5 C 138/2017

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Šulákovou, Ph.D., ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: ; právnická osoba , IČO sídlem anonymizována dvě slova číslo , PSČ obec zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem anonymizováno . příjmení anonymizováno , PSČ obec za účasti vedlejšího účastníka na straně žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa o zaplacení 340 359 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci slevu z ceny díla ve výši 100 000 Kč, náhradu škody ve výši 190 639 Kč a zákonné úroky z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 290 639 Kč od 13. 3. 2017 do zaplacení, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se co do částky 49 720 Kč a zákonných úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 49 720 Kč od 13. 3. 2017 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žalovaná a vedlejší účastník na straně žalované jsou povinni společně a nerozdílně nahradit žalobci náklady řízení ve výši 347 978 Kč k rukám jeho zástupce, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>IV. Žalovaná a vedlejší účastník na straně žalované jsou povinni společně a nerozdílně nahradit České republice – Okresnímu soudu ve Svitavách náklady řízení ve výši 67 890,25 Kč na účet Okresního soudu ve Svitavách [číslo] [variabilní symbol], a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobce se žalobou ze dne 18. 4. 2017 domáhal zaplacení částky 100 000 Kč z titulu slevy z ceny díla, 210 000 Kč jakožto náhrady škody za poškození fasády, 30 359 Kč za znalecké posudky zpracované před zahájením řízení a zákonných úroků z prodlení od 13. 3. 2017. Žalobce uvedl, že na základě smlouvy o dílo na zhotovení stavby č. 2013 ze dne 26. 6. 2013 a smlouvy o dílo na zhotovení stavby č. 2013 ze dne 30. 10. 2013 měla žalovaná dodat a smontovat pro žalobce dům ze systému [anonymizováno]. Na základě druhé smlouvy o dílo měla žalovaná zhotovit rovněž sádrokartonové konstrukce. Ostatní stavební práce včetně fasády byly zhotovovány jiným dodavatelem, a to [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. Žalovaná předala žalobci dílo dne 18. 11. 2013, zhotovitel vnější fasády pak dne 13. 5. 2014. Následně se po celém obvodu domu začaly na vnější fasádě objevovat horizontální praskliny, které po celém obvodu kopírují úroveň podlahy II. NP. Tyto se začaly objevovat počátkem roku 2015 a postupně se rozšířily po celém obvodu domu. Tuto vadu žalobce nejprve řešil s dodavatelem fasády, který udělal částečnou opravu jižní strany fasády. Následně však zhotovitel fasády začal popírat, že by vniklé vady bylo možno přisuzovat této společnosti, nýbrž že vady je třeba přičítat zhotoviteli hrubé stavby. Proto žalobce oslovil rovněž žalovanou. Dne 16. 2. 2016 proběhlo šetření na místě samém za přítomnosti všech dotčených stran. Jelikož oba dodavatelé odmítali svoji odpovědnost, oslovil žalobce znalce [příjmení] [příjmení] se specializací na dřevostavby, který zpracoval znalecký posudek [číslo] [rok]. Poté byla přizvána [právnická osoba] [anonymizováno]., která provedla zevrubný průzkum celého domu a zpracovala znalecký posudek [číslo] [rok]. Ze znaleckých posudků, zejména znaleckého posudku znal. ústavu [právnická osoba], vyplývá, že příčinou rozsáhlých prasklin na fasádě domu je dodatečná deformace podkladu k panelům [anonymizováno] v důsledku dosednutí panelů stěn 2. NP v místě jejich uložení na strop. K prasklinám došlo vzhledem k vertikálnímu posunu OSB 3 desek panelů 2. NP podél boků zakládacích hranolů na stropní konstrukci. Posuny byly zapříčiněny nedodržením montážního návodu výrobce panelů [anonymizována dvě slova] ze strany žalované spočívající v nepřilepení panelů 2. NP k zakládacímu trámku. K navýšení deformace mohly mírně přispět objemové změny OSB desek od poklesu vlhkosti po předchozí nadměrné expozici vodou v důsledku nedostatečné ochrany stavby před deštěm, neboť do provedení střechy nebyla stavba ze strany žalované v rozporu s montážním návodem výrobce chráněna proti atmosférickým srážkám. Znalecký posudek vyloučil, že by trhliny mohly vzniknout v důsledku provedení fasády. Žalovaná tedy nesplnila svoji povinnost dodat dílo bez vad, a v důsledku toho vznikla žalobci škoda na fasádě domu. Dne 25. 1. 2016 došlo k reklamaci vad i žalované přípisem advokáta žalobce, a to poté, co žalobce nejprve reklamoval vady u zhotovitele fasády, který ale následně svoji odpovědnost odmítl. Na problematiku včasného uplatnění vad ostatně dopadá ust. § 649 zákona č. 40/1964 Sb. Dne 26. 1. 2017 vyzval žalobce další reklamací žalovanou k odstranění vad a k náhradě způsobené škody. Žalovaná opět odmítla svoji odpovědnost uznat. Vzhledem k tomu, že žalovaná odmítala odstranit vady díla, změnil žalobce svůj nárok z vadného plnění dle ust. § 436 odst. 2 obchodního zákoníku na slevu z ceny díla. Učinil tak v přípise ze dne 2. 3. 2017, v němž vznesl požadavek na slevu ve výši 100 000 Kč. Tuto výši určil s ohledem na to, že není jisté, jak se bude vada do budoucna projevovat. Přípisem ze dne 2. 3. 2017 vyzval žalovanou rovněž k náhradě škody, která mu vznikla v důsledku vadného provedení ze strany žalované, a to poškození fasády. Výši škody určil částkou 210 000 Kč, kdy vycházel z ceny, kterou zaplatil za zhotovení fasády domu. Žalobce dále požadoval uhrazení nákladů na oba znalecké posudky, a to částku 9 184 Kč za zhotovení posudku [titul] [příjmení] a částku 21 175 Kč za zhotovení posudku znaleckého ústavu [právnická osoba] K úhradě obou částek vyzval žalovanou opět přípisem ze dne 2. 3. 2017 ve lhůtě 10 dnů. Jelikož žalovaná ničeho neuhradila, požaduje rovněž zákonný úrok z prodlení od uplynutí desetidenní lhůty k úhradě, tedy od 13. 3. 2017.

