17 C 54/2026

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudcem Mgr. Matějem Dobešem, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 16 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 16 000 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do zaplacení úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 16 000 Kč od 17. 3. 2024 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 301,5 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobou doručenou soudu dne 4. 3. 2026 se žalobkyně jako právní nástupkyně , právnická osoba, (dále jen „společnosti , Anonymizováno, “) domáhala zaplacení 16 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně od 17. 3. 2024 do zaplacení ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 26. 9. 2022, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr revolvingový úvěr v celkové výši 16 000 Kč, ale žalovaný nesplatil ničeho, a to s tím, že listinné důkazy žalobkyně není schopná doložit.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v aktuálním znění, (dále jen „o. s. ř.“) když k projednání věci nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených důkazů, žalobkyně souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání a žalovaný se k návrhu na rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání, ke kterému byla připojena doložka podle § 101 odst. 4 o. s. ř., nevyjádřil, proto se předpokládalo, že proti tomuto postupu nemá námitky.

4. Soud uvěřil tvrzení žalobkyně, které žalovaný nerozporoval, že společnost , Anonymizováno, a žalovaný jednali o uzavření smlouvy o úvěru. Sdělením banky bylo prokázáno, že společnost , Anonymizováno, poukázala částku 16 000 Kč na účet žalovaného platbou ze dne 26. 9. 2022. Soud uvěřil tvrzení žalobkyně, které žalovaný nerozporoval, že žalovaný nesplatil ničeho.

5. Smlouvou o postoupení pohledávky bylo prokázáno, že společnost , Anonymizováno, a žalobkyně uzavřely smlouvu o postoupení souboru pohledávek ze dne 23. 2. 2024 včetně sporné pohledávky.

6. Z ostatních listinných důkazů soud nevzal za prokázané žádné právně významné skutečnosti.

7. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 31. 12. 2023, (dále též „zákona o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odstavec 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odstavec 2). Podle § 87 odst. 1 tohoto zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

9. Soud dospěl k závěru, že v poměrech nyní projednávané věci, kdy žalobkyně nepředložila soudu písemné vyhotovení smlouvy o spotřebitelském úvěru, ani podkladový materiál k prokázání tvrzení, že nebyly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet, je namístě považovat smlouvu za uzavřenou, ale neplatnou podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru.

10. Žalobkyně je ve sporu věcně legitimovaná, neboť nabyla spornou pohledávku postoupením.

11. Podle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru je žalovaný povinen vrátit jen poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru, proto soud uložil žalovanému, aby zaplatil žalobkyni 16 000 Kč, a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl, jak je uvedeno v bodech I. a II. výroku; k úroku z prodlení srov. důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021.

12. Žalobkyně nárokovala celkem 21 044,63 Kč (neboť jdoucí úrok z prodlení ke dni vyhlášení rozsudku činil 5 044,63 Kč) a byla úspěšná co do zaplacení 16 000 Kč, má tedy právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř. v rozsahu 52,06 % (2 × 16 000 Kč : 21 044,63 × 100 – 100), které sestávají ze soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a nákladů právního zastoupení ve výši 1 500 Kč [odměna podle § 14b odst. 1 bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátního tarifu), v aktuálním znění, ve výši 1 200 Kč za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu) a paušální částka podle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby]; náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám její zástupkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř., proto soud rozhodl o povinnosti k náhradě nákladů řízení, jak je uvedeno v bodě III. výroku.

13. Lhůta k plnění rozsudkem uložených povinností byla určena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.