3 C 211/2024

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Beranovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 97 688 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 36 100 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které žalobkyně požadovala po žalované zaplacení dalších 61 588 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 254,76 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 773,95 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 38 679,64 Kč od 30. 7. 2024 do zaplacení, úrokem ve výši 18,47 % ročně z částky 38 679,64 Kč od 30. 7. 2024 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 221,85 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 208,96 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 107,75 Kč od 30. 7. 2024 do zaplacení a úrokem ve výši 29,91 % ročně z částky 11 107,75 Kč od 30. 7. 2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Svitavách nedoplatek soudního poplatku ve výši 977 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou k Okresnímu soudu ve Svitavách dne 29. 11. 2024 domáhala po žalované zaplacení 97 688 Kč s příslušenstvím z titulu dvou úvěrových smluv. V žalobě uváděla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně , právnická osoba, a žalovanou byla dne 22. 12. 2022 uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 40 000 Kč, který žalovaná převzala v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splácet spolu s poplatkem ve výši 44 941 Kč, sestávajícím z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 31 387 Kč s úrokovou sazbou ve výši 18,47 % ročně, poplatku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a poplatku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 9 168 Kč. Celkově se žalovaná zavázala uhradit 84 941 Kč v 78 týdenních splátkách po 1 089 Kč. Splatnost poslední splátky připadala na den 20. 6. 2024. Žalovaná se však dostala do prodlení se splácením úvěru. Na svůj závazek uhradila pouze 5 100 Kč. K úhradě dosud zbývá jistina úvěru ve výši 38 679,64 Kč a souhrnný poplatek ve výši 38 873,36 Kč. Žalobkyně dále požaduje zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 4 254,76 Kč (úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z neuhrazené jistiny úvěru od 9. 11. 2023 do 29. 7. 2024), kapitalizovaného úroku ve výši 773,95 Kč (úrok ve výši 18,47 % ročně z neuhrazené jistiny úvěru od 21. 6. 2024 do 29. 7. 2024) a běžícího úroku ve výši 18,47 % ročně z neuhrazené jistiny úvěru od 30. 7. 2024 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z neuhrazené jistiny úvěru od 30. 7. 2024 do zaplacení.

2. Dále žalobkyně uvedla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně , právnická osoba, a žalovanou byla dne 21. 9. 2022 uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 15 000 Kč, který žalovaná převzala v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splácet spolu s poplatkem ve výši 19 594 Kč, sestávajícím z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 11 770 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29,91 % ročně, poplatku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a poplatku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 3 438 Kč. Celkově se žalovaná zavázala uhradit 34 954 Kč v 78 týdenních splátkách po 444 Kč. Splatnost poslední splátky připadala na den 20. 3. 2024. Žalovaná se však dostala do prodlení se splácením úvěru. Na svůj závazek uhradila pouze 13 800 Kč. K úhradě dosud zbývá jistina úvěru ve výši 11 107,75 Kč a souhrnný poplatek ve výši 9 027,25 Kč. Žalobkyně dále požaduje zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 221,85 Kč (úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z neuhrazené jistiny úvěru od 9. 11. 2023 do 29. 7. 2024), kapitalizovaného úroku ve výši 1 208,96 Kč (úrok ve výši 29,91 % ročně z neuhrazené jistiny úvěru od 21. 3. 2024 do 29. 7. 2024) a běžícího úroku ve výši 29,91 % ročně z neuhrazené jistiny úvěru od 30. 7. 2024 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z neuhrazené jistiny úvěru od 30. 7. 2024 do zaplacení.

3. Před uzavřením obou úvěrových smluv právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované zejména tak, že zhodnotila informace požadované a získané od žalované a tyto ověřila doklady vyžádanými od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané ověřené dokumenty, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední tři měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva.

4. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 7. 2024 byly pohledávky za žalovanou z obou úvěrových smluv postoupeny žalobkyni s účinností ke dni 29. 7. 2024, což bylo žalované písemně oznámeno.

