Okresní soud ve Svitavách · Rozsudek

16 C 69/2021

č. j. 16 C 69/2021-31

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-05-12 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSSY:2021:16.C.69.2021.1

Citované zákony (10)

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem JUDr. Ivo Mikolajkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 6 171 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 171 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z této částky ročně od 19. 2. 2021 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Svitavách soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení žalované částky se zákonným úrokem z prodlení, a to z titulu neuhrazených nákladů na dopravu žalovaného do protialkoholní záchytné stanice, kterou žalobkyně dne 17. 6. 2019 zajistila svým služebním vozidlem, z titulu nákladů spojených s převozem žalovaného a z titulu vzniklé škody. Žalovaný doposud tyto náklady žalobkyni neuhradil, a to ani přesto, že jej k tomu žalobkyně písemně vyzývala.

2. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřil.

3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád v účinném znění /dále jen „o. s. ř.“ /).

4. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. platí, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

5. O skutkovém stavu věci lze učinit závěr, že žalovaný byl dne 17. 6. 2019 hlídkou Policie České republiky dopraven služebním policejním vozidlem do protialkoholní záchytné stanice v [obec] (dále jen„ PZS“). Žalovanému byla na PZS naměřena hladina alkoholu v organismu ve výši 2,5 promile. Náklady na dopravu žalovaného na záchytnou stanici služebním vozidlem činily 1 214,60 Kč. Za vyšetření žalovaného před převozem na PZS uhradila policie [nemocnice] [územní celek] částku ve výši 256,50 Kč. Při převozu žalovaný znečistil služební vozidlo. Za vyčištění a dezinfekci vnitřních prostor služebního vozidla vznikly žalobkyni náklady ve výši 2 900 Kč. Žalovaný při služebním zákroku, kdy kladl aktivní odpor a fyzicky napadal zakročující policisty, způsobil poškození telefonního přístroje v majetku policisty, a to prasknutí displeje s nemožností ovládání přístroje, kdy škoda činila částku ve výši 1 800 Kč. Tuto škodu policie svému příslušníkovi uhradila. Žalovaný byl předžalobní výzvou ze dne 2. 12. 2019 vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 4 371 Kč (za náklady na dopravu do protialkoholní záchytné stanice, za odborné lékařské vyšetření, za náklady spojené s převozem žalovaného za znečištěné služební vozidlo) nejpozději do 15 dnů od vystavení výzvy. Předžalobní výzvou ze dne 18. 11. 2019 byl žalovaný vyzván k úhradě částky ve výši 1 800 Kč za poškozený display mobilního telefonu s úhradou nejpozději do 18. 12. 2019. Žalovaný do dnešního dne dluh neuhradil.

6. Po právní stránce soud postupoval podle § 89e odst. 1 věty prvé zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, v účinném znění, dle kterého osoba, které byla záchytná služba poskytnuta, hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Náklady vznikly Policii ČR, žaloba je proto v části nákladů za převoz po právu. Stejně tak je po právu i v části vzniklé škody na majetku zasahujícího policisty – policie byla povinna mu toto škodu nahradit a skutečně ji nahradila, má proto postih proti skutečnému škůdci dle § 2917 občanského zákoníku.

7. Soud proto žalobě zcela vyhověl. Nárok na úrok z prodlení se opírá o § 1970 zákona občanského zákoníku, výše úroku z prodlení se pak řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

8. Žalobkyně měla v řízení plný procesní úspěch a má proto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze dvou paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (výzva k plnění, písemný návrh ve věci samé). Soud proto uložil žalovanému povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 600 Kč.

9. Žalobkyně byla ve smyslu ustanovení § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, osvobozena od placení soudního poplatku a poplatková povinnost tak podle § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích přešla na žalovaného, neboť podané žalobě bylo vyhověno. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit České republice na účet zdejšího soudu soudní poplatek ve výši 1 000 Kč stanovený dle položky 1 bodu 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků, který tvoří přílohu zákona č. 549/1991 Sb. Soudní poplatek je třeba zaplatit na účet zdejšího soudu č. ú 3703-424591/0710, a to pod variabilním symbolem 1116006921.

10. Lhůty k plnění povinností, které byly žalovanému uloženy, stanovil soud ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.