17 C 183/2023

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Matějem Dobešem, Ph.D., ve věci žalobkyně: ; anonymizována tři slova územní celek sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o neúčinnosti právního jednání

I. Určuje se, že darovací smlouva ze dne 26. 7. 2021, uzavřená mezi [jméno] [celé jméno žalované], narozenou dne [datum], bytem [adresa žalované], jako dárkyní a žalovanou jako obdarovanou, na jejímž základě dárkyně převedla žalované spoluvlastnický podíl o velikosti ½ na pozemku parcelní číslo st. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 143 m2, jehož součástí je budova s číslem popisným [anonymizováno] – rodinný dům, na pozemku parcelní [číslo] zahrada, o výměře 438 m2, a na pozemku parcelní [číslo] zahrada, o výměře 228 m2, všech v obci [obec], [katastrální uzemí], zapsaných na listu vlastnictví [číslo] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], není vůči žalobkyni právně účinná.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 300 Kč, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Svitavách soudní poplatek za návrh na zahájení řízení ve výši 2 000 Kč, do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne 12. 6. 2023 se žalobkyně domáhala určení, že darovací smlouva ze dne 26. 7. 2021 (dále též jen„ darovací smlouva“), kterou uzavřely [jméno] [celé jméno žalované] (dále též jen„ dlužnice“) jako dárkyně a žalovaná, která je matkou dlužnice, jako obdarovaná, na jejímž základě dlužnice převedla žalované spoluvlastnické podíly o velikosti ½ na ve výroku označených nemovitostech (dále též jen„ sporných nemovitostech“,„ nemovitých věcech“,„ spoluvlastnické podíly na sporných nemovitostech“ apod.), je vůči žalobkyni právně neúčinná, neboť má za dlužnicí vykonatelné pohledávky na základě pravomocných dodatečných platebních výměrů na dani z příjmu fyzických osob a dani z přidané hodnoty, jejichž uspokojení tato smlouva zkracuje ve smyslu ustanovení § 589 a 591 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“).

2. Žalobkyně blíže rozvedla, že doměřila dlužnici daň z příjmu fyzických osob s povinností uhradit penále z částky doměřených daní třemi samostatnými dodatečnými platebními výměry za období kalendářních let 2015 až 2017 ze stejného dne 24. 6. 2021, které byly změněny rozhodnutím [anonymizována tři slova] ze dne 16. 11. 2022, takže nabyly právní moci dne 28. 11. 2022, a daň z přidané hodnoty s povinností uhradit penále z částky doměřených daní devíti samostatnými dodatečnými platebními výměry za období od 4. čtvrtletí 2015 do 4. čtvrtletí 2017 ze stejného dne 24. 6. 2021, které byly změněny rozhodnutím [anonymizována tři slova] ze dne 15. 11. 2022, takže nabyly právní moci dne 25. 11. 2022. Podle původních platebních výměrů měla dlužnice zaplatit na doměřených daních celkem 1 289 839 Kč a na penále celkem 257 964 Kč; podle rozhodnutí [anonymizována tři slova] měla dlužnice zaplatit na doměřených daních celkem 1 066 180 Kč a na penále celkem 213 232 Kč. Všechny dodatečně platební výměry byly doručeny dlužnici dne 25. 6. 2021, přičemž podaná odvolání neměla odkladný účinek.

3. Žalobkyně dále uvedla, že vydala exekuční příkaz na přikázání pohledávky z účtu dlužnice ze dne 28. 12. 2022, ale banka z účtu dlužnice nepoukázala žalobkyni ničeho, a že zřídila zástavní právo ke dvěma osobním automobilům a nákladnímu přívěsu dlužnice usnesením ze dne 19. 12. 2022, na což dlužnice reagovala tím, že dne 21. 12. 2022 převedla automobily a přívěs na svého druha. Dne 12. 1. 2023 potom žalobkyně vyzvala dlužnici k prohlášení o majetku včetně veškerých příjmů, majetkových práv a movitých věcí s tím, že je povinna uvést úplné a pravdivé údaje pod hrozbou trestněprávních důsledků v případě, že tak neučiní nebo učiní nepravdivě. Dlužnice na výzvu reagovala podáním ze dne 23. 1. 2023, ve kterém uvedla, že nevlastní ničeho vyjma účtu, který žalobkyně postihla.

4. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že existenci vykonatelných pohledávek žalobkyně nerozporuje, sporné nemovitosti jsou však ve dlouhodobém užívání žalované, a spoluvlastnické podíly na těchto nemovitostech nabyla dlužnice„ pouze“ v rámci pozůstalostního řízení po svém otci, který je manželem žalované, v roce 2011. Dlužnice v těchto nemovitostech nepřebývala nejméně posledních patnáct let. Úmyslem dlužnice a žalované tedy nebylo zkrátit uspokojení pohledávek žalobkyně, ostatně žalovaná ani nevěděla o žádných dluzích dlužnice vůči žalobkyni; darování„ nevnímala v této souvislosti“. Až po podání žaloby se žalovaná něco dozvěděla, žádnému zkracování však nenapomáhala. Žalovaná souhlasí se skutkovým dějem vylíčeným žalobkyní, ale zdůrazňuje, že převod nebyl účelový, a to ani ze strany žalované, ani ze strany dlužnice.

5. Podle žalované byla darovací smlouva dlouhodobě plánovaná a dohodnutá, žalovaná totiž financovala rekonstrukci nemovitostí, která proběhla v letech 2021 až 2023. Podstatou darování bylo zproštění povinnosti dlužnice udržovat a rekonstruovat sporné nemovitosti, aby nechátraly, takže vlastně šlo o určitou formu protiplnění. Pro případ, že by soud dospěl k závěru, že darovací smlouva byla bezúplatným právním jednáním, žalovaná poukazuje na to, že jde o plnění, kterým bylo vyhověno mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti ve smyslu § 591 písm. d) obč. zák., když dlužnice umožnila žalované upravit si sporné nemovitosti pro své potřeby a„ dožít“ v důstojných podmínkách.

6. Ze všech uvedených důvodů žalovaná navrhovala, aby soud žalobu zamítl.

7. Z dodatečných platebních výměrů žalobkyně ze dne 24. 6. 2021, č. j. 1236177/21/2808-50523-605101, vč. doručenky, č. j. 1236302/21/2808-50523-605101, vč. doručenky, a č. j. 1236333/21/2808-50523-605101, vč. doručenky, vzal soud za prokázané, že žalobkyně doměřila dlužnici na dani z příjmu fyzických osob za období kalendářních let 2015 až 2017 celkem 409 318 Kč a na penále celkem 81 863 Kč, a že dodatečné platební výměry byly dlužnici doručeny dne 25. 6. 2021. Z rozhodnutí [anonymizována tři slova] ze dne 16. 11. 2022, č. j. 40003/22/5200-10423-708571, vč. vyrozumění o nabytí právní moci rozhodnutí [anonymizována tři slova] (dále též jen„ OFŘ“) a interního sdělení žalobkyně vzal soud za prokázané, že odvolací orgán změnil tyto dodatečné platební výměry tak, že dlužnici se na dani doměřuje celkem 239 460 Kč a na penále celkem 47 892 Kč, že toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 28. 11. 2022, a že lhůta splatnosti doměřené daně uplynula dnem 13. 12. 2022, tudíž rozhodnutí se stala vykonatelnými dne 14. 12. 2022.

8. Z dodatečných platebních výměrů žalobkyně ze dne 24. 6. 2021, č. j. 1236429/21/2808-50523-605101, vč. doručenky, č. j. 1236469/21/2808-50523-605101, vč. doručenky, č. j. 1236509/21/2808-50523-605101, vč. doručenky, č. j. 1236511/21/2808-50523-605101, vč. doručenky, č. j. 1236516/21/2808-50523-605101, vč. doručenky, č. j. 1236524/21/2808-50523-605101, vč. doručenky, č. j. 1236528/21/2808-50523-605101, vč. doručenky, č. j. 1236530/21/2808-50523-605101, vč. doručenky, a č. j. 1236536/21/2808-50523-605101, vč. doručenky, vzal soud za prokázané, že žalobkyně doměřila dlužnici na dani z přidané hodnoty za období od 4. čtvrtletí 2015 do 4. čtvrtletí 2017 celkem 880 520 Kč a na penále celkem 176 101 Kč, a že dodatečné platební výměry byly dlužnici doručeny dne 25. 6. 2021. Z rozhodnutí OFŘ ze dne 14. 11. 2022, č. j. 42015/22/5300-22443-702189, vč. interního sdělení žalobkyně vzal soud za prokázané, že odvolací orgán změnil tyto dodatečné platební výměry tak, že dlužnici se na dani doměřuje celkem 826 720 Kč a na penále celkem 165 340 Kč, že toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 25. 11. 2022, a že lhůta splatnosti doměřené daně uplynula dnem 12. 12. 2022, tudíž rozhodnutí se stala vykonatelnými dne 13. 12. 2022.

