16 C 40/2021

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem JUDr. Ivo Mikolajkem ve věci žalobce: ; město Svitavy, IČO sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 5 050 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 5 050 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 950 Kč od 20. 10. 2018 do zaplacení, z částky 3 100 Kč od 1. 9. 2018 do zaplacení a z částky 1 000 Kč od 11. 9. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 700 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> Žalobce se domáhal zaplacení částky 950 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady nákladů převozu do protialkoholní záchytné stanice dne [datum], částky 3 100 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplacené ceny sociálních služeb a ubytování za období od 1. 8. 2018 do 31. 8. 2018 a částky 1 000 Kč z titulu nezaplacené ceny sociálních služeb a ubytování za období od 1. 9. 2018 do 10. 9. 2018. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřil. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen„ o. s. ř.“). Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. platí, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. O skutkovém stavu lze uzavřít, že dne [datum] žalobkyně prostřednictvím Městské policie [obec] provedla z důvodu akutní intoxikace alkoholem převoz žalovaného na protilalkoholní záchytnou stanici. Náklady převozu činily 950 Kč. Byla prokázána akutní intoxikace alkoholem. Náklady byly účtovány fakturou splatnou 19. 10. 2018. Na základě smlouvy z 1. 4. 2018 využíval žalovaný ubytování a sociálních služeb poskytovaných žalobkyní. Cena těchto služeb a činila 100 Kč denně a byla splatná do posledního dne příslušeného měsíce, případně ke dni skončení právního vztahu. Dne 10. 9. 2018 bylo poskytování služeb a ubytování ukončeno. Z ničeho nevyplývá, že by žalovaný zaplatil náklady převozu 950 Kč a cenu ubytování za období 1. 8. 2018 – 10. 9. 2018. Po právní stránce soud věc posuzoval podle § 24 odst. 3 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, podle § 2326 a n. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ“) a podle smlouvy – v rozsahu poskytování soc. služeb byla smlouva z 1. 4. 2018 smlouvou občanským zákoníkem zvláště neupravenou. Podle § 2326 OZ platí, že smlouvou o ubytování (o přechodném nájmu) se ubytovatel zavazuje poskytnout ubytovanému přechodně ubytování na ujednanou dobu nebo na dobu vyplývající z účelu ubytování v zařízení k tomu určeném a ob jednatel se zavazuje zaplatit ubytovateli za ubytování a za služby spojené s ubytováním ve lhůtě stanovené ubytovacím řádem, popřípadě ve lhůtě obvyklé. Podle věty první § 24 odst. 3 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, platí, že náklady na dopravu vyšetřované osoby do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vyšetřovaná osoba Ze citované úpravy a v případě ceny soc. služeb i ze smlouvy vyplývá, že žalovaný má povinnost zaplatit náklady převozu 950 Kč a cenu ubytování 4 100 Kč. Z této částky (postupně dle splatnosti částky 3 100 Kč a 1 000 Kč soud podle § 1970 OZ přiznal i úroky z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobce tedy byl v řízení plně úspěšný, má proto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce má tedy právo na náhradu nákladů 700 Kč (zaplacený soudní poplatek 400 Kč a náhrada nákladů nezastoupeného účastníka 300 Kč podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a vyhlášky č. 254/2015 Sb.). Lhůtu k plnění ve výroku pod body I a III tohoto rozsudku soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.