2. Žalovaná od počátku svoji odpovědnost odmítala s tvrzením, že až do fáze odborných posudků předložených ze strany Fakulty stavební [anonymizována dvě slova] [obec] nebylo na jisto dáno, zda je na její straně dána jakákoliv odpovědnost, neboť před podáním žaloby měla jasné informace o tom, že při zhotovování zateplení domu nebyly dodrženy technologické parametry. Trhliny na fasádě tak mohly být zapříčiněny zhotovitelem fasády. Ani závěry posudku VUT v [obec] nejsou jednoznačné, neboť i při dodržení standardů vlhkosti OSB desek by k poruchám doházelo nejméně v nároží oken. Fasádní systém byl instalován v nepříznivých klimatických podmínkách, stejně tak stěrka u perlinky nebyla dodržena v technologické kvalitě, nicméně tato pochybení nejsou dle znalce spoluodpovědná za zjištěné poruchy, jak uzavřel znalecký ústav až v roce 2020. Slepení panelů nelze na stavbě technologicky ze 100 % dodržet a stejně tak 100 % dosednutí ploch stropu přízemí a stěn patra je nemožné. Žalobce požadoval jak slevu z ceny díla, tak náhradu škody, žalovaná se však domnívá, že není třeba provádět výměnu celé fasády a některé trhliny nejsou spojeny s pochybením žalované při realizaci stavby. Dle žalované žalobce nepostupoval při vytýkání vad v souladu s platnou právní úpravou a žaloba by měla být zamítnuta.

3. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že dne 26. 6. 2013 byla mezi žalobcem a žalovanou uzavřena smlouva o dílo na zhotovení stavby č. 2013 dle § 536 a násl. obchodního zákoníku, kdy předmětem smlouvy byla dodávka a montáž rodinného domu ze systému [anonymizováno], rozsah stavby byl stanoven dle kalkulace č. 2013, kdy se jednalo o uzavřenou hrubou stavbu, střešní krytinu a klempířské práce a dopravu materiálu a osob. Hrubá stavba byla dále specifikována v příloze. Cena díla byla dohodnuta na částku 1 869 470 Kč včetně 15% DPH. Stavba měla být zahájena v termínu od 22. 7. 2013 do 30. 7. 2013 a termín dokončení a předání byl stanoven na 30. 9. 2013. Záruka za dílo byla sjednána na 36 měsíců. Vady z reklamací se zhotovitel zavázal odstranit ve sjednaném termínu nebo do 10 dnů od reklamace. K předání díla došlo dle předávacího protokolu dne 18. 11. 2013 s tím, že dílčí nedodělky se žalovaná zavázala odstranit do 14 dnů. Za dílo provedené žalovanou zaplatil žalobce celkem dohodnutou částku 1 869 470 Kč. Mezi účastníky byla dále dne 30. 10. 2013 uzavřena smlouva o dílo na zhotovení stavby č. 2013, jejímž předmětem bylo provedení sádrokartonové konstrukce dle přiložené projektové dokumentace (zejména podhled v přízemí, opláštění – střešní panel, opláštění obvodových stěn a příček, příčky a stavební pouzdra), cena díla byla dohodnuta za částku 268 970 Kč včetně 15% DPH. Dílo mělo být zahájeno v termínu od 8. 11. 2013 do 17. 11. 2913 a dokončeno a předáno dne 31. 1. 2014. Za dílo provedené žalovanou na základě smlouvy o dílo č. 2013 zaplatil žalobce částku 268 970 Kč. K předání a převzetí díla zhotovovaného spol. [právnická osoba], kdy předmětem díla bylo zhotovení základnové desky RD včetně přípojek, komínové těleso, stavba garáže, fasáda RD zatepl. systémem s podhledy krovů palubkami, kompletní dodávka koupelen a wc, souvrství podlah a dlážděné povrchy podlah, došlo dle předávacího protokolu dne 13. 5. 2014. Žalovaná rovněž nerozporovala náklady vynaložené ze strany žalobce na zpracování znaleckého posudku [titul] [příjmení] ve výši 9 184 Kč a znaleckého posudku [právnická osoba] ve výši 21 175 Kč Tyto jsou ostatně doloženy fakturami.

4. Mezi účastníky bylo sporné, zda žalovaná odpovídá za vady díla projevující se v popraskání vnitřní omítky i vnější fasády, a to praskliny horizontální v místě dosednutí panelů stěn 2. NP a mezi okny, diagonální praskliny v rozích oken, a dále za škodu spočívající v nutnosti zhotovení nové fasády. I přes opakovaná jednání se účastníkům nepodařilo dosáhnout smírného řešení věci.

5. Na základě provedeného dokazování zjistil soud následující skutečnosti.

6. Žalobce reklamoval vady díla u žalované přípisem ze dne 25. 1. 2016, kdy reklamoval vady v konstrukci domu a vyzval žalovanou k jejich odstranění a rovněž k náhradě škody spočívající zejména v poškození fasády (čl. 367 a 369). V e-mailu ze dne 26. 1. 2017 žalobce opět požadoval odstranit vady díla a nahradit škodu, kdy současně zaslal žalované znalecký posudek znal. ústavu [právnická osoba] (čl. 368). Dne 2. 3. 2017 se žalobce opět písemně obrátil na žalovanou (čl. 370-372) s tím, že jelikož dosud nedošlo k odstranění vad, mění svůj požadavek na slevu z ceny díla, kterou uplatnil ve výši 100 000 Kč. Dále znovu uplatnil svůj požadavek na náhradu škody spočívající v poškození fasády domu, a to ve výši 284 453 Kč. Žalobce rovněž požadoval nahradit škodu za zpracované znalecké posudky ve výši 9 184 Kč a 21 175 Kč.

7. Z odpovědi žalované ze dne 19. 2. 2016 (čl. 376) vyplývá, že dle jejího názoru poruchy na povrchu fasády nejsou způsobeny chováním hrubé stavby domu, svoji odpovědnost žalovaná odmítla rovněž v přípise ze dne 26. 9. 2016 a 20. 2. 2017.

8. Z faktury č. 2013 ze dne 31. 12. 2013 od spol. [právnická osoba] soud zjistil, že za fasádu rodinného domu zaplatil žalobce částku 167 776 Kč a dále na základě faktury [číslo] ze dne 30. 4. 2014 částku 61 413 Kč a 14 945 Kč.

