16 C 68/2021

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem JUDr. Ivo Mikolajkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované za účasti vedlejší účastnice na straně žalované: právnická osoba , člen holdingu anonymizováno , IČO sídlem adresa vedlejší účastnice zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 46 078 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba o zaplacení 46 078 Kč a úroku z prodlení z této částky ve výši 9 % ročně od 4. 10. 2019 do zaplacení se zamítá.</b> <b>II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému 1 náhradu nákladů řízení ve výši 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované 2 náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>IV. Žalobkyně je povinna zaplatit vedlejší účastnici na straně žalované náhradu nákladů řízení ve výši 49 766 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>V. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Svitavách 100 % náhrady nákladů řízení, jejichž přesná výše bude určena v samostatném usnesení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 46 078 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 4. 10. 2019 do zaplacení. Tvrdila, že dne 15. 3. 2019 zavinil první žalovaný (řidič) s vozidlem druhé žalované (vlastník a provozovatel) dopravní nehodu, při které bylo poškozeno vozidlo žalobkyně [příjmení] [příjmení], [registrační značka]. Nehoda byla nahlášena vedlejšímu účastníkovi – [právnická osoba] [ulice] účastník žalobkyni vyplatil za poškození a opravu částky 162 701 Kč a 2 027 Kč, za seřízení radaru 472 Kč a za půjčovné za náhradní vozidla 41 700 Kč Vedlejší účastník naopak žalobkyni neuznal náklady na opravu vozidla v částce 31 879 Kč, další půjčovné v částce 11 699 Kč a náklady vynaložené na vypracování znaleckého posudku za účelem určení obvyklé ceny vozidla ve výši 2 500 Kč, celkem tedy částku 46 078 Kč. Tuto částku tedy žalobkyně požaduje.

2. Konkrétně žalobkyně tvrdila, že oprava vozu byla provedena společností [právnická osoba] za částku 194 580,59 Kč bez DPH. Z této částky nebyla vedlejším uhrazena částka 31 879 Kč s poukazem na to, že dle expertního systému AUDATEX fakturace neodpovídá ceně originálních dílů a práce jednotlivých činností neodpovídají jejich časové náročnosti.

3. Žalobkyně měla zapůjčena dvě náhradní vozidla – první v období 15. 3. 2019 – 18. 3. 2019 a druhé v období od 19. 3. 2019 do 13. 5. 2019. Nájemné za celou tuto dobu činilo 53 399,92 Kč bez DPH. Uhrazeno vedlejší účastníkem bylo 41 700 Kč s tím, že takto je hrazena maximální možná doba 47 dní, která byla nutná k opravě vozidla. Oprava vozidla však fakticky trvala 60 dnů (z toho 22 nepracovních dnů), a to v hlavní sezóně oprav, kdy objednací lhůta v autoservisech, lakovnách a klempírnách byla běžně 10-20 dní. Doba 60 dní je tedy přiměřená. Časový průběh opravy byl následující: -) 15. 3. 2019 škodní událost a přijetí vozidla do opravy -) 22. 3. první prohlídka vozidla likvidátorem pojišťovny – stav km 37640 -) 25. 3. – 26. 3. demontáž motoru a poškozených dílů -) 27. 3. převoz vozidla do klempířské dílny -) 8. 4. převoz vozidla z klempířské dílny do lakovny -) 18. 4. převoz vozidla z lakovny -) 23. 4. – 29. 4. kompletace vozidla -) 30. 4. druhá prohlídka vozidla likvidátorem – stav km 37 679 -) 30. 4. převoz vozidla do lakovny -) 9. 5. převoz vozidla z lakovny -) 10. 5. montáž mlhového světla – ihned po dodání náhradního dílu -) 13. 5. diagnostika radaru -) 13. 5. předání vozidla po opravě. Vozidlo bylo dne 30. 4. 2019 podruhé převezeno do lakovny z důvodu, že zřejmě na rovnací stolici došlo k poškození laku prahu a bylo nutno provést ošetření novým lakem.