9. Z darovací smlouvy ze dne 26. 7. 2021 a z výpisu z katastru nemovitostí prokazujícího stav ke dni 6. 4. 2023 vzal soud za prokázané, že dlužnice bezúplatně převedla spoluvlastnické podíly na sporných nemovitostech žalované, přičemž právní účinky zápisu nastaly ke dni 26. 7. 2021.

10. Z výzvy k podání prohlášení o majetku ze dne 12. 1. 2023, č. j. 21498/23/2808-00540-609260, a z odpovědi dlužnice, doručené žalobkyni dne 23. 1. 2023, soud zjistil, že dlužnice nemá žádné pohledávky, obchodní podíly, movitý ani nemovitý majetek.

11. Z ostatních listinných důkazů nevzal soud za prokázané žádné právně významné skutečnosti.

12. Žalovaná navrhla k prokázání svých tvrzení listinné důkazy, konkrétně doklady o provedení prací, fotodokumentaci o průběhu prací, dědické usnesení z roku 2011, žádost o dotaci, doklady o čerpání dotace, a výpovědi žalované a dlužnice. Soud neprovedl žádný z těchto důkazů pro nadbytečnost, neboť námitky žalované, k jejichž prokázání měly tyto důkazy sloužit, nemohly mít vliv na výsledek řízení (viz dále), ostatně žalovaná ani žádnou z těchto listin soudu nepředložila, jediného jednání, při kterém byla věc rozhodnuta, se nezúčastnila ze zdravotních důvodů, takže ji soud vyslechnout nemohl, a svědecká výpověď byla navržena až při tomto jednání, takže svědkyně nebyla předvolána, ani se na jednání nedostavila z vlastní iniciativy (resp. iniciativy žalované).

13. Podle § 589 obč. zák. zkracuje-li právní jednání dlužníka uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, má věřitel právo domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči věřiteli právně účinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li právo třetí osoby již vykonatelné, anebo bylo-li již uspokojeno (odstavec 1). Neúčinnost právního jednání dlužníka se zakládá rozhodnutím soudu o žalobě věřitele, kterou bylo odporováno právnímu jednání dlužníka (odpůrčí žaloba) (odstavec 2).

14. Podle § 591 obč. zák. neúčinnosti bezúplatného právního jednání dlužníka se může věřitel dovolat tehdy, pokud k němu došlo v posledních dvou letech. To neplatí, jedná-li se o a) plnění povinnosti uložené zákonem, b) obvyklé příležitostné dary, c) věnování učiněné v přiměřené výši na veřejně prospěšný účel, nebo d) plnění, kterým bylo vyhověno mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti.

15. Podle § 594 odst. 1 obč. zák. neúčinnosti právního jednání se lze dovolat proti tomu, kdo s dlužníkem právně jednal, nebo kdo z právního jednání přímo nabyl prospěch, vůči jeho dědici nebo vůči tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce.

16. Po právní stránce posoudil soud zjištěný skutkový stav tak, že žalobkyně je věřitelkou vykonatelných pohledávek vůči dlužnici, a to na základě dvanácti dodatečných platebních výměrů ve znění dvou rozhodnutí [anonymizována tři slova]; jde o pohledávky přesahující výši jednoho milionu českých korun. Dlužnice nevlastní žádný majetek, natožpak takový majetek, který by postačoval k uspokojení vykonatelných pohledávek žalobkyně, jak vyplynulo z jejího prohlášení o majetku. Žalovaná je osobou, která s dlužnicí právně jednala, a zároveň osobou, která z právního jednání přímo nabyla prospěch. Proto soud dospěl k závěru, že žalobkyni náleží právo domáhat se relativní neúčinnosti podle § 589 a násl. obč. zák.

