3 C 49/2022

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Kopeckou ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně proti žalované: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované o zaplacení příslušenství <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z 23 680,31 Kč od 23. 3. 2021 do 1. 12. 2021, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 548 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 2. 11. 2021 domáhala zaplacení 23 680,31 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody, která jí vznikla neoprávněným odběrem elektrické energie dle § 51 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ energetický zákon“), ve spojení s § 16 vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, ve znění pozdějších předpisů, a to v odběrném místě na adrese [adresa]. Žalobkyně v žalobě uváděla, že je provozovatelem distribuční soustavy podle § 25 energetického zákona a držitelem licence [číslo] na distribuci elektřiny podle § 4 energetického zákona pro [územní celek], kde je vlastníkem distribuční soustavy. Do shora uvedeného odběrného místa, do kterého byla elektřina dodávána původnímu zákazníkovi, byla obchodníkem s elektřinou tomuto původnímu zákazníkovi ukončena smlouva o připojení ke dni 25. 2. 2021. Obchodník s elektřinou [právnická osoba], jednající za žalovanou jako nového zákazníka, uzavřel k předmětnému odběrnému místu na základě plné moci ke dni 15. 2. 2021 s účinností od 26. 2. 2021 s žalobkyní smlouvu o připojení, která je podmínkou pro následné uzavření smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny. S touto smlouvou pak obchodník s elektřinou podává žádost o zaevidování příslušného EANu u operátora trhu s elektřinou, tj. u [právnická osoba], a.s., aby byl k danému odběrnému místu přiřazen konkrétní obchodník s elektřinou s odpovědností za odchylku (tzv. subjekt zúčtování), tedy podává žádost o změnu dodavatele s přepisem pro odběrné místo zákazníka k určitému datu v systému OTE. K odběrnému místu žalované však byl přiřazen subjekt zúčtování až k 2. 3. 2021. V období od 26. 2. 2021 do 1. 3. 2021 tedy žalovaná odebírala elektrickou energii, aniž by k tomu měla právní titul, neboť k předmětnému odběrnému místu nebyl přiřazen žádný dodavatel, resp. subjekt zúčtování. Elektroměrem s dálkovým odečtem umístěným v odběrném místě byla naměřena neoprávněně odebraná elektřina ve výši 3, 8080 MWh. V důsledku neoprávněného odběru byla žalobkyni způsobena škoda ve výši 23 680,31 Kč, kterou vypočetla jako součin množství neoprávněně odebrané elektřiny a ceny stanovené cenovým rozhodnutím Energetického regulačního úřadu v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny. Fakturou [číslo] ze dne 8. 3. 2021 se splatností dne 22. 3. 2021 žalobkyně vyúčtovala žalované náhradu škody způsobenou neoprávněným odběrem elektřiny ve výši 23 680,31 Kč. Žalovaná však svůj dluh vůči žalobkyni neuhradila, a to ani poté, co byla k úhradě dlužné částky opakovaně vyzývána. Kromě zaplacení škody za neoprávněně odebranou elektřinu se žalobkyně domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné částky ode dne následujícího po splatnosti vyúčtované škody do zaplacení.

2. Podáním ze dne 11. 2. 2022 žalobkyně vzala žalobu částečně zpět co do zaplacení 23 680,31 Kč, neboť uvedenou částku žalovaná po podání žaloby dne 1. 12. 2021 žalobkyni zaplatila. Žalobkyně nadále trvala na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z 23 680,31 Kč od 23. 3. 2021 do 1. 12. 2021. S ohledem na částečně zpětvzetí žaloby bylo usnesením ze dne 9. 3. 2022, č. j. 3 C 49/2022-31, řízení zastaveno co do částky 23 680,31 Kč. Usnesení nabylo právní moci dne 6. 4. 2022.

3. Žalovaná se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřila.

4. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen„ o. s. ř.“).

5. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:

6. Mezi žalobkyní a žalovanou, zastoupenou na základě plné moci ze dne 10. 12. 2020 společností [právnická osoba], byla dne 12. 2. 2021 s účinností od 26. 2. 2021 uzavřena smlouva o připojení odběrného elektrického zařízení k distribuční soustavě nízkého napětí [číslo] [anonymizováno] [číslo] do odběrného místa [číslo] na adrese [adresa], na jejímž základě se žalobkyně jako provozovatel distribuční soustavy zavázala připojit odběrné elektrické zařízení žalované k distribuční soustavě a zajistit jí dohodnutý rezervovaný příkon. Nemovitost v uvedeném odběrném místě žalovaná užívala na základě nájemní smlouvy ze dne 30. 7. 2020. K uvedenému odběrnému místu byl přiřazen dodavatel elektřiny a subjekt zúčtování dne 2. 3. 2021. Fakturou [číslo] ze dne 8. 3. 2021 se splatností dne 22. 3. 2021 žalobkyně vyúčtovala žalované podle Cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu neoprávněně odebranou elektřinou za období od 26. 2. 2021 do 1. 3. 2021 ve výši 3, 8080 MWh v částce 23 680,31 Kč, neboť v předmětném odběrném místě nebyl v uvedeném období přiřazen žádný dodavatel elektřiny, resp. subjekt zúčtování. Výzvami ze dne 6. 4. 2021 a 5. 5. 2021 byla žalovaná vyzývána k úhradě dlužné částky. Naposledy byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 12. 10. 2021, v němž byla současně upozorněna, že v případě nezaplacení bude dlužná částka vymáhána soudní cestou.

7. Podle § 51 odst. 1 písm. a) energetického zákona je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl.

8. Podle § 51 odst. 2 energetického zákona se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy zakazuje.

9. Podle § 51 odst. 3 energetického zákona při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

10. Po právní stránce soud hodnotil spor jako spor z titulu náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy dle § 51 energetického zákona. Žalovaná odebírala elektřinu z elektrizační soustavy, aniž by k tomu měla právní důvod (§ 51 odst. 1 písm. a) energetického zákona). Podle § 51 odst. 3 energetického zákona a § 16 vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu a neoprávněné distribuci elektřiny, ve znění pozdějších předpisů, jí proto vznikla povinnost zaplatit žalobkyni náhradu škody za neoprávněný odběr elektřiny dle prokazatelně zjištěných údajů ve výši 23 680,31 Kč, a to ve lhůtě splatnosti do 22. 3. 2021. Žalovaná však svůj peněžitý závazek vůči žalobkyni ve lhůtě splatnosti nesplnila, a to ani zčásti. Dnem následujícím po dni splatnosti se proto žalovaná dostala do prodlení se splněním svého dluhu ve smyslu § 1968 o. z. a v souladu s § 1970 o. z. vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalované úroky z prodlení z dlužné částky ode dne následujícího po dni její splatnosti až do dne její úhrady (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2009, sp. zn. 33 Cdo 1450/2008) a jemu odpovídající povinnost žalované tyto úroky z prodlení žalobkyni zaplatit. Žalobkyně tvrdila, že závazek žalované byl splněn dne 1. 12. 2021. Žalovaná netvrdila, natož aby prokázala, že by nebyla za prodlení odpovědná, nebo že by předmětný závazek splnila zcela nebo alespoň zčásti dříve, když i částečné plnění by mělo vliv na výši úroku z prodlení, který se počítá z aktuální dlužné částky. Lze tedy uzavřít, že žalobkyni vzniklo právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 23 680,31 Kč od 23. 3. 2021 do 1. 12. 2021.

11. Vzhledem k absenci smluvního ujednání ohledně výše úroku z prodlení se výše úroku z prodlení řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a dle § 2 tohoto nařízení činí 8,25 % p. a. Úrok z prodlení ve výši 8,25 % p. a. z 23 680,31 Kč od 23. 3. 2021 do 1. 12. 2021 činí 1 359,51 Kč. Protože v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná úrok z prodlení žalobkyni uhradila, nezbylo soudu, než podané žalobě vyhovět, a zavázat žalovanou k jeho úhradě.

12. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 a podle § 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř. Žalovaná částečně zaplatila žalobkyni dlužnou částku až po podání žaloby, a zapříčinila tak její částečné zpětvzetí. Ohledně zbývající žalované částky byla žalobkyně zcela úspěšná. Žalobkyni tedy přísluší proti žalované právo na náhradu nákladů, které v řízení účelně vynaložila. Náklady řízení žalobkyně představují zaplacený soudní poplatek ve výši 948 Kč a náhradu nákladů účastníka, který v řízení nebyl zastoupen, za dva úkony po 300 Kč podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Tyto náklady řízení v celkové výši 1 548 Kč je žalovaná povinna nahradit k rukám žalobkyně.

13. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.