3 C 35/2022

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Kopeckou ve věci žalobkyně: ; celé jméno žalobce , narozená dne datum trvale bytem adresa zastoupená obecnou zmocněnkyní jméno příjmení , narozenou dne datum bytem adresa žalovaného a žalobce proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum trvale bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o stanovení výživného pro zletilé dítě <b>I. Žalovaný je povinen platit žalobkyni výživné, a to s účinností od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022 ve výši 4 000 Kč měsíčně a s účinností od 1. 7. 2022 a dále ve výši 6 000 Kč měsíčně, splatné vždy ke každému 25. dni v měsíci k rukám žalobkyně.</b> <b>II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném placení další částky 6 500 Kč měsíčně od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022 a částky 4 000 Kč měsíčně od 1. 7. 2022 a dále, zamítá.</b> <b>III. Dlužné výživné za období od 1. 1. 2022 do 31. 7. 2022 ve výši 7 000 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v pravidelných měsíčních splátkách po 2 000 Kč splatných spolu s běžným výživným s účinností od měsíce následujícího po právní moci tohoto rozsudku až do zaplacení, pod ztrátou výhody splátek.</b> <b>IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.</b> 1. Žalobkyně se žalobou ze dne 28. 2. 2022 domáhala stanovení výživného proti žalovanému v částce 10 000 Kč měsíčně od 1. 1. 2022. Žalobu odůvodnila tím, že od ledna 2022 rodiče žalobkyně nesdílí společnou domácnost a mimosoudní dohoda s žalovaným ohledně výše výživného není s ohledem na jejich aktuálně vážně narušený vztah možná. Od ledna do června 2022 žalobkyně studovala [anonymizována dvě slova] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [obec] a v kombinované formě [anonymizována dvě slova] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [obec] a její pravidelné měsíční výdaje činily okolo 16 500 Kč měsíčně, kdy tyto byly tvořeny nájemným ve výši 2 300 Kč za nájem bytu v [obec], jízdným ve výši 4 500 Kč, náklady za hygienické a prací prostředky ve výši 1 500 Kč, za stravu ve výši 5 500 Kč, vitamíny ve výši 500 Kč, ošacení a drobnou elektroniku ve výši 2 000 Kč a mobilní tarif ve výši 500 Kč. Dále měla od ledna do května 2022 nepravidelné výdaje v souvislosti s přijímacími zkouškami na vysokou školu, studiem, léky, výlety a dárky v souhrnné výši 30 274 Kč. V uvedeném období měla příjem ze zaměstnání na [anonymizováno] a [anonymizováno] v [obec] ve výši 10 000 Kč čistého měsíčně a dále z nájemného z bytu ve výši 7 000 Kč měsíčně před zdaněním. Dále je jí vypláceno pachtovné ve výši asi 1 500 Kč měsíčně před zdaněním. Pachtovné je vypláceno jednou ročně, kdy pachtovné za rok 2021 neobdržela, to spotřebovali její rodiče. Od července 2022 žalobkyně žije ve studentském pokoji v bytě v [obec], kde hradí nájemné ve výši 7 500 Kč měsíčně, a její průměrné měsíční výdaje činí 20 000 Kč měsíčně. Nájemné za byt v [obec] musela platit již v červnu spolu s nájemným za byt v [obec]. Od září bude pokračovat ve studiu na [anonymizována dvě slova] a dále bude prezenčně studovat dva obory na [anonymizováno]. V nadcházejícím školním roce se bude připravovat na státnice, a proto nebude schopna zachovat si příjem ze zaměstnání tak, jako tomu bylo do června. Mezi rodiči žalobkyně nepanují dobré vztahy, což se odrazilo i na jejím vztahu s žalovaným. Žalobkyně z tohoto důvodu trpí [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova], kdy s tímto dochází k [anonymizováno] a [anonymizováno]. Když rodiče žalobkyně žili ve společné domácnosti, byly hrazeny všechny mimořádné výdaje žalobkyně, zahrnující mimo jiné i soukromé lekce, pohybové aktivity či kurzy, které musí absolvovat kvůli studiu. Od doby, kdy žalovaný odešel ze společné domácnosti, se na výdajích žalobkyně plnohodnotně nepodílí. Na výživném od ledna do doby soudního rozhodnutí žalovaný zaplatil na výživném celkem 23 000 Kč a jako dárek k narozeninám žalobkyni dal 900 Kč. Žalobkyně současně poukázala na to, že žalovaný v listopadu 2021 vypověděl nájem nájemci v bytě ve vlastnictví žalobkyně a odpojil energie. Náklady na opětovné přihlášení energií pak musela hradit matka žalobkyně a v únoru pak zůstal byt bez nájemníka. Špatné vztahy mezi účastníky řízení prohloubilo rovněž to, že žalovaný požadoval, aby mu žalobkyně zřídila věcné břemeno na bytě, který žalobkyně vlastní, s čímž žalobkyně nesouhlasila. Dále žalobkyně uvedla, že její matka je zaměstnaná s průměrným čistým měsíčním výdělkem ve výši 25 000 Kč a na výdajích žalobkyně se plnohodnotně podílí.

