3 C 137/2025

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudkyní Mgr. Radkou Beranovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 27 139,23 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 27 139,23 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 629,85 Kč, úrokem ve výši 12 % ročně z 24 818,16 Kč od 29. 7. 2025 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 724,15 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z 27 139,23 Kč od 29. 7. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Svitavách nedoplatek soudního poplatku ve výši 271 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně zaplatit 3 172 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou k Okresnímu soudu ve Svitavách dne 28. 7. 2025 domáhala po žalované zaplacení 27 139,23 Kč s příslušenstvím. V žalobě uváděla, že mezi účastníky byla dne 11. 10. 2024 uzavřena smlouva o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, . Před uzavřením smlouvy žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalované zejména kontrolou v několika registrech nebo dostupných databázích, výpočtem tzv. MLS (posouzením příjmové a výdajové stránky) a zjišťováním kreditního skóre klienta. Sjednaný úvěrový rámec činil 25 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3,31 % z výše sjednaného úvěrového rámce vždy k 20. dni v kalendářním měsíci. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaná načerpala úvěr ve výši 25 472 Kč a na poskytnutý úvěr celkem zaplatila 1 656 Kč. Žalovaná se však dostala do prodlení se splácením poskytnutého úvěru, proto žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 23. 4. 2025. Po zesplatnění žalovaná nezaplatila nic. Dlužná částka tak činí 27 139,23 Kč a sestává z neuhrazené jistiny úvěru ve výši 24 818,16 Kč, poplatků za pojištění ve výši 221,07 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 600 Kč (dva poplatky po 300 Kč za měsíc vymáhání) a smluvních pokut ve výši 1 500 Kč (dvě smluvní pokuty za prodlení žalované s úhradou splátky po 500 Kč). Dále žalobkyně požaduje zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 4 629,85 Kč, představující součet zbylých nesplacených úroků vynesených v jednotlivých splátkách do zesplatnění úvěru a obchodního úroku z jistiny ode dne následujícího po dni zesplatnění 24. 4. 2025 do dne sepsání žaloby dne 28. 7. 2025 ve výši 27,9 % ročně, dále zaplacení úroku dle § 122 zákona č. 257/2016 Sb. ve výši 12 % ročně od 29. 7. 2025 do zaplacení z dlužné jistiny úvěru, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 724,15 Kč, počítaného ve výši 12 % ročně od 15. dne po zesplatnění úvěru do dne sepisu žaloby z dlužné jistiny, poplatků a smluvních pokut a běžící zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně od 29. 7. 2025 do zaplacení z částky 27 139,23 Kč.

