17 C 32/2024

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Matějem Dobešem, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená dne Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: za účasti: Jméno žalovaného , IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátkou Jméno advokátky A sídlem Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Jméno advokátky B IČO IČO advokátky B , sídlem Adresa advokátky B o zaplacení 591 779 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu ztráty na výdělku ve výši 13 947 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 1. 12. 2023 do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu ztížení společenského uplatnění ve výši 556 081 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20 000 Kč od 1. 12. 2023 do zaplacení a ve výši 12,75 % ročně z částky 536 081 Kč od 15. 12. 2024 do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný a vedlejší účastnice jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 70 150,40 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.

IV. Žalovaný a vedlejší účastnice jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit státu – Okresnímu soudu ve Svitavách náhradu nákladů řízení ve výši 26 312 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne 2. 2. 2024 se žalobkyně domáhala zaplacení 35 698 Kč jako náhrady ztráty na výdělku po dobu pracovní neschopnosti žalobkyně za období od 1. 2. 2023 do 22. 8. 2023 a zaplacení 20 000 Kč jako náhrady ztížení společenského uplatnění, tedy celkem 55 698 Kč, a to se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 1. 12. 2023 do zaplacení, neboť dne 13. 9. 2022 na kruhovém objezdu zaměstnanec žalovaného – , právnická osoba, , řidič nákladního kamionu, srazil žalovanou na elektrokole, žalobkyně utrpěla poranění, která jsou blíže popsaná ve znaleckém posudku, který je součástí spisu zn. 2 T 94/2023, zejména zranění levé dolní končetiny, a byla v pracovní neschopnosti od 14. 9. 2022 do 22. 8. 2023. Bodem I. usnesení ze dne 12. 3. 2025, č. j. 17 C 32/2024-165, soud připustil rozšíření žaloby, takže co do náhrady ztížení společenského uplatnění se žalobkyně dále domáhala zaplacení 556 081 Kč se zákonným úrokem z prodlení jednak ve výši 15 % ročně z částky 20 000 Kč od 1. 12. 2023 do zaplacení, jednak ve výši 12,75 % ročně z částky 536 081 Kč od 15. 12. 2024 do zaplacení.

2. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že nároky žalobkyně nejsou v příčinné souvislosti se způsobenou nehodou, a že náhrada ztráty na výdělku za období od 1. 2. 2023 do 22. 8. 2023 žalobkyni nenáleží, neboť žalobkyně se v tomto období léčila s úrazem z předchorobí, proto navrhoval, aby soud žalobu zamítl.

3. Vedlejší účastnice ve svém vyjádření k žalobě označila za nesporné, že dopravní nehodu způsobil zaměstnanec žalovaného, a že v důsledku této nehody došlo k poškození zdraví žalobkyně, ale považovala za sporné, zda žalobkyni vzniklo právo na náhradu ztížení společenského uplatnění, popř. v jakém rozsahu, a zda hlavní a dominantní příčinou pracovní neschopnosti žalobkyně v období od 1. 2. 2023 do 22. 8. 2023 bylo poškození zdraví ze dne 13. 9. 2022 nebo jiné zdravotní obtíže z doby před dopravní nehodou; uvedla, že za období do 31. 1. 2023 vedlejší účastnice již vyplatila žalobkyni náhradu ztráty na výdělku podle vyčíslení zaměstnavatele ve výši 21 751 Kč.