2. Žalovaný s navrhovanou výší výživného nesouhlasil a navrhl, aby soud určil výživné v částce 3 000 Kč měsíčně za období od ledna do srpna 2022 a od září 2022 a dále v částce do 5 000 Kč měsíčně. Uvedl, že pracuje jako řidič autobusu a je schopen dosáhnout příjmu ve výši 35 000 Kč čistého měsíčně. Vzhledem k tomu, že v [územní celek] došlo ke změně dopravce, kdy zaměstnavatel žalovaného již nejezdí linkovou dopravu a z tohoto důvodu přišel o podstatnou část práce, žalovaný aktuálně dosahuje příjmu do maximálně 25 000 Kč měsíčně. Od podzimu by pak zřejmě měl zaměstnavatel žalovaného opět zajišťovat linkovou dopravu, a tak by opět mohlo dojít k nárůstu příjmu žalovaného na částku 35 000 Kč měsíčně. Žalovaný současně poukázal na to, že tohoto příjmu dosahuje na základě přesčasů. S matkou žalobkyně vlastní ve společném jmění manželů byt v [obec], ze kterého plyne nájemné ve výši 4 000 Kč měsíčně. V lednu obdržela nájemné manželka, od února do května žalovaný. Žalovaný má problémy se zuby, bude si platit zubní náhradu ve výši asi 40 000 Kč. Kromě žalobkyně má žalovaný další vyživovací povinnost k synovi, na jehož výživu přispívá 5 500 Kč měsíčně. Žalovaný současně potvrdil, že vztahy mezi ním a žalobkyní nejsou aktuálně dobré. Upozornil na to, že žalobkyně dostala darem od jeho rodičů dům, na kterém měl věcné břemeno dožití. Když se dům prodal, žalobkyni se koupil byt, na kterém již věcné břemeno pro žalovaného zřízeno nebylo. Když žalovaný odešel ze společné domácnosti, nebylo mu umožněno vzít si žádné své věci, pomoc našel u sestry. S ohledem na dříve zřízené věcné břemeno a skutečnost, že neměl kde bydlet, požadoval po žalobkyni zřízení věcného břemena dožití na jejím bytě. Také poukázal na to, že v lednu 2022 utrpěl [anonymizována dvě slova], v jehož důsledku měl [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Z tohoto důvodu žalobkyni žádal o pomoc s úklidem v domácnosti, což žalobkyně odmítla.

3. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti:

4. Z rodného listu má soud za prokázané, že žalobkyně je dcerou žalovaného.

5. Z potvrzení o studiu vyplývá, že žalobkyně byla ve školním roce 2021 2022 studentkou 6. ročníku [anonymizována dvě slova] [příjmení] [anonymizováno] v [obec] a současně studovala v kombinované formě studia v 8. semestru bakalářského studijního programu [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [příjmení] [anonymizováno] v [obec].

6. Z výplatní pásky bylo zjištěno, že příjem žalovaného v říjnu 2021 činil 47 253 Kč čistého.

7. Printscreeny elektronické komunikace mezi účastníky řízení potvrzují, že mezi účastníky panují rozpory tak, jak uvedeno shora, a že mimosoudní dohoda ohledně výše výživného není možná.

8. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobkyně vlastní byt [číslo] v budově [adresa], která je součástí pozemku st. [parcelní číslo], v obci [obec], [katastrální uzemí], zapsáno na listu vlastnictví [číslo] dále podíl o velikosti [číslo], na společných částech uvedené budovy a stavební parcely, zapsáno na listu vlastnictví [číslo]. Žalobkyně dále vlastní zemědělské pozemky p. [číslo] v obci [obec], [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova], zapsáno na listu vlastnictví [číslo] má spoluvlastnický podíl ve výši 1/2 na pozemku vedeném jako ostatní plocha [parcelní číslo] v téže obci a katastrálním území, zapsáno na listu vlastnictví [číslo].

9. Ze sdělení [právnická osoba] vyplynulo, že žalobkyni bylo za rok 2021 vyplaceno pachtovné ve výši 18 378 Kč. Pachtovné je splatné do konce příslušného kalendářního roku.

10. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 0 Nc 336/2022 soud zjistil, že žalovaný ani matka žalobkyně nepobírají dávky státní sociální podpory ani dávky pomoci v hmotné nouzi. Matka žalobkyně je zaměstnaná s průměrným čistým měsíčním příjmem ve výši 25 885 Kč. Průměrný čistý měsíční příjem žalovaného činil v období od září 2021 do února 2022 dle sdělení zaměstnavatele otce 20 274 Kč. Rozsudkem ze dne 13. 4. 2022, č. j. 0 Nc 336/2022-37, byla schválena dohoda rodičů, podle které byl syn žalovaného [jméno] [celé jméno žalovaného] svěřen do péče matky a žalovaný se zavázal na jeho výživu přispívat částkou 5 500 Kč měsíčně s účinností od 1. 4. 2022. Při rozhodování o výši výživného soud vycházel ze skutečnosti, že žalovaný žije sám v nájemním bytě a hradí nájemné ve výši 5 600 Kč a na úhrady za energie 1 800 Kč měsíčně. Jeho příjem ze zaměstnání činil asi 35 000 Kč měsíčně. Žalovaný vlastní byt ve [obec], ve kterém bydlí matka žalobkyně s dětmi, a dále byt v [obec], který je pronajímán za částkou 4 000 Kč. Žalovaný neměl zvýšené výdaje se zdravotním stavem. Rozsudek nabyl právní moci dne 9. 4. 2022.

11. Ze spisu Okresního soudu v Kroměříži sp. zn. 0 Nc 1112/2000 bylo zjištěno, že rozsudkem ze dne 17. 5. 2000, č. j. 9 Nc 1112/2000-7, byla schválena za žalobkyni darovací smlouva a smlouva o zřízení věcného břemene, uzavřená mezi dárkyní [jméno] [příjmení], babičkou žalobkyně a žalobkyní, zastoupenou zákonnými zástupci, podle které žalobkyně nabyla do výlučného vlastnictví nemovitosti, a to dům [adresa] na st. [parcelní číslo], p. [číslo] pozemky ve zjednodušené evidenci – parcely původ grafický příděl, p. [číslo] zapsané na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova] a ideální 1/2 [parcelní číslo], zapsané na listu vlastnictví [číslo] [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova]. Rozsudek nabyl právní moci dne 19. 6. 2000.

12. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 0 P 84/2012 vyplynulo, že rozsudkem ze dne 11. 4. 2012, č. j. 0 P 84/2012-48, bylo schváleno právní jednání za žalobkyni, a to prodej výše uvedených pozemků p. [číslo] st. [parcelní číslo], zrušení věcného břemene mezi žalobkyní a jejími rodiči váznoucí na výše uvedeném pozemku p. [číslo] budově [adresa] stojící na pozemku st. [parcelní číslo] a dále koupi bytové jednotky [číslo] v budově [adresa], stojící na pozemcích st. p. [číslo] v [katastrální uzemí], včetně spoluvlastnického podílu o velikosti [číslo] na uvedené budově a pozemcích. Rozsudek nabyl právní moci dne 14. 5. 2012.