2. Dne 8. 9. 2025 žalobkyně doplnila, že ke zjištění skutečnosti, zda žalovaná bude schopna předmětný úvěr splácet, žalobkyně užila nejprve výpočtu maximálního limitu měsíční splátky (zkráceně MLS). Ve výpočtu MLS se zohledňují jak příjmy, tak výdaje žalované, včetně jejích případných výdajů na již existující závazky. K ověření příjmové, potažmo výdajové stránky si žalobkyně od žalované vyžádala Výpis z účtu za období od 15. 7. 2024 do 11. 10. 2024. Žalovaná při kontraktačním procesu s žalobkyní uvedla, že jejím zaměstnavatelem je společnost , právnická osoba, , , adresa, , IČO: , IČO, . Od této společnosti žalované v předmětné době Výpisu přicházely opakující se platby, jejichž výše sice nedosahovala tvrzené výše ve Smlouvě, nicméně i při výpočtu limitu splátky s ověřenou výší příjmu došlo k pozitivnímu vyhodnocení, a to i přesto, že žalobkyně tuto skutečnost již následně nepromítnula do zpracovaného výpočtu MLS. Žalovaná nad rámec výše uvedeného disponovala s částkou 3 663 Kč, která jí byla vyplacena jako ošetřovné za období od 29. 7. 2024 do 6. 8. 2024. Žalobkyně tuto částku nezahrnula do výpočtu MLS. Z předmětného výpisu z bankovního účtu rovněž vyplývá, že žalovaná v době výpisu disponovala nad rámec již uvedeného finančními prostředky ve výši nejméně 150 000 Kč. Tuto částku ovšem žalobkyně do výpočtu MLS výše nezahrnula. Prostřednictvím Výpisu si žalobkyně ověřila výdaje žalované, mezi nimi například výdaje na stravu (např. Albert, Kaufland, Lidl, Qanto, McDonald, KFC, Penny, aj.), vybavení domácnosti (Jysk), elektroniku (Datart, Allegro, Planeo Elektro), léky (Syn Lékárna), dopravu (např. ČSAD Svitavy, ONO, Orlen, e-dalnice, MOL), ošacení (Shein, Sinsay, New Yorker, Terranova), drogerii (DM drogerie) či telekomunikační služby (T-Mobile). K výdajům žalobkyně dále podotkla, že z Výpisu jsou zjevné také tzv. zbytné a jednorázové výdaje, jako např. platby za virtuální služby Apple, Spotify, trafika GECO, Steam Games, Don Pealo, wellness, trafika GECO, Netflix, platby za virtuální služby Google aj., o kterých lze předpokládat, že mohou být v návaznosti na převzetí úvěrového závazku po dobu jeho splácení omezeny (viz rozhodnutí Krajského soudu v , adresa, ze dne 26. 3. 2020, č. j. 17 Co 152/2019). Žalobkyně dále zjišťovala, zda má žalovaná v době žádosti o poskytnutí úvěru závazky u jiných institucionálních věřitelů. To je patrné ze zprávy NRKI, ze které lze zjistit, jaké závazky žalovaná v minulosti měla, jaké současně má, kolik na existující závazky měsíčně hradí a zda se dostala do prodlení se splácením. V daném případě byly předchozí závazky zjištěny a měsíční splátky na ně byly zahrnuty do výpočtu MLS. Žalovaná se dle zprávy NRKI za dobu trvání závazků nedostala do prodlení se splácením svých závazků. Platební morálka žalované byla proto na vysoké úrovni. Pokud následně došlo ke změně poměrů žalované, nemohlo toto již být zapříčiněno nedostatečným prověřením její úvěruschopnosti. Mimo výše uvedené žalobkyně sdělila, že v rámci uzavírání smlouvy č. , hodnota, provedla lustraci žalované v registrech SOLUS, NRKI a CEE, přičemž dotaz do registru SOLUS byl proveden s výsledkem „nenalezen žádný závazek po splatnosti“, dotaz do registru NRKI byl proveden s výsledkem klient v NRKI nalezen – pozitivní vyhodnocení, dotaz do registru CEE byl proveden s výsledkem – v registru nenalezena. Na základě uvedených zjištění a též s ohledem na výši úvěru a výši měsíční splátky shledala žalobkyně žalovanou schopnou splácet předmětný úvěr. Žalobkyně má za to, že postupovala zcela v souladu s příslušnou právní úpravou, když při posouzení úvěruschopnosti žalované vycházela z nezbytných, spolehlivých, dostatečných a výši poskytnutého úvěru přiměřených informací získaných jak od spotřebitele, tak doplněných o informace z nezbytných databází. Z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplynulo že nejsou žádné důvodné pochybnosti o schopnosti žalované spotřebitelský úvěr splácet.

3. Žalovaná se k řádně doručené žalobě a jejímu doplnění přes výzvy a poučení soudu nevyjádřila.

4. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a o. s. ř.).

5. Z předložených důkazů soud zjistil následující skutečnosti:

6. Z karty klienta vyplynulo, že žalobkyně vycházela při posuzování úvěruschopnost žalované z informací od žalované, která ke svým poměrům uvedla, že žije s druhem v pronajaté nemovitosti, má jedno dítě, je zaměstnaná s příjmem ve výši 20 000 Kč. Příjem ostatních členů domácnosti činí 40 000 Kč. Měsíční výdaje domácnosti uvedla ve výši 5 000 Kč.

7. Z potvrzení o provedení ověření bonity klienta vyplynulo, že při posuzování úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně vycházela z údajů k žalované uvedených v kartě klienta. Přitom po odečtení příjmu žalované ve výši 20 000 Kč a výdajů sestávajících z životního minima dospělých členů domácnosti ve výši 5 995 Kč, splátek jiným společnostem z NRKI ve výši 4 882 Kč, splátek u žalobkyně ve výši 1 526 Kč, bufferu MLS ve výši 100 Kč a splátky na sjednávaný úvěr u žalobkyně měla žalované měsíčně zbývat částka 7 000 Kč. Při výpočtu MLS domácnosti ve výši 29 814 Kč bylo vycházeno z příjmů žalované ve výši 20 000 Kč a příjmu ostatních členů domácnosti ve výši 40 000 Kč a z výdajů na splátky jiným společnostem a žalobkyni ve výši 6 408 Kč, normativní náklady na bydlení ve výši 11 721 Kč, životní minimum členů domácnosti 11 560 Kč a splátku schváleného úvěru u žalobkyně ve výši 497 Kč.

