3 C 10/2024

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Horákem ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 o nahrazení projevu vůle

I. Žalovaná je povinna souhlasit s vydáním předmětu úschovy, a to konkrétně částky ve výši 108 000 Kč složené do úschovy Okresního soudu ve Svitavách v rámci řízení vedeného pod sp. zn. , spisová značka, , žalobci.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 20. 1. 2024 se žalobce domáhal toho, aby soud nahradil projev vůle žalované a uložil jí povinnost souhlasit s vydáním předmětu úschovy, konkrétně finanční částky ve výši 108 000 Kč, která byla složena do úschovy zdejšího soudu v rámci řízení vedeného pod sp. zn. , spisová značka, . Uvedené peněžní prostředky žalobce obdržel od žalované jako platbu za kryptoměnu, kterou si žalovaná od žalobce zakoupila a kterou také obdržela na svůj účet na platformě binance.com. Následně byly peněžní prostředky na účtu žalobce na základě rozhodnutí Policie ČR blokovány a poté bylo rozhodnuto o jejich složení do soudní úschovy.

2. Přípisem soudu došlým dne 6. 6. 2024 žalobce následně upřesnil svá žalobní tvrzení v tom směru, že mezi ním a žalovanou proběhly celkem tři obchody s kryptoměnou na p2p portálu kryptosměnárny binance.com. Jedná se o obchody č. , hodnota, , č. , hodnota, a č. , hodnota, v částkách 78 000 Kč, 20 000 Kč a 10 000 Kč. Ve všech třech případech žalovaná otevřela obchod kliknutím na inzerát žalobce na prodej kryptoměny a zvolením požadované částky. Všechny takto realizované obchody jsou chráněny úschovou. Při zveřejnění inzerátu se na straně prodávajícího v peněžence pro financování automaticky zablokuje množství kryptoměny nabízené prostřednictvím inzerátu. To znamená, že pokud prodávající kupujícímu kryptoměnu nepřevede, pracovníci zákaznické podpory mohou kryptoměnu uvolnit z blokovaných prostředků. Tento princip dle žalobce prokazuje, že on jako prodávající musel mít v okamžiku podání inzerátu v držení danou kryptoměnu, která mu následně byla odebrána a směnárnou dána do úschovy. Rovněž je zřejmé, že po potvrzení přijetí platby za kryptoměnu od žalobce obdržela žalovaná zakoupené množství kryptoměny z úschovy směnárny na svůj účet na binance.com.

3. Žalovaná se k žalobě, která jí byla doručena do vlastních rukou dne 4. 3. 2024, původně ani na základě výzvy soudu nevyjádřila.

4. Soud k projednání věci nařídil jednání na den 7. 8. 2024. Žalobce se z tohoto jednání omluvil, přičemž souhlasil, aby soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Proto soud postupoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen „o. s. ř.“), a věc projednal v nepřítomnosti žalobce. Žalovaná, která se k jednání dostavila, sdělila, že se stala obětí podvodu ze strany neznámého pachatele, kterému důvěřovala. Zpřístupnila mu své osobní údaje, fotokopie osobních dokladů, a rovněž mu zaslala fotografii, která je založena ve spise a na níž je zachycena žalovaná, jak drží v rukou svůj občanský průkaz a zároveň papír, na kterém je napsáno, že má zájem o obchod s kryptoměnou a že tento obchod provádí bez součinnosti s třetí osobou. Žalovaná uvedla, že si myslela, že pán, který ji instruoval, aby tento obchod zrealizovala, jí následně zašle kryptoměnu, to se ovšem nestalo. S žalobcem osobně nijak nekomunikovala, musel to učinit právě onen zmíněný neznámý pachatel. Žalovaná dále sdělila, že se sice cítí podvedená, že však souhlasí s tím, aby byly peněžní prostředky z úschovy soudu vyplaceny žalobci.