9. Z odborného posudku [titul] [příjmení], [titul] [číslo] [rok] ze dne 28. 6. 2016 o poruchách na rodinném domě žalobce (čl. 30-34) soud zjistil, že dne 20. 5. 2016 provedl průzkum celého objektu, praskliny ve vrchní fasádě omítky jsou tlakové, střechového tvaru, vyboulené ven a dle jejich velikosti, lokality, rozsahu i tvaru svědčí o dotvarování – sesednutí půdního patra. Příčinou tohoto dotvarování jsou objemové změny dřeva v závislosti na jeho vlhkosti. Příčinou je technologická nekázeň, kdy vzhledem k ročnímu období a zvýšené vlhkosti dřevěných prvků měla být venkovní fasáda a anhydridy provedeny až na jaře či v létě následujícího roku, po dokonalém vyschnutí dřevěných prvků.

10. Ze znaleckého posudku znaleckého ústavu [právnická osoba] [číslo] [rok] ze dne 11. 1. 2017 ohledně posouzení stavu fasádního vnějšího kontaktního zateplovacího systému a stanovení možných příčin vzniku horizontálních trhlin ve výztužné vrstvě fasády (čl. 19-29) soud zjistil, že dne 25. 11. 2016 proběhla prohlídka objektu a byly provedeny dvě sondy do sklady [anonymizováno] a do nosné konstrukce dřevostavby. Objekt je řešen jako dřevostavba ze systémových panelů [anonymizováno], hlavním prvkem tohoto systému je konstrukční panel skládající se ze statického pláště z desek OSB 3 nalepených po obou stranách PU lepidlem na izolační jádro ze stabilizovaného polystyrenu EPS. Obvodové stěny jsou doplněny vnějším kontaktním zateplovacím systémem s tepelnou izolací z EPS tl. 120 mm. Trhliny ve vrstvě omítky a základní vrstvě se vyskytují jednak v oblasti styku obvodových stěn se stropem nad 1. NP fasády, kde mají převážně horizontální směr orientace, dále pak v návaznosti na rohy výplní otvorů, kde mají diagonální směr. Sonda S1 byla provedena v místě horizontální trhliny, v místě styku vnější OSB 3 desky stěnového panelu 2. NP a stropní OSB 3 desky nebyla zjištěna spára, desky byly navzájem v těsném kontaktu. Lepidlo mezi vnější stěnou zakládacího hranolu a vnitřní stěnou vnější OSB 3 desky panelu 2. NP s místě sondy kontaktní plochy neslepilo, popř. nebylo povedeno. Sonda S2 byla provedena v místě, kde se horizontální trhlina na fasádě neprojevila, v místě styku stěnového panelu a hrubé podlahy byla zjištěna spára o velikosti cca 3 mm. Lepidlo rovněž nenalezeno. Za rozhodující příčinu vzniku horizontálních trhlin v omítce a výztužné vrstvě fasádního vnějšího zateplovacího systému ([anonymizováno]) byla označena dodatečná vertikální deformace podkladu tvořeného stěnou z panelů [anonymizováno]. Z tvaru trhlin je možné jednoznačně usuzovat na deformaci podkladu, která vyvodila tlakové namáhání působící vertikálně v rovině [anonymizováno], tato deformace byla přenesena do tepelného izolantu [anonymizováno] a omítky. Jako příčinu dodatečné deformace podkladu lez stanovit dosednutí panelů stěn 2. NP v místě jejich uložení na strop. Styk vnějších OSB 3 desek stěnových panelů 2. NP s boky zakládacího hranolu nebyl v rozporu s montážním návodem výrobce slepen a zakládací hranol se tak plně neuplatňuje pro přenesení zatížení. Jako další příčinu lze stanovit objemové změny vnějších dřevěných OSB 3 desek od působení vody a vlhkosti. Hrubá stavba nebyla do provedení střechy po dobu 8 týdnů chráněna proti atmosférickým srážkám, přestože v této době došlo v lokalitě k atmosférickým srážkám. Pro zjištěný charakter trhlin je rozhodující deformace desek smrštěním od seschnutí po jejich předchozím bobtnání od působení vody, vzhledem k předpokládanému celkovému smrštění max. 2 mm však nepovažovali tuto skutečnost za rozhodující faktor vzniku horizontálních trhlin. Za hlavní příčinu deformace podkladu, která zapříčinila vznik trhlin tak označili nepřilepení panelů 2. NP k zakládacímu trámku.