4. Částku 2 500 Kč pak vedlejší účastník odmítl uhradit s tím, že tento výpočet nebyl požadován a pojišťovna je schopna jej zajistit sama. S tím žalobkyně nesouhlasí, chtěla si být jistá, že výpočet bude správný.

5. Oba žalovaní s žalobou nesouhlasili a odkázali na podání vedlejšího účastníka na straně žalované, tj. pojišťovny, u které měla druhá žalovaná sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.

6. Vedlejší účastník na straně žalované (dále jen„ vedlejší účastník“) s žalobou nesouhlasil. Poukázal na to, že fakturovaná cena dílů neodpovídala cenám originálních dílů a fakturovaná délka práce neodpovídala časové náročnosti jednotlivých činností. Žalobkyně měla možnost nechat si vozidlo opravit u smluvních autoservisů vedl. účastníka, žalobkyně však zvolila společnost [právnická osoba], jejímž jediným společníkem a jednatelem je pan [jméno] [příjmení], stejně jako u žalobkyně. Pokud by byla oprava zadána u smluvního servisu, byla by cena nižší, stejně tak byla kratší doba opravy a tedy by byla i kratší doba nutnosti zapůjčení náhradního vozidla. Délku opravy mohla žalobkyně navíc velmi dobře ovlivnit díky personálnímu propojení se společností [právnická osoba] Cenu znehodnocení vozidla je vedl. účastník schopen vypočítat sám, vyhotovení znaleckého posudku tedy bylo nadbytečná a cena posudku tedy byla vynaložena neúčelně. Dále vedl. účastník namítal, že první žalovaný není ve věci pasivně legitimován, neboť není provozovatelem vozidla, byl pouze jeho řidičem – dle speciální úpravy § 2927 občanského zákoníku, kterou je třeba použít před obecnou úpravou odpovědnosti, totiž odpovídá pouze provozovatel nebo vlastník.

7. Soud věc projednal a z nesporných tvrzení a provedený důkazů učinil následující skutková zjištění:

8. Mezi účastníky nebylo sporné, nehodu – poškození vozidla [příjmení] [příjmení] 1BJ [číslo] – způsobil první žalovaný jako řidič vozidla druhé žalované [příjmení] [jméno] 4E1 [číslo] dne 15. 3. 2019. Rovněž nebylo sporné, že žalobkyni byla vyplacena částka 206 900 Kč.

9. Ze smlouvy o nájmu ze dne 15. 3. 2019 (č. l. 4) soud zjistil, že žalobkyně si na dobu od 15. 3. do 18. 3. 2019 pronajala od společnosti [právnická osoba] vůz Citroen Berlingo za cenu 750 Kč denně bez DPH. Z předávacího protokolu (č. l. 5) soud zjistil, že vozidlo bylo vráceno 18. 3. 2019.

10. Z faktury ze dne 14. 5. 2019 (č. l. 5 vzadu) soud zjistil, že společnost [právnická osoba] účtovala žalobkyni půjčovné za 4 dny půjčení vozu Citroen Berlingo 2 999, 920 Kč bez DPH, za 56 dní půjčení vozu Škoda Octavia činilo půjčovné 50 400 Kč bez DPH, celkem 53 399, 920 Kč bez DPH, s DPH 64 614 Kč.

11. Z Oznámení o likvidaci pojistné události ze dne 3. 10. 2019 (č. l. 6 vzadu) soud zjistil, že vedl. účastník uvedl, že výpočet soudního znalce ohledně znehodnocení vozidla nebyl požadován pojišťovnou, proto je nehradí, neboť pojišťovna je sama schopna zajistit výpočet znehodnocení. Zároveň vedl. účastník požádal o doložení kompletní dokumentace ke znehodnocení jako podkladu pro doplacení). Z celkové uhrazené částky bylo hrazeno 162 701 Kč za poškození vozidla, 2 027 Kč za opravu panelu pod sklem, 472 Kč za seřízení radaru a 41 700 Kč za půjčovné bez DPH.

12. Z faktury ze dne 17. 5. 2019 (č. l. 7) soud zjistil ceny jednotlivých dílů a prací účtovaných společností [právnická osoba] žalobkyni, přičemž celková cena činila 194 580, 590 Kč bez DPH, 235 443 Kč s DPH.

13. Ze smlouvy o nájmu ze dne 19. 3. 2019 (č. l. 8 vzadu) soud zjistil, že žalobkyně si od 19. 3. 2019 pronajala na dobu neurčitou od společnosti [právnická osoba] vůz Škoda Octavia za cenu 900 Kč denně bez DPH. Z předávacího protokolu (č. l. 9 vzadu) soud zjistil, že vozidlo bylo vráceno 13. 5. 2019.

14. Z vyúčtování znalečného ze dne 21. 6. 2019 (č. l. 10) soud zjistil, že žalobkyně dne 26. 6. 2019 hotově zaplatila částku 2 500 Kč za posudek o ceně vozidla [příjmení] [příjmení] 1BJ [číslo].

15. Z kalkulace v systému Audatex provedené vedl. účastníkem (č. l. 39) soud zjistil, že takto vypočtená výše nákladů na opravu činila 162 701,22 Kč bez DPH.

16. Ze zápisu o poškození vozidla ze dne 22. 3. 2019 (č. l. 61) soud zjistil rozsah poškození vozidla. Z druhého zápisu o poškození ze dne 30. 4. 2019 (č. l. 63) soud zjistil, že jako díly na výměnu jsou oproti předchozímu zápisu uvedeny navíc„ zámek př-víka“ a„ držák motoru.“ 17. Z faktury ze dne 13. 5. 2019 (č. l. 71) soud zjistil, že seřízení radaru bylo provedeno 13. 5. 2019 u společnosti [právnická osoba]

18. Ze znaleckého posudku [anonymizováno] [celé jméno znalce] (č. l. 104-171) soud zjistil, že tento posudek byl vyhotoven pomocí systému Audatex. Dle tohoto systému vychází na použité náhradní díly částka 118 662,31 Kč bez DPH, mzdové náklady na opravu 17 940 Kč, vedlejší náklady 700 Kč bez DPH a náklady na lakování 25 570,95 Kč, celkem tedy 162 873 Kč bez DPH. Ceny ve faktuře ze dne 17. 5. 2019 byly oproti cenám v kalkulaci v systému Audatex nadhodnoceny, u náhradních dílů se jednalo o částku 5 079 Kč, u prací 27 079 Kč.

19. Co se týče oprav, bylo třeba provést běžné mechanické a klempířské práce spojené s výměnami dílu a lakováním. Výrobcem definovaná časová náročnost byla asi 45 hodin, z hlediska technologie opravy nebylo třeba větších prostojů, pouze 24 h po lakování. Obvyklý čas na opravu vozidla mohl být maximálně 2-3 týdny (10 – 15 pracovních dnů) včetně zajištění náhradních dílů. V žalobě deklarovaný čas 60 dnů je naprosto nedopovídající skutečnému času, za který by bylo možno vozidlo opravit, a to včetně potřebných prostojů. Průběh oprav měl neodůvodnitelné časové prostoje.

20. Soud si dále vyžádal sdělení tří autorizovaných servisů, za jaké ceny (bez uplatnění slev) prodávaly v rozhodném období čtyři náhradní díly k danému typu vozidla (světlomet, nosič – rám masky, blatník, přední víko – kapota; jednalo se o náhradní zvláště srovnávané znalcem v posudku) a kolik si účtovaly za hodinu oprav (výměna dílů, klempířské práce) a lakování.

