplatil nad rámec částky 4 100 Kč.

10. Smlouva byla smlouvou zápůjčce podle § 2390 a n. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ“), která byla zároveň spotřebitelským úvěrem podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“). Vzhledem k tomu, že se jednalo o smlouvu uzavřenou mezi podnikatelem v rámci jeho podnikatelské činnosti a spotřebitelem, je ve věci nezbytné aplikovat i ta zvláštní ustanovení, jejichž účelem je ochrana spotřebitele (zejména § 1810 a n. OZ).

11. Podle § 2390 OZ platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

12. Podle § 2392 odst. 1 věta první OZ platí, že při zápůjčce peněžité lze ujednat úroky.

13. Podle § 588 OZ platí, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. Podle § 1813 OZ platí, že se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

15. Podle § 1751 odst. 1 OZ platí, že část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

16. Z citované úpravy je zřejmé, že povinností žalovaného bylo vrátit jistinu.

17. Celkový poplatek a jeho dílčí složky nelze vnímat jinak než jako cenu plnění a nelze jej tudíž poměřovat optikou ust. § 1813 OZ (shodně viz Stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2014, sp. zn. Cpjn 203/2013).

18. To však nebrání poměřování hlediskem dobrých mravů. Pro posouzení, zda je jednání účastníka v souladu či v rozporu s dobrými mravy, zákon výslovně nestanoví, z jakých hledisek má soud vycházet; vymezení hypotézy právní normy tedy závisí v každém konkrétním případě na úvaze soudu. Rozhodnutí o tom, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 588 OZ, je vždy třeba učinit po pečlivé úvaze, v jejímž rámci musí být zváženy všechny rozhodné okolnosti případu.

19. Celkový poplatek v této věci činil 13 125 Kč, což je v poměru k jistině (15 000 Kč) částka zjevně přemrštěná, a to i s ohledem na délku zápůjčky 60 týdnů. Soud proto posuzoval jednotlivé dílčí složky.

20. Úrok byl v posuzované věci ujednán v absolutní částce 2 683 Kč. Je zřejmé, že s ohledem na délku úvěru (60 týdnů) a výši jistiny (15 000 Kč) byl samotný úrok z hlediska pohledu dobrých mravů zcela v pořádku. Soud však nesouhlasí s výkladem žalobkyně, že byl úrok sjednán jako běžící. Na první straně smlouvy byl úrok jasně sjednán v absolutní částce. Jestliže je na druhé straně smlouvy sjednán jako běžící, vzniká zde prostor pro dvojí výklad. S ohledem na § 1812 odst. 1 OZ je však nutné přiklonit se k výkladu příznivějšímu pro spotřebitele – tedy uzavřít, že úrok byl sjednán v absolutní výši 2 683 Kč.

21. Za situace, kdy průměrná sazba úroků na úvěrech na spotřebu poskytovaných bankami domácnostem činila v lednu 2018 (dle údajů ČNB – databáze ARAD) 8,85 % p. a. je zřejmé, že již samotný úrok, při přepočtu z absolutní částky na roční sazbu více než trojnásobný, poskytuje žalobkyni poměrně dobré pokrytí nákladů a odměnu, nicméně s ohledem na vyšší míru rizika u nebankovních poskytovatelů lez akceptovat vyšší úplatu, která se v této věci promítá do výše poplatků. Soud proto uznal poplatek za„ zpracování, doručení a flexibilní splácení“ 4 130 Kč za ujednaný po právu.

22. Za zjevně rozporné s dobrými mravy však soud považoval ujednání o poplatku o poplatku za„ administrativní činnost a komfortní splácení“, který je svou podstatou poplatkem za hotovostní inkaso („ administrativní činnost“ je již kryta předchozí částí poplatku). Pokud měla žalobkyně zvýšené výdaje s výběrem splátek v důsledku hotovostního výběru osobou uvedenou v čl. 15 smluvních podmínek, nelze touto skutečností odůvodňovat tak extrémní výši úplaty, jaká byla žalobkyní nastavena v posuzované věci. Byla to právě žalobkyně, která sestavením smluvního formuláře použitého v posuzované věci žalovanému hotovostní inkaso v podstatě vnutila. Smlouva totiž neobsahuje možnost bezhotovostního splácení. Skutečnost, že jiná než hotovostní forma splácení není pro spotřebitele fakticky dostupná, potvrzuje i to, že zdejšímu soudu je z úřední činnosti známo, že z velkého množství žalob založených na smlouvách právního předchůdce žalobkyně není snad jediná založena na smlouvě s bezhotovostním režimem.

23. Žalobkyně tedy jednala ve zjevném rozporu se zásadou profesionality (§ 433 OZ) a dobrými mravy, jestliže spotřebiteli vnutila z pozice silnější strany způsob finančně náročný, když mohla pro dosažení stejného účelu zvolit způsob jednodušší a levnější (hotovostní vyplacení se splátkami převodem na účet nebo poštovní poukázkou ve prospěch účtu žalobkyně). Přenášení nevýhod plynoucích z neprofesionálního jednání (právního předchůdce) žalobkyně na spotřebitele by bylo v rozporu se zásadou ochrany spotřebitele ve spotřebitelských vztazích. Ujednání o poplatku za hotovostní režim je proto podle § 588 OZ neplatné.

24. Pokud žalovaný splácel svůj dluh, jednalo se tedy o úhradu na jistinu a složky celkového poplatku odlišné od poplatku za„ administrativní činnost a komfortní splácení“.

25. Soud vzhledem ke shora uvedenému zamítl žalobu co do částky 6 312 Kč (ve výši odpovídající poplatku za hotovostní režim), dále co kapitalizovaného úroku 3 277,81 Kč (tedy úroku 29 % ročně z dlužné jistiny do 20. 1. 2020) a úroku 29 % ročně z dlužné jistiny od 21. 1. 2020 do zaplacení. Ve zbývajícím rozsahu žalobě vyhověl (právo na úrok z prodlení vyplývá z § 1970 OZ, jeho výše z nař. vlády č. 351/2013 Sb.).

26. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř., tedy podle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci. Úspěch stran byl v poměru 67:33 ve prospěch žalobkyně, má tedy právo na 34 % náhrady nákladů řízení. Ta by při plném úspěchu činila 2 581 Kč (tři úkony podle § 11 odst. 1 ve spojení s § 14b advokátního tarifu, tři náhrady hotových výdajů, náhrada DPH 21 % a zaplacený soudní poplatek 1 129 Kč). Z toho 34 % činí 877,54 Kč.

27. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.