3 C 165/2025

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudkyní Mgr. Radkou Beranovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená dne Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovaným:

1. Jméno žalované , narozený dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupený advokátem jméno advokáta sídlem adresa 2. jméno žalovaného , narozený dne datum narození , adresa o uložení povinnosti souhlasit s vydáním předmětu úschovy I. 1. žalovaný a 2. žalovaný jsou povinni souhlasit s vydáním části předmětu úschovy, a to konkrétně částky ve výši 22 822,30 Kč, složené do úschovy Okresního soudu ve Svitavách v rámci řízení vedeného pod sp. zn. , spisová značka, , žalobkyni.II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala toho, aby soud uložil všem žalovaným povinnost souhlasit s vydáním zbývající části předmětu úschovy, konkrétně částky ve výši 27 894 Kč složené do úschovy Okresního soudu ve Svitavách v rámci řízení vedeného pod sp. zn. , spisová značka, žalobkyni, zamítá.III. Žalobkyně a 1. žalovaný jsou povinni souhlasit s vydáním části předmětu úschovy, a to konkrétně částky ve výši 27 894 Kč, složené do úschovy Okresního soudu ve Svitavách v rámci řízení vedeného pod sp. zn. , spisová značka, , 2. žalovanému.IV. Vzájemná žaloba 2. žalovaného se v části, v níž se 2. žalovaný domáhal toho, aby soud uložil žalobkyni a 1. žalovanému povinnost souhlasit s vydáním zbývající části předmětu úschovy, konkrétně částky ve výši 6 593,10 Kč složené do úschovy Okresního soudu ve Svitavách v rámci řízení vedeného pod sp. zn. , spisová značka, 2. žalovanému, zamítá.V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu ve Svitavách dne 27. 8. 2025 se žalobkyně domáhala toho, aby soud nahradil projev vůle žalovaných a uložil jim povinnost souhlasit s vydáním předmětu úschovy, konkrétně peněžních prostředků ve výši 50 716,30 Kč, které byly složeny do úschovy zdejšího soudu v řízení vedeném pod sp. zn. , spisová značka, .2. 1. žalovaný vyslovil souhlas s vydáním předmětu úschovy žalobkyni. Současně uvedl, že mu přípis soudu v řízení o úschově ze dne 19. 9. 2024 nebyl doručen, a o úschovním řízení proto nevěděl.

3. Dne 17. 10. 2025 podal 2. žalovaný vzájemnou žalobu, v níž navrhl, aby peněžní prostředky složené do soudní úschovy byly rozděleny mezi žalobkyni a 2. žalovaného podle výše jim způsobené škody. Žalovaný 2. se domáhal vydání částky 34 487,10 Kč.

4. Podáním ze dne 16. 12. 2025 pak žalobkyně vyslovila souhlas s návrhem 2. žalovaného, aby byly peněžní prostředky složené v úschově soudu rozděleny mezi ni a 2. žalovaného poměrně podle výše odcizených peněžních prostředků.

5. K jednání soudu dne 6. 5. 2026 se 1. žalovaný nedostavil, přičemž o odročení jednání nežádal. Soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 o. s. ř.

6. Ostatní účastníci u jednání soudu setrvali na svých procesních stanoviscích.

7. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav.

