5 C 11/2020

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Šulákovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: ; územní celek , IČO sídlem adresa žalobce zastoupená advokátem anonymizována tři slova jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , anonymizována dvě slova datum bytem adresa žalované o zaplacení 83 592 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba o zaplacení částky 83 592 Kč s příslušenstvím, se zamítá.</b> <b>II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 15. 6. 2006 u Městského soudu v Brně domáhala po žalované (původně žalované a jejím manželovi) zaplacení částky 83 592 Kč s příslušenstvím, a to poplatkem z prodlení ve výši 2,5 promile za každý den prodlení, z titulu užívání bytu žalovanými po skončení nájmu, a to za období od června 2003 do května 2006. Žalobkyně uvedla, že je vlastníkem domu v [obec], [adresa], na pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec]. Žalované byl rozhodnutím ze dne 28. 2. 1985 přidělen do osobního užívání byt označený [číslo] situovaný v 1. podlaží tohoto domu. Později se toto právo transformovalo na společný nájem bytu manžely. K ukončení nájmu bytu došlo z důvodu neplnění závazků žalovaných, a to na základě rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 15. 6. 1999, č.j. 53 C 156/97-41, který nabyl právní moci dne 2. 11. 2001, a jímž soud přivolil k výpovědi z nájmu předmětného bytu. Po skončení nájmu nebyl byt žalovanými ve stanovené lhůtě dobrovolně vyklizen a pronajímatel se jeho vyklizení domáhal v rámci exekuce. Žalobkyně tak nemohla byt pronajímat a dosahovat přiměřeného zisku, čímž jí vznikla škoda. Žalobkyně požadovala zaplatit částky odpovídající dlužnému nájemnému za období od 1. 8. 2003 do 1. 7. 2006, vždy ve výši 2 322 Kč měsíčně a poplatek z prodlení dle ust. § 697 občanského zákoníku.

2. Žalovaní v odporu proti platebnímu rozsahu namítali, že od 20. 4. 2001 neměli do bytu absolutně přístup a nájemní poměr zanikl na podkladě rozhodnutí soudu ke dni 2. 2. 2002. Žalovaní byt neužívali, neboť dne 20. 4. 2001 byl byt převzat pracovníky [anonymizováno] [obec] – [obec], kdy byl u vstupních dveří do bytu vyměněn zámek, a nešlo k předání klíčů od bytu žalovaným.

3. Usnesením Městského soudu v Brně ze dne 6. 3. 2018, č.j. 18C 313/2014-120, bylo řízení ve vztahu k druhému žalovanému zastaveno, neboť žalovaný dne 22. 3. 2015 zemřel.

4. Žalobkyně v reakci na odpor žalovaných uvedla, že předmětný byt byl vyklizen až dne 29. 6. 2006 provedením exekuce a do té doby byli žalovaní povinni platit žalobkyni nájemné a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu, což ovšem nečinili.

5. Žalovaná dále ve svém podání ze dne 26. 6. 2019 z opatrnosti uplatnila námitku promlčení a ve svých dalších podáních trvala na tom, že žaloba není důvodná, žalovaní nebyli informováni o připravované rekonstrukci vodovodních rozvodů, bylo vniknuto do bytu a byt byl opatřen novým zámkem, od kterého neměli klíče.

6. K výzvě soudu, aby žalobkyně prokázala, že žalovaní byli písemně upozorněni na skutečnost, že žalobkyně hodlá provést rekonstrukci vodovodních rozvodů, kdy chce práce provést a která oprávněná osoba bude práce provádět, žalobkyně sdělila, že nad rámec doložených listin dalšími listinami nedisponuje z důvodu jejich skartace po uplynutí lhůty k archivaci.

7. K jednání nařízenému na den 20. 1. 2021 se žalovaná nedostavila, byla řádně omluvena, proto soud jednal ve smyslu ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v její nepřítomnosti.

8. Z rozhodnutí o přidělení podnikového bytu [anonymizována tři slova] [obec] I. ze dne 28. 2. 1985 soud zjistil, že žalované byl přidělen do osobního užívání byt [číslo] v přízemí domu tehdy na ulici [anonymizována dvě slova].

9. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno vlastnické právo žalobkyně k předmětnému domu.

10. Z rozpisu nedoplatků za období od června 2003 do května 2006 byly zjištěny nedoplatky za každý měsíc ve výši 2 322 Kč, celkem částka 83 592 Kč.

11. V přípisu ze dne 14. 6. 2006 žalovaní sdělovali starostce městské části [obec] – [obec] okolnosti zrušení užívacího práva k bytu v [obec] a skutečnost, že od 20. 4. 2001 byt neužívali, ani jej užívat nemohli, neboť klíče měl pouze ÚMČ [obec] – [obec].

12. Ze sdělení [anonymizováno] [obec] – [obec] ze dne 17. 7. 2002 soud zjistil, že žalovaní byli dne 8. 3. 2002 vyzváni k fyzickému předání bytu, nájemní vztah k předmětnému bytu považuje městská část za ukončený a bude podán návrh na výkon rozhodnutí.

13. Z výzvy [anonymizováno] [obec] – [obec] ze dne 20. 4. 2001 soud zjistil, že v důsledku havarijního stavu rozvodů vody a jejich celkové rekonstrukce byl byt žalovaných za účasti městské policie, pracovnice bytového odboru a správce domu, firmy [právnická osoba] otevřen a vyměněn zámek. Klíče byly uloženy na bytovém odboru [anonymizováno] [obec] – [obec], [ulice a číslo]. Žalovaná byla vyzvána, aby se v této souvislosti dostavila k jednání. Výzva je adresována na adresu [adresa]. K tomu je cizí rukou (pravděpodobně žalované?), dopsána poznámka, že se jednalo o plánovanou opravu, nedošlo k situaci, že by došlo k prasknutí potrubí či podobné závadě, která by opravňovala městskou část k tomuto jednání. Začátek prací jim nebyl oznámen do [obec] a došlo k vniknutí do obydlí bez jejich souhlasu a vědomí.

14. V dopisu [anonymizováno] [obec] – [obec] ze dne 15. 6. 2001, který je odpovědí na dopis žalované, žalobkyně uvedla, že nájemníci domu byli řádně a včas informováni o potřebě zpřístupnit jednotlivé byty v domě z důvodu připravované rekonstrukce vodovodních rozvodů. Vzhledem k tomu, že byt žalovaná dlouhodobě neužívá, byla žalobkyně nucena přistoupit k razantnímu řešení, a to otevření bytu. Vstup do bytu byl zajištěn s účastí Policie ČR a klíče předány správci bytového fondu [právnická osoba] Při otevření bytu bylo zjištěno, že tento je neobydlen, bez veškerého osobního vybavení.

15. Z protokolu o provedení exekuce soudním exekutorem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že dne 29. 6. 2006 v 10:05 hodin bylo započato s vystěhováním žalované z předmětného bytu, kterému žalovaná nebyla přítomna. Dveře byly otevřeny zámečníkem. Prohlídkou bylo zjištěno, že byt je prázdný, bez nábytku. V bytě byl pouze zničený, plesnivý otoman, televize byla dle vyjádření jednoho z účastníků zaplacena cca před 5 lety vodou při vyplavení bytu. Věci byly odvezeny k likvidaci. Dle soupisu věcí zde byly 2 kusy žlutého závěsu na okno, 2 kusy textilních záclon a jedno stropní svítidlo.

16. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Žalobkyně je vlastníkem domu v [obec] na adrese [adresa], na pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec]. Žalované byl rozhodnutím ze dne 28. 2. 1985 přidělen do osobního užívání byt označený [číslo] situovaný v 1. podlaží tohoto domu a za jeho užívání měla žalovaná platit nájemné ve výši 2 322 Kč měsíčně. Toto právo se později transformovalo na právo společného nájmu bytu manžely. Dne 20. 4. 2001 došlo bez přítomnosti žalované k otevření předmětného bytu za účelem rekonstrukce rozvodů vody, byt byl neobydlen a bez veškerého osobního vybavení. Současně byl vyměněn zámek a nové klíče od bytu byly uloženy na bytovém odboru [anonymizováno] [obec] – [obec]. Žalovaná si klíče od bytu nevyzvedla a fakticky od tohoto data neměla do bytu přístup. Nájemní vztah skončil ke dni 2. 2. 2002 na základě rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 15. 6. 1999, č.j. 53 C 156/97-41, který nabyl právní moci dne 2. 11. 2001, a jímž soud přivolil k výpovědi z nájmu předmětného bytu. Žalovaní byli dopisem ze dne 8. 3. 2002 vyzváni k faktickému předání bytu, kdy tato výzva byla žalovaným odeslána či doručena se žalobkyni prokázat nepodařilo. K vyklizení bytu došlo dne 29. 6. 2006 na základě úkonů soudního exekutora. Byt byl prázdný, nacházely se zde pouze 2 kusy žlutého závěsu na okno, 2 kusy textilních záclon, jedno stropní svítidlo, zničený, plesnivý otoman a zničená televize.

17. Po právní stránce soud hodnotil spor podle ustanovení občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. (dále jen„ obč. zák.“), neboť dle § 3074 odst. 1 věta za středníkem zák. č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“), se vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona posuzují podle dosavadních právních předpisů. Žalobkyně odvozuje svůj nárok od užívání bytu žalovanou po zániku nájemního vztahu, jedná se tedy po právní stránce o nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 451 a násl. občanského zákoníku, neboť žalovaní v daném období od 1. 8. 2003 do 1. 7. 2006 měli užívat bytovou jednotku bez právního důvodu.

18. Podle ust. § 687 odst. 1 obč. zák. je pronajímatel povinen předat nájemci byt ve stavu způsobilém k řádnému užívání a zajistit nájemci plný a nerušený výkon práv spojených s užíváním bytu.

19. Podle ust. § 688 obč. zák. nájemce má vedle práva užívat byt i právo užívat společné prostory a zařízení domu, jakož i požívat plnění, jejichž poskytování je s užíváním bytu spojeno.

20. Podle ust. § 692 odst. 3 obč. zák. nájemce je povinen po přechozí písemné výzvě umožnit pronajímateli nebo jím pověřené osobě, aby provedl instalaci a údržbu zařízení pro měření a regulaci tepla, teplé a studené vody, jakož i odpočet naměřených hodnot. Stejně je povinen umožnit přístup k dalším technickým zařízením, pokud jsou součástí bytu a patří pronajímateli.

21. Podle ust. § 712a obč. zák. v období mezi skončením nájemního poměru a posledním dnem lhůty k vyklizení bytu mají pronajímatel a osoba, jejíž nájemní poměr skončil, práva a povinnosti v rozsahu odpovídajícím ust. § 687 až 699 a přiměřeně § 700 až 702 odst. 1.

22. Podle ust. § 697 obč. zák. nezaplatí-li nájemce nájemné nebo úhradu za plnění, poskytovaná s užíváním bytu do pěti dnů po její splatnosti, je povinen zaplatit pronajímateli poplatek z prodlení.

23. Podle ust. § 3 odst. 1 obč. zák. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

24. Podle ust. § 100 obč. zák. právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (101 až 110). K promlčení soud přihlídne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat. Podle ust. § 101 obč. zák. pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé. Podle ust. § 107 odst. 1 obč. zák. právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení se promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil.