5. Z přílohového spisu zdejšího soudu sp. zn. , spisová značka, bylo zjištěno, že usnesením PČR, KŘP Pardubického kraje, ÚO Svitavy, OHK SKPV Svitavy ze dne 1. 8. 2023, č.j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , bylo rozhodnuto o tom, že podle § 80 odst. 1 věty třetí trestního řádu ve spojení s § 81a trestního řádu se peněžní prostředky ve výši 108 000 Kč, které byly zajištěny podle § 79a odst. 1 tr. řádu usnesením policejního orgánu ze dne 2. 9. 2022, č.j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , na bankovním účtu č. , č. účtu, , jehož majitelem je žalobce, ukládají do úschovy zdejšího soudu. Dále bylo z uvedeného spisu zjištěno, že přípisem soudu došlým dne 15. 1. 2024 požádal o vydání předmětu úschovy žalobce. Žalovaná pak nijak nereagovala na písemnou výzvu soudu ke sdělení toho, zda i ona žádá o vydání předmětu úschovy, případně zda souhlasí s tím, aby byl předmět úschovy vydán žalobci.

6. Z úředních záznamů o vysvětleních, která podali oba účastníci v rámci trestního řízení vedeného PČR, Krajským ředitelstvím Moravskoslezského kraje, odborem analytiky a kybernetické kriminality, oddělením kybernetické kriminality Ostrava pod sp. zn. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , jakož i ze sdělení uvedeného policejního orgánu z 27. 6. 2024 bylo zjištěno, že v rámci zmíněného trestního řízení je prověřováno spáchání zvlášť závažného zločinu účasti na organizované zločinecké skupině podle § 361 odst. 1 alinea 1, 2 tr. zákoníku a zvlášť závažného zločinu podvodu podle § 209 odst. 1, 4 písm. a), odst. 5 písm. a) tr. zákoníku jednak dílem dokonaného a dílem nedokonaného ve stadiu pokusu a dále zločinu neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací podle § 230 odst. 2 písm. a), odst. 4 písm. a), odst. 5 písm. a) tr. zákoníku ve spojení s § 107 odst. 1 tr. zákoníku. Z dosavadních výsledků provedeného vyšetřování vyplývá, že žalovaná v součinnosti s neznámým pachatelem vystupujícím jako , jméno FO, , kterému mimo jiné umožnila přístup do své výpočetní techniky prostřednictvím programu AnyDesk prováděla transakce, jimiž nakupovala kryptoměny. K tomuto byla instruována ze strany neznámého pachatele, na jehož popud si založila účet u společnosti Binance. Některé transakce byly uskutečněny s žalobcem. Ten na portálu Binance prováděl tzv. P2P obchody. Před uskutečněním takového obchodu se žalovanou si od žalované vyžádal zaslání fotografie s jejím občanským průkazem a listem papíru popsaným textem, v němž žalovaná potvrzuje, že dělá nákup kryptoměny za své peníze a bez pomoci třetí osoby. Předmětem obchodu mezi účastníky byla kryptoměna nazvaná USDT. Jedná se o kryptoměnu, která má za cíl vždy poskytovat stabilní cenu, v podstatě jde o digitální dolar.

7. Ze sdělení shora uvedeného policejního orgánu z 16. 4. 2024 bylo dále zjištěno, že P2P obchodování umožňuje přímo propojit kupující a prodávající bez potřeby zprostředkovatele nebo prostředníka. Jde o nákup a prodej kryptoměn přímo mezi uživateli bez účasti třetí strany nebo prostředníka. Když se nakupují či prodávají kryptoměny na tradiční burze, nelze obchodovat přímo s protistranou, namísto toho se používá k určení optimálního času pro nákup, prodej nebo držení kryptoměn grafů a dalších agregátorů trhu. Burza zařídí transakci za zákazníka a tržní cena v okamžiku transakce určuje jeho konečnou cenu. U P2P obchodů na portálu Binance je transakce zabezpečena, neboť je využíván systém úschovy, do které se ukládají kryptoměny a fiat měny, dokud obě strany transakci nepotvrdí. Pokud je například prodáván Bitcoin za fiat měnu, kupující pošle do úschovy finanční prostředky a prodávající odešle Bitcoin. Jakmile oba potvrdí transakci, společnost Binance odešle odpovídající prostředky oběma stranám, takže transakce proběhne naprosto bezpečně. Pokud je některá ze stran nespokojená, může podat odvolání nebo požádat o zákrok zákaznickou podporu společnosti Binance.

8. Z potvrzení o provedených obchodech s kryptoměnou předložených žalobcem (potvrzení jsou založena na č.l. 49 až 57 spisu) bylo zjištěno, že žalobce prodal žalované kryptoměnu USDT v celkem třech tranších, a to 9. 8. 2022 v 11:16 hodin množství 796,49 USDT za částku 20 000 Kč, téhož dne v 13:39 hodin množství 3 128,76 USDT za částku 78 000 Kč a téhož dne v 15:05 hodin množství 397,45 USDT za částku 10 000 Kč.

9. Z fotografie založené na č.l. 31 bylo zjištěno, že žalobci byla před uskutečněním shora uvedených obchodů zaslána fotografie žalované, na které žalovaná drží svůj občanský průkaz a současně papír s ručně psaným textem, v němž potvrzuje, že kryptoměnu nakupuje pro sebe, za své peníze a bez pomoci třetí osoby.

10. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti, které by byly relevantní pro rozhodnutí ve věci.

11. Na podkladě shora uvedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:Žalovaná, vedena pokyny neznámého pachatele vystupujícího pod jménem , jméno FO, , kterému mimo jiné umožnila přístup do své výpočetní techniky prostřednictvím programu AnyDesk prováděla transakce, jimiž nakupovala kryptoměny. Takto v součinnosti s uvedenou osobou mimo jiné provedla celkem tři obchody s kryptoměnou se žalobcem. K uskutečnění všech tří obchodů došlo 9. 8. 2022, přičemž žalovaná tímto způsobem zakoupila od žalobce kryptoměnu postupně za 20 000 Kč (v množství 796,49 USDT), za 78 000 Kč (v množství 3 128,76 USDT) a za 10 000 Kč (v množství 397,45 USDT). Ještě před uskutečněním předmětných obchodů si žalobce od žalované vyžádal, aby mu zaslala fotografii, na které bude držet svůj občanský průkaz a zároveň i papír s popisem, že obchod provádí ona sama pro svou osobu a bez součinnosti jakékoliv další osoby. Tuto fotografii obdržel. Následně byly peněžní prostředky ze shora uvedených obchodů v celkové výši 108 000 Kč policejním orgánem zajištěny na bankovním účtu žalobce a poté bylo rozhodnuto o jejich uložení do úschovy zdejšího soudu, kdy příslušné úschovní řízení je zdejším soudem vedeno pod sp. zn. , spisová značka, . V rámci tohoto řízení žalobce požádal o vydání předmětných peněžních prostředků, žalovaná však s tímto postupem nevyslovila souhlas.

12. Podle § 80 odst. 1 věty prvé až třetí zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu v účinném znění, platí, že není-li věci, která byla vydána nebo odňata, k dalšímu řízení už třeba a nepřichází-li v úvahu její propadnutí nebo zabrání, vrátí se tomu, kdo ji vydal nebo komu byla odňata. Jestliže na ni uplatňuje právo osoba jiná, vydá se tomu, o jehož právu na věc není pochyb. Při pochybnostech se věc uloží do úschovy a osoba, která si na věc činí nárok, se upozorní, aby jej uplatnila v řízení ve věcech občanskoprávních.

13. Podle § 300 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních v účinném znění (dále jen „z. ř. s.“), platí, že přijímá-li soud do úschovy věci v případech stanovených jinými právními předpisy, řídí se ustanoveními příslušného právního předpisu, a není-li jich, ustanoveními § 289 až 302 z. ř. s., a to přiměřeně podle povahy úschovy a jejího účelu.

14. Podle § 298 odst. 1 z. ř. s. platí, že soud vydá předmět úschovy příjemci na jeho žádost. Jestliže ke složení došlo proto, že někdo jiný než příjemce uplatňuje právo na vydání předmětu úschovy nebo že někdo jiný, jehož souhlasu je třeba, nesouhlasí s vydáním předmětu úschovy příjemci, je k vydání předmětu úschovy zapotřebí souhlasu všech účastníků a osoby, pro jejíž nesouhlas s plněním došlo ke složení do úschovy. Souhlasu složitele je však třeba jen tehdy, bylo-li plnění složeno pro neznámého věřitele.

15. Podle § 299 odst. 1 z. ř. s. platí, že byl-li souhlas s vydáním předmětu úschovy odepřen, lze jej nahradit pravomocným rozsudkem soudu, kterým bylo rozhodnuto, že ten, kdo vydání odporoval, je povinen souhlasit s vydáním předmětu úschovy žadateli. Podle odstavce 2 citovaného paragrafu je pro řízení o nahrazení souhlasu podle odstavce 1 příslušný soud, u něhož probíhá řízení o úschově.

16. V posuzované věci došlo k zajištění finančních prostředků jako náhradní hodnoty na bankovním účtu žalobce podle příslušných ustanovení trestního řádu, přičemž následně policejní orgán rozhodl o složení předmětných finančních prostředků do soudní úschovy podle § 80 odst. 1 věty třetí trestního řádu, neboť na předmět úschovy uplatnila právo vedle žalobce též žalovaná a existovaly důvodné pochybnosti o tom, kdo je vlastníkem předmětných prostředků. Úschova v posuzované věci je tedy zvláštním případem úschovy podle § 300 z. ř. s., neboť věc již byla zajištěna v trestním řízení a o jejím složení do úschovy rozhodl orgán činný v trestním řízení, nikoliv soud v úschovním řízení. V tomto řízení je tak třeba postupovat přiměřeně dle právní úpravy obsažené v § 289 až § 302 z. ř. s.

17. Věc, která byla uložena do úschovy na základě usnesení orgánu činného v trestním řízení vydaného podle § 80 odst. 1 věty třetí trestního řádu, se vydá tomu z účastníků řízení o úschově, který o to požádal, a jen v případě, že s vydáním věci žadateli ostatní účastníci souhlasili nebo že jejich nesouhlas byl nahrazen pravomocným rozsudkem soudu. Věc, o níž bylo podle § 80 odst. 1 tr. řádu rozhodnuto, že se ukládá do úschovy, se považuje za uloženou do úschovy dnem právní moci usnesení vydaného příslušným orgánem činným v trestním řízení, aniž by bylo třeba, aby byla soudu skutečně odevzdána a aniž by civilní soud rozhodoval o přijetí do úschovy (srov. Stanovisko Nejvyššího soudu ČR ze dne 11. 10. 2006, sp. zn. Cpjn 203/2005).

18. Žaloba o uložení povinnosti souhlasit s vydáním předmětu úschovy podle § 299 odst. 1 z. ř. s. představuje procesní formu vyjádření posouzení otázky, komu (zda příjemci nebo přihlašovateli, případně složiteli) má být předmět úschovy soudem vydán, tedy – řešeno jinak – komu svědčí vlastnické nebo jiné právo k předmětu úschovy, na základě kterého soud vydá předmět úschovy. Není přitom podstatné, že vlastnické nebo jiné právo k předmětu úschovy se v tomto řízení řeší jen jako otázka předběžná a že nachází svůj projev ve výroku rozsudku v podobě „nahrazení projevu vůle“; pravomocný rozsudek soudu, kterým bylo rozhodnuto, že žalovaný „je povinen souhlasit s vydáním předmětu úschovy“, žalobci totiž zakládá právo, aby mu soud vydal předmět úschovy, čímž bude naplněno jeho právo k majetku, uloženému nebo složenému do úschovy soudu (ve vztahu k obdobné předchozí právní úpravě řízení o úschovách v § 185a až § 185h o. s. ř. ve znění účinném do 31. 12. 2013, srov. též právní názory uvedené v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 10. 10. 2008, sp. zn. 21 Cdo 3967/2007, které bylo uveřejněno pod č. 66 v časopise Soudní judikatura, roč. 2009, nebo v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 4. 5. 2010, sp. zn. 21 Cdo 293/2009, které bylo uveřejněno pod č. 96 v časopise Soudní judikatura, roč. 2012).

19. V řešené věci byly do úschovy Okresního soudu ve Svitavách složeny finanční prostředky ve výši 108 000 Kč, které byly původně policejním orgánem zajištěny na bankovním účtu žalobce. Soud má za to, že se v tomto řízení podařilo žalobci prokázat, že tyto peněžní prostředky představovaly kupní cenu za kryptoměnu, kterou žalovaná zaplatila žalobci na základě jejich předchozí dohody a za níž žalovaná od žalobce obdržela odpovídající protiplnění ve formě příslušného množství kryptoměny tak, jak je konkrétně popsáno v odstavci 8 tohoto odůvodnění. Z právního hlediska je třeba na uskutečněnou transakci s kryptoměnou mezi účastníky pohlížet jako na kupní smlouvu uzavřenou ve smyslu § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v účinném znění, (dále jen „o. z.“), neboť žalobce se zcela v souladu s citovaným ustanovením zavázal jako prodávající žalované jakožto kupující odevzdat dohodnuté množství kryptoměny a umožnit žalované nabýt k této kryptoměně vlastnické právo, zatímco žalovaná se zavázala, že kryptoměnu převezme a zaplatí žalobci dohodnutou cenu.

20. Soud samozřejmě nepominul, že žalovaná k obchodu s kryptoměnou byla instruována ze strany třetí osoby, která se vůči ní velmi pravděpodobně dopustila podvodného jednání, to však nic nemění na tom, že celý obchod provedla dobrovolně (sama potvrdila, že očekávala, že jí bude kryptoměna zaslána) a z pohledu soudu rozhodně nejsou namístě úvahy o tom, že by se snad v případě žalované mělo jednat pouze o zdánlivé právní jednání ve smyslu § 551 o. z. (jednání, u kterého chybí vůle jednající osoby) či § 552 o. z. (jednání v případech, kdy nebyla zjevně projevena vážná vůle), nebo o právní jednání neplatné (ve smyslu § 580 odst. 1 o. z. by bylo třeba za neplatné právní jednání považovat takové jednání, které se příčí dobrým mravům či odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje, případně právní jednání, podle něhož má být plněno něco nemožného). To, že jedná svobodně a vážně, ostatně žalovaná v rámci obchodu se žalobcem potvrdila tím, že mu zaslala (byť možná prostřednictvím třetí osoby) fotografii, na které drží papír s popisem, že kryptoměnu nakupuje pro sebe, za své peníze a bez pomoci třetí osoby. Soud si nedokáže představit, že by žalovaná podobnou fotografii pořídila v situaci, kdy by zároveň neměla skutečný zájem kryptoměnu od žalobce odkoupit.

21. Za daných okolností soud uzavřel, že zmíněným právním jednáním žalovaná byla vázána a že se žalobcem skutečně uzavřela kupní smlouvu, jejímž předmětem byl nákup kryptoměny za částku 108 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobce prokazatelně svou povinnost z této kupní smlouvy splnil, když žalované prostřednictvím platformy Binance.com umožnil nabýt vlastnické právo k odpovídajícímu množství kryptoměny, vzniklo mu právo na zaplacení sjednané kupní ceny ve výši 108 000 Kč. Předmět úschovy tvoří právě finanční prostředky zaplacené žalovanou jakožto kupní cena za nakoupenou kryptoměnu. Lze tedy konstatovat, že vlastníkem těchto finančních prostředků se jejich výplatou na jeho účet stal žalobce. Na tomto závěru nic nemění další osud kryptoměny, kterou nakoupila žalovaná a o níž ji velmi pravděpodobně posléze připravil neznámý pachatel.

22. S ohledem na shora uvedené soud shledal podanou žalobu jako důvodnou a ve výroku I. tohoto rozsudku uložil žalované povinnost souhlasit s vydáním předmětu úschovy, a to konkrétně částky ve výši 108 000 Kč složené do úschovy Okresního soudu ve Svitavách v rámci řízení vedeného pod sp. zn. , spisová značka, , žalobci. Tímto výrokem de facto nahradil souhlas žalované s vydáním předmětu úschovy žalobci, což v praxi znamená, že po nabytí právní moci tohoto rozsudku by mělo být soudem v rámci úschovního řízení vedeného pod shora uvedenou sp. značkou rozhodnuto o vydání předmětných finančních prostředků žalobci.

23. Žalobce měl v řízení plný procesní úspěch a podle § 142 odst. 1 o. s. ř. by mu tak vůči žalované mělo svědčit právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce se však tohoto práva výslovně vzdal, proto soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.