21. Ze sdělení společnosti [právnická osoba] (č. l. 192) soud zjistil, že tato společnost není schopna ceny náhradních dílů zpětně dohledat, nicméně uvedla, že při výpočtu oprav vozidel po nehodách je v této společnosti používán systém Audatex. 22. [právnická osoba] (pobočka [obec]) soudu k tomuto dotazu zaslala přímo shora uvedenou fakturu ze dne 20. 3. 2019 (faktury na č. l. 194 vzadu a č. l. 186 vzadu jsou obsahově shodné). A právě z faktury vystavené společností [právnická osoba] ze dne 20. 3. 2019 (č. l. 186 vzadu) soud zjistil, že společnost [právnická osoba] koupila náhradní díly na opravu dotčeného vozidla s výraznou slevou. Sleva u jednotlivých dílů se pohybovala v rozmezí 20 – 41 %. Původní ceny (před slevou) přesně odpovídají cenám účtovaným společností [právnická osoba] žalobkyni fakturou ze dne 17. 5. 2019 (a tedy posléze pojišťovně). Celková sleva na těchto dílech činila 32 519,23 Kč ze základu (tj. bez DPH).

23. Ze sdělení [právnická osoba] s. r. o. (č. l. 200) soud zjistil, že v případě světlometu činila cena o cca 4 000 Kč více oproti ceně vypočtené znalcem v systému Audatex (strana 15 posudku, č. l. 118 spisu), v případě blatníku byla cena vyšší o 1 200 Kč a v případě kapoty o cca 3 000 Kč, naopak u rámu masky byla cena o cca 3 500 Kč nižší.

24. Výslechem znalce (protokol na č. l. 207) soud zjistil, že systém Audatex funguje tak, že ceny dílů a časová náročnost oprav je zadávána výrobcem příslušného dílu, přičemž se nejedná o ceny velkoobchodní, jedná se o doporučenou maloobchodní cenu. Systém nedokáže rozlišit to, zda se různé autoservisy odchylují od ceny doporučené výrobcem. Systém Audatex u každého dílu ví, kolik času je třeba na opravu daného dílu. Systém dokonce blokuje duplicitu, ví, že například výměna jednoho dílu je blokována výměnou druhého dílu, zjednodušeně řečeno, zná to správný technologický postup. S dostupností náhradních dílů systém nepracuje. Byla to doba před covidem, v té době nebyl problém s dostupností dílů. Délku oprav do systému zadávají odborníci z oboru autoopravárenství ve spolupráci s výrobcem. Jedná se o odborníky z praxe, nikoliv o teoretiky. Do této délky jsou započítány i běžné provozní problémy, například zarezlé šrouby. Systém Audatex nerozlišuje případné prostoje způsobené čekáním na klempírnu či lakovnu. Autorizované servisy mívají svojí vlastní klempírnu a lakovnu. Organizace práce autoservisu by měla být vedena tak, aby nedocházelo k prostojům. [příjmení] aktualizace jsou prováděny jednou měsíčně. Co se týče cen v autoservisech, tak ty mohou být stanoveny tak, že cena dílu je stanovena vyšší, a pak jsou zákazníkům poskytovány slevy za účelem nalákání zákazníků. Může však dojít i situaci, že autoservis vidí bonitního klienta, a tak například světlomet nacení místo 19 000 Kč částkou 29 000 Kč.

25. Z ostatních provedených důkazů soud neučinil žádné zjištění, které by mělo vliv na posouzení věci.

26. Z učiněných zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 27. [příjmení] – poškození vozidla [příjmení] [příjmení] 1BJ [číslo] – způsobil první žalovaný jako řidič vozidla druhé žalované [příjmení] [jméno] 4E1 [číslo] dne 15. 3. 2019. Žalobkyni byla pojišťovnou - vedlejším účastníkem vyplacena částka 206 900 Kč (nesporná tvrzení). Poškozené vozidlo bylo opravováno u společnosti [právnická osoba] a oprava trvala 60 dnů (přijetí vozidla do opravy 15. 3. 2019, poslední úkon – seřízení radaru u subdodavatele 13. 5. 2019, jak vyplývá z faktury z téhož dne), přičemž společnost [právnická osoba] má stejného jediného společníka jako žalobkyně, který je u obou společností i jediným jednatelem (toto tvrzení vedl. účastníka nebylo žalobkyní nijak sporováno, odpovídá i údajům v úplném výpisu z obchodního rejstříku pro obě společnosti, který však – a zde soud uznává, že se jedná o jeho pochybení – nebyl proveden k důkazu). Žalobkyně si po dobu opravy pronajala od své sesterské společnosti náhradní vozidlo – nejprve Citroen Berlingo na 4 dny za cenu 2 999, 920 Kč bez DPH (750 Kč denně) a na zbylých 56 dní vůz Škoda Octavia za cenu 50 400 Kč bez DPH (900 Kč denně), celkem tedy celkem 53 399, 920 Kč bez DPH, s DPH 64 614 Kč (smlouvy o nájmu, faktura ze 14. 5. 2019). [právnická osoba] účtovala žalobkyni za provedené opravy cenu 194 580, 590 Kč bez DPH, 235 443 Kč s DPH (faktura ze dne 17. 5. 2019). Za posudek o ceně vozidla žalobkyně zaplatila 2 500 Kč (faktura ze dne 21. 6. 2019), tento posudek nebyl pojišťovnou vyžadován, neboť pojišťovna toto ohodnocení může provést sama (oznámení o likvidaci pojistné události ze dne 3. 10. 2019).

