16 C 330/2020

Plný text

Okresní soud ve obec rozhodl samosoudcem titul . jméno Mikolajkem ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 26 500 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 14 100 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 19. 6. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba o zaplacení 12 400 Kč a úroku z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 19. 6. 2020 do zaplacení se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 26 500 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že dne 20. 12. 2018 půjčila žalovanému 20 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu s kapitalizovaným úrokem 19 000 Kč v týdenních splátkách po 500 Kč. Žalovaný splácel nepravidelně, celkem splatil 12 500 Kč.

2. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřil.

3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen„ o. s. ř.“).

4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 20. 12. 2018 soud zjistil, že žalovaný obdržel částku 20 000 Kč a zavázal se ji vrátit spolu s částkou 19 000 Kč (úrok 6 600 Kč, administrativní poplatek 6 000 Kč, poplatek za hotovostní inkaso 6 400 Kč) v 678 týdenních splátkách po 500 Kč Smlouva neobsahuje variantu pro bezhotovostní splácení. Zápůjční úroková sazba činila 63,33 % p. a.

5. Z výpisu splátek soud zjistil, že žalovaný nepravidelnými splátkami zaplatil celkem 12 500 Kč.

6. Z výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky 26 500 Kč.

7. Co do skutkového stavu lze uzavřít, že žalovaný obdržel 20 000 Kč, zavázal se vrátit 39 000 Kč a vrátil pouze 12 500 Kč.

8. Smlouva byla smlouvou zápůjčce podle § 2390 a n. OZ, která byla zároveň spotřebitelským úvěrem podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ“). Vzhledem k tomu, že se jednalo o smlouvu uzavřenou mezi podnikatelem v rámci jeho podnikatelské činnosti a spotřebitelem, je ve věci nezbytné aplikovat i ta zvláštní ustanovení, jejichž účelem je ochrana spotřebitele (zejména § 1810 a n. OZ).

9. Podle § 2390 OZ platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

10. Podle § 2392 odst. 1 věta první OZ platí, že při zápůjčce peněžité lze ujednat úroky.

11. Podle § 588 OZ platí, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Podle § 1813 OZ platí, že se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

13. Částku 19 000 Kč, resp. její dílčí složky nelze vnímat jinak než jako cenu plnění a nelze jej tudíž poměřovat optikou ust. § 1813 OZ (shodně viz Stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2014, sp. zn. Cpjn 203/2013).

14. To však nebrání poměřování hlediskem dobrých mravů. Pro posouzení, zda je jednání účastníka v souladu či v rozporu s dobrými mravy, zákon výslovně nestanoví, z jakých hledisek má soud vycházet; vymezení hypotézy právní normy tedy závisí v každém konkrétním případě na úvaze soudu. Rozhodnutí o tom, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 588 OZ, je vždy třeba učinit po pečlivé úvaze, v jejímž rámci musí být zváženy všechny rozhodné okolnosti případu.

15. Částka 19 000 Kč plní funkci odměny za poskytnutí peněžních prostředků (úroku – jak vyplývá i přímo ze smlouvy, kde zápůjční úroková sazba 63,33 % p. a. zohledňuje celou částku 19 000 Kč) a má pokrývat náklady žalobce, jeho rizika a umožnit dosažení zisku. Průměrná sazba úroků na úvěrech na spotřebu poskytovaných bankami domácnostem činila v prosinci 2018 (dle údajů České národní banky – databáze ARAD dostupné na internetových stránkách https://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.PARAMETRY_SESTAVY?p_sestuid=58842&p_strid=AAABAA&p_lang) 8,63 % p. a. Při zohlednění rizik a nákladů žalobkyně jako nebankovního poskytovatele úvěrů by bylo možné uvažovat o dvojnásobné sazbě oproti sazbám bankovním, tedy do 20 % p. a. Naproti tomu ujednaná sazba 63,33 % p. a. byla oproti takto zvažované sazbě více než trojnásobná, tedy extrémně excesivní.

16. Soud proto postupně posuzoval jednotlivé složky částky 19 000 Kč.

17. Částka výslovně označená jako„ úrok“ byla v posuzované věci ujednána v absolutní částce 6 600 Kč, délka spotřebitelského úvěru 78 týdnů, roční úroková míra při přiznání této částky by tedy činila cca 22 %. Tato sazba je sice vyšší než uvažována sazba dvacetiprocentní, nicméně nepřekračuje ji natolik výrazně, aby bylo nutné v tomto směru omezovat ujednání stran.

18. Avšak za situace, kdy již samotná částka 6 600 Kč přesahuje uvažovanou dvacetiprocentní sazbu, je třeba další ujednané platby považovat za zjevně rozporné s dobrými mravy, speciálně pak ujednání o hotovostním výběru splátek, u kterého přistupuje další důvod neplatnosti ujednání. Pokud měla žalobkyně zvýšené výdaje s výběrem splátek v důsledku hotovostního výběru, nelze touto skutečností odůvodňovat tak extrémní výši poplatku, jaká byla žalobkyní nastavena v posuzované věci. Byla to právě žalobkyně, která sestavením smluvního formuláře použitého v posuzované věci žalovanému inkaso v hotovosti v podstatě vnutila. Smlouva totiž vůbec neobsahuje jinou možnost splacení zápůjčky, např. převodem na účet nebo složenkou. Spotřebitel – žalovaný tedy nemohl získat zápůjčku, aniž by se zavázal k úhradě inkasního poplatku. Žalobkyně tedy jednala ve zjevném rozporu se zásadou profesionality (§ 433 OZ) a dobrými mravy, jestliže spotřebiteli vnutila z pozice silnější strany způsob finančně náročný, když mohla pro dosažení stejného účelu zvolit způsob jednodušší a levnější (hotovostní vyplacení se splátkami převodem na účet nebo poštovní poukázkou ve prospěch účtu žalobkyně). Přenášení nevýhod plynoucích z neprofesionálního jednání žalobkyně na spotřebitele by bylo v rozporu se zásadou ochrany spotřebitele ve spotřebitelských vztazích. Ujednání o poplatku za hotovostní inkaso je proto i z tohoto důvodu podle § 588 OZ neplatné.

19. Pokud žalovaný splácel svůj dluh, jednalo se tedy o úhradu na jistinu a na částku 6 600 Kč.

20. Soud vzhledem ke shora uvedenému zamítl žalobu co do částky 12 400 Kč a úroku z prodlení z této částky. Ve zbývajícím rozsahu žalobě vyhověl. Právo na úrok z prodlení vyplývá z § 1970 OZ ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

21. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř. Strany byly víceméně stejně úspěšné, žádná z nich proto nemá právo na náhradu nákladů řízení.