17 C 22/2026

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudcem Mgr. Matějem Dobešem, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 42 489,04 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 18 056 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do zaplacení 24 433,04 Kč s- kapitalizovaným úrokem ve výši 1 235,76 Kč,- úrokem ve výši 12 % ročně z částky 26 549,32 Kč od 19. 4. 2025 do zaplacení,- kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 735,24 Kč a- úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 32 890 Kč od 31. 5. 2025 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne 3. 2. 2026 se žalobkyně domáhala zaplacení 42 489,04 Kč s- kapitalizovaným úrokem ve výši 1 235,76 Kč,- úrokem ve výši 12 % ročně z částky 26 549,32 Kč od 19. 4. 2025 do zaplacení,- kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 735,24 Kč a- úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 32 890 Kč od 31. 5. 2025 do zaplaceníze smlouvy o úvěru 9103337004 ze dne 6. 8. 2024, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 27 000 Kč, na který žalovaná splatila celkem 8 944 Kč.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Smlouvou o úvěru bylo prokázáno, že strany uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru ze dne 6. 8. 2024, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 27 000 Kč, a žalovaná se zavázala splatit žalobkyni celkem 83 616 Kč, ve splátkách ve výši 1 986 Kč měsíčně. Dokladem o vyplacení úvěru bylo prokázáno, že žalobkyně poukázala částku 27 000 Kč na účet žalované platbou ze dne 6. 8. 2024. Kartou klienta bylo prokázáno, že žalovaná splatila žalobkyni celkem 8 944 Kč. Výpisy z elektronického bankovnictví bylo prokázáno, že žalovaná předložila žalobkyni doklady o příjmu jen za měsíce duben, květen a červenec 2024, z nichž je patrné, že její příjem ze zaměstnání za tyto měsíce činil 23 328 Kč, 25 966 Kč a 25 189 Kč.

4. Z ostatních listinných důkazů soud nevzal za prokázané žádné právně významné skutečnosti.

5. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v aktuálním znění, (dále též „zákona o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odstavec 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odstavec 2). Podle § 87 odst. 1 tohoto zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 1879 obč. zák. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

6. Soud dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná, neboť žalobkyně před jejím uzavřením řádně neposoudila úvěruschopnost žalované, když k takovému posouzení chybí podkladový materiál (typicky výpis z účtu za poslední 3 měsíce před uzavřením smlouvy); jsou-li známé příjmy žalované (i když není patrné, proč chybí doklad o příjmu za měsíc červen 2024), ale není postaveno najisto, kolik činily její měsíční výdaje, tak nelze činit rozvahu, ani usuzovat na to, zda bude schopná úvěr splácet; samotné prohlášení spotřebitele podkladovým materiálem není.

7. Podle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru je žalovaná povinna vrátit žalobkyni jen nesplacený zbytek poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěrů ve výši 18 056 Kč (27 000 Kč – 8 944 Kč), proto soud žalobě v tomto rozsahu vyhověl a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl, jak je uvedeno v bodech I. a II. výroku; k úroku z prodlení srov. důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021.

8. Převážně úspěšné žalované žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl o povinnosti k náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř., jak je uvedeno v bodě III. výroku.

9. Lhůta k plnění rozsudkem uložených povinností byla určena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.