Okresní soud ve Svitavách · Rozsudek

17 C 12/2025

č. j. 17 C 12/2025-100

ČÁSTEČNĚ ZMĚNĚNO KS Hradec Králové 18 Co 327/2025-132

Rozhodnuto 2025-06-30 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSSY:2025:17.C.12.2025.1

  1. OS Svitavy 17 C 12/2025-100
  2. KS Hradec Králové 18 Co 327/2025-132
Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud ve Svitavách rozhodl ve sporu o náhradu úvěrových prostředků, když zjistil, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nevyhodnotil úvěruschopnost spotřebitele. Soud uznal neplatnost smluv o úvěru, protože chyběly důkazy o výdajích spotřebitele, které jsou nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet dluh. Rozsudek potvrdil povinnost zaplatit částku 27 332,33 Kč, která odpovídá rozdílu mezi poskytnutou jistinou a částečným plněním. Zbytek žádosti o zaplacení byl zamítnut, protože soud nenašel důkazy o schopnosti splácet úvěr.

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Matějem Dobešem, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 246 118 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 27 332,33 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do zaplacení 218 785,67 Kč s - kapitalizovaným úrokem ve výši 5 629,20 Kč, - úrokem ve výši 15 % ročně z částky 145 366,39 Kč od 21. 11. 2023 do zaplacení a - úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 172 116 Kč od 28. 10. 2023 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne 10. 3. 2025 (doplněnou vyjádřením ze dne 7. 4. 2025 – na č. l. 57 spisu) se žalobkyně domáhala zaplacení 246 118 Kč (jistiny úvěru ve výši 172 116 Kč a smluvní pokuty ve výši 74 002 Kč) s úrokem ve výši 60,31 % ročně z částky 145 366,39 od 28. 10. 2023 do 20. 11. 2023 v kapitalizované výši 5 629,20 Kč a úrokem ve výši 15 % ročně z částky 145 366,39 Kč od 21. 11. 2023 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 28. 10. 2023 dosáhne částky 573 048 Kč, a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 172 116 Kč od 28. 10. 2023 do zaplacení ze smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne 3. 10. 2022, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 150 000 Kč, přičemž částka 126 998 Kč byla vyplacena přímo žalovanému a částka 32 002 Kč byla použita ke konsolidaci (dřívější) smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne 15. 9. 2021, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 25 000 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud věc projednal a rozhodl na jednání konaném dne 30. 6. 2025; na jednání se nedostavil řádně předvolaný žalovaný a nepožádal o odročení, proto soud postupoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., v aktuálním znění, pro věc rozhodném, (dále jen „o. s. ř.“) když věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti; vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Soud provedl dokazování a vzal za prokázané následující právně významné skutečnosti.

5. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru / smlouvy o úvěru č. hodnota (na č. l. 9 spisu) vzal soud za prokázané, že strany uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru ze dne 3. 10. 2022, ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 150 000 Kč a žalovaný se zavázal splatit žalobkyni celkem 477 540 Kč, ve splátkách ve výši 9 070 Kč měsíčně. Z dohody o konsolidaci ke smlouvě o úvěru č. hodnota ze dne 3. 10. 2022 (na č. l. 20 spisu) vzal soud za prokázané, že strany uzavřely doplňující dohodu, ve které se žalobkyně zavázala použít částku 23 002 Kč k předčasnému splacení celého úvěru ze smlouvy č. hodnota ze dne 15. 9. 2021 a vyplatit žalovanému (jen) částku 126 998 Kč. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru / smlouvy o úvěru č. hodnota (na č. l. 72 spisu) vzal soud za prokázané, že strany uzavřely rovněž (dříve) smlouvu o spotřebitelském úvěru ze dne 15. 9. 2021, ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 25 000 Kč a žalovaný se zavázal splatit žalobkyni celkem 54 324 Kč, ve splátkách ve výši 1 720 Kč měsíčně (dále též jen „novější/starší smlouva“).

6. Z dokladu o vyplacení úvěru – otisku dat z elektronického výpisu při pohybu na účtu (na č. l. 31 spisu) vzal soud za prokázané, že žalobkyně poukázala částku 23 002 Kč na vlastní účet a částku 126 998 Kč na účet žalovaného platbami ze dne 3. 10. 2022. Z výpisu z účtu (na č. l. 85 spisu) vzal soud za prokázané, že žalobkyně poukázala částku 25 000 Kč na účet žalovaného platbou ze dne 15. 9. 2021.