4. Z usnesení Okresního soudu ve Svitavách ze dne 28. 6. 2023, č. j. 2 T 94/2023-289, které nabylo právní moci dne 25. 7. 2023, vzal soud za prokázané, že trestní stíhání obžalovaného , právnická osoba, pro skutek, spočívající v tom, že dne 13. 9. 2022 v 16:42 hodin při plnění pracovních povinností pro žalovaného řídil jízdní soupravu žalovaného, složenou z nákladního automobilu registrační značky , SPZ, s přípojným přívěsem registrační značky , SPZ, , a při jízdě po silnici I. třídy č. , hodnota, ve směru jízdy od , adresa, na , adresa, v kilometru , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, v katastrálním území obce , adresa, , při vjíždění na kruhový objezd označený z jeho směru jízdy dopravním značením C1 (Kruhový objezd) a P4 ("Dej přednost v jízdě!“) nedal v rozporu s tímto dopravním značením a v rozporu s ustanovením § 22 odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, o jízdě křižovatkou přednost v jízdě cyklistce – žalobkyni, která v tu dobu jela zleva po kruhovém objezdu na svém elektrokole, kdy po najetí nákladního automobilu na kruhový objezd a jízdě automobilu po kruhovém objezdu došlo ke střetu levé přední části nákladního automobilu s jízdním kolem, kdy v důsledku střetu, pádu a zaklínění žalobkyně pod automobilem došlo u žalobkyně k těžkému zranění, a to k tržně-zhmožděné ráně levého lokte, oděrkám kůže obou kolen, odlomení části přední hrany dolního konce pravé holenní kosti, odlomení části předního okraje pravé patní kosti, nitrokloubní zlomenině hlavičky základního článku malíku levé nohy bez posunu úlomku, vyžadující lékařské ošetření na místě nehody, převoz do nemocnice ve , adresa, , podstatné omezení na běžném způsobu života žalobkyně po dobu více než 4 měsíců, nutnost hospitalizace žalobkyně v lůžkovém zdravotnickém zařízení a nutnost dodržování přísných režimových opatření s doposud neukončeným léčením zranění a neukončenou pracovní neschopností, v němž byl spatřován přečin těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1 a 2 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, bylo podmíněně zastaveno, neboť obžalovaný v přípravném řízení zcela doznal svoji vinu, u hlavního líčení učinil prohlášení viny, které soud přijal, zavázal se, že se zdrží řízení motorových vozidel skupiny C na dobu 11 měsíců, a se žalobkyní uzavřel dohodu o náhradě nemajetkové újmy nad rámec plnění pojišťovnou ze dne 28. 6. 2023, ve které se zavázal zaplatit žalobkyni 60 000 Kč, do 7 dnů od právní moci usnesení.

5. Z potvrzení o ztrátě na výdělku ze dne 13. 9. 2023 vzal soud za prokázané, že za období pracovní neschopnosti žalobkyně od 14. 9. 2022 do 22. 8. 2023 rozdíl mezi předpokládaným hrubým výdělkem žalobkyně a vyplacenými nemocenskými dávkami činí 35 698 Kč.

6. Soud dospěl k závěru, že rozhodnutí závisí na posouzení skutečností, k nímž je třeba odborných znalostí, proto ustanovil , tituly před jménem, , jméno FO, , znalce z oboru zdravotnictví – hodnocení míry bolesti a funkčních schopností při újmách na zdraví a ortopedie a traumatologie pohybového ústrojí, kterému uložil, aby se seznámil se zdravotnickou dokumentací žalobkyně, provedl osobní vyšetření žalobkyně, a odpověděl na otázky soudu a účastníku řízení.Z písemného posudku znalce ze dne 15. 11. 2024 vzal soud za prokázané, že žalobkyně trpěla řadou zdravotních obtíží již před dopravní nehodou, ale hlavní příčinou pracovní neschopnosti žalobkyně od 1. 2. 2023 do 22. 8. 2023 bylo ublížení na zdraví způsobené dopravní nehodou, neboť žalobkyně by mohla vykonávat práci v sedě, při chůzi o berlích však nemohla vykonávat práci uklízečky. Soud vzal rovněž za prokázané, že v důsledku dopravní nehody došlo ke ztížení společenského uplatnění žalobkyně v rozsahu 3,45 % podle podrobného rozpisu znalce na konci písemného znaleckého posudku. Soud vzal z posudku konečně za prokázané, že zdravotní stav žalobkyně se relativně ustálil dne 19. 5. 2023.Soud neměl pochybnost o správnosti písemného posudku a účastníci řízení na výslechu znalce netrvali, proto soud nežádal znalce o vysvětlení.

7. Z dopisu ze dne 15. 12. 2023 vzal soud za prokázané, že žalobkyně odeslala vedlejší účastnici jednoduchou výzvu k plnění.

8. Z dopisu ze dne 17. 1. 2024 vzal soud za prokázané, že žalobkyně odeslala žalovanému jednoduchou výzvu k plnění.

9. Z ostatních listinných důkazů soud nevzal za prokázané žádné právně významné skutečnosti.

10. Podle § 2927 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „obč. zák.“) kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou.

11. Podle § 2927 odst. 2 obč. zák. povinnosti nahradit škodu se nemůže provozovatel zprostit, byla-li škoda způsobena okolnostmi, které mají původ v provozu. Jinak se zprostí, prokáže-li, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat.

