17 C 173/2025
č. j. 17 C 173/2025-55
V PLATNOSTIOkresní soud ve Svitavách rozhodl, že smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná, protože poskytovatel nezhodnotil úvěruschopnost dlužníka podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud uznal, že výsledkem neplatnosti je povinnost vrátit pouze poskytnutou jistinu, nikoli úroky ani další náklady. Rozsudek uložil žalované zaplatit žalobkyni 10 111 Kč jako zbytek jistiny, zbytek žádosti byl zamítnut. Soud se opřel o § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a zásady Ústavního soudu o povinnosti posuzovat úvěruschopnost bez ohledu na povolání dlužníka.
Plný text
Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudcem Mgr. Matějem Dobešem, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 30 499 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 10 111 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do zaplacení 20 388 Kč s - kapitalizovaným úrokem ve výši 1 468,17 Kč, - úrokem ve výši 8 % ročně z částky 12 902,85 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení, - kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 882,95 Kč, - úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 13 470,48 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení a - nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou doručenou soudu dne 26. 8. 2025 se žalobkyně jako právní nástupkyně právnická osoba., (dále jen „společnosti Anonymizováno“) domáhala zaplacení 30 499 Kč s - kapitalizovaným úrokem ve výši 1 468,17 Kč, - úrokem ve výši 8 % ročně z částky 12 902,85 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení, - kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 882,95 Kč, - úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 13 470,48 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení a - nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč ze smlouvy o úvěru ze dne 1. 2. 2023, na jejímž základě společnost E poskytla žalované úvěr ve výši 15 000 Kč.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Smlouvou o podnikatelském úvěru bylo prokázáno, že společnost Anonymizováno a žalovaná uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru ze dne 1. 2. 2023, ve které se společnost Anonymizováno zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 15 000 Kč, žalovaná potvrdila převzetí celkové výše úvěru v hotovosti a zavázala se zaplatit společnosti Anonymizováno celkem 27 888 Kč ve splátkách ve výši 1 992 Kč měsíčně.
4. Výpisem plateb bylo prokázáno, že žalovaná splatila celkem 4 889 Kč.
5. Souborem listin týkajících se živností žalované bylo prokázáno, že žalovaná vykonávala činnost vázané zástupkyně (dříve podřízené pojišťovací zprostředkovatelky – pozn. soudu) dle zákona o distribuci pojištění a zajištění, jakož i činnost vázané zástupkyně dle zákona o spotřebitelském úvěru.
6. Smlouvou o postoupení pohledávek bylo prokázáno, že společnost Anonymizováno a žalobkyně uzavřely smlouvu o postoupení souboru pohledávek ze dne 12. 3. 2025 včetně pohledávky za žalovanou.
7. Z ostatních listinných důkazů soud nevzal za prokázané žádné právně významné skutečnosti.
8. Podle § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „obč. zák.“) spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.
9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2023, pro věc rozhodném, (dále jen „zákona o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
10. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
12. Podle § 1879 obč. zák. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
13. Soud dospěl k závěru, že společnost Anonymizováno poskytla žalované peněžní prostředky na základě smlouvy o spotřebitelském, nikoli podnikatelském úvěru, neboť do předmětu podnikání žalobkyně spadá poskytování nebo zprostředkování spotřebitelských úvěrů, smlouva vykazuje všechny pravidelné znaky spotřebitelského úvěru, kterými jsou např. netransparentní, adhezní podmínky a zjevně nepřiměřená roční procentní sazba nákladů (70,16 %), navíc vyplacení úvěru v hotovosti v místě bydliště, a žalobkyně ani netvrdila žádné konkrétní skutečnosti, z nichž by bylo lze usuzovat na uzavření smlouvy v rámci podnikatelské činnosti žalované. Samotná okolnost, že žalovaná byla držitelkou živnostenského oprávnění, ani to, že živnosti fakticky vykonávala, ani označení smlouvy jako podnikatelské a žalované jako podnikatelky, takovými skutečnostmi nejsou, neboť o vlastním účelu uzavření smlouvy nevypovídají ničeho; vztah společnosti Anonymizováno a žalované je zcela zjevně asymetrický.
14. Soud potom dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, neboť společnost Anonymizováno Anonymizováno před jejím uzavřením řádně neposoudila úvěruschopnost žalované, když k výdajům žalované chybí podkladový materiál (prohlášení žalované takovým materiálem není); jestliže není postaveno najisto, kolik činily měsíční výdaje žalované (typicky výpisem z účtu za poslední 3 měsíce), tak nelze činit rozvahu, ani usuzovat na to, zda bude schopná spotřebitelský úvěr splácet.
15. Žalobkyně je ve sporu věcně legitimovaná, neboť nabyla spornou pohledávku postoupením.
16. Podle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru je žalovaná povinna vrátit jen poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru, proto soud uložil žalované, aby zaplatila žalobkyni částku 10 111 Kč, která je nesplaceným zbytkem jistiny (15 000 Kč - 4 889 Kč), jak je uvedeno v bodě I. výroku, a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl, jak je uvedeno v bodě II. výroku (včetně úroku z prodlení – k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021).
17. Nad rámec výše uvedeného soud doplňuje, že Ústavní soud neomezil povinnost věřitele zkoumat úvěruschopnost pouze na vztah mezi spotřebitelem a podnikatelem, ale vymezil ji jako výchozí zásadu a obecný princip, kterým by se měl řídit každý věřitel, a to bez ohledu na to, s kým daný úvěr sjednává (srov. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18).
18. Ještě nad rámec výše uvedeného soud doplňuje, že ujednání o úrocích ve výši 70,16 % ročně je zcela zjevně nemravné; neplatnost ujednání o úrocích je tedy dalším, samostatným důvodem, pro který mohla být žaloba částečně zamítnuta.
19. Žalobkyně byla ve věci převážně neúspěšná a žalované žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl o povinnosti k náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř., jak je uvedeno v bodě III. výroku.
20. Lhůta k plnění rozsudkem uložených povinností byla určena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti rozsudku je přípustné odvolání a lze je podat do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočce v Pardubicích prostřednictvím Okresního soudu ve Svitavách. Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.