17 C 195/2024

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Matějem Dobešem, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená dne Datum narození žalobkyně Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované o vyloučení věci

I. Vozidlo , Anonymizováno, , Anonymizováno, registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, , se vylučuje z exekuce na majetek povinného , jméno FO, , narozeného dne , datum, , bytem , adresa, , vedené soudním exekutorem , tituly před jménem, , jméno FO, pod sp. zn. , spisová značka, .

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 5 600 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobou doručenou soudu dne 24. 6. 2024 se žalobkyně domáhala určení, že exekuce na majetek ve výroku označeného povinného (dále jen „povinného“) postihuje ve výroku označené vozidlo (dále též jen „vozidlo“), k němuž má žalobkyně právo nepřipouštějící výkon rozhodnutí, neboť žalobkyně a , jméno FO, (dále jen „, Anonymizováno, . , Anonymizováno, .“) uzavřeli kupní smlouvu ze dne 27. 2. 2024, na jejímž základě žalobkyně nabyla vlastnické právo k vozidlu, a , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . a , právnická osoba, (dále jen „společnost , Anonymizováno, “) uzavřeli kupní smlouvu z téhož dne, na jejímž základě nabyl vlastnické právo k vozidlu , Anonymizováno, . , Anonymizováno, .; žalobkyně byla po celou dobu v dobré víře, že původním vlastníkem vozidla je společnost , Anonymizováno, .

2. Žalovaná ve vyjádření doručeném soudu dne 1. 10. 2024 navrhla, aby soud žalobě vyhověl, pokud předložené důkazy prokazují, že žalobkyně je vlastnicí vozidla, a aby o povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť zahájení řízení nezavinila a se věcí má společného jenom to, že se domáhá, aby soudní exekutor vymohl její vykonatelnou pohledávku.

3. Z připojeného spisu zdejšího soudu zn. 12 Exe 29/2013 vzal soud za prokázané, že usnesením ze dne 9. 1. 2013, č. j. 12 Exe 29/2013-12, které nabylo právní moci dne 23. 2. 2013, Okresní soud ve Svitavách nařídil exekuci na majetek povinného a jejím provedením pověřil ve výroku označeného soudního exekutora (dále též jen „exekutora“).

4. Z kupní smlouvy ze dne 27. 2. 2024 vzal soud za prokázané, že společnost , Anonymizováno, jako prodávající a , Anonymizováno, , Anonymizováno, Ch. jako kupující uzavřeli smlouvu o koupi sporného vozidla za cenu ve výši 42 000 Kč.

5. Z kupní smlouvy ze dne 27. 2. 2024 vzal soud za prokázané, že , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . jako prodávající a žalobkyně jako kupující uzavřeli smlouvu o koupi sporného vozidla za cenu ve výši 44 000 Kč.

6. Z exekučního příkazu k provedení exekuce prodejem movitých věcí exekutora ze dne 26. 4. 2024, č. j. 094 EX 07347/12-230, a z protokolu o soupisu a zajištění movitých věcí z téhož dne vzal soud za prokázané, že exekutor sepsal vozidlo; z elektronického spisu exekutora zn. 094 EX 07347/12 vzal soud za prokázané, že žalovanému byl exekuční příkaz doručen dne 5. 2. 2024.

7. Z návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu ze dne 13. 5. 2024 vzal soud za prokázané, že žalobkyně podala návrh na vyškrtnutí vozidla ze soupisu, neboť je v jejím výlučném vlastnictví.

8. Z usnesení exekutora ze dne 23. 5. 2024, č. j. 094 EX 07347/12-249, vzal soud za prokázané, že návrh žalobkyně na vyškrtnutí věci ze soupisu byl včasný, ale že exekutor návrh zamítl, neboť povinný nesměl nakládat se svým majetkem podle § 44a odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekučního řádu) a o změně dalších zákonů, ode dne 22. 1. 2013, kdy mu bylo doručeno vyrozumění o zahájení exekuce; podle sdělení registru vozidel , právnická osoba, , adresa, , odboru dopravy, vozidlo bylo registrováno na osobu povinného v období od 4. 12. 2023 do 28. 2. 2024, přičemž dne 28. 2. 2024 bylo vozidlo přeregistrováno na osobu oprávněné; exekutor se neplatnosti právního jednání dovolal. Z elektronického spisu exekutora zn. , spisová značka, vzal soud za prokázané, že žalobkyni bylo usnesení doručeno dne 23. 5. 2024.

9. Z ostatních listinných důkazů soud nevzal za prokázané žádné právně významné skutečnosti.

10. Podle § 66 odst. 1 exekučního řádu zjistí-li exekutor, že ke dni vydání exekučního příkazu k provedení exekuce prodejem movitých věcí není proti povinnému, který je fyzickou osobou, vedena exekuce prodejem movitých věcí, sepíše všechny movité věci, kterých se může týkat exekuce prodejem movitých věcí podle občanského soudního řádu. Zjistí-li exekutor z rejstříku zahájených exekucí, že proti povinnému již je vedena exekuce prodejem movitých věcí, může povinnému a exekutorovi, který vede tuto exekuci, doručit exekuční příkaz k provedení exekuce prodejem movitých věcí; § 325 odst. 1 občanského soudního řádu se nepoužije. Věta druhá se použije přiměřeně, zjistí-li exekutor, že movité věci povinného již byly sepsány jinak. Na doručení exekučního příkazu k provedení exekuce prodejem movitých věcí v řízení podle věty druhé povinnému se hledí jako na sepsání věci, která byla sepsána v exekučním řízení podle věty první.