8. Z výpisu z NRKI vyplynulo, že v době žádosti o úvěr žalovaná splácela celkem tři úvěry s celkovou měsíční splátkou ve výši 4 841 Kč. S úhradou žádné splátky úvěru nebyla v prodlení.

9. Z výpisů z účtu žalované vyplývají údaje uvedené v doplnění žaloby ze dne 8. 9. 2025 a současně, že žalovaná měla v srpnu 2024 příjem v souvislosti se zaměstnáním, a to mzdu od zaměstnavatele , právnická osoba, ve výši 15 218 Kč a ošetřovné ve výši 3 663 Kč, a v září 2024 mzdu ve výši 19 376 Kč.

10. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 11. 10. 2024 soud zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalované revolvingový úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnutý úvěr v měsíčních splátkách ve výši 3,31 % z úvěrového rámce, tj. ve výši 497 Kč. Roční úroková sazba činila 27,9 %. Součástí smlouvy bylo sjednání pojištění schopnosti žalované splácet, měsíční poplatek za pojištění činil 8,9 % z minimální splátky úvěru. Pro případ prodlení se zaplacením splátky byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním ve výši 300 Kč měsíčně s tím, že tato částka se může do budoucna měnit podle reálných nákladů vstupujících do kalkulace, a smluvní pokutu ve výši 500 Kč. Součástí smlouvy byly úvěrové podmínky. Před uzavřením smlouvy žalovaná uvedla, že je svobodná, žije s druhem, vyživuje jedno dítě, má učňovské vzdělání, bydlí v pronajatém bytě, je zaměstnaná u , právnická osoba, s měsíčním příjmem ve výši 20 000 Kč. Příjem ostatních členů domácnosti činí 40 000 Kč měsíčně, výdaje na bydlení 2 000 Kč a ostatní výdaje 5 000 Kč.

11. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad soud zjistil, že žalované byl poskytnut úvěr v celkové výši 25 472 Kč. Úvěrový rámec činil 25 000 Kč. Žalovaná zaplatila celkem 1 656 Kč. Dlužné částky na jistině, poplatku za pojištění, smluvní pokutě a příslušenství pak při zohlednění částečných plateb odpovídají částkám uvedeným v žalobě. Kapitalizovaný úrok byl počítán dle úrokové sazby sjednané v úvěrové smlouvě se zohledněním omezení v § 122 zákona č. 257/2016 Sb.

12. Z upomínky ze dne 23. 4. 2025 vyplynulo, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení celého úvěru čerpaného na základě předmětné úvěrové smlouvy ve výši 30 018,58 Kč do 14 dnů od sepisu výzvy, a to z důvodu prodlení žalované se splácením dluhu. Výzva byla žalované odeslána dne 24. 4. 2025, jak vyplývá z poštovního podacího archu.

13. Z výzvy ze dne 14. 5. 2025 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovanou k zaplacení žalované částky do 7 dnů s upozorněním, že v opačném případě bude dlužná částka vymáhána soudní cestou. Výzva byla odeslána žalované dne 15. 5. 2025, jak vyplývá z podacího archu.

14. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena dne 11. 10. 2024 smlouva o revolvingovém úvěru, na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky v celkové výši 24 472 Kč. Před uzavřením smlouvy žalobkyně řádně prověřila schopnost žalované splácet úvěr, když její tvrzené příjmy a výdaje ověřila z výpisu z účtu žalované a lustrací v NRKI. Takto bylo zjištěno, že žalovaná disponuje dostatkem finančních prostředků k úhradě splátky schvalovaného úvěru. Poskytnuté peněžní prostředky spolu s úrokem ve výši 27,9 % ročně byla žalovaná povinna žalobkyni splatit v měsíčních splátkách ve výši 3,31 % z výše sjednaného úvěrového rámce. Poplatek za pojištění činil 73,69 Kč měsíčně. Úvěr byl zesplatněn z důvodu prodlení žalované se splácením úvěru ke dni 23. 4. 2025. Žalovaná na svůj dluh uhradila 1 656 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k jednorázovému zaplacení dluhu po splatnosti. Smluvní pokuta za prodlení s úhradou splátky činila 500 Kč a náklady vymáhání 300 Kč měsíčně.