5. Soud žalobkyni vyzval usnesením ze dne 9. 1. 2025, č. j. , právnická osoba, 211/2024-35, aby do 15 dnů od doručení sdělila, zda před poskytnutím úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalované, jakým konkrétním způsobem a na základě jakých konkrétních skutečností, zejména jak ověřovala výši pravidelných příjmů a výši výdajů žalované, její platební morálku. Současně soud žalobkyni vyzval, aby předložila k těmto tvrzením důkazy (například výpisy z účtu žalované, pracovní smlouvu, výplatní pásky, lustrace v registrech dlužníků). Žalobkyně byla také poučena ve smyslu § 118a o.s.ř. o tom, že nebudou-li žalobní tvrzení řádně doplněna a soudu nebudou předloženy důkazy k prokázání popsaných rozhodných skutečností, vystavuje se riziku přinejmenším částečného neúspěchu ve věci.

6. Dne 21. 1. 2025 žalobkyně soudu sdělila, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením úvěrových smluv zhodnotila úvěruschopnost žalované zhodnocením informací požadovaných a získaných od žalované, která byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace ověřovala z dokladů vyžádaných od žalované, jak se podává ze zákaznických karet. Žalovaná uvedla, že má příjem ze státní podpory, její měsíční příjem činí 9 726 Kč, resp. 12 226 Kč, nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti. Majetkovou situaci žalované právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala ze složenek (08, 09/2022). Současně si z insolvenčního rejstříku ověřila, že vůči žalované není vedeno insolvenční řízení. S ohledem na výši příjmu žalované a výši požadované zápůjčky dospěla právní předchůdkyně žalobkyně k názoru, že schopnost žalované splácet zápůjčku je dostatečná. Žalobkyně nemá k dispozici kopie dokladů žalované, neboť žadatelé o úvěr dokumenty a doklady zástupci věřitele pouze předkládají při sjednávání a uzavírání smlouvy. Přitom ověření příslušných informací bez pořizování jejich kopií je podle žalobkyně zcela dostačující a vyhovující požadavkům zákona, jak vyplývá i z rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2020, č. j. 5 Co 231/2020-97, který žalobkyně na podporu svého vyjádření připojila. Žalovaná svým podpisem potvrdila úplnost, přesnost a správnost veškerých údajů uvedených v zákaznické kartě a čestně prohlásila, že reálně disponuje s použitelným příjmem, který uvedla v zákaznické kartě.

7. Žalovaná se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřila.

8. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „o. s. ř.“).

9. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti:

10. Ze zákaznické karty – žádosti o úvěr ze dne 21. 9. 2022 vyplynulo, že žalovaná požádala právní předchůdkyni žalobkyně o úvěr ve výši 40 000 Kč. Ke svým osobním, majetkovým a pracovním poměrům uvedla skutečnosti uvedené v doplnění žaloby a dále prohlásila, že žije s rodiči, má základní vzdělání, je svobodná. Je na mateřské/rodičovské dovolené, má jednu vyživovací povinnost. Její příjem činí 12 226 Kč měsíčně, platí interní splátky u právní předchůdkyně žalobkyně ve výši 2 178 Kč, její měsíční výdaje činí 5 000 Kč. Nemá úvěr u jiné společnosti, nemá bankovní účet na vlastní jméno. Příjem žadatele byl ověřen složenkami z 08, 09/2022.

11. Ze zákaznické karty – žádosti o úvěr ze dne 22. 12. 2022 vyplynulo, že žalovaná požádala právní předchůdkyni žalobkyně o úvěr ve výši 40 000 Kč. Ke svým osobním, majetkovým a pracovním poměrům uvedla skutečnosti uvedené v doplnění žaloby a dále prohlásila, že žije s rodiči, má základní vzdělání, je svobodná. Je na mateřské/rodičovské dovolené, má jednu vyživovací povinnost. Její příjem činí 9 726 Kč měsíčně, platí interní splátky u právní předchůdkyně žalobkyně ve výši 4 102 Kč, její měsíční výdaje činí 2 000 Kč. Nemá úvěr u jiné společnosti, nemá bankovní účet na vlastní jméno. Příjem žadatele byl ověřen složenkami.

12. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 21. 9. 2022 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované v hotovosti peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr vrátit spolu s úrokem, poplatkem za zpracování spotřebitelského úvěru, náklady za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výších uvedených v žalobě. Celkové náklady spotřebitelského úvěru činily 16 708 Kč. Součástí úvěrové smlouvy bylo sjednání pojištění, pojistné činilo celkem 2 886 Kč. Žalovaná se zavázala celkem zaplatit 34 594 Kč v 78 týdenních splátkách po 444 Kč. Úroková sazba činila 86 % ročně.

13. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 22. 12. 2022 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované v hotovosti peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr vrátit spolu s úrokem, poplatkem za zpracování spotřebitelského úvěru, náklady za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výších uvedených v žalobě. Celkové náklady spotřebitelského úvěru činily 42 055 Kč. Součástí úvěrové smlouvy bylo sjednání pojištění, pojistné činilo celkem 2 886 Kč. Žalovaná se zavázala celkem zaplatit 84 941 Kč v 78 týdenních splátkách po 1 089 Kč. Úroková sazba činila 86 % ročně.

14. Z tabulek umoření vyplynulo, že žalovaná na závazek ze smlouvy z 21. 9. 2022 zaplatila celkem 13 800 Kč a ze smlouvy ze dne 22. 12. 2022 celkem 5 100 Kč.

15. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 7. 2024, potvrzení o zaplacení kupní ceny a seznamu postoupených pohledávek vyplynulo, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávky za žalovanou z předmětných úvěrových smluv žalobkyni.

16. Z oznámení ze dne 29. 7. 2024 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně informovala žalovanou o postoupení žalovaných pohledávek žalobkyni. Oznámení bylo žalované odesláno 16. 8. 2024, jak vyplývá z podacího lístku.

17. Z výzvy ze dne 31. 10. 2024 bylo prokázáno, že žalobkyně vyzývala žalovanou prostřednictvím svého právního zástupce k zaplacení žalovaných pohledávek do 15 dnů od vyhotovení výzvy s upozorněním, že v případě nezaplacení bude dlužná částka vymáhána soudní cestou. Výzva byla žalované odeslána dne 31. 10. 2024, jak vyplývá z podacího lístku.

18. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byly uzavřeny úvěrové smlouvy ze dne 21. 9. 2022 a 22. 12. 2022, na jejich základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a 40 000 Kč. Poskytnuté úvěry spolu se souhrnnými poplatkem v souvislosti s poskytnutím úvěru a poplatkem za pojištění ve výši 19 594 Kč a 44 941 Kč se žalovaná zavázala splácet pravidelnými týdenními splátkami. Žalovaná na své dluhy z úvěrových smluv zaplatila pouze 13 800 Kč a 5 100 Kč. Pohledávky za žalovanou byly smlouvou ze dne 29. 7. 2024 postoupeny žalobkyni. Žalobkyně vyzývala žalovanou k zaplacení žalované částky, avšak neúspěšně.

19. Po právní stránce se jedná o spor ze smluv o úvěru podle § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2023 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

20. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

21. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

22. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

23. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

24. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 konstatoval, že věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve.

25. Z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 plyne, že ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.

26. Podle § 2993 věty první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

27. Z provedeného dokazování je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč na základě úvěrové smlouvy ze dne 21. 9. 2022 a ve výši 40 000 Kč na základě úvěrové smlouvy ze dne 22. 12. 2022. Soud však má za to, že právní předchůdkyně žalobkyně nedostála své povinnosti řádně a na základě dostatečných objektivních zdrojů přezkoumat schopnost žalované řádně a včas splácet předmětný úvěr podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně sice na výzvu soudu sdělila, jakým způsobem úvěruschopnost žalované posuzovala s tím, že vycházela z doložených příjmů ze složenek a lustrovala žalovanou v insolvenčním rejstříku, přitom vycházela z čestného prohlášení žalované o tom, že disponuje deklarovaným příjmem. Soud nemá námitky proti postupu právní předchůdkyně žalobkyně, kdy tato ověřovala výši příjmů z dokladů předložených žalovanou, aniž by pořizovala kopie těchto dokladů, když žalovaná poskytnutí těchto dokladů stvrdila v zákaznických kartách svým podpisem. Nicméně není doloženo, že by právní předchůdkyně žalobkyně kromě kontroly výše příjmu ověřovala celkové faktické poměry žalované, její případné další závazky a platební morálku (například v centrální evidenci exekucí, NRKI, BRKI či CRIF). V této souvislosti je také nutné poznamenat, že informace získané pouze od spotřebitele nejsou pro účely naplnění povinnosti řádně přezkoumat jeho úvěruschopnost dostatečné (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).