12. Podle § 2956 obč. zák. vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.

13. Podle § 2957 obč. zák. způsob a výše přiměřeného zadostiučinění musí být určeny tak, aby byly odčiněny i okolnosti zvláštního zřetele hodné. Jimi jsou úmyslné způsobení újmy, zvláště pak způsobení újmy s použitím lsti, pohrůžky, zneužitím závislosti poškozeného na škůdci, násobením účinků zásahu jeho uváděním ve veřejnou známost, nebo v důsledku diskriminace poškozeného se zřetelem na jeho pohlaví, zdravotní stav, etnický původ, víru nebo i jiné obdobně závažné důvody. Vezme se rovněž v úvahu obava poškozeného ze ztráty života nebo vážného poškození zdraví, pokud takovou obavu hrozba nebo jiná příčina vyvolala.

14. Podle § 2958 obč. zák. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

15. Podle § 2962 odst. 1 obč. zák. náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti poškozeného se hradí peněžitým důchodem ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem poškozeného před vznikem újmy a náhradou toho, co poškozenému bylo vyplaceno v důsledku nemoci či úrazu podle jiného právního předpisu.

16. Podle § 1958 odst. 2 obč. zák. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

17. Podle § 1970 obč. zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Po právní stránce posoudil soud zjištěný skutkový stav tak, že žalovaný nese objektivní (tj. bez ohledu na zavinění) odpovědnost za újmu způsobenou nehodovým dějem jako provozovatel dopravy, neboť újmu způsobilo vozidlo žalovaného, řízené zaměstnancem žalovaného; žalovaný nebo vedlejší účastnice ani netvrdili, že by byly nějaké (liberační) důvody, které by zprošťovali žalovaného povinnosti nahradit újmu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu.

19. Soud postupoval podle § 96 odst. 2 věty I zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v aktuálním znění, pro věc rozhodném, (dále jen „o. s. ř.“) když zastavil řízení co do zaplacení 21 751 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 1. 12. 2023 do zaplacení jako náhrady za ztrátu na výdělku za dobu pracovní neschopnosti z důvodu částečného zpětvzetí žaloby na jednání konaném dne 16. 4. 2025, se kterým žalovaný souhlasil. Žalobkyně vysvětlila, že k podání žaloby došlo v tomto rozsahu nedopatřením, neboť vedlejší účastnice skutečně již uhradila žalobkyni částku 21 751 Kč (před podáním žaloby), takže tato částka měla být odečtena. Předmětem sporu zůstalo zaplacení náhrady ztráty na výdělku ve výši 13 947 Kč za období pracovní neschopnosti od 1. 2. 2023 do 22. 8. 2023, přičemž žalovaný ani vedlejší účastnice nerozporovali samotnou výši náhrady, ale vztah příčinné souvislosti mezi dopravní nehodou a pracovní neschopností žalované. Soud neměl žádný důvod pochybovat o znaleckém posudku, podle něhož hlavní příčinou pracovní neschopnosti žalobkyně bylo ublížení na zdraví způsobené dopravní nehodou, nikoli předchozí zdravotní stav žalobkyně. Námitky vedlejší účastnice, že žalobkyně se v období od 1. 3. 2023 do 25. 4. 2023 léčila s pravým zápěstím, že podle zprávy ze dne 19. 5. 2023 byl otok dolní končetiny minimální, a že žalobkyni bylo doporučeno přestat chodit o berlích, nezpochybňují správnost znaleckého posudku, neboť je věci triviálního úsudku, že výskyt jiných zdravotních obtíží nevylučuje závěr znalce, že hlavní příčinou pracovní neschopnosti žalobkyně bylo ublížení na zdraví způsobené dopravní nehodou, a doporučení, aby žalobkyně přestala chodit o berlích, nelze zaměňovat s ukončením pracovní neschopnosti žalobkyně. Proto soud žalobě v tomto rozsahu vyhověl, když uložil žalovanému, aby zaplatil žalobkyni náhradu ztráty na výdělku ve zbývající výši podle potvrzení zaměstnavatele, tedy ve výši 13 947 Kč, jak je uvedeno v bodě I. výroku.

