17 C 339/2024

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Matějem Dobešem, Ph.D., ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno – Jméno žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovaným: 1) Jméno žalované A , narozená dne Datum narození žalované A , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno ) Jméno žalované B , narozený dne Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B o určení výživného

I. Určuje se, že počínaje dnem 21. 8. 2024 je žalovaná 1) povinna platit žalobkyni výživné ve výši 2 100 Kč měsíčně, splatné vždy do každého 15. dne měsíce, na který náleží.

II. Ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou 1) se žaloba ve zbývajícím rozsahu zamítá.

III. Nedoplatek na výživném za období od 21. 8. 2024 do 30. 4. 2025 ve výši 17 545,16 Kč je žalovaná 1) povinna zaplatit žalobkyni ve splátkách ve výši 1 000 Kč měsíčně, vždy do každého 15. dne měsíce, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku.

IV. Určuje se, že počínaje dnem 21. 8. 2024 je žalovaný 2) povinen platit žalobkyni výživné ve výši 4 000 Kč měsíčně, splatné vždy do každého 15. dne měsíce, na který náleží.

V. Nedoplatek na výživném za období od 21. 8. 2024 do 30. 4. 2025 ve výši 33 419,35 Kč je žalovaný 2) povinen zaplatit žalobkyni ve splátkách ve výši 1 000 Kč měsíčně, vždy do každého 15. dne měsíce, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku.

VI. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne 25. 11. 2024 se žalobkyně domáhala přiznání výživného pro , jméno FO, , narozenou dne , datum, , bytem , adresa, , (dále jen „mladou dospělou“) ode dne , datum, , neboť rozhodnutím , právnická osoba, – Krajské pobočky v , adresa, , Kontaktního pracoviště , adresa, , ze dne 11. 9. 2024, č. j. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , byl mladé dospělé přiznán zaopatřovací příspěvek ve výši 17 250 Kč měsíčně ode dne 21. 8. 2024; žalobkyně navrhovala, aby žalované 1), která je matkou mladé dospělé, bylo stanoveno výživné ve výši 3 000 Kč měsíčně, která odpovídá 20 % předpokládaného výdělku žalované 1) ve výši 15 000 Kč měsíčně, žalovanému 2), který je jejím otcem, výživné ve výši 4 000 Kč, která odpovídá 20 % předpokládaného výdělku žalovaného 2) ve výši 20 000 Kč, a aby bylo každému ze žalovaných povoleno splácet dlužné výživné ve splátkách ve výši 1 000 Kč měsíčně.

2. Žalovaní se k žalobě nevyjádřili.

3. Soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v aktuálním znění, pro věc rozhodném, (dále jen „o. s. ř.“) když k projednání věci nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených důkazů, žalobkyně souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání a žalovaní se k návrhu na rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání, ke kterému byla připojena doložka podle § 101 odst. 4 o. s. ř., nevyjádřili, proto se předpokládalo, že proti tomuto postupu nemají námitky.

4. Z potvrzení o studiu ze dne 2. 9. 2024 vzal soud za prokázané, že mladá dospělá je žákyní 1. ročníku středního odborného učiliště.

5. Z rozhodnutí , právnická osoba, – Krajské pobočky v Pardubicích, Kontaktního pracoviště Moravská Třebová, ze dne 11. 9. 2024, č. j. 192243/24/SY, vzal soud za prokázané, že mladé dospělé byl přiznán zaopatřovací příspěvek ve výši 17 250 Kč měsíčně ode dne 21. 8. 2024.

6. Z přehledu činností a evidencí uchazeče Úřadu práce České republiky – Generálního ředitelství ze dne 30. 10. 2024 vzal soud za prokázané, že žalovaná 1) je dlouhodobě nezaměstnaná, pracovala pouze na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, a že v současnosti pečuje o dítě ve věku do 4 let, z evidenční karty pro poradenství Úřadu práce České republiky – Generálního ředitelství ze dne 30. 10. 2024 vzal soud za prokázané, že žalovaná 1) je vyučená pekařka bez zdravotního omezení, z tvrzení žalobkyně vzal soud za prokázané, že podle inzerátů volných pracovních míst v databázi Úřadu práce v , adresa, by výdělek žalované 1) mohl činit 15 000 Kč měsíčně (čistého), a z potvrzení o provedení lustrace v informačním systému základních registrů vzal soud za prokázané, že žalovaná 1) je matkou 4 dětí (vč. mladé dospělé).