11. Podle § 68 odst.1 exekučního řádu ten, jemuž svědčí právo k věci, které nepřipouští exekuci (dále jen „navrhovatel“) může podat návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu. Návrh lze podat do 30 dnů ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o soupisu věci, a to u exekutora, který věc pojal do soupisu. Opožděný návrh exekutor odmítne.

12. Podle § 68 odst. 2 exekučního řádu o návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu rozhodne exekutor do 15 dnů od jeho doručení. Nebyl-li návrh odmítnut pro opožděnost, rozhodne exekutor o návrhu na základě znaleckých posudků, zpráv a vyjádření orgánů, fyzických a právnických osob, notářských nebo exekutorských zápisů a jiných listin, předložených navrhovatelem společně s návrhem.

13. Podle § 68 odst. 3 exekučního řádu exekutor vždy vyškrtne věc ze soupisu, souhlasí-li s tím oprávněný. Exekutor vždy vyškrtne věc ze soupisu, pokud během exekuce vyjde najevo, že povinnému nepatří či patřit nemůže.

14. Podle § 68 odst. 4 exekučního řádu žalobu na vyloučení věci podle § 267 občanského soudního řádu může navrhovatel podat u exekučního soudu do 30 dnů od doručení rozhodnutí exekutora, kterým nevyhověl, byť jen zčásti, jeho včas podanému návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu. O tom musí být navrhovatel exekutorem poučen. Od podání návrhu na vyškrtnutí věcí ze soupisu do uplynutí lhůty podle věty první a po dobu řízení o žalobě nelze sepsané movité věci prodat.

15. Podle § 267 o. s. ř. právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části tohoto zákona.

16. Podle § 1111 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „obč. zák.“) získal-li někdo movitou věc za jiných okolností, než které stanoví § 1109 nebo 1110, stane se vlastníkem věci, pokud prokáže dobrou víru v oprávnění převodce převést vlastnické právo k věci. To neplatí, pokud vlastník prokáže, že věc pozbyl ztrátou nebo činem povahy úmyslného trestného činu.

17. Po právní stránce posoudil soud zjištěný skutkový stav tak, že povinný sice mohl porušit zákaz nakládat s vozidlem (ohledně samotného převodu vlastnického práva z osoby povinného na jinou osobu strany ničeho konkrétního netvrdily, takže jde o hypotézu), ale žalobkyně byla při následné koupi tohoto vozidla od osoby odlišné od povinného v dobré víře, že nabývá vlastnické právo od vlastníka (od společnosti , Anonymizováno, jako původního vlastníka, resp. od , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . jako překupníka), neboť v řízení nevyšlo najevo nic, z čeho mohla žalobkyně usuzovat na to, že společnost , Anonymizováno, nebo , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . nebyli oprávnění vlastnické právo převést. Skutečnost, že předchozím registrovaným vlastníkem a provozovatelem vozidla byla osoba odlišná od společnosti , Anonymizováno, nebo , Anonymizováno, . , Anonymizováno, ., není neobvyklá; skutečnost, že tato osoba procházela centrální evidencí exekucí, již za obvyklou považovat nelze, nicméně lustrace podléhá poplatkové povinnosti (na rozdíl od lustrace v insolvenčním rejstříku, kterým však povinný neprocházel), takže podle názoru soudu žalobkyni nelze klást k tíži, že této možnosti nevyužila. Proto soud dospěl k závěru, že žalobkyně nabyla vlastnické právo k vozidlu přinejmenším podle § 1111 obč. zák. (pokud vlastnické právo nenabyli společnost , Anonymizováno, ani , Anonymizováno, . , Anonymizováno, .), a včasné žalobě (podané posledního dne lhůty) vyhověl, jak je uvedeno v bodě I. výroku. Jen pro úplnost soud doplňuje, že oproti žalobkyni neshledal podklad pro použití § 1109 odst. 1 písm. c) obč. zák., neboť žalobkyně nenabyla věc od někoho, komu vlastník vozidlo svěřil, ale přímo od osoby (přinejmenším domnělého) vlastníka (, Anonymizováno, . , Anonymizováno, .).

18. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, má tedy právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř., které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč a nákladů právního zastoupení ve výši 3 600 Kč [z tarifní hodnoty 10 000 Kč podle § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátního tarifu), ve znění účinném do 31. 12. 2024, pro věc rozhodném, odměna podle § 7 bodu 4. advokátního tarifu, za 2 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a), a d) advokátního tarifu ve výši 3 000 Kč a paušální částka podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu za 2 úkony právní služby ve výši 600 Kč]. Návrhu žalované, aby soud rozhodl o povinnosti k náhradě nákladů řízení tak, že žádnému z účastníků nepřizná právo na jejich náhradu, neboť žalovaná nezavinila spor, soud nevyhověl, neboť žalovaná mohla kdykoli (i v průběhu tohoto řízení) vyslovit souhlas s vyškrtnutím věci ze soupisu (srov. § 68 odst. 3 větu I exekučního řádu), ale neučinila tak. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni k rukám její zástupkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.), jak je uvedeno v bodě II. výroku.

19. Lhůta k plnění rozsudkem uložených povinností byla určena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.