3 C 66/2022

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Kopeckou ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 3 088,85 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna žalobkyni zaplatit 3 088,85 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši</b> <b>-) 8,25 % ročně z částky 9 594,85 Kč od 7. 1. 2021 do 19. 1. 2021,</b> <b>-) 8,25 % ročně z částky 6 388,85 Kč od 20. 1. 2021 do 18. 3. 2021,</b> <b>-) 8,25 % ročně z částky 3 088,85 Kč od 19. 3. 2021 do zaplacení,</b> <b>to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně zaplatit 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 27. 1. 2022 domáhala zaplacení 3 088,85 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem plynu. V žalobě uvedla, že mezi obchodníkem s plynem [právnická osoba] a žalovanou byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky plynu pro odběrné místo č. [anonymizována dvě slova] na adrese [adresa]. Pro neplnění platebních povinností žalovanou obchodník s plynem od předmětné smlouvy odstoupil a dne 9. 11. 2020 podal žalobkyni požadavek na ukončení distribuce plynu do předmětného odběrného místa. Požadované datum ukončení distribuce bylo ke dni 11. 11. 2020 a k tomuto dni tedy také zanikla smlouva o sdružených službách dodávky plynu. Žalobkyně se následně pokusila o demontáž plynoměru [číslo] osazeného v předmětném odběrném místě, avšak neúspěšně. Od 12. 11. 2020 byl odběr plynu kvalifikován jako neoprávněný odběr a neoprávněná distribuce plynu podle § 74 odst. 1 a 4 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ energetický zákon“). Na tuto skutečnost byla žalovaná upozorněna oznámením žalobkyně ze dne 13. 11. 2020. Žalovaná však i přesto odebírala plyn v předmětném odběrném místě přes instalovaný plynoměr, a způsobila tak žalobkyni škodu ve výši 9 594,85 Kč, kterou jí žalobkyně vyúčtovala fakturou splatnou dne 6. 1. 2021. Výše škody, a tedy i neoprávněně odebraného plynu, byla vypočtena jako rozdíl mezi stavem plynoměru 5 854 m3 ke dni 12. 11. 2020, který byl stanoven automatickým propočtem pro nepřístupnost plynoměru, a koncovým stavem plynoměru 6 538 m3, který byl zjištěn ze sdělení žalované ze dne 18. 12. 2020. Žalovaná uznala vůči žalobkyni svůj dluh z titulu neoprávněného odběru plynu a zavázala se jej uhradit v pravidelných měsíčních splátkách, kdy splatnost první splátky byla dne 20. 1. 2021. Žalovaná však uhradila pouze 6 506 Kč a k úhradě tak zbývá 3 088,85 Kč. Žalovaná byla žalobkyní opakovaně vyzývána k zaplacení zbývající dlužné částky, avšak neúspěšně.

2. Žalovaná se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřila.

3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen„ o. s. ř.“).

4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:

5. Žalovaná uzavřela s obchodníkem s plynem [právnická osoba] smlouvu o sdružených službách dodávky plynu pro shora uvedené odběrné místo s účinností ke dni 11. 12. 2017 a dále s žalobkyní smlouvu o připojení k distribuční soustavě [číslo] ze dne 29. 11. 2017. Obchodník s plynem požádal dne 9. 11. 2020 žalobkyni o ukončení distribuce plynu v předmětném odběrném místě z důvodu neplacení žalovanou, a to s požadovaným datem ukončení 11. 11. 2020. Dopisem ze dne 13. 11. 2020 žalobkyně upozornila žalovanou na to, že počínaje dnem 12. 11. 2020 do dne demontáže plynoměru bude další distribuce plynu v daném odběrném místě kvalifikována jako neoprávněná. O demontáž plynoměru se žalobkyně pokusila dne 23. 11. 2020, nicméně jí nebyl umožněn přístup k plynoměru. K výzvě žalobkyně pak žalovaná sdělila stav plynoměru, který ke dni 18. 12. 2020 činil 6538 m3. Fakturou ze dne 23. 12. 2020 žalobkyně vyúčtovala žalované cenu za neoprávněný odběr plynu v množství 684 m3 za období od 12. 11. 2020 do 18. 12. 2020 ve výši 9 594,85 Kč se splatností dne 6. 1. 2021. V dohodě ze dne 18. 1. 2021 žalovaná uznala svůj dluh vůči žalobkyni z titulu neoprávněného odběru plynu ve výši 9 594,85 Kč co do důvodu a výše a zavázala se jej zaplatit ve třech měsíčních splátkách. Žalovaná se však dostala do prodlení se splácením dlužné částky a tuto neuhradila ani po výzvě žalobkyně ze dne 10. 5. 2021 a ze dne 9. 7. 2021, v níž byla současně upozorněna, že v případě neuhrazení bude dlužná částka vymáhána soudní cestou.

