3 C 16/2025

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Beranovou ve věci manžela: Jméno manžela , narozený dne Datum narození manžela bytem Adresa manžela zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta a manželky: Jméno manželky , narozená dne Datum narození manželky trvale bytem Adresa manželky fakticky bytem Adresa manželky o rozvod manželství

I. Manželství , Jméno manžela, a , Jméno manželky, , rozené , rodné přijmení, , uzavřené dne , datum, v kostele sv. Filipa a Jakuba v Janově před Městským úřadem v , adresa, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Dne 12. 3. 2025 podal manžel návrh na rozvod manželství. V návrhu uvedl, že manželství bylo uzavřeno před čtyřmi lety. Manželé mají tři společné nezletilé děti. Manželství bylo uzavřeno z citové náklonnosti, nicméně v průběhu trvání manželství se začaly projevovat rozdílné představy manželů o životě a současně se manželé odcizili. Dne 10. 5. 2024 se manželka odstěhovala ze společné domácnosti na adrese , adresa, . Manželé již nevedou rodinnou domácnost a netvoří manželské a rodinné společenství. Manžel již manželské společenství obnovit nechce, neboť nevěří, že by vztah mohl nadále pokračovat.

2. Při jednání dne , datum, manžel na podaném návrhu setrval a požadoval, aby soud manželství rozvedl. Opakovaně razantně odmítl návštěvu manželské poradny či jakéhokoliv jiného odborníka. Nemá o to zájem, už nechce nadále zůstávat v manželství, chce se rozvést.

3. Manželka s podaným návrhem na rozvod manželství nesouhlasila. Rozvádět se nechce. Domnívá se, že manžel nemá náhled na celou situaci. Manžel je totiž přesvědčen o tom, že mu manželka byla nevěrná, což ale není pravda. Manžel odmítá řešit tyto bludné představy o nevěře a svůj nepříznivý psychický stav z toho pramenící pomocí terapie. Pokud by se vyléčil, rozvádět by se nechtěl a mohli by se k sobě vrátit. Manželka se odstěhovala ze společného domu v květnu 2024 kvůli nevhodnému chování manžela poté, co ji navštívil v práci a tam ji nepravdivě veřejně obvinil z nevěry. Jelikož bylo evidentní, že manžel není v dobrém psychickém stavu, tak i s dětmi odešla a již se do společného domu nevrátila.

4. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti:

5. Z účastnické výpovědi manžela soud zjistil, že manžel je přesvědčený o tom, že manželka měla mimomanželské vztahy a byla mu nevěrná. Zjistil to z audionahrávky, na které je slyšet, jak má manželka pohlavní styk s jiným mužem. Bere to od ní jako zradu. Nemá v manželku důvěru a vylučuje, že by se jeho důvěra v manželku mohla ještě obnovit. S manželkou nejprve žili 14 let v družském poměru a poté uzavřeli manželství. V manželství měli dlouhodobé a neřešitelné problémy, několikrát týdně se hádali i kvůli malichernostem. Manželé si nerozumí ohledně výchovy dětí a mají rozdílné názory na společný život. Na společné výlety ani dovolené už dlouhou dobu nejezdili, neshodli se ani na destinaci. Intimně se nestýkají více než jeden rok. Manžel již s manželkou žít nechce, není v manželství spokojený, s manželkou si nerozumí. Rozvod je proti jeho víře, nicméně už to v manželství nemůže vydržet. Manželka se v květnu 2024 odstěhovala ze společného obydlí. Od té doby spolu manželé téměř nekomunikovali. Nechce do psychiatrické nemocnice a zásadně odmítá manželskou poradnu. S psychikou se neléčí. Od ledna do května 2025 navštěvoval psychologa, aby mu pomohl se současnou situací v souvislosti s rozvodem manželství. Podle manžela nelze očekávat obnovení manželství ve stavu, kdy bylo spokojené, rozvést se skutečně chce.

