3 C 185/2022

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Kopeckou ve věci žalobkyně: ; celé jméno žalobkyně , narozená dne datum bytem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zvýšení výživného <b>I. Žalovaný je povinen platit žalobkyni výživné ve výši 10 000 Kč měsíčně, s účinností od 1. 9. 2022 a dále, vždy do 15. dne v měsíci předem, k rukám žalobkyně.</b> <b>II. Nedoplatek na výživném vzniklý zvýšením výživného za období od 1. 9. 2022 do 31. 1. 2023 ve výši 16 000 Kč je žalovaný povinen uhradit v pravidelných měsíčních splátkách po 1 000 Kč měsíčně spolu s běžným výživným, k rukám žalobkyně, počínaje kalendářním měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.</b> <b>III. Tím se mění rozsudek Okresního soudu ve Svitavách ze dne 22. 12. 2008, č. j. 0 Nc 490/2008-16 ve výroku o výši běžného výživného.</b> <b>IV. Žalovaný je povinen žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně zaplatit 43 076 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 7. 11. 2022, kterou doplnila podáním ze dne 9. 2. 2023, proti žalovanému domáhala zvýšení výživného na částku 10 000 Kč měsíčně od 1. 9. 2022. Žalobu odůvodnila tím, že o výživném bylo naposledy rozhodnuto rozsudkem zdejšího soudu ze dne 22. 12. 2008, č. j. 0 Nc 490/2008-16, kterým byla schválena dohoda rodičů ohledně výše výživného na částku 2 700 Kč měsíčně. Na základě mimosmluvní dohody s matkou žalobkyně pak žalovaný přispíval na výživu žalobkyně částkou 5 000 Kč měsíčně, přispíval jí na mimořádné výdaje a současně ji nechal bydlet spolu s její matkou a sourozenci ve svém bytě. V červnu 2022 se však musela žalobkyně z bytu žalovaného vystěhovat a výživné již nestačí jejím potřebám. Ke svým osobním poměrům uvedla, že studuje třetí ročník [ulice] školy uměleckoprůmyslové [obec] v oboru grafický design, a to v denní formě studia. Do školy dojíždí, cestovné činí 1 200 Kč měsíčně. Stravné ve školní jídelně činí 750 Kč měsíčně. Má zvýšené náklady v souvislosti se studiem, kdy hradí poplatky za PC programy (photoshop, ilustrátor atd.) ve výši 1 213 Kč měsíčně, dále náklady v řádek stovek korun za palety, barvy a potřeby na malování, kdy kupříkladu jedna barva stojí 450 Kč. Současně pokud dostávají ve škole za úkol vytvořit grafický návrh plakátu, jeho tisk vyjde na asi 500 Kč, když se obvykle tiskne ve trojím vyhotovení. Škola pořádá vzdělávací akce spojené s návštěvou památek, kdy žalobkyně si hradí vstupné a dopravu na tyto akce v řádu stokorun měsíčně. Na počátku příštího školního roku má žalobkyně zájem zúčastnit se zájezdu do Anglie s doplatkem asi 9 000 Kč, v listopadu 2023 je plánován maturitní večírek a následně maturitní ples. Dále ročně hradí SRPDŠ ve výši 1 000 Kč. Žalobkyně má zvýšené výdaje se svým zdravotním stavem, trpí středně těžkou srdeční vadou, je po dvou operacích srdce a jednou za půl roku jezdí na kontroly do FN [obec], kam ji vozí matka autem, a FN [část obce], kam jezdí vlakem. Operace proběhla v lednu 2021, kdy žalobkyni byla stanovena diagnóza aortální insuficience 2-3 stupně významná, bikuspidální aortální chlopeň a diletace ascedentní aorty. Na základě výsledků rozboru krve při kontrolách u lékařů jsou žalobkyni předepsány léky případně doporučeny doplňky stravy. Žalobkyni chybí v krvi minerály, doplatky za léky a případně doplňky stravy činí v rozmezí od 500 Kč do 1 000 Kč měsíčně. Jednou za rok má žalobkyně nárok na lázně, kde byla po operaci jednou. Po operaci měla žalobkyně problémy s psychikou, proto začala docházet do psychiatrické ambulance MUDr. [příjmení] [příjmení] v [obec]. Užívá lék na psychiku Zoloft s doplatkem 500 Kč na čtvrt roku. Současně žalobkyně trpí pylovou alergií, migrénami s nižší časovou frekvencí a nosí dioptrické brýle. Měsíčně platí za telefon a mobilní internet 700 Kč. Žalovaný pobírá výsluhu ve výši 24 000 Kč měsíčně a je zaměstnán jako strážník městské policie s příjmem okolo 36 000 Kč měsíčně. Žalovaný má dvě vyživovací povinnosti, a to k žalobkyni a nezletilé [jméno] [celé jméno žalobkyně]. Za žalované období přispěl na výživu žalobkyně po 5 000 Kč v září 2022 a dále v říjnu 2022, od listopadu 2022 jí platí výživné v částce 8 000 Kč měsíčně.

