17 C 111/2026

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudcem Mgr. Matějem Dobešem, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalované: Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 16 616 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 6 800 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do zaplacení 9 816 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 16 616 Kč od 26. 12. 2024 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne 19. 5. 2026 se žalobkyně domáhala zaplacení 16 616 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 16 616 Kč od 26. 12. 2024 do zaplacení ze smlouvy o spotřebitelském úvěru 13-452919 ze dne 1. 11. 2023, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 12 000 Kč, na který žalovaná splatila celkem 5 200 Kč.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud postupoval podle § 115a o. s. ř., když k projednání věci nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů, žalobkyně souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání a žalovaná se k návrhu na rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání, ke kterému byla připojena doložka podle § 101 odst. 4 o. s. ř., nevyjádřila, předpokládalo se tedy, že proti tomuto postupu nemá námitky.

4. Smlouvou o spotřebitelském úvěru 452919 bylo prokázáno, že žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru ze dne 1. 11. 2023, na jejímž základě žalovaná od žalobkyně převzala v hotovosti 12 000 Kč, a zavázala se splatit žalobkyni celkem 21 816 Kč, ve splátkách ve výši 363,6 Kč týdně.

5. Výpisem ke smlouvě bylo prokázáno, že žalovaná splatila na úvěr celkem 5 200 Kč.

6. Z ostatních listinných důkazů soud nevzal za prokázané žádné právně významné skutečnosti.

7. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále též „zákona o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odstavec 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odstavec 2). Podle § 87 odst. 1 tohoto zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Soud dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná, neboť žalobkyně před jejím uzavřením řádně neposoudila úvěruschopnost žalované, když k takovému posouzení chybí podkladový materiál (typicky výpis z běžného účtu za poslední 3 měsíce před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru); jsou-li známé příjmy žalované, ale není postaveno najisto, kolik činily její měsíční výdaje, tak nelze činit rozvahu, ani usuzovat na to, zda bude schopná spotřebitelský úvěr splácet; samotné prohlášení spotřebitele podkladovým materiálem není.

9. Podle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru je žalovaná povinna vrátit žalobkyni jen nesplacený zbytek poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěrů ve výši 6 800 Kč (12 000 Kč − 5 200 Kč), proto soud žalobě v tomto rozsahu vyhověl a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl, jak je uvedeno v bodech I. a II. výroku; k úroku z prodlení srov. důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021.

10. Žalovaná byla ve věci převážně úspěšná, ale žádné náklady jí nevznikly, proto soud postupoval podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když rozhodl o povinnosti k náhradě nákladů řízení, jak je uvedeno v bodě III. výroku.

11. Lhůta k plnění rozsudkem uložených povinností byla určena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti rozsudku je přípustné odvolání a lze je podat do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočce v Pardubicích prostřednictvím Okresního soudu ve Svitavách. Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce.