3 C 134/2025

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudkyní Mgr. Radkou Beranovou ve věci žalobkyně:B2 Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného , IČO IČO žalovaného bytem Adresa žalovaného t. č. Věznice Plzeň o zaplacení 90 847 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 47 100 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 202,20 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z 36 400,76 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení a s úrokem ve výši 11,75 % ročně z 36 400,76 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení dalších 43 747 Kč, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Svitavách nedoplatek soudního poplatku ve výši 909 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 24. 7. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení 90 847 Kč s příslušenstvím jako nedoplatku zápůjčky. V žalobě uváděla, že právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, poskytla žalovanému na základě smlouvy o zápůjčce č. , hodnota, uzavřené dne 21. 9. 2019 peněžní prostředky ve výši 45 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Před poskytnutím zápůjčky právní předchůdkyně žalobkyně řádně přezkoumala úvěruschopnost žalovaného, přičemž vycházela z informací získaných především v NRKI, SOLUS, insolvenčním rejstříku, evidenci neplatných dokladů a interních registrů. Žalovaný se zavázal vrátit 80 959 Kč (zápůjčka 45 000 Kč, souhrnný poplatek 35 959 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 8 577 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování, doručení a flexibilní splácení, odměny za administrativní činnost a komfortní splácení) v 18měsíčních splátkách po 4 498 Kč. Poslední splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 2. 12. 2019. Žalovaný uhradil celkovou částku 13 500 Kč, kterou žalobkyně započetla na jistinu zápůjčky v částce 8 599,24 Kč a na souhrnný poplatek v částce 4 900,76 Kč. Smlouvou ze dne 28. 1. 2022 byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni. Žalobkyně požaduje zaplacení jistiny ve výši 36 400,76 Kč, souhrnného poplatku ve výši 28 846,24 Kč, smluvní pokuty ve výši 22 500 Kč počítané ke dni 1. 2. 2022 ve výši 0,1 % denně z hodnoty splátek celkové dlužné částky, sankčních poplatků ve výši 3 100 Kč představující součet poplatků za zahájení vymáhání dluhu Centrálním vymáháním pohledávek a poplatků za upomínky, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 202,20 Kč (úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny zápůjčky od 21. 12. 2019 do 1. 2. 2022) s úrokem ve výši 11,75 % ročně a úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny zápůjčky od 18. 3. 2022 do zaplacení.

2. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřil.

3. Účastníci souhlasili s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise.

4. Ze smlouvy o zápůjčce č. , hodnota, ze dne 21. 8. 2019 a ze standartní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že žalovanému byla poskytnuta zápůjčka ve výši 45 000 Kč, která byla současně spotřebitelským úvěrem podle zákona č. 257/2016 Sb. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že danou částku převzal při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaný se zavázal zápůjčku vrátit a vedle ní zaplatit souhrnný poplatek ve výši 35 959 Kč, celkem tedy částku 80 959 Kč, to vše v 18měsíčních splátkách po 4 498 Kč s tím, že poslední splátka činila 4 493 Kč. Souhrnný poplatek sestával z úroku ve výši 11 028 Kč, odměny za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 15 017 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 9 914 Kč. Zápůjční úroková sazba činila 29 % ročně a byla pevná po celou dobu trvání smlouvy. V čl. 6.1. obchodních podmínek je obsaženo ujednání o smluvní pokutě při prodlení žalovaného se splácením zápůjčky ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně kterých byl žalovaný v prodlení. V čl. 6.3 obchodních podmínek pak byla sjednána výše poplatku na zaslanou paušalizovanou upomínku při prodlení žalovaného se splácením zápůjčky ve výši 300 Kč s tím, že celkový počet zpoplatněných upomínek nesměl přesáhnout 12.

5. Z tabulky umoření bylo zjištěno, že žalovaný na svůj dluh zaplatil celkem 13 500 Kč, přičemž naposledy uhradil splátku dluhu dne 2. 12. 2019. Současně soud z tabulky umoření zjistil, jakým způsobem žalobkyně vypočítala kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení a smluvní pokutu.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 28. 1. 2022 a z příloh soud zjistil, že společnost , právnická osoba, postoupila žalovanou pohledávku žalobkyni.

7. Z oznámení ze dne 1. 2. 2022 vyplynulo, že právní předchůdkyně žalobkyně informovala žalovaného o postoupení pohledávky. Oznámení bylo předáno k doručení žalovanému dne 11. 2. 2022, jak vyplývá z poštovního podacího archu.

8. Z výzvy ze dne 10. 2. 2022 soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného k zaplacení žalované částky do 17. 3. 2022.

9. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 21. 3. 2025 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení žalované částky s upozorněním, že v případě nezaplacení do sedmi dnů bude dlužná částka vymáhána soudní cestou. Výzva byla žalovanému odeslána dne 24. 3. 2025, jak vyplývá z podacího lístku.

10. O skutkovém stavu lze uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 45 000 Kč a ten se zavázal zápůjčku vrátit a vedle ní zaplatit souhrnný poplatek 35 959 Kč, celkem tedy 80 959 Kč, a to vše v 18měsíčních splátkách po 4 498 Kč. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 29 % ročně jako pevná po celou dobu trvání smlouvy. V obchodních podmínkách ke smlouvě o zápůjčce byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, s jejímž splacením je žalovaný v prodlení. Poplatek za odeslání upomínky k úhradě dluhu činil 300 Kč. Výzvou ze dne 10. 2. 2022 žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu do 17. 3. 2022. Pohledávka za žalovaným z předmětné smlouvy o zápůjčce byla postoupena žalobkyni.

11. Po právní stránce se jedná o spor ze smlouvy o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z., která byla zároveň spotřebitelským úvěrem podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb. Vzhledem k tomu, že se jednalo o smlouvu uzavřenou mezi podnikatelem v rámci jeho podnikatelské činnosti a spotřebitelem, je ve věci nezbytné aplikovat i ta zvláštní ustanovení, jejichž účelem je ochrana spotřebitele (zejména § 1810 a násl. o. z.).

12. Podle § 2390 o. z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. je možné při zápůjčce peněžité dohodnout úroky.

13. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 1 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 o. z.).

14. Podle § 588 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

15. Podle § 580 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

16. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná právní jednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele.

17. Soud přezkoumal účastníky uzavřenou smlouvu o zápůjčce a dospěl k závěru, že tato je v části týkající se souhrnného poplatku uzavřena v rozporu s dobrými mravy.

18. Souhrnný poplatek je třeba považovat za obdobu smluvních úroků, neboť má představovat příjem věřitele z titulu zapůjčení peněz dlužníkovi. Dle přesvědčení soudu je tento souhrnný poplatek neúměrně vysoký ve vztahu k zapůjčené částce a lze v jeho sjednané výši spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o zápůjčku). Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalovaný smlouvu o zápůjčce podepsal, a to dokonce i v situaci, kdy v předtištěné (formulářové) smlouvě o zápůjčce uvedl, že porozuměl všem ustanovením smlouvy a že vzájemná plnění nepovažuje za plnění v hrubém nepoměru.

19. Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11 ze dne 26. 1. 2012). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující 80 % (za 18 měsíců) ze zapůjčené částky je neúměrně vysoký. V době uzavření úvěrové smlouvy, tj. v září 2019 totiž činila sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu 8,44 % ročně. Přitom podle ustálené judikatury platí, že v rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků, která podstatně převyšuje úrokovou míru v době jejich sjednání, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). Podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2013, sp. zn. 4 Tdo 416/2013, půjčka s úrokem přesahujícím 44 % ročně je plněním, jehož hodnota je k hodnotě vzájemného plnění v hrubém nepoměru ve smyslu přečinu lichvy podle § 218 odst. 1 tr. zákoníku.

20. Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výší smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o souhrnný poplatek. Shora uvedeným pravidlům se vymyká ujednání, které podstatně převyšuje úrokovou míru v době sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů a půjček.

21. Podle názoru soudu by tato částka měla představovat maximálně 1/3 ze zapůjčené částky. Budeme-li považovat za odpovídající výši úroků a poplatků souvisejících s poskytnutím zápůjčky částku ve výši 1/3 ze zápůjčky, tj. v daném případě 15 000 Kč, tak žalovanému zbývá k úhradě na jistině zápůjčky a souhrnném poplatku částka 46 500 Kč (45 000 Kč jistina zápůjčky + 15 000 Kč soudem přiznaný souhrnný poplatek – 13 500 Kč zaplacených žalovaným). V souladu se zápočtem žalobkyně popsaným v žalobě soud započetl zaplacenou částku částečně na souhrnný poplatek a částečně na úhradu jistiny. K zaplacení tak zbývá část jistiny ve výši 36 400,76 Kč a část souhrnného poplatku ve výši 10 099,24 Kč. Ujednání o souhrnném poplatku, v části, ve které převyšuje soudem akceptovatelnou výši poplatku, proto soud považuje dle § 588 o. z. za neplatné.

22. Z důvodu prodlení žalovaného s úhradou dluhu žalobkyně rovněž požadovala zaplacení smluvní pokuty ve výši 22 500 Kč odpovídající 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně jejíž úhrady se žalovaný ocitne v prodlení. V daném případě však ujednání o smluvní pokutě nebylo obsaženo přímo ve smlouvě o zápůjčce, ale ujednání o smluvní pokutě bylo součástí podmínek smlouvy o úvěru, konkrétně článku 6.

1. Rozhodnutí Ústavního soudu ČR ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11 hovoří zcela jasně o tom, že ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné, tj. listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis. Ústavní soud mimo jiné dovozuje, že obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách mají, na rozdíl např. od obchodních smluv, sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Sloužit naopak nesmějí k tomu, aby do nich dodavatel skrýval ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o nichž předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou (například rozhodčí doložka nebo ujednání o smluvní pokutě). Zásada poctivosti, která by měla být vlastní všem účastníkům smluvních vztahů, se pak v praxi projevuje mimo jiné tím, že text spotřebitelské smlouvy, obzvláště tehdy, jedná-li se o smlouvu formulářovou, má být pro průměrného spotřebitele dostatečně čitelný, přehledný a logicky uspořádaný.

23. V daném případě je ujednání o smluvní pokutě skryto v obchodních podmínkách právní předchůdkyně žalobkyně, které se ve smluvní dokumentaci nachází až za podpisy smluvních stran na smlouvě o zápůjčce, přičemž tyto na první pohled vzbuzují dojem, že se jedná o ustanovení nepříliš významná. Soud proto s ohledem na citované závěry Ústavního soudu považuje ujednání o smluvní pokutě za rozporné s dobrými mravy, a tudíž neplatné podle § 588 o. z. a žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 22 500 Kč nepřiznal.

24. Žalobkyně dále požadovala přiznat sankční poplatky v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 3 100 Kč. I tuto částku soud považuje za odporující dobrým mravům a uměle navyšující dlužnou částku. Soud je ochoten akceptovat poplatky za zaslání dvou upomínek po 300 Kč, tedy částku 600 Kč. Ve zbylé části 2 500 Kč byla žaloba ohledně sankčních poplatků zamítnuta.

25. S ohledem na výše uvedené soudu proto nezbylo, než podané žalobě vyhovět částečně, a to výrokem I., kdy soud zavázal žalovaného uhradit žalobkyni 47 100 Kč spolu s úrokem ve výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny zápůjčky ode dne následujícího po uplynutí lhůty k dodatečné úhradě dluhu dle výzvy ze dne 10. 2. 2022, tj. od 18. 3. 2022, do zaplacení a dále spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení a běžícím zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny zápůjčky ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty pro dodatečnou úhradu dlužné jistiny zápůjčky, tj. od 18. 3. 2022 do zaplacení.

26. Nárok na zaplacení úroku z dlužné jistiny vyplývá z § 2390 o. z., výše úroku vyplývá ze smluvního ujednání účastníků a § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb. Nárok na zaplacení úroku z prodlení plyne z § 1970 o. z., jeho výše se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

27. Výrokem II. pak soud zamítl žalobu v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení dalších 43 747 Kč (součet smluvní pokuty ve výši 22 500 Kč, zbývajícího souhrnného poplatku ve výši 18 747 Kč a zbývajících sankčních poplatků ve výši 2 500 Kč).

28. Žalobkyně zaplatila za podaný návrh na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 3 634 Kč dle položky 2 bod 1. písm. c) Sazebníku soudních poplatků. Vzhledem k tomu, že soud elektronický platební rozkaz nevydával, postupoval podle položky 2 bodu 2. Sazebníku a žalobkyni doměřuje soudní poplatek do výše dle položky 1 bod 1. písm. b) Sazebníku z žalované částky 90 847 Kč (součet jistiny zápůjčky, smluvní pokuty, sankčních poplatků a souhrnného poplatku, který nelze považovat za příslušenství pohledávky, neboť je vyčíslen přesnou částkou a požadován jako souhrnný poplatek, nikoliv jako úroky či jiné příslušenství), tedy do výše 4 543 Kč. Soud proto žalobkyni uložil ve výroku III. povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve , adresa, nedoplatek soudního poplatku ve výši 909 Kč.

29. V řízení byla žalobkyně úspěšnější (52 %) než žalovaný (48 %). Rozdíl v tomto úspěchu je však zcela nepatrný (4 %), proto soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

30. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.