11. Z výslechu zástupce znaleckého ústavu [právnická osoba] při jednání dne 1. 11. 2017 (čl. 92) soud zjistil, že dle jeho názoru nebylo příčinou vzniku vad použití nevhodných výrobků, ale zásadní byl mechanismus vzniku vady. Pokud by byla příčinou vzniku vad realizace fasády při teplotě pod 5 ºC, pak by docházelo k jiným poruchám, např. k odlupování svrchní vrstvy fasády, trhliny na fasádě však technologické nekázni neodpovídají. Následné zatížení podlah vylitím anhydridů nemělo na vznik vady vliv, neboť zatížení podlahy by nemělo vliv na pokles panelů druhého podlaží. Sesychání stavby by nezpůsobilo trhliny v takovém rozsahu, jaké byly zjištěny. Lepení fasády bylo provedeno PUR pěnou, kotevní prvky byly rovněž zjištěny a jejich typ odpovídal podkladu, do kterého bylo kotveno. V místě, kde prováděli sondy, byla vrstva sklotextilní síťoviny neporušená, bez patrného přerušení.

12. Ze znaleckého posudku [titul] [příjmení] [číslo] (čl. 52) o stanovení příčiny popraskání fasády ze dne 25. 7. 2017 předloženého vedlejším účastníkem soud zjistil, že dle znalce byl na konstrukci objektu použit nepřípustný zateplovací systém a o malé tloušťce základní vrstvy. Rovněž zelená barva fasády je náchylná k nadměrnému ohřívání a prasklinám. Před zahájením prací na zateplovacím systému měla být provedena kontrola a případně sanace podkladu, případné vyplnění vodorovných spár mezi panely, pokud se skutečně v době provádění [anonymizováno] vyskytovaly a zjištění vlhkosti podkladu. Dodavatel [anonymizováno] tak měl povinnost provést sanaci konstrukce v uvedeném směru nebo ve stavbě nepokračovat. Za hlavní příčinu popraskání domu označil užití zateplovacího systému ([anonymizováno]), u kterého nebyla prokázaná shoda, okolnost míry vystavení objektu srážkám je zde zcela podružná. Při svém výslechu dne 1. 11. 2017 znalec setrval na svých závěrech s tím, že i samotné tlakové působení fasádního systému může způsobit tlakový defekt. K žalobcem doloženému prohlášení o shodě jednotlivých prvků uvedl, že je v pořádku, nicméně je nutné prohlášení o shodě pro celý systém, ze kterého by bylo patrné, že jednotlivé použité prvky jsou kompatibilní.

13. Ze svědecké výpovědi p. [příjmení], technika [právnická osoba] [anonymizováno], která je výrobcem systému [anonymizováno], soud zjistil, že dle jeho názoru byla porušena pravidla systému [anonymizováno], kdy základní vrstva omítky musí mít tloušťku 3 mm a měla tloušťku 1-1,5 mm, a perlinka musí být co nejblíže k vnějšímu povrchu, zatímco byla ve spodní vrstvě. Fasádní souvrství proto nemělo předepsanou pevnost a nemohlo vydržet. Pro stavby, na kterých je použit systém [anonymizováno], jsou doporučovány speciální systémy fasád pro dřevostavby.

14. Ze svědecké výpovědi p. [příjmení], jednatele a majitele firmy [anonymizována dvě slova] soud zjistil, že na stavbě žalobce prováděli základovou desku, vnitřní betony, dlažby, obklady koupelen a fasádu. Fasáda byla prováděna zhruba od poloviny listopadu. Před započetím prací kontrolovali konstrukci pouze vizuálně, žádné poruchy či nedostatky nezjistili. Měření vlhkosti konstrukce stavby před započetím prací neprováděli. Použili polystyren o tloušťkách 15-18 mm a stěrku s perlinkou a roztíranou omítku o tloušťce 1,5 mm. Na lepení použili lepící pěnu [příjmení] [příjmení]. U napojení perlinky dělají standardně přesahy 10 cm a v rozích oken se rovněž překrývá dostatečnou vrstvou perlinky. Povětrnostní podmínky byly v pořádku.