25. V posuzované věci soud předně konstatuje, že je třeba vzít v potaz několik mimořádných okolností konkrétního případu. Žaloba v této věci byla podána 15. 6. 2006, v důsledku pochybení Městského soudu v Brně byla nesprávně vyznačena doložka právní moci na platebním rozkazu tohoto soudu ze dne 14. 7. 2006, přestože žalovaní podali v zákonné lhůtě řádně odpor. V průběhu řízení bylo rozhodováno o procesním návrhu žalované na delegaci jinému soudu, o její žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení právního zástupce, druhý žalovaný v průběhu řízení zemřel, a teprve na základě usnesení Městského soudu v Brně ze dne 13. 5. 2019, č.j. 18 C 313/2014-152, které nabylo právní moci dne 11. 6. 2019, a kterým Městský soud v Brně vyslovil svoji místní nepříslušnost, byla věc postoupena Okresnímu soudu ve Svitavách jako soudu místně příslušnému (dne 10. 1. 2020). Přestože celková délka řízení nebyla zapříčiněna jednáním žalobkyně, hraje tato skutečnost roli při posouzení, zda lze žalobkyni přiznat požadovanou částku, a to včetně poplatku z prodlení ve výši 2,5 promile za každý den prodlení.

26. Pronajímatel je povinen předat nájemci byt ve stavu způsobilém k řádnému užívání a zajistit nájemci plný a nerušený výkon jeho práv spojených s užíváním bytu. Základním právem nájemce je totiž právo užívat byt, společné prostory a zařízení domu a požívat plnění, jejichž poskytování je s užíváním bytu spojeno. Vedle toho je nájemce povinen užívat byt a ostatní prostory řádně. Nájemce není povinen platit nájemné, pokud pro vady věci, které nezpůsobil, nemohl pronajatou věc užívat způsobem dohodnutým (§ 673 obč. zák.). V takovém případě má právo na prominutí nájemného.

27. Pokud jde o nárok na úhradu za užívání bytu po skončení nájmu, pak soudní judikatura je konstantní v názoru, že užíváním předmětu nájmu je i jeho nevyklizení po skončení doby nájmu. Pronajímatel má obecně právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu, respektive ve lhůtě pro vyklizení. Vyklizení bytu v sobě přitom zahrnuje odevzdání věci majiteli tak, aby k ní měl volný přístup a mohl s ní dále disponovat, např. odevzdání klíčů. Předchozí právní úprava přitom neupravovala možnost, že by stačilo byt pouze opustit a neužívat. Úprava nového občanského zákoníku však v ust. § 2292 věta druhá a třetí o. z. stanoví, že byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned (tj. i bez odevzdání klíčů).

28. V posuzované věci došlo k situaci, kdy v důsledku nutných oprav v bytě užívaném do té doby žalovanými, byl byt bez přítomnosti žalovaných otevřen a vyměněn zámek. Žalobkyni se nepodařilo prokázat, že žalované písemně upozornila, že hodlá rekonstrukci rozvodů vody provést, kdy k tomu má dojít a která pověřená osoba bude práce provádět, neboť žádná výzva k umožnění přístupu do bytu ani doručenka nebyla ze strany žalobkyně předložena. Tato pouze v odpovědi na dopis žalované sdělila, že všichni nájemními byli řádně a včas informováni (č. l. 184). K dopisu ze dne 20. 4. 2001, kterým bylo žalované oznámeno, že byt byl otevřen a vyměněn zámek, rovněž nebyla připojena doručenka, a proto nebylo prokázáno, kdy se žalovaná o této skutečnosti a možnosti vyzvednout nové klíče od bytu dozvěděla, byť z poznámky na spodní části dopisu je zřejmé, že někdy k tomu dojít muselo (č.l. 38). Ostatně ani žalobkyně nepopírala tvrzení žalovaných, že tito skutečně po celou rozhodnou dobu byt neužívali. Vzhledem k tomu, že žalovaní neměli klíče od pronajatého bytu, neboť tyto zůstaly v držení pronajímatele, respektive bytového podniku, je sporné, zda pronajímatel skutečně splnil svoji povinnost a zajistil nájemci plný a nerušený výkon jeho práv spojených s užíváním bytu.

29. S ohledem na uplatněný nárok je pak třeba se vypořádat rovněž s námitkou promlčení vznesenou žalovanou, neboť tato je částečně důvodná. Vzhledem k tomu, že po právní stránce se jedná o nárok na vydání plnění z bezdůvodného obohacení, byla podle starého občanského zákoníku stanovena promlčecí doba na dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozvěděl, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil (§ 107 odst. 1 obč. zák.). Žalobkyně požadovala plnění od 1. 8. 2003, žaloba však byla podána až dne 15. 6. 2006. Žalobkyně se proto mohla domáhat toliko plnění od 15. 6. 2004, zatímco její předchozí právo bylo již promlčeno. V období od 1. 8. 2003 do 14. 6. 2004 tedy soud nemohl žalobkyni právo přiznat.

