3 C 144/2024

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Beranovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená obecnou zmocněnkyní Jméno zmočněnkyně , narozenou Datum narození zmočněnkyně bytem Adresa zmočněnkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zrušení výživného rozsudkem pro uznání

I. Vyživovací povinnost žalovaného k žalobkyni naposledy upravena rozsudkem Okresního soudu ve Svitavách ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , se s účinností od 15. 12. 2024 zrušuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení. Žalobkyně se žalobou podanou k Okresnímu soudu ve Svitavách dne 26. 8. 2024, doplněnou dne 9. 12. 2024, domáhala zrušení vyživovací povinnosti žalovaného k žalobkyni, která byla naposledy upravena rozsudkem Okresního soudu ve Svitavách ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . Žalobu odůvodnila tím, že dokončila studium a nastoupila do zaměstnání.Podáním ze dne 19. 2. 2025 žalovaný uznal žalobní nárok žalobkyně v plném rozsahu.Podle § 153a odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), jen pro vydání rozsudku pro uznání nemusí být nařízeno jednání.Protože žalovaný uznal v souzené věci nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, postupoval soud podle § 153a odst. 1 o. s. ř., podle kterého uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání.Podle § 910 odst. 1 a § 911 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Oprávněný podle citovaného ustanovení není schopen se sám živit, pokud se nepřetržitě a zodpovědně připravuje na své budoucí povolání. V projednávané věci žalobkyně ukončila přípravu na budoucí povolání a nastoupila do zaměstnání. Vzhledem k tomu, že žalovaný uznal žalobou uplatněný nárok, tak soud podané žalobě vyhověl a vyživovací povinnost podle tohoto uznání s účinností od 15. 12. 2024 zrušil.Žalobkyně měla v řízení plný úspěch a podle § 142 odst. 1 o. s. ř. by jí tak svědčilo právo na náhradu nákladů řízení, neboť byla ve věci úspěšná. Žalobkyně žádné náklady řízení neúčtovala a podle obsahu spisu jí ani žádné nevznikly, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.