28. Oprava trvala dobu delší než obvyklou. To vyplývá ze znaleckého posudku a jeho ústního doplnění u jednání. Ohledně časové náročnosti jednotlivých úkonů totiž systém Audatex vychází z poznatků nejen výrobců, ale i odborníků z praxe, přičemž se počítá s běžnými provozními problémy. Systém sice nepočítá s čekacími dobami na náhradní díly, jak však bylo u jednání vysvětleno, bylo to v době před covidem a v té době nebyl problém s dostupností náhradních dílů. Čekací doby na klempírnu a lakovnu také nelze zohlednit, neboť jiné na trhu fungující autoservisy – autorizované – mají klempírny a lakovny vlastní. Nelze zohlednit ani případné čekání na seřízení radaru u subdodavatele a čas ztracený převozem k subdodavateli – tím byl totiž právě autorizovaný servis [právnická osoba] (faktura ze dne 13. 5. 2019) – z toho je zřejmé, že jiné servisy jsou schopny tento úkon provést rovnou samy, bez nutnosti čekání na úkon subdodavatele. Pokud tedy znalec dospěl na základě informací dostupných v systému Audatex (časová náročnost 45 h) ve spojení se svými zkušenostmi, že obvyklá délka opravy mohla být maximálně 3 týdny, tj. 21 dnů, nelze tomuto závěru nic vytknout. Ostatně některé úkony zbytečně protahující délku opravy jsou patrné i laikovi – konkrétně druhé lakování vozidla poté, co byl již nový lak poškozen na rovnací stolici – to v první řadě znamená, že tuto dobu nelze přičíst k tíži škůdce, neboť toto poškození bylo způsobeno neopatrností při práci v autoservisu, ovšem také je nutno upozornit, že pro přelakování jednoho dílu bylo vozidlo v lakovně 10 (!) dnů.

29. Co se týče ceny dílů a práce je situace složitější, neboť jak vyplynulo z ústního doplnění posudku, systém Audatex sice používá ceny pravidelně aktualizované, jedná se však o ceny stanovené výrobcem dílů, tj. ceny doporučené, nikoliv obvyklé. Některé autorizované autoservisy tento systém k určení svých cen používají (sdělení společnosti [právnická osoba]) jiné nikoliv (sdělení [právnická osoba] s. r. o., faktura zaslaná společností [právnická osoba]). [příjmení] toho znalec vysvětlil, že autoservisy mohou stanovovat ceny vyšší, aby pak slevami lákaly zákazníky, může však dojít i k situaci opačné, kdy bonitnímu klientovi servis nastaví cenu vyšší. Zjištění obvyklé ceny dílů tedy může být velmi problematické. V řízení však vyšla najevo cena, za kterou byla část dílů použitých k opravě vozidla skutečně pořízena společností [právnická osoba] od společnosti [právnická osoba], která je zároveň autorizovaným servisem (faktura společnosti [právnická osoba] ze dne 20. 3. 2019), přičemž tato cena je díky poskytnutým slevám o 32 519,23 Kč nižší, než cena účtovaná společností [právnická osoba] žalobkyni. S ohledem na stoprocentní shodu v osobě jediného společníka a jediného jednatele žalobkyně a společnosti [právnická osoba] považuje soud za jisté, že stejné slevy by dosáhla i sama žalobkyně.

