17 C 80/2026

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudcem Mgr. Matějem Dobešem, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 79 942,89 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 16 448 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do zaplacení 63 494,89 Kč s- úrokem ve výši 10,99 % ročně z částky 79 942,89 Kč od 30. 12. 2025 do zaplacení,- úrokem ve výši 11,5 % ročně z částky 79 942,89 Kč od 9. 1. 2026 do zaplacení a- kapitalizovaným úrokem ve výši 3 069,68 Kč.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne 2. 4. 2026 se žalobkyně domáhala zaplacení 79 942,89 Kč s úrokem ve výši 10,99 % p. a. z částky 79 942,89 Kč od 30. 12. 2025 do zaplacení, úrokem ve výši 11,5 % p. a. z částky 79 942,89 Kč od 9. 1. 2026 do zaplacení a kapitalizovaným úrokem ve výši 3 069,68 Kč ze smlouvy o úvěru 1010366107, na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši 130 000 Kč.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud postupoval podle § 115a o. s. ř., když k projednání věci nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů, žalobkyně souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání a žalovaná se k návrhu na rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání, ke kterému byla připojena doložka podle § 101 odst. 4 o. s. ř., nevyjádřila, předpokládalo se tedy, že proti tomuto postupu nemá námitky.

4. Smlouvou o úvěru bylo prokázáno, že strany uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru ze dne 29. 4. 2021, ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 130 000 Kč a žalovaná se zavázala splatit žalobkyni celkem 204 054,51 Kč ve splátkách ve výši 2 001 Kč měsíčně. Výpisem z účtu bylo prokázáno, že žalovaná za období posledních 3 měsíců před uzavřením smlouvy, tj. únor 2021–duben 2021, hospodařila se zdánlivě vyrovnaným rozpočtem (souhrn příchozích a odchozích plateb dosahoval přibližně 130 000 Kč na každé straně, tedy bez tvorby úspor), ale celkový objem plateb je ovlivněn podstatným podílem interních a obratových transakcí, při jejichž vyloučení je patrné, že její reálné příjmy činily přibližně 50 000 Kč, zatímco reálné výdaje dosahovaly přibližně 75 000 Kč. Potvrzením o vyplacení úvěru bylo prokázáno, že žalobkyně vyplatila úvěr na účet žalované platbou ze dne 29. 4. 2021. Splátkovým kalendářem bylo prokázáno, že žalovaná splatila celkem 113 552 Kč.

5. Z ostatních listinných důkazů soud nevzal za prokázané žádné právně významné skutečnosti.

6. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2023, (dále též „zákona o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odstavec 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odstavec 2). Podle § 87 odst. 1 tohoto zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

7. Soud dospěl k závěru, že smlouva je neplatná, neboť z výsledku posouzení úvěruschopnosti žalované vyplývaly důvodné pochybnosti o její schopnosti spotřebitelský úvěr splácet, když nevytvářela žádné přebytky, z nichž by bylo lze úvěr splácet, a z podrobnější analýzy jejího hospodaření navíc vyplývá, že hospodařila deficitně.

8. Podle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru je žalovaná povinna vrátit žalobkyni jen nesplacený zbytek poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěrů ve výši 16 448 Kč (130 000 Kč − 113 552 Kč), proto soud žalobě v tomto rozsahu vyhověl a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl, jak je uvedeno v bodech I. a II. výroku; k úroku z prodlení srov. důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021.

9. Převážně úspěšné žalované žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl o povinnosti k náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř., jak je uvedeno v bodě III. výroku.

10. Lhůta k plnění rozsudkem uložených povinností byla určena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.