17 C 57/2026

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudcem Mgr. Matějem Dobešem, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 32 819 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 22 000 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do zaplacení 10 819 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 32 819 Kč od 28. 10. 2025 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 026,82 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobou doručenou soudu dne 10. 3. 2026 se žalobkyně jako právní nástupkyně , právnická osoba, (dále jen „společnosti , Anonymizováno, “) domáhala zaplacení 32 819 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 32 819 Kč od 28. 10. 2025 do zaplacení ze smlouvy o revolvingovém úvěru , Anonymizováno, ze dne 27. 6. 2025, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 22 000 Kč, na který žalovaný nezaplatil ničeho.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Smlouvou o revolvingovém úvěru bylo prokázáno, že společnost Z a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru ze dne 27. 6. 2025, kterou se společnost , Anonymizováno, zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše 20 200 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splácet v měsíčních splátkách spolu s úrokem ve výši 150 % ročně. Výpisem z běžného účtu bylo prokázáno, že společnost Z poukázala částku 20 200 Kč na účet žalovaného dne 27. 6. 2025. Dodatkem 1 ke smlouvě o revolvingovém úvěru bylo prokázáno, že dodatkem ze dne 1. 7. 2025 byl úvěrový rámec zvýšen na částku 22 000 Kč. Výpisem z běžného účtu bylo prokázáno, že společnost , Anonymizováno, poukázala částku 1 800 Kč na účet žalovaného dne 1. 7. 2025. Soud vzal za své tvrzení žalobkyně, které žalovaný nerozporoval, že na úvěr nesplatil ničeho. Oznámením o postoupení pohledávky bylo prokázáno, že společnost , Anonymizováno, a žalobkyně uzavřely smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024, na jejímž základě byla žalobkyni postoupena pohledávka za žalovaným. Výzvou k úhradě před podáním žaloby bylo prokázáno, že žalobkyně odeslala žalovanému předžalobní výzvu ze dne 18. 12. 2025.

4. Z ostatních listinných důkazů soud nevzal za prokázané žádné právně významné skutečnosti.

5. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v aktuálním znění, (dále též „zákona o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odstavec 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odstavec 2). Podle § 87 odst. 1 tohoto zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 1879 obč. zák. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

6. Soud dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná, neboť společnost , Anonymizováno, před jejím uzavřením řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného, když k takovému posouzení chybí podkladový materiál (typicky výpis z účtu za poslední 3 měsíce před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru); samotné prohlášení spotřebitele takovým materiálem není.

7. Žalobkyně je ve sporu věcně legitimovaná, neboť nabyla spornou pohledávku postoupením.

8. Podle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru je žalovaný povinen vrátit žalobkyni jen nesplacený zbytek poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěrů ve výši 22 000 Kč (22 000 Kč − 0 Kč), proto soud žalobě v tomto rozsahu vyhověl a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl, jak je uvedeno v bodech I. a II. výroku; k úroku z prodlení srov. důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021.

9. Žalobkyně nárokovala celkem 35 083,51 Kč (neboť jdoucí úrok z prodlení ke dni vyhlášení rozsudku činil 2 264,51 Kč), a byla úspěšná co do zaplacení 22 000 Kč, má tedy právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř. v rozsahu 25,41 % (2 × 22 000 / 35 083,51 × 100 − 100), které sestávají ze soudního poplatku ve výši 1 641 Kč a nákladů právního zastoupení ve výši 2 400 Kč [odměna podle § 14b odst. 1 bodu 3. advokátního tarifu ve výši 2 100 Kč za 3 úkony (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu) a paušální částka podle § 14b odst. 6 písm. a) tohoto tarifu ve výši 300 Kč za 3 úkony], tj. celkem 4 041 Kč; náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám její zástupkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř., proto soud rozhodl o povinnosti k náhradě nákladů řízení, jak je uvedeno v bodě III. výroku.

10. Lhůta k plnění rozsudkem uložených povinností byla určena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.