30. Po právní stránce soud hodnotil věc následovně:

31. Podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ“), platí, že škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

32. Podle § 2915 odst. 1 OZ platí, že je-li k náhradě zavázáno několik škůdců, nahradí škodu společně a nerozdílně; je-li některý ze škůdců povinen podle jiného zákona k náhradě jen do určité výše, je zavázán s ostatními škůdci společně a nerozdílně v tomto rozsahu. To platí i v případě, že se více osob dopustí samostatných protiprávních činů, z nichž mohl každý způsobit škodlivý následek s pravděpodobností blížící se jistotě, a nelze-li určit, která osoba škodu způsobila.

33. Podle § 2927 odst. 1 OZ platí, že kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou.

34. Podle odst. 2 téhož paragrafu platí, že povinnosti nahradit škodu se nemůže provozovatel zprostit, byla-li škoda způsobena okolnostmi, které mají původ v provozu. Jinak se zprostí, prokáže-li, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat.

35. Úvodem právního posouzení soud uvádí, že se neztotožnil s názorem vedl. účastníka, dle kterého první žalovaný není pasivně legitimován z důvodu vyloučení jeho obecné odpovědnosti jako řidiče speciální úpravou odpovědnosti provozovatele vozidla, tedy druhé žalované.

36. Je dlouholetou judikaturou Nejvyššího soudu (v řádu desítek let; srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27. září 1977, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí a sdělení soudů ČSSR pod číslem R 29/1979, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 1. 2008, sp. zn. 32 Cdo 2837/2007, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 9. 2010, sp. zn. 23 Cdo 648/2009), že i když za škodu způsobenou provozem motorového vozidla odpovídá provozovatel tohoto dopravního prostředku, není tím vyloučena zároveň odpovědnost např. řidiče motorového vozidla za škodu, kterou způsobil při téže škodné události poškozenému porušením právní povinnosti, pokud nešlo o případ, kdy tyto osoby samy za škodu neodpovídají. Poškozený se tak může domáhat škody vůči provozovateli dopravního prostředku na základě objektivního principu a proti řidiči dopravního prostředku na základě odpovědnosti založené na presumovaném zavinění. Tyto závěry, se kterými se okresní soud ztotožňuje, byly sice přijaty za účinnosti předchozího občanského zákoníku, nicméně tehdejší úprava (§ 427 a n. zákona č. 40/1964, občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů) byla téměř stejná jako v současnosti, přičemž z důvodové zprávy vyplývá vůle zákonodárce ponechat úpravu v podstatě shodnou (s tím rozdílem, že v současnosti je u dopravních prostředků vypuštěna jejich motorová povaha).

37. Soud se tedy zabýval odpovědností obou žalovaných. Jedná se tedy o situaci, kdy je více škůdců zavázaných k náhradě škody, tuto povinnost tedy mají společně a nerozdílně (§ 2915 odst. 1 OZ).

38. Pro odpovědnost prvního žalovaného bylo třeba, aby byly naplněny podmínky § 2910 OZ: zaviněné (1) porušení zákonné povinnosti (mající za následek zásah do absolutního práva nebo porušení povinnosti stanovené na ochranu jiného zasaženého práva) (2), vznik škody (3), příčinná souvislost mezi vznikem škody a zaviněným porušením povinnosti (4).

39. Pro odpovědnost druhé žalované bylo třeba, aby byly naplněny podmínky § 2927 odst. 1 OZ: zvláštní povaha provozu (1), vznik škody (2) a příčinná souvislost mezi nimi (3).