17. Darovací smlouva je bezúplatným právním jednáním, ke kterému došlo v posledních dvou letech před podáním žaloby ve smyslu § 591 obč. zák., když smlouva byla uzavřena dne 26. 7. 2021, a žaloba byla doručena soudu dne 12. 6. 2023. Neúčinnost bezúplatného právního jednání je nejpřísnější skutkovou podstatou relativní neúčinnosti, neboť nevzniká žádné dilema ohledně otázky, zda lze po osobě, která z právního jednání nabyla prospěch, spravedlivě žádat, aby strpěla věřitelovo právo domáhat se uspokojení pohledávky za dlužníkem i z toho, co neúčinným jednáním z dlužníkova majetku ušlo. Zákonodárce zde totiž vychází ze zásady, že právo osoby, která nabyla od dlužníka majetek bezúplatné, musí ustoupit právu věřitele na uspokojení vykonatelné pohledávky za dlužníkem. Proto bylo nadbytečné zabývat se otázkou, zda dlužnice měla úmysl zkrátit žalobkyni, a zda žalované byl tento úmysl znám nebo jí musel být znám, když v každém případě by byla žalovaná povinna strpět právo žalobkyně na uspokojení vykonatelné pohledávky za dlužnicí z toho, co darováním ušlo z jejího majetku.

18. Námitku žalované, že darovací smlouva ve skutečnosti nebyla bezúplatným právním jednáním, shledal soud účelovou, neboť nezahrnovala konkrétní tvrzení o tom, jaké protiplnění měla dlužnice přijmout, ani proč se toto protiplnění nenachází v majetkové sféře dlužnice (z prohlášení o majetku vyplynulo, že dlužnice nevlastní žádný majetek); na absenci protiplnění lze samozřejmě usuzovat také z obsahu samotné darovací smlouvy.

19. Konečně ve vztahu k otázce, zda bezúplatným právním jednáním mělo být vyhověno mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti, soud předesílá, že ustanovení § 591 písm. d) obč. zák. je potřeba vykládat restriktivně, a to jednak proto, že představuje výjimku z pravidla o neúčinnosti bezúplatných právních jednání, jednak proto, že extenzivní výklad by vedl k rezignaci na požadavek vymahatelnosti práva. Ani po vzetí do úvahy všech okolností případu, které tvrdila žalovaná, (dědění, investice, rekonstrukce, dotace, dožití) soud neshledal, že by šlo v poměrech nyní projednávané věci usuzovat na nutnost vyhovění mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti. Okolnosti případu spíše dávají tušit, že plněno bylo s úmyslem zkrátit uspokojení vykonatelné pohledávky žalobkyně, když strany uzavřely smlouvu jeden měsíc po vydání dodatečných platebních výměrů, jde o převod majetku z dcery na matku, ačkoli pravidelně se rodinný majetek převádí spíše obráceným směrem (tedy z rodičů na potomky), a zároveň ani nešlo o jediný převod majetku, když dlužnice současně uzavřela další darovací smlouvu, kterou žalobkyně napadá jinou odpůrčí žalobou v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 15 C 133/2023).

20. Na základě těchto úvah soud dospěl k závěru, že darovací smlouva je bezúplatným právním jednáním učiněným v posledních dvou letech, které zkracuje uspokojení vykonatelných pohledávek žalobkyně, a že osobou, která s dlužnicí právně jednala, a která z právního jednání přímo nabyla prospěch, je žalovaná. Proto soud postupoval podle § 589, 591 a 594 odst. 1 obč. zák., když určil, že darovací smlouva není vůči žalobkyni právně účinná, jak je uvedeno v bodě I. výroku.

21. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, má tedy právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v aktuálním znění, pro věc rozhodném, (dále jen„ o. s. ř.“) které sestávají z paušální částky podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, ve výši 300 Kč za jeden úkon (sepis a podání žaloby). Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni, jak je uvedeno v bodě II. výroku.

22. Procesně úspěšná žalobkyně byla osvobozená od soudních poplatků podle § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v aktuálním znění, pro věc rozhodném, soud proto uložil procesně neúspěšné žalované, aby zaplatila soudní poplatek za návrh na zahájení řízení podle položky 4 bodu 1 písm. c) Sazebníku poplatků, který je přílohou k zákonu o soudních poplatcích, ve výši 2 000 Kč, jak je uvedeno v bodě III. výroku.

23. Lhůta k plnění rozsudkem uložených povinností byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.