15. Ze znaleckého posudku [číslo] [rok] znaleckého ústavu [právnická osoba] ze dne 16. 11. 2018 ohledně posouzení kontaktního zateplení fasády a příčin vzniku jejích trhlin soud zjistil, že byla provedena nová sonda S3 v místě diagonální trhliny v horním rohu otvoru pro balkónové dveře, na jižní fasádě domu, kde byla v roce 2015 provedena nová základní vrstva kontaktního zateplení, byl zjištěn výskyt horizontálních trhlin poblíž rohu domu a rovně byly zjištěny trhliny v sádrokartonových konstrukcích v interiéru domu v okolí rohů oken. Ze závěrů znaleckého posudku vyplývá, že veškeré komponenty kontaktního zateplení jsou vzájemně kompatibilní a je možné jejich použití na dřevostavbách. Kontaktní zateplení fasády bylo provedeno obvyklým způsobem s výjimkou tloušťky základní vrstvy, která nedosahuje ani minimální hodnoty 2 mm. Základní vrstva tak vykazuje sníženou mechanickou odolnost, za příčinu trhlin však menší tloušťku základní vrstvy považovat nelze. Příčinou vzniku trhlin není ani provedení přesahů výztužné tkaniny. Příčina vzniku diagonálních trhlin je shodná jako u horizontálních trhlin, a to tlakové namáhání. Deformace podkladu z panelů [anonymizována dvě slova] se podílela na vzniku trhlin ze 100 %, bez dalších možných vlivů případné objemové změny OSB desek panelů či záklopu stropu či menší tloušťky základní vrstvy. Příčinou vzniku trhlin na fasádě domu je dodatečná vertikální deformace podkladu tvořeného stěnou z panelů [anonymizována dvě slova], kdy hlavní příčinou deformace podkladu je nepřilepení panelů 2. NP k zakládacímu trámku.

16. Se závěry znaleckého posudku se při jednání dne 10. 4. 2019 ztotožnil rovněž znalec [příjmení] [příjmení] z VUT v [obec] s tím, že za obvodovou prasklinu může nesprávně provedená konstrukce stavby. Problémem systému jako takového je napojení OSB desky na zakládací hranol, kdy dochází k vytlačování děr pro hřebíky či sponky, a proto zřejmě došlo k projevení této poruchy až po čase, kdy byla konstrukce plně zatížena.

17. Ze znaleckého posudku VUT v [obec] [číslo] [rok] o poruchách kontaktního zateplení rodinného domu ze dne 30. 11. 2019 (čl. 278-302) soud zjistil, že byla provedena sonda pod středovou vaznicí v místě šikmé tlakové trhliny a byl proveden statický výpočet za účelem stanovení příčiny vzniku tlakových trhlin, ze kterého vyplynulo, že trhliny pod středovými vaznicemi jsou způsobeny s velkou mírou pravděpodobnosti dlouhodobých dotláčením mezer styku stěnových panelů se stropní konstrukcí. Tlakové trhliny jsou tedy způsobeny zejména sesedáním stěnových panelů, avšak s podílem vlivu nízké stěnové tuhosti použitých stěnových panelů. Za odstranitelné vady lze považovat zabránění dalšímu uzavírání mezer vlivem dotláčení v místě styků stěnových panelů. Neodstranitelnou vadu představuje přetváření konstrukce způsobené nízkým modulem pružnosti. Celkové náklady na odstranění horizontálních tlakových trhlin po obvodu domu a ostatních trhlin stanovil znalecký ústav dle cenové úrovně platné pro období II/2019 na částku 121 422,78 Kč. Znalecký ústav rovněž navrhl 2 varianty sanačních prací, které by měly zabránit dalšímu dlouhodobému stlačování mezer mezi stěnovými panely a stropní konstrukcí, a to variantu A) počítající se zásahy do interiéru, a variantu B) bez zásahů do interiéru. Varianta B tedy spočívala v odstranění fasádní teplené izolace po obvodě s výškou pásu 400-600 mm, předvrtat požadované množství otvorů pro vruty, čímž bude zajištěna vzájemná neposuvnost mezi trámcem a stěnovým panelem, vyinjektování zjištěných mezer mezi OSB deskami stěnových panelů a OSB deskou stropní konstrukce vhodnou pryskyřicí, opětovné přilepení fasádní tepelné izolace EPS, nanesení lepící stěrky se skleněnou síťovinou a nanesení nové tenkovrstvé omítky. Obdobně by se odstranily tlakové trhliny mimo horizontální poruchy.