40. Pro posouzení věci bylo zásadní zkoumání příčinné souvislosti ve vztahu k rozsahu škody.

41. Ohledně škody spočívající v nákladech na náhradní vozidlo soud dospěl k závěru, že vznik škody v rozsahu nákladů za nájemné za náhradní vozy nad rámec nákladů již uhrazených vedlejším účastníkem není v příčinné souvislosti se zaviněným porušením povinnosti prvním žalovaným a provozem vozidla druhé žalované. Servis zvolený žalobkyní totiž opravu vozidla prováděl 60 dní, ačkoliv obvyklá doba opravy trvala 21 dní. I kdybychom 21 dní počítali až od 22. 3. 2019, kdy byla první prohlídka vozidla likvidátorem, měla oprava skončit 12. 4. 2019, délka užívání náhradního vozidla by tedy i tak nepřesáhla 28 dní. Byla to žalobkyně, která si zvolila pro opravu vozidla servis své sesterské společnosti společností [právnická osoba], ačkoliv měla možnost dát vozidlo do smluvního či jiného autorizovaného servisu, a to za situace, kdy díky personálnímu propojení na pozici jednatele i jediného společníka musela vědět, že servis společnosti [právnická osoba] nemá vlastní klempírnu, lakovnu ani možnost vlastními silami seřídit radar a lze tedy očekávat prostoje při objednávkách do těchto provozů. Stejně tak oba žalovaní nijak nezapříčinili nutnost druhého lakování prahu (po jeho poškození na rovnací stolici), které trvalo 10 dnů.

42. Na nákladech za užívání náhradního vozidla bylo hrazeno nájemné za 47 dní ve výši 41 700 Kč, což odpovídá 4 dnům nájmu vozidla Citroen Berlingo (4 x 750 Kč, tj. 3000 Kč) a 43 dnům nájmu vozidla Škoda Octavia (43 x 900 Kč, tj. 38 700 Kč). Z předchozího odstavce přitom vyplynulo, že žalovaní nezapříčinili nemožnost užívání poškozeného vozidla (a s tím spojenou škodu) nad rámec doby 28 dní, což odpovídá 4 dnům nájmu vozidla Citroen Berlingo (4 x 750 Kč, tj. 3000 Kč) a 24 dnům nájmu vozidla Škoda Octavia (24 x 900 Kč, tj. 21 600 Kč).

43. Lze tedy učinit dílčí závěr, že žalovaní odpovídali za škodu spočívající v nákladech na náhradní vozidlo ve výši 24 600 Kč, vedlejší účastník za žalované uhradil částku 41 700 Kč, žalovaný nárok na dalších 11 699 Kč tedy není důvodný.

44. Žaloba je nedůvodná i v části nároku na náhradu škody spočívající v nákladech na opravu vozidla. Jak vyplývá ze závěru o skutkovém stavu, žalobkyně mohla v případě zadání opravy u servisu [právnická osoba], od kterého společnost [právnická osoba] nakupovala díly, dosáhnout výrazně levnějších cen dílů použitých k opravě. Jen u dílů uvedených na faktuře společnosti [právnická osoba] ze dne 20. 3. 2019 jsou tyto ceny o celkem 32 519,23 Kč nižší, než cena za tyto díly účtovaná společností [právnická osoba] v rámci faktury za opravu vozidla.

45. Pokud došlo ke zvýšení škody tím, že si žalobkyně zvolila servis dražší, když měla možnost opravit vozidlo u servisu levnějšího, není to důsledek zaviněného porušení povinnosti prvním žalovaným ani provozu vozidla druhé žalované, nýbrž důsledek rozhodnutí žalobkyně. V rozsahu tohoto navýšení, které činí minimálně 32 519,23 Kč, tedy není dána příčinná souvislost.

46. Žalobkyně žádala na náhradě škody spočívající v nákladech na opravu vozidla celkem 194 580,59 Kč. V částce minimálně 32 519,23 Kč žalovaní za škodu neodpovídají pro absenci příčinné souvislosti. Nárok žalobkyně byl tedy oprávněný do výše 162 061,36 Kč Vedlejší účastník za žalované uhradil na nákladech opravy částku 162 701 Kč. Lze tedy uzavřít, že pokud žalobkyně žádala doplacení částky 31 879 Kč na škodě spočívající v nákladech opravy, není ani v tomto rozsahu žaloba po právu.