2. Žalovaný souhlasil se zvýšením výživného pro žalobkyni, avšak na částku 8 000 Kč měsíčně. Poukázal na to, že rozsudkem zdejšího soudu ze dne 7. 11. 2022 byla schválena dohoda rodičů ohledně zvýšení výživného pro nezletilou [jméno] [celé jméno žalobkyně], v níž se žalovaný zavázal na výživu nezletilé přispívat částkou 8 000 Kč měsíčně. Přičemž od této doby se poměry žalovaného nezměnily. V souvislosti se zvýšením výživného pro nezletilou [jméno] žalovaný začal od listopadu 2022 přispívat na výživu žalobkyně rovněž částkou 8 000 Kč měsíčně. Obě dcery totiž mají obdobné potřeby, je mezi nimi věkový rozdíl 18 měsíců, obě studují na střední škole a bydlí s matkou v domě jejího přítele. Žalovaný poukázal na to, že mu není známo, že by měla žalobkyně zvýšené náklady se svým zdravotním stavem vyjma nákladů na dopravu jednou za 18 měsíců do FN [část obce] a jednou za rok do FN [obec]. S žalobkyní uváděnou výší výdajů za léky a potravinové doplňky nesouhlasí, tato se podle něj může pohybovat okolo maximálně 200 Kč měsíčně. Žalovaný dále poukázal na to, že žalobkyně nejeví o žalovaného žádný zájem, nekomunikuje s ním a neinformuje jej o podstatných záležitostech.

3. Z účastnické výpovědi žalobkyně soud zjistil kromě skutečností již uváděných v žalobě či jejím doplnění, že žalobkyně má ve škole placené grafické programy v základní verzi a rozšíření těchto programů nebo jejich jiné verze si musí platit sama, pokud se chce v oboru zdokonalovat a více se věnovat digitální formě. Také ve škole vlastnoručně vyrábí knížky, kdy náklady na výrobu činí asi 500 Kč měsíčně. S žalovaným se nestýká od léta 2022, kdy se vystěhovali z jeho domu poté, co chtěl žalovaný založit novou rodinu, a museli mu vrátit klíče od domu po sporech ohledně věcí, které si odstěhovali do nového bydliště. S žalovaným je ochotna navázat kontakt. Bydlí s matkou a se svými sourozenci u přítele matky. Náklady na bydlení a domácí stravování žalobkyně hradí její matka. Tato jí také dává kapesné ve výši 200 Kč týdně. Žalobkyně nenavštěvuje zájmové kroužky. Kromě výživného jiný příjem nemá. Pokud jde o léky, tak především kupuje železo. Průměrně za léky vynaloží 700 Kč měsíčně.