7. Z karty klienta (na č. l. 36 spisu) vzal soud za prokázané, že žalovaný splatil na smlouvu o úvěru č. hodnota (novější smlouvu) celkem 81 630 Kč. Z karty klienta (na č. l. 65 spisu) vzal soud za prokázané, že žalovaný splatil na smlouvu o úvěru č. hodnota (starší smlouvu) celkem 43 035,67 Kč.

8. Z potvrzení o příchozích úhradách (na č. l. 34 a 35 spisu) vzal soud za prokázané, že průměrný příjem žalovaného ze zaměstnání za měsíce červenec 2022 a srpen 2022 (tj. před uzavřením novější smlouvy) činil 32 454,50 Kč. Z potvrzení o příchozích úhradách (na č. l. 82 a 83 spisu) vzal soud za prokázané, že průměrný příjem žalovaného ze zaměstnání za měsíce červenec 2021 a srpen 2021 (tj. před uzavřením starší smlouvy) činil 29 213 Kč; z potvrzení o příchozí úhradě (na č. l. 84 spisu) soud nevzal za prokázané žádné právně významné skutečnosti, neboť jde o doklad příjmu žalovaného za měsíc květen 2021, ale doklad příjmu za měsíc červen 2021 chybí, takže jde o relativně nesouvisející období staršího data (období května 2021, přičemž smlouva byla následně uzavřena v polovině září 2021).

9. Z ostatních listinných důkazů soud nevzal za prokázané žádné právně významné skutečnosti.

10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2023, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

11. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2023, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 29. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Podle § 3016 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.

15. Po právní stránce posoudil soud zjištěný skutkový stav tak, že žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky jednak na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 15. 9. 2021, jednak na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 3. 10. 2022, která je podle svého obsahu změnou závazku ze smlouvy o spotřebitelském úvěru spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, které jsou neplatné, neboť žalobkyně před jejich uzavřením řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného, když k výdajům žalovaného chybí podkladový materiál; jestliže není postaveno najisto, kolik činily výdaje žalovaného (např. výpisem z účtu za poslední 3 měsíce), tak nelze činit rozvahu, ani usuzovat na to, zda bude schopný úvěry splácet. Takový nedostatek nelze kompenzovat různými výpisy (na č. l. 29 a 30 spisu), které o konkrétních výdajích žalovaného nevypovídají ničeho, ani prohlášeními spotřebitele (na č. l. 12 a 64 spisu), neboť na informace podané spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady (k tomu srov. bod 14. odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2023, sp. zn. 33 Cdo 1819/2023).

16. Proto soud postupoval podle § 87 odst. 1 věty III zákona o spotřebitelském úvěru, když uložil žalovanému, aby zaplatil žalobkyni částku 27 332,33 Kč, která je rozdílem jen mezi poskytnutými jistinami spotřebitelského úvěru ve výši 151 998 Kč (tj. 25 000 Kč + 126 998 Kč) a částečným plněním žalovaného v celkové výši 124 665,67 Kč (tj. 43 035,67 Kč + 81 630 Kč), jak je uvedeno v bodě I. výroku, a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl (včetně úroku z prodlení – k tomu srov. bod 14. odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021), jak je uvedeno v bodě II. výroku 17. Budiž – jen ve vztahu ke starší úvěrové smlouvě – poznamenáno, že soud neaplikoval § 87 odst. 1 větu II zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022, z důvodů uvedených např. v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2021, sen. zn. 29 ICdo 3/2021.

18. Žalobkyně byla ve věci převážně neúspěšná a žalovanému žádné náklady nevznikly, proto soud postupoval podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když rozhodl o povinnosti k náhradě nákladů řízení, jak je uvedeno v bodě III. výroku.

19. Lhůta k plnění rozsudkem uložených povinností byla určena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti rozsudku je přípustné odvolání a lze je podat do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočce v Pardubicích prostřednictvím Okresního soudu ve Svitavách. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí (nařízení exekuce).

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.