28. Přitom pochybnosti o schopnosti žalované řádně splácet poskytnuté úvěry vzbuzuje i rozdíl mezi výší jejího příjmu a výdajů především v případě druhého úvěru. Žalovaná sice uvedla měsíční výdaje bez platby splátek úvěrů u žalobkyně 2 000 Kč, nicméně tato částka se soudu jeví jako neúměrně nízká, když životní minimum žalobkyně a jedné vyživované osoby do 6 let (žalovaná uvedla, že je mateřské/rodičovské dovolené) v roce 2022 činila celkem 6 610 Kč (4 250 Kč a 2 360 Kč viz § 2 nařízení vlády č. 204/2022 Sb.). Při připočítání výše dosavadních splátek úvěrů ve výši 4 102 Kč u právní předchůdkyně žalobkyně činila výše jejích měsíčních výdajů 10 712 Kč. Její výdaje tedy převyšovaly její příjem ve výši 9 726 Kč. Žalovaná tedy nedisponovala dostatkem finančních prostředků k úhradě další splátky úvěru ve výši 4 356 Kč měsíčně (4 týdenní splátky po 1 089 Kč).

29. Na základě shora uvedeného je tedy třeba uzavřít, že žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně nedostála své povinnosti řádně a s odbornou péčí přezkoumat úvěruschopnost žalované. Soud proto považuje uzavřené úvěrové smlouvy za neplatné podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž k této neplatnosti soud přihlédl z úřední povinnosti v souladu s citovaným ustanovením, tedy i bez návrhu žalované. Úvěrové smlouvy totiž byly uzavřeny po 29. 5. 2022, kdy došlo k novele § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, která nesplnění povinnosti věřitele přezkoumat řádně úvěruschopnost dlužníka stíhá absolutní neplatností úvěrové smlouvy.

30. V důsledku neplatnosti úvěrových smluv lze žalobkyni přiznat pouze právo na zaplacení poskytnutých peněžních prostředků, které jí žalovaná dosud nevrátila, a to z titulu práva na zaplacení bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 o. z. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky v celkové výši 55 000 Kč (15 000 Kč a 40 000 Kč) a žalovaná dosud vrátila 18 900 Kč (13 800 Kč a 5 100 Kč). Žalovaná je proto povinna žalobkyni vrátit zbývajících 36 100 Kč ve smyslu § 2993 o. z. Soud proto uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 36 100 Kč.

31. Ve zbývající části ohledně 61 588 Kč s příslušenstvím soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Žalobkyni nebyl přiznán ani požadovaný zákonný úrok z prodlení s ohledem na shora citované závěry uvedené v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, neboť teprve tímto rozsudkem byla žalované stanovena lhůta splatnosti dlužné jistiny a žalovaná se tak doposud nemohla ocitnout v prodlení.

32. Žalobkyně zaplatila za podaný návrh na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 3 908 Kč. Vzhledem k tomu, že soud elektronický platební rozkaz nevydával, postupoval podle položky 2 bodu 2. Sazebníku a žalobkyni doměřil soudní poplatek do výše dle položky 1 bod 1. písm. b) Sazebníku z žalované částky 97 688 Kč do výše 4 885 Kč. Soud proto žalobkyni uložil ve výroku III. povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Svitavách nedoplatek soudního poplatku ve výši 977 Kč.

33. Ve sporu byla žalovaná úspěšnější než žalobkyně, jelikož žalobě bylo vyhověno co do 36 100 Kč (37 % z žalované částky) a pro zbývajících 61 588 Kč (63 % z žalované částky) byla žaloba zamítnuta. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. by tak žalované náleželo právo na poměrnou část náhrady nákladů řízení (26 %). Žalovaná však žádné náklady řízení neúčtovala a podle obsahu spisu jí ani žádné nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

34. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.