3 C 178/2025

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudkyní Mgr. Radkou Beranovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 15 220 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 15 220 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 5 504 Kč od 20. 11. 2024 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 9 116 Kč od 18. 2. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně zaplatit 2 615 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 14. 7. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení 15 220 Kč z titulu nezaplaceného příspěvku placeného provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, v rozporu se zákonem č. 30/2024 Sb. účinným od 1. 4. 2024, o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Svůj nárok žalobkyně odvozuje dle § 45 odst. 2–4 zákona číslo 30/2024 Sb. Dle žalobkyně, žalovaný jakožto provozovatel vozidla registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, , číslo technického průkazu vozidla , IBAN, , vedeného v registru silničních vozidel, neměl ode dne 13. 5. 2024 do dne 15. 7. 2024 a dále ode dne 16. 7. 2024 do dne 29. 10. 2024, k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, čímž porušil svoji zákonnou povinnost. Žalobkyně stanovila dle zákona výši příspěvku za nepojištěné vozidlo na částku 5 504 Kč za období ode dne 13. 5. 2024 do 15. 7. 2024 a dále na částku 9 116 Kč za období ode dne 16. 7. 2024 do dne 29. 10. 2024, který požaduje po žalovaném zaplatit. Dále požaduje poplatky spojené s vymáháním pohledávky ve výši 2 x 300 Kč. Dlužná částka činí celkem 15 220 Kč. Žalobkyně rovněž požaduje zákonný úrok z prodlení z dlužných příspěvků. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvy k zaplacení příspěvku, avšak žalovaný ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Účastníci souhlasili s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).

4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti:

5. Z výzvy k úhradě ze dne 5. 9. 2024 a 4. 12. 2024 soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu , Anonymizováno, , neboť žalovaný neměl v období ode dne 13. 5. 2024 do 15. 7. 2024, tj. celkem po dobu 64 dní a dále v době od 16. 7. 2024 do 29. 10. 2024, tj. celkem po dobu 106 dní, uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla k nákladnímu automobilu s hmotností do 3,5 t, registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, , číslo technického průkazu vozidla , IBAN, , jehož byl v uvedeném období provozovatelem. Denní výše příspěvku činila 86 Kč, základ příspěvku za celé nepojištěné období tak činil 14 620 Kč. Žalovanému byla k zaplacení poskytnuta lhůta 60 dnů od doručení této výzvy s tím, že současně byl upozorněn na možnost v téže lhůtě případně prokázat neexistenci povinnosti k úhradě příspěvku.

6. Z informací České pošty vyplynulo, že výzva ze dne 5. 9. 2024 byla předána k doručení žalovanému dne 6. 9. 2024 a výzva ze dne 4. 12. 2024 byla předána k doručení žalovanému 20. 1. 2025.

7. Z upomínek o úhradu nedoplatku ze dne 26. 11. 2024 a ze dne 26. 2. 2025, z II. upomínky ze dne 8. 1. 2025 a předžalobní upomínky ze dne 13. 6. 2025 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu za předmětné dlužné období spolu s náhradou nákladů spojených s uplatněním příspěvku ve výši 2 x 300 Kč. Zároveň byl žalovaný poučen o tom, že v případě neuhrazení dlužných částek budou tyto vymáhány soudní cestou. Dle předloženého dokladu byly předžalobní upomínky odeslány téhož dne.

8. Soud hodnotil shora uvedené v řízení provedené důkazy podle své úvahy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a na jejich základě vzal za prokázaný následující skutkový stav věci.

9. Žalovaný byl v období ode dne13. 5. 2024 do 15. 7. 2024 a ode dne 16. 7. 2024 do dne 29. 10. 2024 provozovatelem nákladního automobilu jiného než podle písmene r s nejvyšší povolenou hmotností do 3,5 t registrační značky , SPZ, . V uvedených obdobích nebylo k předmětnému vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou z jeho provozu. Žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných vozidel za uvedená období a nákladů spojených s uplatněním příspěvku.

10. Po právní stránce se jedná o spor podle zákona č. 30/2024 Sb. účinného od 1. 4. 2024. Podle § 6 odst. 1, 2 zákona číslo 30/2024 Sb., jehož účinnost nastala dne 1. 4. 2024, provozovatel tuzemského vozidla zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti a má se za to, že provozovatelem registrovaného vozidla je ten, kdo je provozovatelem tohoto vozidla podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidla na pozemních komunikacích. Ustanovení § 2 odst. 15 zákona č. 56/2001 Sb. o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích pak stanoví, že provozovatelem silničního vozidla je osoba, která je v registru silničních vozidel zapsána jako vlastník tohoto vozidla, není-li jako jeho provozovatel v registru silničních vozidel zapsána jiná osoba. V případě, že provozovatel tuzemského vozidla poruší povinnost podle § 6 odst. 1 zákona číslo 30/2024 Sb., zaplatí žalobci dle § 45 odst. 2-4 příspěvek za každý den porušení povinnosti a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, po které byla porušena povinnost dle shora citovaných zákonů a výše denní sazby podle druhu vozidla.

11. Podle § 5 odst. 1 písm. o) vyhlášky číslo 69/2024 Sb. denní sazba příspěvku za nákladní automobil s hmotností do 3,5 t činí 86 Kč.

12. V řízení nebylo vyvráceno tvrzení žalobkyně, že žalovaný byl v rozhodném období provozovatelem předmětného vozidla. Tuto skutečnost žalovaný nikterak nesporoval, stejně jako fakt, že v rozhodném období neměl v rozporu se shora uvedenými ustanoveními zákonů uzavřeno k předmětnému vozidlu pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou z jeho provozu. Žalobkyně přitom upozornila žalovaného, že má možnost prokázat případnou neexistenci své povinnosti k úhradě příspěvku, již v první výzvě k jeho úhradě. Žalovaný však s žalobkyní nekomunikoval, rovněž v řízení před soudem zůstal nečinný. Soud proto vycházel z předložených listinných důkazů. Na jejich základě dospěl k závěru, že žaloba byla podána oprávněně. Žalobou požadovaný základ příspěvku ve výši 5 504 Kč a 9 116 Kč odpovídá zákonné sazbě příspěvku pro daný typ vozidla (170 dní bez pojištění x denní sazba ve výši 86 Kč). Po právu je dle § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. ve znění účinném od 1. 4. 2024 rovněž nárok žalobkyně na zaplacení požadovaných nákladů spojených s uplatněním práva na příspěvek.

13. Z uvedených důvodů soud podané žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 15 220 Kč, a to včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení. Nárok na jeho zaplacení se opírá o § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, výše úroku z prodlení se pak řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

14. Jelikož žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, má právo na náhradu nákladů řízení, jež vynaložila. Tyto náklady řízení sestávaly ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů právního zastoupení ve výši 1 815 Kč (odměna podle § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném od 1. 1. 2025, ve výši 1 200 Kč za tři úkony právní služby po 400 Kč, tři paušální náhrady po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) této vyhlášky a 21 % DPH). Tyto náklady řízení v celkové výši 2 615 Kč je žalovaný povinen nahradit žalobkyni k rukám její zástupkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

15. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.