47. Žaloba není po právu ani v částce 2 500 Kč za znalecký posudek zjišťující znehodnocení vozidla. Pokud si žalobkyně chtěla ověřit správnost případného ocenění, které nabízel zdarma učinit vedlejší účastník, jistě tak učinit mohla, avšak nejedná se o následek, který v důsledku nehody musel nezbytně nastat a ani zde není dána příčinná souvislost (jiná situace by nastala, kdy by žalobkyně nesouhlasila s výší ocenění, které by učinil vedlejší účastník, a následně by se prokázalo, že ocenění vedlejším účastníkem bylo skutečně nesprávné – to však nebylo ani tvrzeno).

48. Lze tedy shrnout, že žalovaní mohli odpovídat (soud již nezkoumal, zda jsou naplněny další podmínky vyplývající z § 2910 OZ a § 2927 OZ) za škodu ve výši 186 661,36 Kč Vedlejší účastník za ně zaplatil 206 900 Kč. Soud proto žalobu zamítl.

49. Strana žalovaná byla plně úspěšná, má proto podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaní netvořili nerozlučné společenství ve smyslu § 91 odst. 2 o. s. ř., právo na náhradu nákladů řízení má tak každý z nich samostatně, stejně tak vedlejší účastník na straně žalované (§ 93 odst. 3 o. s. ř.).

50. Náklady prvního žalovaného činí 300 Kč (jeden úkon - účast u jednání – dle § 151 odst. 3 o. s. ř. a vyhl. č. 254/2015 Sb.), náklady druhé žalované činí 600 Kč (dva úkony - účast u dvou jednání – dle § 151 odst. 3 o. s. ř. a vyhl. č. 254/2015 Sb.).

51. Náklady vedlejšího účastníka na straně žalované jsou tvořeny složenou zálohou na náklady provedení důkazu – znaleckého posudku ve výši 4 500 Kč a dále náklady právního zastoupení. Ty jsou tvořeny odměnou zástupce za 9 úkonů podle § 7, § 8 a § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí věci, vyjádření k žalobě, podání ze dne 25. 6. 2021, účast u tří jednání, podání ze dne 30. 8. 2021, podání ze dne 10. 9. 2021, podání ze dne 27. 9. 2021) po 2 980 Kč, jeden úkon § 7, § 8 a § 11 odst. 2 advokátního tarifu (dotazy na znalce ze dne 27. 9. 2022) za 1 790 Kč, 10 x náhrada hotových výdajů podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu po 300 Kč, náhrada času promeškaného na trase [obec] – [obec] a zpět za 30 půlhodin podle § 14 odst. 3 advokátního tarifu po 100 Kč, náhrada DPH 21 % a cestovné za trasu 3 x [obec] – [obec] a zpět (tj. 3 x 348 km při spotřebě 7,7 l / 100 km a ceně benzinu 27,80 Kč v roce 2021 (cesta 18. 8. 2021 a 11. 10. 2021) a 44,50 Kč v roce 2022 (cesta 12. 12. 2022), náhrada z použití vozidla 4,70 Kč v roce 2022, 4,40 Kč do 18. 10. 2021 – vyhl. č. 589/2020 Sb. a č. 511/2021 Sb.) celkem 7 381 Kč Náklady zastoupení tak celkem činily 45 266 Kč. Žalobkyně je proto povinna zaplatit vedlejšímu účastníkovi k rukám jeho zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) náhradu nákladů řízení ve výši 49 766 Kč.

52. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. má i stát právo na náhradu nákladů řízení vůči žalované. Vzhledem k tomu, že ke dni vyhlášení rozsudku ještě nebyla známa jejich definitivní výše (nebylo rozhodnuto o znalečném za doplnění znaleckého posudku u posledního jednání), bude o výši náhrady nákladů řízení vůči státu rozhodnuto podle § 155 odst. 1 o. s. ř. v samostatném usnesení.

53. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Lhůta k plnění náhrady nákladů vůči státu obsahuje překlep – lhůta k plnění má počínat právní moci samostatného usnesení, nikoliv tohoto rozsudku. Usnesení o znalečném tedy bude spojeno s opravným usnesením.