13. Podle § 910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), předci a potomci mají vyživovací povinnost.

14. Podle § 911 o. z. lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen se sám živit.

15. Podle § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

16. Podle § 915 odst. 1 o. z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

17. Podle § 922 odst. 1 o. z. výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.

18. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný je otcem žalobkyně a že žalobkyně se soustavně připravuje na budoucí povolání. Jsou tedy dány základní předpoklady pro určení vyživovací povinnosti pro žalobkyni ve smyslu § 910 a § 911 o. z.

19. Prvním z kritérií pro určení výše výživného ve smyslu § 913 odst. o. z. jsou odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry. S přihlédnutím k vyčíslení nákladů žalobkyní soud určil životní potřeby žalobkyně částku 20 000 Kč měsíčně. Přitom soud přihlédl nejen k pravidelným základním výdajům žalobkyně představujícím nájemné, náklady za stravu, ošacení, jídlo a jízdné, kdy jejich vyčíslení soudu nepřijde nijak nepřiměřené s ohledem na od počátku tohoto roku rapidně se zvyšující ceny. Pokud jde o nájemné, je pravdou, že pokud by žalobkyně bydlela na studentských kolejích, mohly by být její náklady na bydlení nižší. Nicméně podle názoru soudu má-li žalobkyně má vlastní příjmy, jak bude rozvedeno níže, nelze jí klást k tíži její volbu bydlet sama ve vlastním pokoji ve studentském bytě. Dále pak soud přihlédl k nepravidelným výdajům žalobkyně, které souvisí zejména s její přípravou na budoucí povolání, kdy žalobkyně hradí nejen školní pomůcky, ať už jde o učebnice nebo v neposlední řadě psaní potřeby, ale hradí též poplatky za vzdělávací kurzy, soukromé lekce, za návštěvy kulturních akcí či vybavení na koncerty. Nutno totiž přihlédnout k tomu, že ačkoliv tyto poplatky nepředstavují zanedbatelnou položku v jejích výdajích, pomáhají zvyšovat její kvalifikaci a bezesporu jí přilepší při uplatnění na pracovním trhu.

20. Na druhou stranu však nelze pominout, že žalobkyně má vlastní příjem z nájmu a pachtu ve výši asi 8 500 Kč měsíčně před zdaněním (vyjma nájemného za měsíc únor 2022) a v období od ledna do června 2022 měla příjem ze zaměstnání ve výši 10 000 Kč čistého měsíčně. Příjmy osoby oprávněné z výživného by totiž měly primárně sloužit k úhradě jejích potřeb, a pokud tyto příjmy nekryjí v plné výši její odůvodněné potřeby, měla by na úhradu těchto potřeb v přiměřeném rozsahu přispívat povinná osoba. Tedy zjednodušeně řečeno, má-li žalobkyně vlastní příjmy, je třeba, aby své životní náklady hradila primárně z těchto příjmů a ve zbývající výši aby se na jejich pokrytí podíleli rodiče žalobkyně v poměrné výši. Proto je třeba při stanovení výše výživného zohlednit příjmy žalobkyně bez ohledu na to, jakým jiným způsobem by tyto příjmy žalobkyně chtěla použít (rekonstrukce oken) a zda se se svými rodiči dohodla na jiném způsobu jejich využití (pachtovné za rok 2021). Na tomto místě též považuje soud za vhodné poznamenat, že pokud žalobkyně již nebude mít od července 2022, resp. od září 2022, a dále příjem ze zaměstnání, nemůže jí tato skutečnost přitěžovat, neboť je zřejmé, že se nadále bude soustavně připravovat na budoucí povolání, a tedy po ní nelze spravedlivě požadovat, aby vedle studia tří oborů na vysoké škole a přípravě na státnice ještě chodila do zaměstnání.

21. Dalším kritériem při určení výše výživného jsou možnosti, schopnosti a majetkové poměry povinného, kdy za povinnou osobu je třeba považovat nejen žalovaného jako otce žalobkyně, ale též matku žalobkyně. Matka žalobkyně dosahuje příjmu ze zaměstnání ve výši asi 27 000 Kč čistého měsíčně a dále má příjem ve výši 4 000 Kč měsíčně z nájmu bytu v [obec], který vlastní spolu s žalovaným ve společném jmění manželů. Žalovaný je dle vlastního tvrzení schopen dosahovat příjmu ve výši 35 000 Kč čistého měsíčně. Kromě žalobkyně mají oba její rodiče vyživovací povinnost k bratrovi žalobkyně, který žije s matkou a na jehož výživu žalovaný přispívá částkou 5 500 Kč měsíčně. Žalobce bude mít zvýšené výdaje v souvislosti s pořízením zubní protézy ve výši asi 40 000 Kč.