6. Z účastnické výpovědi manželky soud zjistil, že manželka odmítá, že by byla manželovi nevěrná, žádný mimomanželský vztah neměla. Na předmětné audionahrávce není zaznamenán pohlavní styk, ale její hlasité dýchání při chůzi. Připustila, že v manželství byly určité problémy, které pramenily především z toho, že s manželem je těžká domluva na společných věcech, manžel nebyl soustavně pracující a bylo pro něj náročné žít v České republice. Do Francie se ale vrátit nechtěl, neboť by tam měli náročnější život než tady. Měl také konflikty se sousedy, kdy manželka se snažila tyto konflikty řešit. Manželka připustila, že se s manželem hádali kvůli malichernostem, ale byly i chvíle, kdy jim bylo hezky a sdíleli spolu své pocity a zážitky. Před několika lety byli na manželských setkáních, na kterých procházeli programem formace manželů. V tu dobu byli velmi šťastní. Narodilo se jim třetí dítě a rozhodli se uzavřít manželství, byl to pro mě takový restart. Poté však začaly manželovy bludy s nevěrou. Manželka tyto bludy chtěla řešit, ale manžel to odmítá. Z manžela nedělá blázna, chce mu pomoct. Poté, co ji v práci osočil z nevěry, tak ze dne na den utekla ze společného domu i s dětmi jenom v oblečení, které měli na sobě, ke své sestře, u které bydlela do té doby, než se přestěhovala do pronajatého bytu. Tam jí manžel dovezl osobní věci. Tlak ze strany manžela na její osobu byl neúnosný, manžel s ní přestal komunikovat, domluva s ním nebyla možná. Manželka se domnívá, že by v manželství ještě mohli být spokojení, pokud by svůj problém řešili např. přes manželskou poradnu. Manželovi navrhovala, že by mohli navštívit manželskou poradnu nebo využít mediační služby. To ale manžel odmítl i poté, co mu telefonovala sama mediátorka. Manželka neví, proč se manžel chce rozvést. Asi si myslí, že mu odpadne balvan v souvislosti s bludy s nevěrou, který ale neexistuje. Pro ni by bylo přijatelné se rozvést pouze za situace, pokud by si oba s manželem řekli, že už to mezi nimi nestojí za to. Manžel ale takové dohody není schopen. Od té doby, co se odstěhovala, s ní manžel vůbec nekomunikuje, komunikaci řešili přes syna. Pouze jednou jí telefonoval před jednáním soudu ohledně péče o děti a jednou spolu byli na kávě. Asi dvakrát na ni zvonil u bytu, kdy ji do domovního zvonku obviňoval z nevěry, jednou na něj kvůli tomu zavolala policii. Manžela se bojí. Na společné dovolené byli naposledy v březnu 2024. Na výchově dětí se v některých věcech shodli, v některých ne, stejně tak jako ohledně rekonstrukce domu. S manželem trávili společný čas, kdy např. v neděli spolu jezdili na kole. Volný čas manželka většinou trávila péčí o děti a domácnost. Manžel rekonstruoval dům a přišel až na večeři. Od té doby, co bydlí odděleně, má manželka větší klid. Manžel ji neatakuje dotazy, s kým ten den spala. Mrzí ji, že s manželem nemají společný čas. Neví, proč v ní manžel ztratil důvěru, důvod mu k tomu nezavdala.

7. Z oddacího listu a výpisu z Informačního systému základních registrů vzal soud za prokázané, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne , datum, v kostele sv. Filipa a Jakuba v Janově před Městským úřadem v , adresa, . U obou manželů se jednalo o manželství první. Manželka je občankou České republiky, manžel je občanem Francie. Poslední společné bydliště měli na adrese , adresa, .

8. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , bylo zjištěno, že soud schválil dohodu rodičů ohledně úpravy rodičovské odpovědnosti za trvání manželství a pro dobu po rozvodu a o určení výživného, podle které byli nezletilí , jméno FO, , narozený , datum, , , jméno FO, , narozená , datum, , a , jméno FO, , narozená , datum, , svěřeni do střídavé péče rodičů. Výživné nebylo rodičům stanoveno. Rozsudek nabyl právní moci dne 29. 4. 2025.

