3 C 138/2024

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Beranovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného A , narozený Datum narození žalovaného A bytem Adresa žalovaného B o zaplacení 50 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 51 000 Kč s 12,75% úrokem z prodlení ročně z 50 000 Kč od 6. 10. 2024 do zaplacení, vše do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 4 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Svitavách doplatek soudního poplatku ve výši 460 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 6. 10. 2024 domáhala po žalovaném zaplacení 50 000 Kč s příslušenstvím. V žalobě uváděla, že mezi účastníky byla dne 6. 2. 2024 uzavřena smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr spolu s úrokem splácet v měsíčních splátkách po 7 500 Kč. Žalovaný se však dostal do prodlení s úhradou splátky splatné dne 15. 4. 2024. Žalobkyně proto vyzvala žalovaného k úhradě dlužné splátky upomínkou ze dne 22. 4. 2024 a 5. 5. 2024. Jelikož žalovaný ani poté dlužné splátky nezaplatil, tak žalobkyně úvěr zesplatnila dne 21. 9. 2024. Žalobkyně požaduje přiznání neuhrazené jistiny úvěru ve výši 50 000 Kč, nákladů na upomínkování za upomínku č. 1 a 2 v celkové výši 1 000 Kč a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny úvěru od 6. 10. 2024 do zaplacení.

2. K výzvě soudu pak žalobkyně dne 21. 11. 2024 podrobně popsala, jak přezkoumala úvěruschopnost žalovaného, kdy porovnávala příjmy a výdaje žalovaného a způsob plnění jeho dosavadních dluhů. Z výplatnic a výpisu z účtu za poslední tři měsíce ověřila příjem žalovaného v průměrné čisté měsíční výši 33 966 Kč. Náklady na bydlení činily 3 000 Kč měsíčně, pravidelné splátky úvěrů 2 715 Kč, sázky 0 Kč, jednorázové závazky 0 Kč. Při zohlednění splátky požadovaného úvěru 7 500 Kč činil finanční zůstatek žalovaného 20 751 Kč. Lustrací v Centrální evidenci exekucí, SOLUS, REPI, AML a AML/CFT, insolvenčním rejstříku, databázi odcizených dokladů a interní databázi poskytovatele nebyl k žalovanému nalezen žádný záznam. Žalobkyně tak dospěla k závěru, že žalovaný je schopen splácet požadovaný úvěr. Dále žalobkyně doplnila, že žalovaný do dne podání žaloby zaplatil celkem 7 500 Kč, které žalobkyně započetla na zaplacení úroku.

3. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřil.

4. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „o. s. ř.“).

5. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti:

6. Z předsmluvní informace a smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, uzavřené prostřednictvím komunikace na dálku dne 6. 2. 2024 soud zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč s úrokovou sazbou 15 % měsíčně na dobu 12 měsíců. Úvěr měl být splácen v pravidelných měsíčních splátkách po 7 500 Kč s tím, že poslední splátka činila 57 500 Kč. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátek byl sjednán poplatek za upomínání ve výši 500 Kč. Pokud by žalovaný ani po dvou upomínkách nezaplatil dlužné splátky úvěru byla žalobkyně oprávněna zesplatnit jistinu úvěru.

7. Z přílohy č. 1 posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, výpisu z databáze neplatných dokladů MVČR, výpisu z insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí, registru SOLUS, REPI, kopie občanského a řidičského průkazu, výplatních pásek za období od října 2023 do prosince 2023 a výpisů z bankovního účtu žalovaného od listopadu 2023 do ledna 2024 vyplynulo, že žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně přezkoumala úvěruschopnost žalovaného tak, jak je uvedeno v odstavci 2. odůvodnění tohoto rozsudku a že žalovaný byl schopen úvěr splácet.

8. Z výpisů z účtu vyplynulo, že žalobkyně poskytla žalovanému sjednaný úvěr ve výši 50 000 Kč převodem na jeho bankovní účet dne 6. 2. 2024.

9. Z upomínek ze dne 22. 4. 2024 a ze dne 5. 5. 2024 soud zjistil, že žalobkyně upomínala žalovaného k zaplacení dlužných splátek úvěru s upozorněním na riziko zesplatnění úvěru v případě nevyrovnání dluhu.

10. Z výzvy ze dne 21. 9. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce informovala žalovaného o zesplatnění úvěru z důvodu prodlení s úhradou splátek. Současně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky do 5. 10. 2024 s upozorněním, že v opačném případě bude dlužná částka vymáhána soudní cestou. Výzva byla žalovanému odeslána dne 21. 9. 2024, jak vyplývá z podacího lístku.

11. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena dne 6. 2. 2024 úvěrová smlouva, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč. Před poskytnutím úvěru žalobkyně řádně přezkoumala úvěruschopnost žalovaného. Poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 15 % měsíčně byl žalovaný povinen splácet pravidelnými měsíčními splátkami. Žalovaný však na svůj dluh uhradil pouze 7 500 Kč. Žalobkyně vyzývala žalovaného k zaplacení dlužných splátek úvěru výzvami dne 22. 4. 2024 a 5. 5. 2024, které byly zpoplatněny 500 Kč. Následně dne 21. 9. 2024 úvěr zesplatnila a upozornila žalovaného na možnost soudního vymáhání dluhu.

12. Po právní stránce se jedná o spor ze smlouvy o úvěru podle § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů.

13. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Soud přezkoumal účastníky uzavřenou smlouvu o úvěru a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč, který měl žalovaný splácet pravidelnými měsíčními splátkami. Žalovaný se však dostal do prodlení s úhradou splátek a žalobkyně úvěr zesplatnila. Požadavek žalobkyně na zaplacení jistiny úvěru ve výši 50 000 Kč, jakož i nákladů v souvislosti s prodlením žalovaného v celkové výši 1 000 Kč proto soud považuje za důvodný. Žalovaným zaplacených 7 500 Kč žalobkyně započetla na úrok, přičemž žádný další úrok po žalovaném již nepožaduje.

15. Žalovaný existenci ani výši dlužné částky nikterak nesporoval. Bylo přitom na něm, aby prokázal, že žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky spolu s příslušenstvím splatil, což však neudělal. Soud proto shledal nárok žalobkyně oprávněným a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku ve výši 51 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z dlužné jistiny úvěru.

16. Nárok na zaplacení úroku z prodlení vyplývá z § 1970 o. z., jeho výše se pak řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v účinném znění.

17. Ve sporu byla úspěšná žalobkyně a má dle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů, které účelně vynaložila.

18. Žalobkyně uhradila za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 2 040 Kč. Vzhledem k tomu, že soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz, postupoval podle položky 2. bodu 2. sazebníku soudních poplatků a soudní poplatek doměřil v konečném rozhodnutí. Podle položky 1 bodu 1. písm. b) činí výše soudního poplatku z žalované částky 50 000 Kč (cena předmětu řízení bez příslušenství ve smyslu § 6 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb.) částku 2 500 Kč. K doplacení tedy zbývá 460 Kč. Soud proto žalobkyni uložil povinnost zaplatit České republice - Okresnímu soudu ve Svitavách doplatek soudního poplatku ve výši 460 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

19. Žalobkyně požadovala náhradu zaplaceného soudního poplatku a dále náhradu nákladů právního zastoupení, které vyčíslila na 10 320 Kč (3 úkony právní služby po 3 140 Kč a 3 paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč). Okresní soud však nesouhlasí s požadavkem žalobkyně na postup podle § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb. V projednávané věci je třeba vycházet z § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť jde o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, který je žalobkyní opakovaně uplatňován ve skutkově i právně obdobných věcech, byť lze připustit, že v jednotlivostech se skutková i právní argumentace obsažená v podávaných žalobách může lišit, a předmětem řízení je současně částka nepřevyšující 50 000 Kč (podle § 8 odst. 1 poslední věty vyhlášky č. 177/1996 Sb. se nepřihlíží k příslušenství dluhu při určení výše tarifní hodnoty). Při stanovení výše náhrady nákladů řízení je tak nutno i v tomto případě vycházet z § 14b odst. 1 bod 3. vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2024, které stanoví výši sazby za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně z tarifní hodnoty od 30 000 Kč do 50 000 Kč částkou 500 Kč a z odst. 5 písm. a) citovaného ustanovení vyhlášky, který určuje paušální částku jako náhradu výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné ve výši 100 Kč za každý z úkonů právní služby hrazený podle odst. 1 a 2.

20. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny soudním poplatkem ve výši 2 500 Kč, odměnou za tři úkony právní služby (§ 14b odst. 1 bod 3. vyhlášky č. 177/1996 Sb.) za převzetí zastoupení, předžalobní výzvu a podaní návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu po 500 Kč a třemi paušálními náhradami hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky. Celková výše nákladů řízení žalobkyně činí 4 300 Kč. Tyto náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

21. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.