3 C 240/2025

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudkyní Mgr. Radkou Beranovou ve věci žalobkyně:B2 Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 29 121,77 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit 29 121,77 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 27 068,57 Kč od 24. 9. 2025 do zaplacení a úrokem ve výši 12 % ročně z částky 21 023,57 Kč od 24. 9. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Svitavách nedoplatek soudního poplatku ve výši 377 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně zaplatit 3 275 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu ve Svitavách dne 26. 11. 2025, doplněnou dne 7. 1. 2026, domáhala po žalovaném zaplacení 29 121,77 Kč s příslušenstvím. V žalobě uváděla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně , právnická osoba, . a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč dne 11. 5. 2023 převodem na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Před poskytnutím úvěru právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný ke svým poměrům uvedl, že celkový měsíční příjem domácnosti činí 65 000 Kč s tím, že bydlí ve vlastní nemovitosti, je ženatý a nemá vyživovací povinnost vůči dalším osobám. Žalovaný byl zaměstnaný na dobu neurčitou s příjmem ve výši 37 715 Kč. Příjem byl ověřen z běžného účtu žalovaného. Žalovaný měl v době podání žádosti o úvěr závazek u právní předchůdkyně žalobkyně, který splácel po 1 614,32 Kč měsíčně. Tato skutečnost byla ověřena v BRKI/NRKI. Celkový podíl na nákladech na bydlení byl 58,02 %. Právní předchůdkyně žalobkyně proto dospěla k závěru, že žalovaný je schopen splácet požadovaný úvěr po 1 100 Kč a poskytla mu kontokorentní úvěr ve výši 22 000 Kč. Úvěr měl být splacen spolu s úrokem ve výši 22,99 % ročně a poplatky zejména za přečerpání úvěrového rámce, zaslání upomínky a sjednané pojištění v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením úvěru, právní předchůdkyně žalobkyně proto úvěr zesplatnila ke dni 28. 2. 2025. K úhradě zbývá dlužná jistina úvěru ve výši 21 023,57 Kč, poplatky ve výši 6 045 Kč a kapitalizovaný úrok ve výši 2 053,20 Kč. Dlužné poplatky ve výši 6 045 Kč sestávají z poplatku za vedení karty ve výši 245 Kč za pět měsíců po 49 Kč, který byl účtován pětkrát v období mezi 2/2025 a 10/2024, poplatku za přečerpání úvěrového rámce ve výši 1 200 Kč za 4 měsíce po 300 Kč, který byl účtován mezi 2/2025 a 11/2024, poplatku za upomínky ve výši 4 000 Kč za 5 upomínek po 800 Kč, který byl účtován od 11/2024 do 3/2025, poplatku za zaslání 1. upomínky ve výši 600 Kč. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou ze dne 18. 9. 2025 postoupena žalobkyni s účinností ke dni 18. 9. 2025. Žalobkyně dále požaduje zaplacení úroku ve výši 12 % ročně z dlužné jistiny úvěru a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny úvěru a poplatků ode dne 24. 9. 2025 do zaplacení. Žalovaný nezaplatil žalovanou částku ani po předžalobní výzvě odeslané dne 9. 10. 2025.

2. Žalovaný se k řádně a včas doručné žalobě přes poučení soudu nevyjádřil.

3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „o. s. ř.“).

4. Z listinných důkazů založených ve spise soud zjistil následující skutkový stav:

5. Z žádosti o poskytnutí úvěru ze dne 9. 5. 2022 vyplynulo, že žalovaný k žádosti o úvěr uvedl informace k svým osobním a majetkovým poměrům tak, jak žalobkyně vylíčila v žalobě a jak je rozvedeno výše. Přitom právní předchůdkyně žalobkyně lustrovala žalovaného v BRKI/NRKI s tím, že žalovaný zde měl jeden záznam o splácení dluhu s měsíční splátkou ve výši 1 614,32 Kč a nebyl v prodlení s jeho úhradou, jak vyplývá ze záznamu z BRKI/NRKI. Z výpisů z běžného účtu žalovaného č. , č. účtu, za období od února 2023 do června 2023 soud zjistil, že žalovaný měl pravidelný příjem ze zaměstnání v průměrné výši 37 727,75 Kč.

