16 C 329/2020

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem JUDr. Ivo Mikolajkem ve věci žalobce: ; město Svitavy, IČO sídlem adresa žalovaného a žalobkyně proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného a žalobkyně o zaplacení 704,01 Kč s příslušenstvím <b>I. Řízení se co do částky 21,90 Kč zastavuje.</b> <b>II. Žalovaný je povinen žalobci zaplatit částku 666,59 Kč</b> <b>se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 847 Kč od 1. 9. 2018 do 26. 11. 2018,</b> <b>se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 842,68 Kč od 27. 11. 2018 do 28. 12. 2018,</b> <b>se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 837,59 Kč od 29. 12. 2018 do 22. 1. 2019,</b> <b>se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 832,50 Kč od 23. 1. 2019 do 20. 2. 2019,</b> <b>se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 827,41 Kč od 21. 2. 2019 do 21. 3. 2019,</b> <b>se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 820,20 Kč od 22. 3. 2019 do 25. 4. 2019,</b> <b>se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 815,11 Kč od 26. 4. 2019 do 22. 5. 2019,</b> <b>se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 801,32 Kč od 23. 5. 2019 do 21. 6. 2019,</b> <b>se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 788,42 Kč od 22. 6. 2019 do 19. 7. 2019,</b> <b>se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 782,21 Kč od 20. 7. 2019 do 21. 8. 2019,</b> <b>se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 771,25 Kč od 22. 8. 2019 do 18. 11. 2019,</b> <b>se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 753,52 Kč od 19. 11. 2019 do 10. 12. 2019,</b> <b>se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 746,65 Kč od 11. 12. 2019 do 13. 1. 2020,</b> <b>se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 739,09 Kč od 14. 1. 2020 do 11. 2. 2020,</b> <b>se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 737 Kč od 12. 2. 2020 do 30. 3. 2020,</b> <b>se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 735,30 Kč od 31. 3. 2020 do 22. 4. 2020,</b> <b>se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 724,86 Kč od 23. 4. 2020 do 2. 7. 2020,</b> <b>se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 717,73 Kč od 3. 7. 2020 do 22. 7. 2020,</b> <b>se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 714,17 Kč od 23. 7. 2020 do 27. 8. 2020,</b> <b>se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 708,55 Kč od 28. 8. 2020 do 14. 9. 2020,</b> <b>se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 704,01 Kč od 15. 9. 2020 do 30. 10. 2020,</b> <b>se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 695,54 Kč od 31. 10. 2020 do 11. 12. 2020,</b> <b>se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 688,49 Kč od 12. 12. 2020 do 19. 1. 2021,</b> <b>se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 666,59 Kč od 20. 1. 2021 do zaplacení,</b> <b>a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení částky 704,01 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že žalovaný měl od žalobce spolu s další osobou do 31. 1. 2017 pronajatý byt. Po provedeném vyúčtování nákladů na služby využívané spolu s užíváním bytu za období 1. - 31. 1. 2017 vyšlo najevo, že na nákladech je nedoplatek 847 Kč, který byl splatný do [datum]. Žalovaný na nedoplatek uhradil 142,99, nicméně hradil postupně až po splatnosti. Třemi návrhy podanými po žalobě vzala žalobkyně postupně částku celkem 21,90 Kč, neboť žalovaný tuto částku postupně uhradil. Žalovaný se k žalobě, ač řádně vyzván a soudem poučen, nevyjádřil. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen„ o. s. ř.“). Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. platí, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. O skutkovém stavu lze učinit závěr, dle kterého měl žalovaný společně s další osobou pronajatý byt od žalobce, přičemž byl povinen platit nájemné a úhrady za služby spojené s užíváním bytu. Nedoplatek na službách za období 1. 1. 2017 – 31. 1. 2017 činil 847 Kč a byl žalovanému vyúčtován, přičemž do podání žaloby žalovaný uhradil 142,99 Kč po několikakorunových částkách měsíčně v období 11/2018 – 9/2020. Podle § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, platí, že není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Podle § 7 odst. 3 téhož zákona platí, že finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb. Žalovaný tedy nesplnil svou smluvní a zákonnou povinnost zaplatit nedoplatek. Tato povinnost tedy trvá. Soud s ohledem na shora uvedené v rozsahu zpětvzetí řízení zastavil (§ 96 odst. 2 občanského soudního řádu – dále „o. s. ř.“), ve zbývajícím rozsahu žalobě plně vyhověl. Povinnost zaplatit úrok z prodlení vyplývá z § 1970 občanského zákoníku, a to ve výši dle nař. vl. č. 351/2013 Sb. Plně úspěšný žalobce má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Jejich výši soud dle § 151 odst. 3 ve spojení s vyhl. č. 254/2015 Sb. stanovil na částku 600 Kč (soudní poplatek a dva úkony podle § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb.). Návrhu žalobce na přiznání náhrady 1 500 Kč, tj. 300 Kč za každé zpětvzetí, soud nevyhověl. Takový návrh byl naprosto absurdní, neboť jednotlivá zpětvzetí se týkala částek kolem sedmi korun a přiznáním náhrady při takovém do očí bijícím nepoměru by se soud zpronevěřil zásadě zákazu zneužívání práva. Nadto se jednalo i o úkony neúčelné, neboť i pokud by žalovaný prokázal zaplacení 21 Kč a soud by žalobu do částky 21 Kč zamítl, stejně by měl žalobce právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 3 o. s. ř.