30. Pokud jde o nárok na zaplacení poplatku z prodlení ve výši 2,5 promile za každý den prodlení, pak soud nesporuje skutečnost, že podle starého občanského zákoníku skutečně toto právo pronajímateli náleželo (§ 697 obč. zák.), a to až do 31. 12. 2013. Ve skutečnosti tak činil tento poplatek 91,25 % ročně, což je procentní sazba tak vysoká, že není v současné době přiznávána ani v případě poskytovatelů nebankovních půjček. V daném případě by se jednalo o částku 5,80 Kč za den u každého dlužného měsíce, tj. 174 Kč za měsíc a 2 117 Kč za rok. Příkladmo za dlužnou částku 2 322 Kč by činil tento poplatek za období od 15. 6. 2004 do 20. 1. 2021 přibližně částku 35 000 Kč. V souhrnu by se tak jednalo o naprosto astronomickou částku zjevně nepřiměřenou plnění, které bylo požadováno. Poplatek z prodlení proto soud nemohl přiznat již důvodu jeho zjevné nepřiměřenosti a rozporu takovéhoto nároku s dobrými mravy.

31. Žalobu jako celek soud rovněž zamítl, neboť s ohledem na všechny mimořádné okolnosti tohoto případu dospěl k závěru, že přiznání požadované částky by bylo v rozporu s dobrými mravy. Prvním z hledisek je právě délka nalézacího řízení, kdy meritorní rozhodnutí bylo vydáno po více než 14 a půl letech od zahájení řízení. Přestože žalobkyně délku řízení nezapříčinila, a tato byla naopak částečně způsobena procesními návrhy žalované, nepovažuje soud za spravedlivé, aby byla žalované uložena k zaplacení takto vysoká částka, neboť by šlo o přílišnou tvrdost při aplikaci platného práva. Druhým hlediskem jsou skutkové okolnosti případu, kdy žalovaná opravdu fakticky byt neužívala minimálně od 20. 4. 2001, neboť od tohoto data neměla od předmětného bytu klíče. Přitom se mylně domnívala, že tímto fakticky došlo k „ odevzdání“ bytu, nehledě na to, že v přípise [anonymizováno] [obec] – [obec] ze dne 17. 7. 2002 jí bylo oznámeno, že přestože svoji povinnost fyzicky předat byt nesplnila, považuje pronajímatel jejich nájemní vztah a trvalý pobyt k předmětnému bytu za ukončen, aniž by byla žalovaná upozorněna na povinnost platit„ nájemné“ do doby vyklizení bytu (č.l. 37). Pokud by tato situace nastala za nové právní úpravy, nebylo by pochyb o tom, že ve smyslu ust. § 2292 věty druhé a tření o. z. došlo k odevzdání bytu, neboť nájemce byt opustil takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený (byt byl prázdný a mimo pár drobností fakticky vyklizený), navíc pronajímateli v přístupu do bytu nic nebránilo, neboť klíče byly uloženy na bytovém odboru [anonymizováno] [obec] – [obec]. S ohledem na specifické okolnosti tohoto případu proto soud žalobu zamítl.

32. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná byla v řízení plně úspěšná, přísluší jí proto proti žalobkyni právo na náhradu nákladů, které v řízení účelně vynaložila. Soud uložil žalobkyni zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., a to za 3 úkony, které byly pro rozhodnutí soudu podstatné. Jedná se o odůvodnění odporu proti platebnímu rozkazu ze dne 25. 8. 2006, podání ze dne 26. 6. 2019, ve kterém uplatnila žalovaná námitku promlčení, a podání ze dne 10. 5. 2020, kdy předložila další důkaz.

33. Lhůtu k plnění usnesením uložených povinností stanovil soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto usnesení.