4. Z účastnické výpovědi žalovaného vyplynulo, že má příjem ze zaměstnání a výsluhový příspěvek. Ve výplatě za prosinec 2022 neměl žádné odměny. Dojíždí za prací asi 200 km, když v [obec] má vyšší příjem, než by měl v místě bydliště. Z tohoto důvodu má zvýšené náklady na bydlení. V [obec] má pronajatý služební byt o velikosti 1+kk, náklady na bydlení činí 6 000 Kč měsíčně bez energií. Vlastní byt o velikosti 3+1 ve [obec], na který splácí hypotéku. Dále splácí auto bratrovi. Zvýšené výdaje se svým zdravotním stavem nemá. Společnou domácnost s nikým nesdílí. Žalovaný se současně vyjádřil ke sporu z léta 2022, kdy měli s matkou žalobkyně rozdílné názory ohledně společného partnerského vztahu. Proto matku požádal, aby se odstěhovala z jeho bytu s tím, že jí k tomu poskytl přiměřenou lhůtu dle vzájemné domluvy. [příjmení] od bytu chtěl po žalobkyni vrátit z důvodu neshod mezi ním a matkou žalobkyně. Žalobkyně se svou matkou a sourozenci bydleli u žalovaného asi dva roky, přičemž po tuto dobu platil náklady na bydlení a energie on. Poukázal na to, že žalobkyni koupil v roce 2020 notebook do školy za 24 000 Kč a dále tablet za 12 000 Kč. Od září 2022 na mimořádné výdaje žalobkyně nepřispíval, když o žádných takových výdajích nebyl informován. Od této doby se s žalobkyní nestýkal. Dárek k Vánocům jí nekoupil. K Vánocům jí poslal SMS zprávu, na kterou mu žalobkyně ani neodpověděla. Žalovaný již žalobkyni neplatí spoření, mobilní telefony ani Netflix.

5. Z potvrzení o studiu vyplývá, že žalobkyně je studentkou denního studia Střední školy uměleckoprůmyslové [obec], obor grafický design.

6. Z ceníku vyplynulo, že obědy ve škole specifikované shora činí 34 Kč denně.

7. Z výzvy ze dne 10. 10. 2022 vyplynulo, že žalobkyně prostřednictvím právního zástupce vyzvala žalovaného ke zvýšení výživného na částku 10 000 Kč měsíčně s upozorněním, že v případě nevyhovění bude zvýšení výživného vymáháno soudní cestou.

8. Ze zpráv Ministerstva vnitra ČR ze dne 29. 12. 2022 soud zjistil, že žalovanému byl od 1. 10. 2022 do 31. 12. 2022 vyplácen výsluhový příspěvek ve výši 24 426 Kč měsíčně a od 1. 1. 2023 ve výši 25 049 Kč měsíčně.

9. Ze zprávy Městské policie hl. m. [obec] ze dne 29. 12. 2022 bylo zjištěno, že průměrný čistý měsíční příjem žalovaného od září do listopadu 2022 činil 40 751 Kč.

10. Z lékařských zpráv vyplývá, že žalobkyně podstoupila 25. 1. 2021 a 26. 1. 2021 operaci srdce poté, co jí byla diagnostikována aortální insuficience 2-3 stupně, bikuspidální chlopeň aorty a aortální stenóza. Na kardiologii do FN v [část obce] za účelem kontroly a vyšetření jezdí jednou za 18 měsíců, poslední kontrola proběhla 12. 9. 2022, léčba doporučena nebyla. Na dětskou kardiologii do [obec] jezdí jednou za 4 měsíce. Nosí oční brýle, je alergická na pyl a prach a trpí migrénami s nižší frekvencí. Žalobkyně navštívila v dubnu 2022 psychiatričku MUDr. [jméno] [příjmení], byla jí diagnostikována anxiózně fobická porucha NS, byla převzata do dlouhodobé psychiatrické péče a byly jí předepsány léky Zoloft a Atarax, který plně hradí pacient.

11. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 0 P 102/2019 bylo prokázáno, že o výživném pro žalobkyni bylo naposledy rozhodnuto rozsudkem zdejšího soudu ze dne 22. 12. 2008, č. j. 0 Nc 490/2008-16, kterým byla schválena dohoda rodičů, ve které se žalovaný zavázal přispívat na výživu žalobkyně částkou 2 700 Kč měsíčně. Rozsudek nabyl právní moci dne 11. 2. 2009. Při schvalování dohody rodičů soud vycházel z toho, že otec byl zaměstnán s příjmem ve výši 25 000 Kč měsíčně. Dle zprávy Městské policie hl. m. Prahy ze dne 6. 10. 2022 činil čistý měsíční příjem žalovaného od 1. 1. 2022 do 31. 8. 2022 průměrně 34 528 Kč. Dle zprávy Ministerstva vnitra ČR výsluhový příspěvek žalovaného za období od 1. 1. 2022 do 31. 5. 2022 činil 22 869 Kč měsíčně, od 1. 6. 2022 do 31. 8. 2022 činil 23 807 Kč měsíčně a od 1. 9. 2022 činil 24 426 Kč měsíčně. Dle zprávy zaměstnavatele činil průměrný čistý měsíční příjem matky žalobkyně od 1. 1. 2022 do 30. 9. 2022 celkem 28 773,60 Kč. Ze zprávy OSPOD vyplynulo, že žalobkyně žije se svou matkou, dvěma nezletilými sourozenci a přítelem matky v rodinném domě matčina přítele. Na domácnost matka žalobkyně přispívá 6 000 Kč měsíčně. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne 7. 11. 2022, č. j. 0 P 102/2009-58, který nabyl právní moci dne 25. 11. 2022, vyplynulo, že soud schválil dohodu rodičů, podle které se žalovaný zavázal přispívat pro nezletilou [jméno] výživné ve výši 8 000 Kč měsíčně. Při schvalování dohody soud vycházel dále ze skutečnosti, že matka žalobkyně nevlastní movité věci vyšší hodnoty ani nemovitosti. Je zdravá, nemá zvýšené výdaje se zdravotním stavem. Kromě žalobkyně má další dvě vyživovací povinnosti, a to k nezletilé [jméno] [celé jméno žalobkyně] a nezletilému [jméno] [celé jméno žalovaného], nar. 2013, na jehož výživu pobírá výživné ve výši 4 000 Kč měsíčně. Nezletilá [jméno] studuje v 1. ročníku Střední školy obchodní a služeb v [obec], obor kosmetické služby. Náklady v souvislosti s nástupem do této školy činily 14 000 Kč Nezletilá nosí brýle, léčí se na psychiatrii, má ADHD. Dále bylo z rozsudku zjištěno, že žalovaný v průběhu pracovního týdne pobývá v [obec], kde obývá pronajatý služební byt. Nájemné činí 5 700 Kč měsíčně a poplatek za elektřinu ve výši 200 Kč měsíčně. Také vlastní byt ve [obec], za který hradí 8 700 Kč měsíčně inkaso a dále splátku hypotéky ve výši 5 306 Kč měsíčně. Společnou domácnost s nikým nevede. Jiné než shora uvedené příjmy nemá. Jeho zdravotní stav je dobrý, nemá zvýšené výdaje se svým zdravotním stavem.

12. Podle § 910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), předci a potomci mají vyživovací povinnost.

13. Podle § 911 o. z. lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen se sám živit.

14. Podle § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

15. Podle § 915 odst. 1 o. z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

16. V daném případě bylo prokázáno, že žalovaný je otcem žalobkyně a že žalobkyně se soustavně připravuje na budoucí povolání, když řádně studuje v denní formě studia střední školu. O výživném pro žalobkyni bylo naposledy rozhodováno před 14 lety, kdy se žalovaný zavázal na její výživu přispívat částkou 2 700 Kč měsíčně. Od této doby však došlo ke změně poměrů na straně obou účastníků, když u žalobkyně došlo ke zvýšení jejích potřeb především v souvislosti s věkem, školní docházkou a zdravotním stavem a u žalovaného došlo k výraznému zvýšení příjmů. Základní předpoklady pro zvýšení výživného pro žalobkyni tedy jsou dány ve smyslu § 910 a § 911 o. z.

17. Prvním z kritérií pro stanovení výše výživného ve smyslu § 913 odst. o. z. jsou odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry. S přihlédnutím k vyčíslení nákladů žalobkyní soud určil životní potřeby žalobkyně na částku okolo 13 000 Kč měsíčně. Přitom soud vycházel z vyčíslení jejích nákladů v souvislosti se studiem a zdravotním stavem a dále přihlížel k tomu, že další její výdaje tvoří především náklady na bydlení, stravu, ošacení, obutí a hygienu. Náklady vynakládané v souvislosti se studiem soud nepovažuje nijak nepřiměřené, což ostatně ani žalovaný nenamítal. Je zcela zřejmé, že studium na předmětné škole s sebou přináší vyšší výdaje na školní pomůcky, které žalobkyně konkretizovala, než kupříkladu studium na všeobecném gymnáziu, a nelze žalobkyni klást k tíži, že chce rozšiřovat svoje znalosti a dovednosti úhradou rozšířených verzí PC programů, v nichž ve škole pracují, či absolvováním školních exkurzí, když toto všechno bezpochyby pomáhá zvyšovat její kvalifikaci a přilepší jí při uplatnění na pracovním trhu. Ani náklady na léky, doplňky stravy či dopravu k lékařům nejsou přemrštěné s přihlédnutím k cenové inflaci. Žalobkyně doložila, že trpí celou řadou somatických či psychických obtíží, zejména pak srdeční vadou, kvůli které musela podstoupit závažnou a náročnou operaci srdce. Je pak zcela nesporné, že v souvislosti s tím musí jezdit na kontroly a řídit se doporučeními lékařů stran užívání léků či doplňků stravy.

