16 C 92/2021

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem JUDr. Ivo Mikolajkem ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 15 887,98 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15 887,98 Kč spolu s úrokem 18,9 % ročně z částky 14 987,98 Kč od 29. 10. 2020 do 25. 11. 2020, dále s úrokem z prodlení 8,25 % z částky 14 987,98 Kč od 8. 11. 2020 do zaplacení, úrokem 8,25 % ročně z částky 14 987,98 Kč od 26. 11. 2020 do zaplacení a kapitalizovaným úrokem 690,84 Kč za období 1. 8. 2020 až 28. 10. 2020, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> Žalobkyně se domáhala zaplacení 14 987,50 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že na základě dodatku [číslo] ze dne 26. 8. 2019 k rámcové smlouvě ze dne 11. 1. 2019 byl žalované zřízen kontokorent s limitem 15 000 Kč. Žalovaná však neplnila své povinnosti a žalobkyně tedy úvěr zesplatnila dne 29. 10. 2020. Ke dni zesplatnění činila dlužná jistina 14 987,98 Kč, k tomuto dni činily dlužné úroky (od 1. 8. 2020) částku 690,84 Kč. Žalobkyně žádá tuto dlužnou částku, [anonymizována tři slova] [datum] [anonymizována dvě slova] [ustanovení pr. předpisu] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]), [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [částka]. [anonymizována dvě slova], [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [role v řízení] [anonymizováno 11 slov]. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen„ o. s. ř.“). Z rámcové smlouvy číslo 1767323 ze dne 11. 1. 2019 soud zjistil, že žalovaná si u žalobkyně sjednala běžný účet. Z dodatku č. 1 k rámcové smlouvě soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalované kontokorent 15 000 Kč s úrokem 18,90 % ročně. Podmínkou užívání kontokorentu mimo jiné bylo, aby žalovaná měla k datu měsíční splatnosti na účtu zůstatek (nevyčerpanou část kontokorentu) odpovídající alespoň dlužnému úroku za předchozí měsíc. Součástí dodatku byly podmínky pro používání kontokorentu. Na straně 4 a 5 těchto podmínek byla sjednána možnost zesplatnění pro případ prodlení s jakoukoliv částkou. Z přehledu čerpání a splácení (č. l. 26) soud zjistil, že dne 27. 8. 2019 žalovaná vyčerpala úvěr ve výši 14 975 Kč, přičemž k 1. 9. 2020 činil dluh 14 987,98 Kč, který poté již nesplácela a ani nezaplatila úroky. Z výzvy ze dne 29. 10. 2020 (č. l. 29) soud zjistil, že touto výzvou, zaslanou dne 30. 10. 2020 (č. l. 30), žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení zesplatněné jistiny a úroku. Z ostatních předložených listin soud neučinil žádné zjištění, které by mělo vliv na posuzovanou věc. O skutkovém stavu lze uzavřít, že žalovaná podle dodatku č. 1 postupně vyčerpala částku 14 987,98 Kč, avšak k 1. 9. 2020, ani později 1. 10. 2020, tuto částku ani částečně nesplatila, neměla tedy na účtu prostředky na pokrytí úroku, žalobkyně proto dne 29. 10. 2020 zesplatnila celý úvěr. Z ničeho nevyplývá, že by žalovaná cokoliv zaplatila. Dodatek [číslo] smlouvu o úvěru a z ní vyplývající právní vztahy soud s ohledem na odkaz v ust. § 2665 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ“), posuzoval podle § 2395 a n. OZ, tedy jako úvěr. Podle § 2395 OZ platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalovaná měla smluvní povinnost mít k datu měsíční splatnosti na účtu zůstatek (nevyčerpanou část kontokorentu) odpovídající alespoň dlužnému úroku za předchozí měsíc. To však v měsících září a říjnu nesplnila žalobkyně proto v souladu se smlouvou zesplatnila a žalovaná tak měla povinnost zaplatit celou jistinu a dlužný úrok. Povinnost vrátit jistinu a zaplatit úroky žalovaná nesplnila, tato povinnost tedy trvá. S ohledem na úpravu ustanovení § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru má od uplynutí 90 dnů prodlení žalovaná povinnost místo úroku ujednaného platit úrok ve výši odpovídající úroku z prodlení, což žalobkyně v žalobě reflektovala. Prodlení se zaplacením dalo vzniknout právu na úroky z prodlení, jejichž výše byla stanovena dle § 1970 OZ ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto podané žalobě v plném rozsahu vyhověl. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná má proto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení. Ty sestávají ze soudního poplatku 800 Kč a paušální náhrady podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši 200 Kč za dva procesní úkony (předžalobní výzva, žaloba). Celkem má tedy právo na náhradu nákladů 1 000 Kč. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.