5 C 127/2020

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Šulákovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne 15. 10. 1995 bytem adresa žalovaného o zaplacení 23 368,34 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 308 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 308 Kč od 9. 4. 2017 do zaplacení, a úrok ve výši 22 % ročně z částky 9 308 Kč od 2. 1. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se co do částky 5 799,34 Kč a do rozdílu mezi přiznanými a požadovanými úroky a zákonnými úroky z prodlení, zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 238 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 238 Kč od 9. 4. 2017 do zaplacení, a úrok ve výši 22 % ročně z částky 2 238 Kč od 1. 10. 2017 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>IV. Žaloba se co do částky 6 023 Kč a do rozdílu mezi přiznanými a požadovanými úroky a zákonnými úroky z prodlení, zamítá.</b> <b>V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 30. 10. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky 23 368,34 Kč s příslušenstvím z titulu dvou smluv o úvěru uzavřených mezi právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba] a žalovaným dne 6. 8. 2016 a 7. 11. 2016. Na základě první smlouvy ze dne 6. 8. 2016 byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit částku 10 000 Kč společně s úrokem ve výši 1 770 Kč (27 % ročně), odměnou za administrativní činnost ve výši 2 491 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 300 Kč Celkem se žalovaný zavázal zaplatit částku 18 561 Kč v 60 pravidelných týdenních splátkách po 310 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek byla dne 24. 6. 2019 pohledávka postoupena na současnou žalobkyni. Žalovaný do okamžiku postoupení pohledávky uhradil částku 10 300 Kč. Žalobkyně požaduje z titulu této smlouvy zaplatit dlužnou částku ve výši 8 261 Kč s příslušenstvím. Na základě druhé smlouvy ze dne 7. 11. 2016 byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit částku 15 000 Kč společně s úrokem ve výši 2 586 Kč (28 % ročně), odměnou za administrativní činnost ve výši 8 750 Kč a odměnou za zpracování a doručení ve výši 1 625 Kč Celkem se žalovaný zavázal zaplatit částku 27 961 Kč v 60 pravidelných týdenních splátkách po 467 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek byla dne 24. 6. 2019 pohledávka postoupena na současnou žalobkyni. Žalovaný do okamžiku postoupení pohledávky uhradil částku 9 500 Kč. Žalobkyně požaduje z titulu této smlouvy zaplatit dlužnou částku ve výši 15 107,34 Kč s příslušenstvím.

2. V dané věci byly splněny podmínky § 115a o. s. ř., proto soud rozhodl bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů.

3. V řízení bylo smlouvou o úvěru [číslo] prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovaným dne 6. 8. 2016 smlouvu o úvěru, na základě které poskytl žalovanému částku 10 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit částku 10 000 Kč společně s poplatky ve výši 8 561 Kč Celkem se žalovaný zavázal zaplatit částku 18 561 Kč v 60 pravidelných týdenních splátkách. Roční procentní sazba nákladů činila 90,99 %. Na základě smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 7. 11. 2016 byla žalovanému poskytnuta částka 15 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit částku 15 000 Kč společně s poplatky ve výši 12 961 Kč Celkem se žalovaný zavázal zaplatit částku 27 961 Kč v 60 pravidelných týdenních splátkách. Roční procentní sazba nákladů činila 231,04 %. Pohledávky [právnická osoba] za žalovaným byly postoupeny na současnou žalobkyni smlouvou ze dne 24. 6. 2019. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 24. 6. 2019. Předžalobní výzvou ze dne 12. 3. 2020 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky. Žalovaný uhradil na dluh z první smlouvy částku 10 300 Kč a na dluh z druhé smlouvy částku 9 500 Kč Poslední splátky ze strany žalovaného byly zaplaceny dne 1. 4. 2014.

4. Po právní stránce posoudil soud spor jako spor ze smlouvy úvěru podle ust. § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a dále postupoval dle ust. §§ 580, 588, 1802, 1813 a 1970 o. z.

5. V souvislosti s žalobou uplatněným nárokem se soud zabýval zejména tím, zda má žalobkyně nárok na zaplacení požadovaných poplatků, resp. nákladů spotřebitelského úvěru.