8. Ze spisu Okresního soudu ve Svitavách sp. zn. , spisová značka, bylo zjištěno, že usnesením Policie České republiky, Krajského ředitelství policie , Anonymizováno, , Územní odbor , adresa, , Oddělení obecné kriminality SKPV , adresa, ze dne 4. 4. 2024, č.j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne 27. 4. 2024, bylo rozhodnuto o tom, že podle § 80 odst. 1 věty třetí trestního řádu ve spojení s § 81a trestního řádu se peněžní prostředky ve výši 50 716,30 Kč, které byly zajištěny podle § 79a odst. 1 trestního řádu usnesením policejního orgánu ze dne 26. 7. 2023, č.j. , spisová značka, , na bankovním účtu č. , č. účtu, , vedeném u , právnická osoba, ., jehož majitelem je 1. žalovaný, ukládají do úschovy zdejšího soudu. Uvedeným policejním orgánem bylo prověřováno trestné jednání neznámého pachatele kvalifikované jako přečin podvodu podle § 209 odst. 1, 3 trestního zákoníku, kterého se měl neznámý pachatel dopustit tím, že dne 25. 7. 2023 vylákal od žalobkyně a 2. žalovaného zpřístupnění údajů do jejich internetového bankovnictví a v několika transakcích odčerpal z bankovního účtu 2. žalovaného č. , č. účtu, částku 106 634 Kč a z bankovního účtu žalobkyně č. , č. účtu, částku 50 715 Kč, a to vše ve prospěch bankovního účtu 1. žalovaného č. , č. účtu, . Podvodné jednání ve vztahu k poškozenému 2. žalovanému bylo původně vedeno policejním orgánem pod sp. zn. , spisová značka, , přičemž na základě usnesení ze dne 26. 7. 2023, č.j. , spisová značka, , byly na bankovním účtu 1. žalovaného zajištěny peněžní prostředky ve výši 50 716,30 Kč. 1. žalovaný si na zajištěné peněžní prostředky žádný nárok nečinil, jelikož nejsou jeho, předmětný bankovní účet z důvodu jeho nevyužití přenechal včetně platební karty a veškerých přístupů kamarádovi , Anonymizováno, . Na zajištěné peněžní prostředky uplatnili právo žalobkyně a 2. žalovaný, nicméně nebylo možno učinit závěr o tom, které z těchto osob svědčí vlastnické právo. Z uvedených důvodů policejní orgán rozhodl po zrušení zajištění těchto prostředků o jejich složení do úschovy zdejšího soudu.

9. Dále bylo z uvedeného přílohového spisu zjištěno, že přípisy soudu ze dne 19. 9. 2024 byli účastníci vyzváni, aby sdělili, zda žádají, aby jim peněžní prostředky z úschovy soudu byly vydány. Přípisem soudu doručeným dne 10. 10. 2024 žalobkyně požádala, aby byl předmět úschovy vydán jí. Přípisem soudu doručeným dne 22. 10. 2024 požádal 2. žalovaný, aby byly peněžní prostředky vydány jemu. 1. žalovaný na výzvu soudu nereagoval, výzva mu byla doručena tzv. fikcí.

10. Z úředních záznamů o podaném vysvětlení soud zjistil, že žalobkyně a 2. žalovaný podrobně popsali způsob, jakým byly podvodně odčerpány peněžní prostředky z jejich bankovních účtů, a upřesnili výši nevrácených peněžních prostředků. Žalobkyni bylo odcizeno a nevráceno 50 715 Kč, 2. žalovanému 61 881 Kč.

11. Z usnesení Policie České republiky, Krajského ředitelství policie , Anonymizováno, , Územní odbor , adresa, , Oddělení obecné kriminality SKPV , adresa, ze dne 15. 7. 2024, č.j. , spisová značka, , soud zjistil, že shora popsaná trestní věc neznámého pachatele byla odložena, neboť i přes všechny zjištěné skutečnosti se policejnímu orgánu nepodařilo ustanovit pachatele prověřovaného přečinu podvodu podle § 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku. Usnesení nabylo právní moci dne 23. 7. 2024. Z odůvodnění usnesení se podává, že policejní orgán provedl analýzu shora uvedených bankovních účtů účastníků, kterou zjistil, že dne 26. 7. 2023 byly z bankovního účtu žalobkyně na bankovní účet 1. žalovaného odčerpány peněžní prostředky v osmi platbách v celkové výši 50 715 Kč a dále dne 26. 7. 2023 byly z bankovního účtu 2. žalovaného na bankovní účet 1. žalovaného odčerpány peněžní prostředky ve 20 platbách v celkové výši 106 634,20 Kč, přičemž na základě podané reklamace byly 2. žalovanému vráceny peněžní prostředky ve výši 44 753,20 Kč. Na bankovním účtu 1. žalovaného byly dále zjištěny odchozí transakce a výběry z bankomatů v hotovosti, nicméně vzhledem ke smísení zaslaných peněžních prostředků, které představovaly pravděpodobný výnos z trestné činnosti, a nezjištění počátečního zůstatku na bankovním účtu před zaúčtováním transakcí od žalobkyně a 2. žalovaného nelze přesně říci, čí peněžní prostředky byly z bankovního účtu 1. žalovaného odčerpány. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně a 2. žalovaný k trestnímu řízení připojili s nárokem na náhradu škody a uplatňovali nárok na svou část peněžních prostředků z částky, která byla zajištěna na bankovním účtu 1. žalovaného, přičemž policejní orgán měl pochybnosti o tom, kdo je vlastníkem předmětných peněžních prostředků, rozhodl po zrušení zajištění těchto prostředků o jejich složení do úschovy zdejšího soudu.