18. Žalobkyně nevlastní movité věci vyšší hodnoty ani nemovitosti a nemá vlastní příjem. Za účelem úhrady svých potřeb je tedy plně závislá na svých rodičích. Tento stav odkázanosti na výživu nelze žalobkyni vyčítat a vyvozovat pro ni při rozhodování o výši výživného nepříznivé důsledky, neboť žalobkyně se řádně a soustavně připravuje na budoucí povolání a z tohoto důvodu po ní není spravedlivé požadovat, aby vedle toho ještě chodila na brigády.

19. Dalším kritériem při určení výše výživného jsou možnosti, schopnosti a majetkové poměry povinného, kdy za povinnou osobu je třeba považovat nejen žalovaného jako otce žalobkyně, ale též matku žalobkyně. Matka žalobkyně dosahuje příjmu ze zaměstnání ve výši asi 28 500 Kč čistého měsíčně a svou vyživovací povinnost plní především naturálně, když žalobkyni zaopatřuje přinejmenším poskytováním bydlení a stravy. Průměrný čistý měsíční příjem žalovaného ze zaměstnání činí 37 640 Kč a výsluhový příspěvek 24 550 Kč čistého měsíčně. Čistý měsíční příjem otce tedy průměrně činí 62 190 Kč. Kromě žalobkyně mají oba její rodiče vyživovací povinnost k sestře žalobkyně, která žije s matkou, studuje 1. ročník střední školy, do školy dojíždí, léčí se na psychiatrii a na jejíž výživu žalovaný přispívá částkou 8 000 Kč měsíčně. Matka žalobkyně má další vyživovací povinnost s devítiletému [jméno], o kterého pečuje a na jeho výživu pobírá výživné ve výši 4 000 Kč měsíčně.

20. Podle ustálené judikatury by pro účely výživného měla sloužit částka okolo 1/3 z příjmu povinné osoby. Pokud budeme u žalovaného vycházet z částky 62 190 Kč, jde o částku asi 20 730 Kč měsíčně. Odečteme-li výživné pro dceru [jméno] ve výši 8 000 Kč měsíčně, je odpovídající výše výživného pro žalobkyni v částce 10 000 Kč měsíčně. Takto stanovené výživné odpovídá dle názoru soudu jednak současným potřebám žalobkyně a jejím osobním a majetkovým poměrům a na straně druhé i schopnostem, možnostem, majetkovým poměrům a životní úrovni žalovaného (hlediskům uvedeným v § 913 odst. 1,2 a § 915 odst. 1 o. z.) a současně podílu matky na výživě žalobkyně. Přitom takto stanovené výživné by mělo pokrýt i mimořádné výdaje žalobkyně, když vzhledem k aktuálnímu vztahu mezi účastníky řízení je zřejmé, že dohoda ohledně úhrady mimořádných potřeb žalobkyně je přinejmenším značně komplikovaná.