6. Právní předchůdce žalobkyně sjednal s žalovaným u první smlouvy poplatky včetně úroků v celkové výši 8 561 Kč za poskytnutí částky 10 000 Kč na dobu 60 týdnů, RPSN činila 90,99 %, byť o správnosti výše této sazby má soud značné pochybnosti, jak plyne z pouhého porovnání s druhou úvěrovou smlouvu. Poplatky tak činily 85,61 % poskytnuté jistiny. U druhé smlouvy činily poplatky 12 961 Kč za poskytnutí částky 15 000 Kč na dobu 60 týdnů, RPSN činila 231,04 %, poplatky tak činily 86,4 % poskytnuté jistiny. Při úvaze o tom, zda se jedná o přiměřené poplatky spojené s poskytnutím spotřebitelského úvěru, vychází soud v souladu s ust. § 1802 o. z. z porovnání sjednaných úroků s obvyklými úroky, které požadovaly banky v době, kdy byla smlouva sjednána (srov. též nález Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2012, sp. zn. I. ÚS 199/11, nebo rozsudek Nejvyššího soud v rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). V tomto ohledu vychází z databáze ARAD České národní banky, která poskytuje spolehlivé informace o průměrných úrokových sazbách a jedná se rovněž o jediné objektivně zjistitelné hledisko. Z této databáze soud zjistil, že v srpnu 2016, činila úroková sazba korunových úvěrů s fixací od 1 do 5 let poskytnutých domácnostem na spotřebu 11,09 % a v listopadu 10,70 %, RPSN činila ve stejném období 10,39 % a 9,80 %. Přitom přihlédl k tomu, že se jednalo o tzv. rychlo půjčku, kdy žalovaný dostal vyplaceny peníze ihned po uzavření smlouvy, bez nutnosti zajištění či účelové vázanosti úvěru. U nebankovních institucí je proto soud ochoten akceptovat úroky, respektive celkové náklady úvěru ve výši dvojnásobku sazeb, které v daném období poskytovaly banky. Roční procentní sazbu nákladů ve výši okolo 230 % proto nelze považovat za přiměřenou, ale v rozporu s dobrými mravy a celkové náklady v této výši nelze v tomto rozsahu přiznat (viz ust. § 580 o. z. a § 1813 o. z.).

7. Soud nicméně uznává, že věřitel má právo na zaplacení úroků, respektive celkových nákladů, za poskytnuté peněžní prostředky, a proto dále postupoval obdobně podle ust. § 1800 odst. 2 o. z., neboť se jedná o ustanovení, které je co do obsahu a účelu posuzovanému právnímu případu nejbližší, a změnil rozsah plnění tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran. Za přiměřené úroky, respektive celkové náklady, v daném případě proto považuje soud celkové náklady ve výši 22 % ročně. V posuzované věci tak činí kapitalizovaná částka za období poskytnutí úvěru, tj. za období 60 týdnů, částku 2 538 Kč v případě první smlouvy a částku 3 808 Kč v případě druhé smlouvy, a tyto částky rovněž žalobkyni přiznal.

8. Z titulu první smlouvy tak má žalobkyně nárok na zaplacení částky 2 238 Kč (jistina ve výši 10 000 Kč + přiměřené náklady ve výši 2 538 Kč – zaplacená částka 10 300 Kč) a z titulu druhé smlouvy částky 9 308 Kč (jistina ve výši 15 000 Kč + přiměřené náklady ve výši 3 808 Kč – zaplacená částka 9 500 Kč). Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl. Jelikož má žalobkyně právo požadovat smluvní úroky z dlužné částky až do zaplacení, změnil soud pouze požadovanou výši smluvního úroku na 22 % ročně a tuto přiznal z dlužné jistiny do zaplacení.

9. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou poskytnuté částky, je ve smyslu § 1970 o. z. povinen zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení, výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

10. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř., tedy podle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci. Žalobkyně se původně domáhala zaplacení částky 23 368,34 Kč, bylo jí vyhověno co do částky 11 546 Kč, žaloba byla zamítnuta co do částky 11 822,34 Kč. Poměr úspěchu a neúspěchu ve věci činí ve prospěch žalobkyně 50 %, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

11. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.