15. Po právní stránce se jedná o spor ze smlouvy o úvěru podle § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. A dále o spor ze smlouvy o pojištění podle § 2758 a násl. o. z.

16. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

17. Podle § 2758 odst. 1 o. z. pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

18. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

19. Podle § 122 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč.

20. Podle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb. u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.

21. Soud přezkoumal účastníky uzavřenou smlouvu o úvěru a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyně poskytla žalované úvěr v celkové výši 25 472 Kč, který měla žalovaná splácet spolu s úrokem ve výši 27,9 % ročně ve výši 3,31 % z výše sjednaného úvěrového rámce a poplatkem za pojištění ve výši ve výši 8,9 % z výše minimální měsíční splátky. Před uzavřením smlouvy žalobkyně řádným způsobem a na základě dostatečných objektivních zdrojů ověřila úvěruschopnost žalované ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb.

22. Za účelem posouzení přiměřenosti sjednaného úroku soud nahlédl do databáze časových řad ARAD ČNB a zjistil, že v době uzavření úvěrové smlouvy, tj. v říjnu 2024 činila sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na kontokorenty a revolvingové úvěry 15,32 % ročně. Přitom podle ustálené judikatury platí, že v rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků, která podstatně převyšuje úrokovou míru v době jejich sjednání, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). Podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2013, sp. zn. 4 Tdo 416/2013, půjčka s úrokem přesahujícím 44 % ročně je plněním, jehož hodnota je k hodnotě vzájemného plnění v hrubém nepoměru ve smyslu přečinu lichvy podle § 218 odst. 1 tr. zákoníku. V souladu s těmito stanovisky by tedy podle názoru soudu měl úrok představovat cca dvojnásobek obvyklé úrokové míry. Tedy nárok na žalobou uplatněnou jistinu spolu se smluvním úrokem soud považuje za důvodný.

23. Žalobkyně požadovala zaplacení nákladů v souvislosti s prodlením žalované v celkové výši 600 Kč. V daném případě požadovaná výše nákladů není nepřiměřená vzhledem k jistině úvěru ani výši dlužné částky, k jejímuž zaplacení byla žalovaná upomínána. Soud proto uvedené náklady považuje za účelné ve smyslu § 122 odst. 1 písm. a) zákona č. 257/2016 Sb. a žalobkyni přiznal nárok na jejich zaplacení.

24. Žalobkyně se dále domáhala zaplacení smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč za prodlení žalované s úhradou tří splátek po 500 Kč. Takto sjednaná a uplatněná výše smluvní pokuty je v souladu s § 122 odst. 2 a 3 zákona č. 257/2016 Sb. a nárok na její zaplacení žalobkyni dle § 2048 o. z. jistě vznikl.

25. Žalovaná existenci ani výši dlužné částky nikterak nesporovala. Bylo přitom na ní, aby prokázala, že žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky spolu s příslušenstvím splatila, což však neudělala. S ohledem na výše uvedené proto soud podané žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 27 139,23 Kč spolu s úroky a zákonnými úroky z prodlení.

26. Nárok žalobkyně na zaplacení úroku vyplývá z § 2395 o. z., jeho výše plyne ze smluvního ujednání účastníků a dále z § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb. Nárok na zaplacení úroku z prodlení vyplývá z § 1970 o. z., jeho výše se pak řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

27. Žalobkyně zaplatila za podaný návrh na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 1 086 Kč. Vzhledem k tomu, že soud elektronický platební rozkaz nevydával, postupoval podle položky 2 bodu 2. Sazebníku a žalobkyni doměřil soudní poplatek do výše dle položky 1 bod 1. písm. b) Sazebníku z žalované částky 27 139,23 Kč do výše 1 357 Kč. Soud proto žalobkyni uložil ve výroku II. povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Svitavách nedoplatek soudního poplatku ve výši 271 Kč.

28. Ve sporu byla úspěšná žalobkyně a má dle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů, které účelně vynaložila. Náklady řízení jsou tvořeny soudním poplatkem ve výši 1 357 Kč, odměnou ve výši 1 200 Kč za 3 úkony právní služby (§ 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění) za přípravu a převzetí zastoupení, předžalobní výzvu a podaní návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu po 400 Kč a třemi paušálními náhradami hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) citované vyhlášky. Celková výše nákladů řízení žalobkyně se zvýšením o 21% DPH činí 3 172 Kč. Náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

29. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.