7. Z přehledu činností a evidencí uchazeče Úřadu práce České republiky – Generálního ředitelství ze dne 30. 10. 2024 vzal soud za prokázané, že žalovaný 2) je dlouhodobě nezaměstnaný, z evidenční karty pro poradenství Úřadu práce České republiky – Generálního ředitelství ze dne 30. 10. 2024 vzal soud za prokázané, že žalovaný 2) je vyučený zedník, kamnář bez zdravotního omezení, z tvrzení žalobkyně vzal soud za prokázané, že podle inzerátů volných pracovních míst v databázi Úřadu práce v , adresa, by výdělek žalované 2) mohl činit 15 000 Kč měsíčně (čistého), a z potvrzení o provedení lustrace v informačním systému základních registrů vzal soud za prokázané, že žalovaný 2) je otcem 1 dítěte (mladé dospělé).

8. Z ostatních listinných důkazů soud nevzal za prokázané žádné právně významné skutečnosti.

9. Podle § 50u odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, v aktuálním znění, pro věc rozhodném, (dále jen „zákona o sociálně-právní ochraně dětí“) náleží-li mladému dospělému zaopatřovací příspěvek podle § 50b odst. 1, přechází právo mladého dospělého na výživné na Českou republiku. Je-li výživné vyšší než zaopatřovací příspěvek, náleží rozdíl mladému dospělému.

10. Podle § 50u odst. 2 zákona o sociálně-právní ochraně dětí je-li mladému dospělému přiznán a vyplácen zaopatřovací příspěvek podle § 50b, podá krajská pobočka Úřadu práce, která poskytuje zaopatřovací příspěvek, návrh soudu na stanovení výživného pro tohoto mladého dospělého, nebylo-li stanoveno nebo vykonatelně ujednáno dříve anebo neexistuje-li soudem neschválená dohoda o výši výživného. Pokud povinná fyzická osoba neplatí stanovené nebo vykonatelně ujednané výživné, podá krajská pobočka Úřadu práce návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuce.

11. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“), předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

12. Podle § 911 obč. zák. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

13. Podle § 913 odst. 1 obč. zák. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

14. Podle § 913 odst. 2 obč. zák. při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost Podle § 915 odst. 1 obč. zák. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

15. Podle § 922 odst. 1 obč. zák. výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.

16. Po právní stránce posoudil soud zjištěný skutkový stav tak, že žalobkyně je ve věci legitimovaná na základě § 50u zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Mladá dospělá se soustavně připravuje na výkon budoucího povolání studiem na středním odborném učilišti. Žalovaní jsou dlouhodobě nezaměstnaní, to však nemůže být na překážku placení výživného, proto soud postupoval podle návrhu žalobkyně, když při určení výše výživného vycházel z pravděpodobného výdělku, kterého by žalovaní mohli dosahovat, na základě porovnání nabídek práce pro tyto konkrétní osoby.

17. Ve vztahu k žalované 1) soud uvádí, že při věku mladé dospělé nad 16 let – etapy života vyššího vzdělávání a při 4 vyživovacích povinnostech žalované 1) se v soudní praxi obecně vychází z podílu 14 %, proto soud stanovil výživné žalované 1) ve výši 2 100 Kč měsíčně, jak je uvedeno v bodě I. výroku, a ve zbývajícím rozsahu potom žalobu zamítl, jak je uvedeno v bodě II. výroku; takové výživné odpovídá jak hledisku shodné životní úrovně rodičů a dětí, tak hledisku odůvodněných potřeb dítěte. Žalobkyně žádala o úpravu výživného zpětně, proto soud uložil žalované 1), aby splácela zpětným stanovením výživného vzniklý nedoplatek za období od 21. 8. 2024 do 30. 4. 2025 ve výši 17 545,16 Kč, jak je uvedeno v bodě III. výroku [tj. (11 ÷ 31 × 2 100 Kč) + 8 × 2 100 Kč); splátka jen ve výši 1 000 Kč byla stanovena v souladu s návrhem žalobkyně.

18. Ve vztahu k žalovanému 2) soud uvádí, že při věku mladé dospělé nad 16 let – etapy života vyššího vzdělávání a při 1 vyživovací povinnosti žalovaného 1) se v soudní praxi obecně vychází z podílu 20 %, proto soud stanovil výživné žalovaného 2) ve výši 4 000 Kč měsíčně, jak je uvedeno v bodě IV. výroku; takové výživné odpovídá jak hledisku shodné životní úrovně rodičů a dětí, tak hledisku odůvodněných potřeb dítěte. Žalobkyně žádala o úpravu výživného zpětně, proto soud uložil žalovanému 2), aby splácel zpětným stanovením výživného vzniklý nedoplatek za období od 21. 8. 2024 do 30. 4. 2025 ve výši 33 419,35 Kč, jak je uvedeno v bodě V. výroku [tj. (11 ÷ 31 × 4 000 Kč) + 8 × 4 000 Kč); splátka jen ve výši 1 000 Kč byla stanovena v souladu s návrhem žalobkyně.

19. Žalobkyně byla ve věci převážně úspěšná, ale náhradu nákladů řízení nepožadovala, proto soud rozhodl o povinnosti k náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř., jak je uvedeno v bodě VI. výroku.