12. Na podkladě shora uvedených listinných důkazů soud uzavřel, že žalobkyně a 2. žalovaný se stali obětmi podvodného jednání neznámého pachatele, které bylo prověřováno v rámci trestního řízení vedeného Policií České republiky, Krajským ředitelstvím policie , Anonymizováno, , Územním odborem , adresa, , Oddělení obecné kriminality SKPV , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, . Podvodné jednání neznámého pachatele ve vztahu k poškozenému 2. žalovanému bylo původně vedeno policejním orgánem pod sp. zn. , spisová značka, , přičemž na základě usnesení ze dne 26. 7. 2023, č.j. , spisová značka, , vydaném na částku 106 634 Kč, byly na bankovním účtu 1. žalovaného zajištěny peněžní prostředky ve výši 50 716,30 Kč, což byl aktuální zůstatek na tomto bankovním účtu, jakožto možný výnos z trestné činnosti, neboť na tento bankovní účet byly podvodně odčerpány peněžní prostředky z bankovního účtu žalobkyně v souhrnné výši 50 715 Kč a z bankovního účtu 2. žalovaného peněžní prostředky v souhrnné výši 106 634,20 Kč, přičemž na základě podané reklamace proti transakcím byly 2. žalovanému vráceny peněžní prostředky ve výši 44 753,20 Kč. V řízení pod sp. zn. , spisová značka, rovněž vydáno usnesení o zajištění peněžních prostředků, nicméně do banky bylo doručeno jako druhé v pořadí. Vzhledem k tomu, že nebylo zřejmé, kdo je vlastníkem peněžních prostředků zajištěných na účtu 1. žalovaného, rozhodl policejní orgán o složení těchto peněžních, Anonymizováno, prostředků do soudní úschovy vedené zdejším soudem pod sp. zn. , spisová značka, . V rámci tohoto řízení uplatnili právo na vydání předmětných peněžních prostředků žalobkyně a 2. žalovaný, 1. žalovaný se v úschovním řízení nevyjádřil.

13. Podle § 80 odst. 1 věty prvé až třetí zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu, v účinném znění, platí, že není-li věci, která byla vydána nebo odňata, k dalšímu řízení už třeba a nepřichází-li v úvahu její propadnutí nebo zabrání, vrátí se tomu, kdo ji vydal nebo komu byla odňata. Jestliže na ni uplatňuje právo osoba jiná, vydá se tomu, o jehož právu na věc není pochyb. Při pochybnostech se věc uloží do úschovy a osoba, která si na věc činí nárok, se upozorní, aby jej uplatnila v řízení ve věcech občanskoprávních.

14. Podle § 300 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, v účinném znění (dále jen „z. ř. s.“), platí, že přijímá-li soud do úschovy věci v případech stanovených jinými právními předpisy, řídí se ustanoveními příslušného právního předpisu, a není-li jich, ustanoveními § 289 až 302, a to přiměřeně podle povahy úschovy a jejího účelu.