6. Z formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru a smlouvy o spotřebitelském revolvingovém úvěru č. , hodnota, a vydání a užívání karty ze dne 10. 5. 2023 bylo prokázáno, že se právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, . zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše 22 000 Kč na běžném účtu č. , č. účtu, prostřednictvím kreditní karty. Žalovaný se zavázal žalobkyni vrátit poskytnutý úvěr v minimální výši 2 % z vyčerpaného úvěrového rámce spolu s úrokem ve výši 22,99 % ročně a poplatky sjednanými v úvěrové smlouvě. Poplatek za vedení karty činil 49 Kč měsíčně, poplatek za přečerpání úvěrového rámce 300 Kč měsíčně, poplatek za odeslání každé upomínky 600 Kč do 31. 10. 2024 a ve výši 800 Kč od 1. 11. 2024 a poplatek za výzvu ke splatnosti úvěru 300 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné produktové podmínky a Sazebník poplatků.

7. Z platební historie a výpisů ke kreditní kartě bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěru ve výši 22 000 Kč dne 11. 5. 2023. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením úvěru a žalobkyni dluží částky uvedené v žalobě.

8. Z upomínky ze dne 14. 12. 2024 vyplynulo, že právní předchůdkyně žalobkyně vyzývala žalovaného k zaplacení dlužných splátek úvěru s upozorněním na zesplatnění úvěru v případě nevyrovnání dluhu.

9. Z upomínky ze dne 1. 3. 2025 vyplynulo, že právní předchůdkyně žalobkyně informovala žalovaného o zesplatnění celého dluhu z předmětné úvěrové smlouvy z důvodu prodlení se splacením úvěru a současně žalovaného vyzvala k zaplacení 29 121,77 Kč. Výzva byla zpoplatněna 800 Kč.

10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 9. 2025, seznamu postoupených pohledávek, dohody o úplatě a potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne 18. 9. 2025 bylo prokázáno, že pohledávka za žalovaným z předmětné úvěrové smlouvy byla postoupena žalobkyni s účinností ke dni 18. 9. 2025.

11. Z výzvy ze dne 9. 10. 2025 soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného prostřednictvím právního zástupce k zaplacení žalované částky do 7 dnů od vyhotovení výzvy s upozorněním, že v případě nezaplacení bude dlužná částka vymáhána soudní cestou.

12. V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru ze dne 10. 5. 2023. Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 22 000 Kč. Před poskytnutím úvěru žalobkyně řádně přezkoumala úvěruschopnost žalovaného, když zjišťovala osobní a majetkové poměry žalovaného dotazem od žalovaného a současně jeho poměry ověřovala z výpisů z účtu žalovaného za poslední tři měsíce před podáním žádosti o úvěr a dále lustrací v registru BRKI/NRKI. Takto bylo zjištěno, že žalovaný má pravidelný příjem v průměrné výši 37 715 Kč a splácí jediný úvěr po 1 614,32 Kč měsíčně. Současně nebyl v prodlení se splácením tohoto úvěru. Žalovaný tak byl schopen splácet sjednaný úvěr. Měsíční splátka úvěru činila 1 100 Kč. Žalovaný se však dostal do prodlení se splácením úvěru, proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatila. Úroková sazba úvěru činila 22,99 % ročně. Požadované poplatky jsou podloženy smluvním ujednáním a výpisy z účtu. Smlouvou ze dne 18. 9. 2025 byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil ani po výzvě právního zástupce žalobkyně ze dne 9. 10. 2025.

13. Po právní stránce se jedná o spor ze smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), a ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů.

14. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 22 000 Kč. Před poskytnutím úvěru právní předchůdkyně žalobkyně řádně přezkoumala úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 a násl. zákona č. 257/2016 Sb., kdy porovnala z výpisu z účtu žalovaného ověřený čistý měsíční příjem žalovaného ve výši 37 715 Kč s ověřenými splátkami na jiné úvěrové závazky žalovaného ve výši 1 614,32 Kč a dalšími běžnými výdaji žalovaného, vyplývajícími z lustrace v BRKI/NRKI a výpisů z účtu žalovaného. Lze uzavřít, že žalovaný měl dostatek finančních prostředků k tomu, aby požadovaný úvěr od právní předchůdkyně žalobkyně řádně splácel, když měsíční splátka činila 1 100 Kč. Žalovaný se však dostal do prodlení se splácením úvěru, a proto jej právní předchůdkyně žalobkyně zesplatnila. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni. Žalovaný byl opakovaně vyzýván k zaplacení dlužné částky, avšak bezúspěšně. V řízení nebylo vyvráceno tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaný dluží na předmětném úvěru žalovanou částku. Bylo věcí žalovaného, aby tvrdil, zejména pak prokázal, že dlužnou částku již zaplatil a kdy, což však žalovaný neučinil. Soudu proto podané žalobě vyhověl a žalovaného zavázal k úhradě dlužné částky ve výši 29 121,77 Kč spolu s příslušenstvím ve formě běžícího zákonného úroku z prodlení a úroku.

16. Nárok na zaplacení úroku vyplývá z § 2395 o. z. a jeho výše se řídí smluvním ujednáním a § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb.

17. Nárok na zaplacení úroku z prodlení vyplývá z § 1970 o. z., jeho výše se pak řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v účinném znění.

18. Žalobkyně zaplatila za podaný návrh na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 1 083 Kč. Vzhledem k tomu, že soud elektronický platební rozkaz nevydával, postupoval podle položky 2 bodu 2. Sazebníku a žalobkyni doměřil soudní poplatek do výše dle položky 1 bod 1. písm. b) Sazebníku z žalované částky 29 121,77 Kč do výše 1 460 Kč. Soud proto žalobkyni uložil ve výroku III. povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Svitavách nedoplatek soudního poplatku ve výši 377 Kč.

19. Žalobkyně požadovala náhradu zaplaceného soudního poplatku a dále náhradu nákladů právního zastoupení za 3 úkony právní služby po 2 220 Kč a 3 paušální náhrady hotových výdajů po 450 Kč). Okresní soud však nesouhlasí s požadavkem žalobkyně na postup podle § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“). V projednávané věci je třeba vycházet z § 14b advokátního tarifu, neboť jde o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, který je žalobkyní opakovaně uplatňován ve skutkově i právně obdobných věcech, přestože lze připustit, že v jednotlivostech se skutková i právní argumentace obsažená v podávaných žalobách může lišit, a předmětem řízení je současně částka nepřevyšující 50 000 Kč. Při stanovení výše náhrady nákladů řízení je nutno vycházet z § 14b odst. 1 bod 2. advokátního tarifu, které stanoví výši sazby za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně z tarifní hodnoty od 10 000 Kč do 30 000 Kč částkou 400 Kč a z odst. 6 písm. a) citovaného ustanovení vyhlášky, který určuje paušální částku jako náhradu výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné ve výši 100 Kč za každý z úkonů právní služby hrazený podle odst. 1 a 2.

20. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 083 Kč, doměřovaným soudním poplatkem ve výši 377 Kč, odměnou ve výši 1 200 Kč za 3 úkony právní služby podle § 14b odst. 1 bod 2. advokátního tarifu za převzetí zastoupení, předžalobní výzvu a podaní návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu po 400 Kč, třemi paušálními náhradami hotových výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) citované vyhlášky a DPH. Celková výše nákladů řízení žalobkyně činí částku 3 275 Kč. Soud tedy uložil žalovanému povinnost nahradit náklady tohoto řízení ve výši 3 275 Kč žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

21. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.