9. Podle článku 3 písmeno a) bod i) nařízení Rady (EU) číslo 2019/1111 ze dne 25. 6. 2019, o příslušnosti, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské odpovědnosti a o mezinárodních únosech dětí (přepracované znění), jsou ve věcech týkajících se rozvodu příslušné soudy toho členského státu, na jehož území mají manželé obvyklý pobyt. Okresní soud ve Svitavách je tedy soudem příslušným ve smyslu výše uvedeného nařízení k rozhodnutí o návrhu o rozvod manželství účastníků. Soud rozhodoval o rozvodu manželství účastníků podle českých platných právních předpisů (§ 50 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém), podle kterého se rozvod manželství řídí právním řádem státu, kterým se řídí osobní poměry manželů v době zahájení řízení. Podle § 49 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb. se osobní poměry manželů řídí právním řádem státu, jehož jsou oba občany. Jsou-li občany různých států, řídí se tyto poměry právním řádem státu, v němž mají oba manželé obvyklý pobyt, jinak českým právním řádem.

10. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.

11. Podle § 755 odst. 3 o. z. mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.

12. V daném případě má soud po provedeném dokazování za to, že jsou dány zákonné předpoklady pro to, aby bylo manželství účastníků rozvedeno, neboť toto manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno.

13. Požadavek na rozvod manželství manžel odůvodňoval tím, že v manželství jsou dlouhodobé a neřešitelné problémy, manželé mají rozdílné názory na společný život a výchovu dětí, v manželství není spokojený, s manželkou si nerozumí a ztratil v ní důvěru kvůli její nevěře. Manželka nevěru v manželství razantně odmítla, přičemž problémy v manželství podle ní nejsou natolik závažné, aby bylo nutné je nyní řešit rozvodem manželství. Domnívá se, že by k zachování manželství pomohla mediace či návštěva manželské poradny, případně léčení manžela.

14. Je samozřejmé, že soud by měl usilovat o zachování manželství a za tímto účelem také může nařídit mediaci manželů. Nicméně takový postup je namístě v případě, že se jeví jako možný a účelný. Manžel však nejen při jednání soudu, ale i v době před rozvodem manželství rozhodně odmítl zúčastnit se mediace, návštěvy manželské poradny či léčení, neboť již nechce v manželství setrvávat a chce se rozvést. S ohledem na nesouhlasné stanovisko manžela proto soud neshledal nařízení mediace ani jako účelné, ani jako možné. Pokud manžel odmítá mediaci absolvovat, bylo by její nařízení pouze neúčelným prodlužováním tohoto soudního řízení.

15. Manželé spolu po dobu delší než jeden rok nevedou společnou domácnost a žijí odděleně. Manželka se i s dětmi odstěhovala ze společného domu poté, co ji manžel veřejně obvinil z nevěry a byl agresivní, bála se ho. Obavy manželky z manžela přetrvávají i nadále, což vyplývá z toho, že na něj volala policii poté, co ji navštívil v místě bydliště a opět ji osočoval z nevěry. Od odstěhování spolu manželé téměř nekomunikují a i manželka připustila, že má větší klid.

16. Příčinu rozvratu manželství soud spatřuje ve ztrátě důvěry manžela v manželku. To, zda byla manželka manželovi nevěrná, prokázáno nebylo. Manžel je o nevěře, která vedla ke ztrátě jeho důvěry, přesvědčen, manželka nevěru odmítá.

17. S ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti proto dospěl soud k závěru, že není na místě, aby manželství bylo zachováno, neboť manželský vztah je vážně narušen a vzhledem ke stanovisku manžela ani nelze očekávat jeho zlepšení a obnovení manželského soužití. Pokud manžel na rozvodu manželství trvá, nelze jej nutit v manželství setrvávat. Přitom o poměrech nezletilých dětí manželů pro dobu po rozvodu manželství bylo pravomocně rozhodnuto a žádné překážky, které by bránily rozvodu manželství, soud neshledal. Soud proto manželství účastníků rozvedl podle § 755 o. z.

18. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.