15. Podle § 298 odst. 1 z. ř. s. platí, že předmět úschovy vydá soud příjemci na jeho žádost. Jestliže ke složení došlo proto, že někdo jiný než příjemce uplatňuje právo na vydání předmětu úschovy nebo že někdo jiný, jehož souhlasu je třeba, nesouhlasí s vydáním předmětu úschovy příjemci, je k vydání předmětu úschovy zapotřebí souhlasu všech účastníků a osoby, pro jejíž nesouhlas s plněním došlo ke složení do úschovy. Souhlasu složitele je však třeba jen tehdy, bylo-li plnění složeno pro neznámého věřitele.

16. Podle § 299 odst. 1 z. ř. s. platí, že byl-li souhlas s vydáním předmětu úschovy odepřen, lze jej nahradit pravomocným rozsudkem soudu, kterým bylo rozhodnuto, že ten, kdo vydání odporoval, je povinen souhlasit s vydáním předmětu úschovy žadateli.

17. V posuzované věci došlo k zajištění peněžních prostředků jako výnosu z trestné činnosti na bankovním účtu 1. žalovaného podle příslušných ustanovení trestního řádu, přičemž následně policejní orgán rozhodl o složení předmětných peněžních prostředků do soudní úschovy podle § 80 odst. 1 věty třetí trestního řádu, neboť na předmět úschovy uplatnil právo vedle žalobkyně též 2. žalovaný, přičemž nebylo možno jednoznačně určit, komu z účastníků svědčí vlastnické právo k předmětným prostředkům. Úschova v posuzované věci je tedy zvláštním případem úschovy podle § 300 z. ř. s., neboť věc již byla zajištěna v trestním řízení a o jejím složení do úschovy rozhodl orgán činný v trestním řízení, nikoliv občanskoprávní soud. V daném řízení je tak třeba postupovat přiměřeně dle právní úpravy obsažené v § 289 až § 302 z. ř. s.

18. Uložení věci do úschovy ve smyslu § 80 odst. 1 věty třetí trestního řádu je vyvoláno - jak vyplývá z jeho smyslu a účelu - potřebou objasnit, zda vlastnické nebo jiné právo k věci, zakládající nárok na její vydání, má ten, kdo věc vydal nebo komu byla odňata, nebo zda jeho nositelem je jiná osoba, popřípadě osoba, které zákon svěřuje k věci zvláštní oprávnění (např. správce konkursní podstaty nebo správce dědictví), a směřuje k nastolení takových vztahů mezi dotčenými osobami, které nebudou mezi nimi zdrojem dalších sporů. Věc se ukládá do úschovy současně proto, že není účelem trestního řízení, aby soud nebo jiný orgán činný v trestním řízení v něm řešil skutkové nebo hmotněprávní pochybnosti o tvrzeném vlastnickém nebo jiném právu; k rozhodování o takových otázkách jsou zásadně povolány soudy v občanském soudním řízení (srov. § 7 o.s.ř.) viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 6. 2025, sp. zn. 24 Cdo 682/2024.

19. Žaloba o uložení povinnosti souhlasit s vydáním předmětu úschovy (§ 299 z. ř. s.) představuje procesní formu posouzení otázky, komu, zda příjemci nebo přihlašovateli, popř. složiteli má být předmět úschovy soudem vydán, tedy – řečeno jinak – komu svědčí vlastnické nebo jiné právo k předmětu úschovy, na základě kterého soud vydá předmět úschovy. Není přitom podstatné, že vlastnické nebo jiné právo k předmětu úschovy se v tomto řízení řeší jen jako předběžná otázka a že nachází svůj projev ve výroku rozsudku v podobě „nahrazení projevu vůle“; pravomocný rozsudek soudu, kterým bylo rozhodnuto, že žalovaný „je povinen souhlasit s vydáním předmětu úschovy“, žalobci totiž zakládá právo, aby mu soud vydal předmět úschovy, čímž bude naplněno jeho právo k majetku, uloženému nebo složenému do úschovy soudu (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 10. 2008 sp. zn. 21 Cdo 3967/2007, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 5. 2010 sp. zn. 21 Cdo 293/2009).