6. Podle § 74 odst. 1 písm. a) energetického zákona je neoprávněným odběrem plynu odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl.

7. Podle § 74 odst. 6 energetického zákona se neoprávněný odběr, neoprávněná přeprava, neoprávněná distribuce a neoprávněné uskladnění plynu zakazují.

8. Podle § 74 odst. 7 energetického zákona je při neoprávněném odběru plynu osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá plyn, povinna uhradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit výši škody určenou výpočtem podle příkonů plynových spotřebičů instalovaných v místě neoprávněného odběru nebo rozměrů a tlaku přívodního plynového potrubí nebo jmenovitého průtoku plynu regulátorem tlaku, nedohodnou-li se jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru plynu.

9. Podle § 74 odst. 8 energetického zákona je při neoprávněné přepravě plynu, neoprávněné distribuci plynu nebo uskladnění plynu osoba, která neoprávněně využívá službu přepravy plynu, službu distribuční soustavy nebo uskladnění plynu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu.

10. Po právní stránce posoudil soud věc jako spor o náhradu škody vzniklé neoprávněným odběrem plynu ve smyslu § 74 energetického zákona ve spojení s § 9 vyhlášky č. 108/2011 Sb. Žalovaná v průběhu řízení netvrdila, natož aby prokázala, že zaplatila žalobkyní vyfakturovanou částku za neoprávněný odběr plynu. Soud proto podané žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni dlužnou částku ve výši 3 088,85 Kč s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

11. Nárok žalobkyně na zaplacení úroků z prodlení vyplývá z § 1970 o. z., jejich výše se řídí nařízením č. 351/2013 Sb., v účinném znění.

12. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a přísluší jí tak podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložila. Žalobkyně požadovala náhradu zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a dále náhradu nákladů právního zastoupení, které vyčíslila na 4 719 Kč (3 úkony právní služby po 1 000 Kč a 3 paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč včetně 21% DPH). Okresní soud však nesouhlasí s požadavkem žalobkyně na postup podle § 7 bod 3. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“). V projednávané věci je třeba vycházet z § 14b advokátního tarifu, neboť jde o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, který je žalobkyní opakovaně uplatňován ve skutkově i právně obdobných věcech, přestože lze připustit, že v jednotlivostech se skutková i právní argumentace obsažená v podávaných žalobách může lišit, a předmětem řízení je současně částka nepřevyšující 50 000 Kč. Při stanovení výše náhrady nákladů řízení je nutno vycházet z § 14b odst. 1 bod 1. advokátního tarifu, které stanoví výši sazby za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně z tarifní hodnoty do 10 000 Kč částkou 200 Kč a z odst. 5 písm. a) citovaného ustanovení vyhlášky, který určuje paušální částku jako náhradu výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné ve výši 100 Kč za každý z úkonů právní služby hrazený podle odst. 1 a 2.

13. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení ve výši 1 089 Kč (odměna dle § 14b odst. 1 bod 1. advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby po 200 Kč /příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění a sepis žaloby/, tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky a 21% DPH). Tyto náklady řízení v celkové výši 1 489 Kč je žalovaná povinna nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

14. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.