20. Pokud jde o náhradu ztížení společenského uplatnění žalobkyně, tak ani zde soud neměl žádný důvod pochybovat o správnosti znaleckého posudku, podle něhož zdravotní stav žalobkyně se relativně ustálil dne 19. 5. 2023 a v důsledku dopravní nehody došlo ke ztížení společenského uplatnění žalobkyně v rozsahu 3,45 %, a ztotožnil se s výpočtem znalce, který vycházel z rámcové částky 16 141 200 Kč, představující náhradu za ztížení společenského uplatnění v hypotetickém rozsahu 100 %, (když relativní ustálení zdravotního stavu nastalo v roce 2023) a náhradu ztížení společenského uplatnění vyčíslil částkou 556 081 Kč. Námitka žalovaného a vedlejší účastnice, že stanovená náhrada ztížení společenského by měla být přiznána pouze v rozsahu 30 %, neboť znalec na jiném místě posudku konstatuje, že procentuální podíl přičinění dopravní nehody na aktuálním zdravotním stavu žalované činí 30 %, je zjevně zavádějící, neboť znalec posuzoval pouze tu část společenského uplatnění žalobkyně, k jejímuž snížení došlo v důsledku dopravní nehody (ze znaleckého posudku je patrné, že žalobkyně trpí řadou dalších zdravotních obtíží, úkolem znalce ale nebylo stanovit rozsah ztížení společenského uplatnění žalobkyně vůbec, nýbrž jen rozsah snížení jejího společenského uplatnění, ke kterému došlo v důsledku dopravní nehody odděleně). Námitka žalovaného a vedlejší účastnice, že žaloba je předčasná, neboť žalobkyni byla navržena operace – artroskopie hlezenního kloubu, která by mohla odstranit nebo omezit ztížení společenského uplatnění žalobkyně, je jen polemikou se závěry znalce, podle nichž zdravotní stav žalobkyně se relativně ustálil dne 19. 5. 2023 a prognosticky je stav spíše nepříznivý, lze očekávat další pomalou progresi potíží i objektivních následků a další rozvoj atrofických změn hlezenního kloubu; soud neměl žádný důvod pochybovat o správnosti těchto závěrů, jen pro úplnost doplňuje, že utrpěla-li žalobkyně zranění již dne 13. 9. 2022, tedy více než před 2,5 roku, je evidentní, že ke ztížení společenského uplatnění žalobkyně již fakticky došlo, takže zamítnutí žaloby pro předčasnost by bylo zjevným odepřením spravedlnosti. Konečně poukazovala-li vedlejší účastnice na nadváhu žalobkyně (v reakci na odpověď znalce na otázku žalovaného, že žalobkyně by mohla zlepšit svůj zdravotní stav redukcí váhy), dospěl soud k závěru, že povaha zranění není natolik úzce spojena s váhou žalobkyně, aby soud při úvaze o výši náhrady ztížení společenského uplatnění žalobkyně přistupoval k nějaké dodatečné redukci jen kvůli tomu, že žalobkyně trpí nadváhou. Proto soud žalobě v tomto rozsahu vyhověl, když uložil žalovanému, aby zaplatil žalobkyni náhradu ztížení společenského uplatnění ve výši 556 081 Kč, jak je uvedeno v bodě II. výroku21. Žalovaný je v prodlení se splácením peněžitých dluhů, proto soud uložil žalovanému, aby zaplatil žalobkyni zákonný úrok z prodlení, jak je rovněž zahrnuto v bodech I. a II. výroku.

22. Žalobkyně nárokovala celkem 633 227,55 Kč (neboť jdoucí zákonný úrok z prodlení ke dni vyhlášení rozsudku činil celkem 41 448,55 Kč), a byla úspěšná co do zaplacení 602 544,16 Kč (neboť jdoucí zákonný úrok z prodlení ke dni vyhlášení rozsudku činil celkem 32 516,16 Kč – tj. 95,2 %), má tedy právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř. v rozsahu 90,4 %, které sestávají z těchto položek nákladů právního zastoupení:- z tarifní hodnoty 591 779 Kč odměna podle § 7 bodu 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátního tarifu), ve výši 74 900 Kč za 7 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá výzva k plnění vedlejší účastnici, jednoduchá výzva k plnění žalovanému, žaloba, účast na prvním jednání, změna žaloby, vyjádření, účast na druhém jednání),- paušální částka podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, ve znění účinném do 31. 12. 2024, ve výši 1 800 Kč za 6 úkonů právní služby,- paušální částka podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 1. 2025, ve výši 900 Kč za 2 úkony právní služby.Náhradu nákladů řízení ve výši ve výši 70 150,40 Kč (tj. 90,4 % z částky 77 600 Kč) jsou žalovaný a vedlejší účastnice povinni zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce podle § 149 odst. 1 o. s. ř., jak je uvedeno v bodě III. výroku.

23. Žalobkyně je osvobozená od soudních poplatků podle § 11 odst. 2 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v aktuálním znění, pro věc rozhodném, (dále jen „zákona o soudních poplatcích“) a náklady, které platil stát, sestávají ze znalečného ve výši 26 312 Kč, proto soud postupoval podle § 148 odst. 1 o. s. ř., když rozhodl o povinnosti k náhradě nákladů řízení státu, jak je uvedeno v bodě IV. výroku.

24. Lhůta k plnění rozsudkem uložených povinností byla určena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.