20. V daném případě byly do úschovy Okresního soudu ve Svitavách složeny peněžní prostředky ve výši 50 716,30 Kč, které byly původně policejním orgánem zajištěny na bankovním účtu 1. žalovaného, a to poté, co na tento bankovní účet byly z účtu žalobkyně odčerpány prostředky ve výši 50 715 Kč a z účtu 2. žalovaného ve výši 106 634,20 Kč. 2. žalovanému byly na základě storna plateb vráceny peněžní prostředky ve výši 44 753,20 Kč, žalobkyni nebylo vráceno nic. Na bankovním účtu 1. žalovaného došlo ke smísení peněžních prostředků žalobkyně i 2. žalovaného, přičemž z tohoto účtu byly následně také činěny odchozí transakce a výběry hotovosti z bankomatu.21. 1. žalovaný si na peněžní prostředky zajištěné na svém bankovním účtu neklade žádný nárok. Žalobkyně a 2. žalovaný původně žádali, aby byly peněžní prostředky vydány k jejich rukám, přičemž následně souhlasili s tím, že peněžní prostředky v úschově byly rozděleny mezi ně dva podle výše odcizené částky. Takový způsob vypořádání v úschově složených peněžních prostředků se soudu jeví, s ohledem na okolnosti daného případu, jako spravedlivý. Jak žalobkyně, tak 2. žalovaný se totiž stali oběťmi podvodného jednání neznámého pachatele, přičemž peněžní prostředky z jejich bankovních účtů byly převedeny na bankovní účet 1. žalovaného, kde došlo k jejich smísení, přičemž část peněžních prostředků následně byla z bankovního účtu 1. žalovaného odčerpána.

22. V době zajištění činil aktuální zůstatek na bankovním účtu 1. žalovaného pouze 50 716,30 Kč, tedy účastníkům nelze vrátit odcizené peněžní prostředky v plné výši. Žalobkyni bylo odcizeno celkem 50 715 Kč a 2. žalovanému bylo odcizeno celkem 106 634,20 Kč, přičemž na základě storna plateb mu bylo bankou vráceno 44 753,20 Kč. Celkově tak bylo 2. žalovanému odcizeno 61 881 Kč. Žalobkyně tak má právo na vrácení přibližně 45 % (žalobkyni odcizené peněžní prostředky ve výši 50 715 Kč : součet celkově odcizených peněžních prostředků oběma účastníkům ve výši 112 596 Kč x 100) z původně zajištěných peněžních prostředků a 2. žalovaný má právo na vrácení přibližně 55 % z těchto peněžních prostředků (2. žalovanému odcizené a nevrácené peněžní prostředky ve výši 61 881 Kč : součet celkově odcizených peněžních prostředků oběma účastníkům ve výši 112 596 Kč x 100). Soud proto žalobě vyhověl co do předmětu úschovy ve výši 22 822,30 Kč (peněžní prostředky v úschově ve výši 50 716,30 Kč x 45 %) a vzájemné žalobě 2. žalovaného co do předmětu úschovy ve výši 27 894 Kč (peněžní prostředky v úschově ve výši 50 716,30 Kč x 55 %). Pokud účastníci požadovali vydat z předmětu úschovy více, než kolik jim bylo přisouzeno, tak soud ve vztahu k daným částem předmětu úschovy žalobu či vzájemnou žalobu zamítl (výrok II. a IV. tohoto rozsudku).

23. Tímto rozsudkem soud nahradil souhlas 1. žalovaného a 2. žalovaného s vydáním části předmětu úschovy žalobkyni a současně souhlas žalobkyně a 1. žalovaného s vydáním části předmětu úschovy 2. žalovanému, což v praxi znamená, že po nabytí právní moci tohoto rozsudku by mělo být soudem v rámci úschovního řízení vedeného pod shora uvedenou spisovou značkou rozhodnuto o vydání předmětných finančních prostředků zčásti žalobkyni a zčásti 2. žalovanému.

24. Žalobkyně i 2. žalovaný měli v řízení částečný procesní úspěch, a podle § 142 odst. 2 o. s. ř. by jim příslušelo vzájemně i vůči 1. žalovanému právo na náhradu nákladů řízení; oba se však práva na náhradu nákladů tohoto řízení vzdali. Soud proto vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.