21. Na tomto místě soud považuje za vhodné uvést, že je politováníhodné, pokud mezi rodičem a dítětem dojde k takovému odcizení jako u účastníků tohoto řízení, kdy tito spolu nejsou prakticky v žádném kontaktu a nesdílejí spolu ani základní informace ze svého života, ačkoliv jim v tom nebrání žádná závažná překážka. Je pravdou, jak poukazoval žalovaný, že žalobkyně má nejen práva, zde mimo jiné na výživné, ale i povinnosti vůči žalovanému, kdy by jej alespoň SMS zprávou měla informovat o podstatných záležitostech o své osobě. Tím, že tak žalobkyně nečiní, však nelze podmiňovat právo na výživné či výši samotného výživného. Žalobkyně se vůči žalovanému nedopustila žádného zavrženíhodného či protiprávního jednání a z hlediska práva na výživné jí soud nepřičítá k tíži, že rozpory mezi rodiči, které vyústily ve vystěhování z bytu žalovaného a odevzdání klíčů od tohoto bytu, žalobkyně pociťuje úkorně a s žalovaným se nechce stýkat. S ohledem na všechny shora konstatované závěry tedy soud nepovažuje zvýšení výživného ani za rozporné s dobrými mravy ve smyslu § 2 odst. 3 o. z., ani za zneužití práva na výživné podle § 8 o. z.

22. Zvýšením výživného vznikl žalovanému na výživném dluh, a to za období od 1. 9. 2022 do 31. 1. 2023 v celkové částce 16 000 Kč (5 měsíců po 10 000 Kč – 34 000 Kč zaplacených žalovaným). S ohledem na žádost žalovaného a výši jeho závazků mu soud umožnil hradit dlužné výživné v pravidelných měsíčních splátkách po 1 000 Kč splatných spolu s běžným výživným až do úplného zaplacení s účinností od měsíce následujícího po právní moci tohoto rozsudku až do úplného zaplacení pod ztrátou výhody splátek, což v podstatě znamená, že nezaplatí-li žalovaný některou splátku řádně a včas, vystavuje se nebezpečí, že po něm může být nedoplatek vymáhán najednou. Svého práva však žalobkyně může využít nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky (§ 1931 o. z.).

23. Současně soud změnil rozsudek Okresního soudu ve Svitavách ze dne 22. 12. 2008, č. j. 0 Nc 490/2008-16, ve výroku o výši běžného výživného.

24. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a přísluší jí tak podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložila. Při určování tarifní hodnoty soud vycházel z § 8 odst. 2 věty za středníkem vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“), a s přihlédnutím ke stanovisku, se kterým se soud ztotožnil, uvedenému v rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 28. 4. 2000, sp. zn. 6 Co 872/2000, podle něhož je-li požadováno zvýšení výživného zletilého dítěte na dobu neurčitou, je tarifní hodnota pětinásobek hodnoty ročního plnění, kterým je rozdíl mezi dosavadním a nově požadovaným výživným, nikoliv celá výše požadovaného výživného. Právní pomoc se týká pouze tohoto rozdílu. Tarifní hodnota pro úkony právní služby spočívající v přípravě a převzetí zastoupení, předžalobní výzvě a sepisu žaloby (dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu) činí v daném případě 300 000 Kč (rozdíl mezi požadovaným výživným 10 000 Kč měsíčně – fakticky hrazeným výživným 5 000 Kč měsíčně ke dni provedení těchto úkonů = 5 000 Kč měsíčně, hodnota ročního plnění tak činí 60 000 Kč / 5 000 Kč x 12 měsíců/ a pětinásobek hodnoty ročního plnění 300 000 Kč / 60 000 Kč x 5/). Odměna za každý ze tří shora uvedených úkonů právní služby tak podle § 7 bodu 6. advokátního tarifu činí 9 500 Kč. Tarifní hodnota pro úkon právní služby spočívající v účasti na jednání před soudem (§ 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu) činí v daném případě 120 000 Kč (rozdíl mezi požadovaným výživným 10 000 Kč měsíčně – fakticky hrazeným výživným 8 000 Kč měsíčně ke dni konání jednání soudu = 2 000 Kč, hodnota ročního plnění tak činí 24 000 Kč / 2 000 Kč x 12 měsíců/ a pětinásobek hodnoty ročního plnění 120 000 Kč / 24 000 Kč x 5/). Odměna za uvedený úkon právní služby tak podle § 7 bodu 5. činí 5 900 Kč Náklady řízení žalobkyně jsou tedy tvořeny odměnou za 4 úkony právní služby v celkové výši 34 400 Kč a 4 paušálními náhradami hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, to vše zvýšeno o 21% DPH. Tyto náklady řízení v celkové výši 43 076 Kč je žalovaný povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o. s. ř.).