22. Pro účely výživného by měla sloužit částka okolo 1/3 z příjmu povinné osoby. Pokud budeme u žalovaného vycházet z částky 37 000 Kč (příjem ze zaměstnání a 1/2 nájemného z bytu v [obec]), jde o částku asi 12 500 Kč měsíčně. Odečteme-li výživné pro syna žalovaného ve výši 5 500 Kč měsíčně a zohledníme-li vlastní příjmy žalobkyně z nájmu a pachtu a v období od ledna do června 2022 též z příjmu ze zaměstnání, je odpovídající výše výživného pro žalobkyni v částce 4 000 Kč měsíčně za první pololetí roku 2022 a v částce 6 000 Kč měsíčně od července 2022 a dále. Takto stanovené výživné odpovídá dle názoru soudu jednak současným potřebám žalobkyně a jejím majetkovým poměrům a na straně druhé i schopnostem, možnostem, majetkovým poměrům a životní úrovni žalovaného (hlediskům uvedeným v § 913 odst. 1,2 a § 915 odst. 1 o. z.) a mělo by pokrýt i mimořádné výdaje žalobkyně, když vzhledem k aktuálně konfliktnímu vztahu mezi účastníky řízení je zřejmé, že dohoda ohledně úhrady mimořádných potřeb žalobkyně je přinejmenším značně komplikovaná.

23. Určením výživného vznikl žalovanému na výživném dluh, a to za období od 1. 1. 2022 do 31. 7. 2022 v celkové částce 7 000 Kč (6 měsíců po 4 000 Kč a jeden měsíc ve výši 6 000 Kč – 23 000 Kč zaplacených žalovaným). S ohledem na očekávané mimořádné výdaje žalovaného v souvislosti s jeho zdravotním stavem soud umožnil žalovanému hradit dlužné výživné v pravidelných měsíčních splátkách po 2 000 Kč splatných spolu s běžným výživným s účinností od měsíce následujícího po právní moci tohoto rozsudku až do úplného zaplacení pod ztrátou výhody splátek, což v podstatě znamená, že nezaplatí-li žalovaný některou splátku řádně a včas, vystavuje se nebezpečí, že po něm může být nedoplatek vymáhán najednou. Svého práva může však žalobkyně využít nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky (§ 1931 o. z.).

24. Na závěr soud považuje za vhodné uvést, že úhradu výživného pro žalobkyni žalovaný není oprávněn podmiňovat kupříkladu zřízením věcného břemene na majetku žalobkyně. Současně soud poznamenává, že ani výdaje vzniklé žalobkyni, popřípadě její matce v souvislosti s opětovným připojením energií v bytě v jejím vlastnictví nelze zohlednit při určování výše výživného vyjma toho, že špatné vztahy mezi účastníky řízení jim neumožňují dohodnout se na úhradě mimořádných potřeb žalobkyně nad rámec běžného výživného, jak již uvedeno shora.

25. Účastníci řízení měli ve věci částečný úspěch. Za prvních šest měsíců žalovaného období byla převážně neúspěšná, kdy žalobě bylo vyhověno co do částky 4 000 Kč (40 % z žalované částky) a pro 6 000 Kč byla žaloba zamítnuta (60 % z žalované částky). Rozdíl úspěchu a neúspěchu činí 20 % ve prospěch žalovaného. Pro následující žalované období byla úspěšnější žalobkyně, kdy poměr úspěchu a neúspěchu činil v její prospěch rovněž 20 %, neboť žalobě bylo vyhověno co do částky 6 000 Kč (60 % z žalované částky) a pro 4 000 Kč byla žaloba zamítnuta (40 % z žalované částky). Účastníci řízení však náklady řízení neuplatňovali, proto soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. rozhodl tak, že se žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.