3 C 60/2025

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Beranovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 47 550,32 Kč s příslušenstvím rozsudkem pro zmeškání

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 47 550,32 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 468,77 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 246,92 Kč, úrokem ve výši 12 % ročně ze 46 211,43 Kč od 24. 1. 2025 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně ze 46 211,43 Kč od 24. 1. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 10 242 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou k Okresnímu soudu ve Svitavách dne 5. 3. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení 47 550,32 Kč s příslušenstvím. V žalobě uváděla, že žalobkyní a žalovaným byla uzavřena dne 31. 5. 2023 smlouva o úvěru k účtu č. , č. účtu, . Před uzavřením smlouvy žalobkyně přezkoumala úvěruschopnost žalovaného, přitom vycházela z údajů získaných z bankovních i nebankovních registrů klientských informací a informací získaných prostřednictvím zájmového sdružení právnických osob na ochranu leasingu, úvěru a dalších služeb (SOLUS), prostřednictvím insolvenčního rejstříku, evidence neplatných dokladů, evidence adres obecních/městských úřadů a interních registrů. Komplexně vyhodnotila celkovou finanční situaci žalovaného, kdy žalobkyně konfrontovala doložené skutečnosti žalovaným s dostupnými údaji umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele a dále se statistickými, demografickými a historickými daty žalovaného dostupnými v rámci skupiny žalobkyně. Následně dospěla k závěru, že nejsou žádné důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Na základě úvěrové smlouvy proto žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit spolu s úrokem ve výši 12 % ročně v pravidelných 96měsíčních splátkách po 1 019 Kč vždy k 15. dni v měsíci spolu s případnými poplatky dle sazebníku, počínaje dnem 15. 7. 2023. Součástí úvěrové smlouvy bylo sjednání kolektivního pojištění schopnosti splácet. Žalovaný zaplatil pouze 15 pravidelných splátek a následně se dostal do prodlení s úhradou splátek. Žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužných splátek, ale neúspěšně, proto úvěr zesplatnila ke dni 8. 1. 2025 a vyzvala žalovaného k zaplacení celé úvěrové pohledávky. Ke dni zesplatnění činila dlužná jistina úvěru 46 211,43 Kč a úvěrové poplatky 1 339,89 Kč. Žalobkyně dále požaduje zaplacení kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 3 468,77 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 246,92 Kč, úroku ve výši 12 % ročně z dlužné jistiny úvěru od 24. 1. 2025 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z dlužné jistiny úvěru od 24. 1. 2025 do zaplacení.

2. Podáním ze dne 10. 7. 2025 žalobkyně vysvětlila vnitřní proces zkoumání úvěruschopnosti a dále doplnila, že při posuzování úvěruschopnosti žalovaného z úvěrových registrů zjistila, že žalovaný má další dluhy mimo žalobkyni a nikdy nebyl a není v prodlení s úhradou splátek těchto dluhů. Podle interní databáze žalobkyně, obsahující data pro řízení rizik za celou skupinu , právnická osoba, . (patří sem kupříkladu , právnická osoba, ., , právnická osoba, ., , právnická osoba, ., , právnická osoba, .), žalobkyně nezjistila o žalovaném žádné negativní informace. Žalobkyně také prověřila žalovaného v insolvenčním rejstříku, živnostenském rejstříku a existenci exekučního řízení ohledně žalovaného s negativním výsledkem. Průkaz totožnosti nebyl evidován v databázi neplatných dokladů. Dle čestného prohlášení o příjmu ze dne 31. 5. 2023 činil měsíční příjmem žalovaného ze závislé činnosti 15 000 Kč a příjem rodinných příslušníků v domácnosti činil 10 000 Kč měsíčně. Výdaje uvedené žalovaným o bydlení žalobce konfrontoval s právními instituty z oblasti státní sociální politiky (například životní minimum) a s částkami vycházejícími ze statistických dat Českého statistického úřadu o výdajích na bydlení a energie v jednotlivých regionech podle typu bydlení. Jelikož žalovaný uvedl nižší než průměrné výdaje vyplývající ze statistických dat, byla do výdajů započtena částka vyšší vyplývající ze statistických údajů. Žalovaný prohlásil, že bydlí v nájmu, je svobodný, bezdětný. Prohlásil, že mu není přiznána invalidita a není v pracovní neschopnosti nebo v léčení. Žalobkyně tak vycházela z výdajů žalovaného v celkové výši 20 824 Kč měsíčně (součet ostatních výdajů a nákladů na pojištění ve výši 1 000 Kč, výdaje na bydlení ve výši 13 585 Kč a životní minimum ve výši 4 620 Kč, výdaje žalovaného na závazky u jiných poskytovatelů ve výši 600 Kč a výdaje žalovaného na závazky u žalobkyně 1 019 Kč). Žalobkyně tak dospěla k závěru, že žalovaný bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Nejednalo se o splátku, která by mohla (i v budoucnu) způsobit existenční likvidaci nebo zadlužení žalovaného.

3. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřil.

4. K jednání nařízenému na den 16. 7. 2025 byl žalovaný řádně a s dostatečným předstihem předvolán a v předvolání poučen o možnosti vydání rozsudku pro zmeškání. Předvolání bylo žalovanému doručeno do vlastních rukou dne 23. 6. 2025, tedy více jak deset dní před konáním jednání ve věci samé. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil.

5. U jednání žalobkyně na podané žalobě setrvala a navrhla vydání rozsudku pro zmeškání.

6. Podle § 153b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou žaloba a předvolání k jednání nejméně 10 dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání.

7. Podle § 153b odst. 3 o. s. ř. nelze rozsudek pro zmeškání vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1, 2 o. s. ř.), nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky.

8. Jelikož byly splněny podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání, postupoval soud podle § 153b odst. 1 o. s. ř., a považoval tedy shora uvedená skutková tvrzení žalobkyně týkající se okolností vzniku dlužné částky za nesporná.

9. Po právní stránce se jedná o spor ze smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. A dále o spor ze smlouvy o pojištění podle § 2758 a násl. o. z.

10. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 2758 odst. 1 o. z. pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

12. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč. Před poskytnutím úvěru žalobkyně řádně přezkoumala schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, když vycházela z údajů uvedených žalovaným, které přezkoumala z čestného prohlášení žalovaného a z výsledků lustrace v databázích dlužníků. Přitom rezerva mezi příjmy a výdaji žalovaného byla dostatečná k úhradě sjednaných splátek. Žalovaný však porušil svoji povinnost a dostal se do prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru a pojistného s příslušenstvím. Žalobkyně proto úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Žalovaný však dlužnou částku neuhradil. V řízení nebylo vyvráceno tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaný dlužné částky tak, jak byly žalobkyní vyčísleny, nezaplatil. Soud proto podané žalobě vyhověl a zavázal žalovaného k úhradě dlužné částky 47 550,32 Kč (součet dlužné jistiny úvěru ve výši 46 211,43 Kč a poplatků ve výši 1 338,89 Kč) spolu s příslušenstvím ve formě úroku a úroku z prodlení.

13. Nárok na zaplacení úroku vyplývá z § 2395 o. z. Požadovaná výše úroku se řídí smluvním ujednáním a současně odpovídá § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb. Nárok na zaplacení úroku z prodlení vyplývá z § 1970 o. z., jeho výše se pak řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v účinném znění.

14. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a přísluší jí tak podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložila. Žalobkyně požadovala náhradu zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 902 Kč a dále odměnu za 4 úkony právní služby po 3 020 Kč, 4 paušální náhrady hotových výdajů po 450 Kč spolu s 21% DPH. Okresní soud však nesouhlasí s požadavkem žalobkyně na postup podle § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“). V projednávané věci je třeba vycházet z § 14b advokátního tarifu, neboť jde o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, který je žalobkyní opakovaně uplatňován ve skutkově i právně obdobných věcech, přestože lze připustit, že v jednotlivostech se skutková i právní argumentace obsažená v podávaných žalobách může lišit, a předmětem řízení je současně částka nepřevyšující 50 000 Kč. Při stanovení výše náhrady nákladů řízení za úkony do podání návrhu na zahájení řízení je nutno vycházet z § 14b odst. 1 bod 3. advokátního tarifu, které stanoví výši sazby za každý úkon právní služby z tarifní hodnoty od 30 000 Kč do 50 000 Kč částkou 700 Kč a z odst. 6 písm. a) citovaného ustanovení vyhlášky, který určuje paušální částku jako náhradu výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné ve výši 100 Kč za každý z úkonů právní služby hrazený podle odst. 1 a 2.

15. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 902 Kč a náklady právního zastoupení ve výši 8 340 Kč (odměna dle § 14b odst. 1 bod 3. advokátního tarifu za tři úkony právní služby po 700 Kč /příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby/, tři k těmto úkonům náležící paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu, odměna dle § 14b odst. 4 ve spojení s § 7 bod 5. advokátního tarifu za účast u jednání soudu ve výši 3 020 Kč a jedna k tomu náležící paušální náhrada hotových výdajů ve výši 450 Kč podle § 14b odst. 6 písm. b) této vyhlášky, cestovné k jednání soudu z Cerekvice nad Loučnou do Svitav a zpět ve výši 421,46 Kč (při 54 celkově ujetých km, ceně benzinu 95 oktanů 35,80 Kč/l a sazbě základní náhrady za 1 km jízdy 5,8 Kč dle vyhlášky č. 475/2024 Sb.), náhrada za zmeškaný čas na cestě k jednání soudu a zpět ve výši 600 Kč za čtyři započaté půlhodiny po 150 Kč dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu a 21% DPH). Tyto náklady řízení v celkové výši 10 242 Kč je žalovaný povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

16. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.