18. Při jednání dne 27. 5. 2020 zástupci znaleckého ústavu uvedli, že praskliny jsou zapříčiněny nízkou tuhostí objektu, způsobují je objemové změny, zejména objemové změny OSB desek z důvodu jejich vlhkosti, kdy pochybení zhotovitele lze spatřovat v tom, že instaloval konstrukci ve vlhkém prostředí. K prasklinám kolem okenních otvorů a jedné prasklině mezi okny koupelny v patře by docházelo i v případě řádného postupu zhotovitele. Fasáda je schopna absorbovat pouze úplně drobná dosednutí, větší však nemůže vydržet, neboť se stlačí polystyren, toto stlačení vnese do stěrky a dojde k poruše. Perlinka je určena k zachycení tahových sil a není schopna vzdorovat silám tlakovým. Chybné postupy při provádění fasády nejsou spoluodpovědným činitelem. Ve stanovené ceně nebylo kalkulováno s projektovými pracemi, náklady na přípravu před a po opravou, jsou zahrnuty ve vedlejších rozpočtových nákladech, které jsou vyjádřeny % z hlavních rozpočtových nákladů.

19. Z dodatku [číslo] ke znaleckému posudku [číslo] [rok] ze dne 13. 12. 2021 a jeho doplnění ze dne 22. 2. 2022 soud zjistil, že horizontální trhlina se na fasádě projevuje v různých výškových úrovních a talkové trhliny jsou situovány pod nosnými prvky soustavy krovu, z toho důvodu nevznikne při opravě souvislý pás obnovovaného kontaktního zateplení a fasády, naopak, práce v ploše fasády jsou rozmístěny nahodile. Finální provedení fasády je proto uvažováno jako celoplošné. Náklady nutné na odstranění vad díla dle varianty B v cenové úrovni II. pololetí roku 2013 činí 57 659 Kč bez DPH na odstranění vad horizontální praskliny (vyklínování a vyinjektování zjištěných mezer), kdy bylo uvažováno s částkou 1 555 Kč/m2 a jedná se o plochu 45 m2 (položkový rozpočet 3d). Dále náklady na odstranění prasklinek na fasádě po obvodu celého domu dle položkového rozpočtu 3e činí 40 009 Kč bez DPH, náklady na odstranění vad a škod tlakových prasklin činí 8 095 Kč bez DPH. Náklady na zpracování projektové dokumentace či návrhu technologického postupu byly stanoveny na částku 40 000 Kč bez DPH. Obvyklá cena nákladů nutných k odstranění škody spočívající v celoplošném odstranění tenkovrstvé omítky a jejím zpětném nanesení byla stanovena v cenách II. pololetí roku 2019 na částku 139 374 Kč bez DPH dle položkového rozpočtu 3g, náklady na odstranění škody v interiéru na částku 12 560 Kč a 2 987 Kč bez DPH.

20. Na základě provedeného dokazování má soud za zjištěný následující skutkový stav věci.

21. Žalobce uzavřel s žalovanou dne 26. 6. 2013 smlouvu o dílo na zhotovení stavby, kdy předmětem smlouvy byla dodávka a montáž rodinného domu ze systému [anonymizováno]. Stavba byla zahájena v termínu od 22. 7. 2013 do 30. 7. 2013 a termín dokončení a předání byl stanoven na 30. 9. 2013. Záruka za dílo byla sjednána na 36 měsíců. Vady z reklamací se zhotovitel zavázal odstranit ve sjednaném termínu nebo do 10 dnů od reklamace. K předání díla došlo dle předávacího protokolu dne 18. 11. 2013. Za dílo provedené žalovanou zaplatil žalobce celkem dohodnutou částku 1 869 470 Kč. Mezi účastníky byla dále dne 30. 10. 2013 uzavřena smlouva o dílo na zhotovení stavby č. 2013, jejímž předmětem bylo provedení sádrokartonové konstrukce. Dílo bylo zahájeno v termínu od 8. 11. 2013 do 17. 11. 2013 a dokončeno a předáno dne 31. 1. 2014. Za dílo provedené žalovanou na základě smlouvy o dílo č. 2013 zaplatil žalobce částku 268 970 Kč. Žalovaná tedy zhotovovala pro žalobce tzv. hrubou stavbu. Společnost [právnická osoba] zhotovovala pro žalobce základovou desky RD včetně přípojek, komínové těleso, stavbu garáže, fasádu RD zatepl. systémem s podhledy krovů palubkami, kompletní dodávku koupelen a wc, souvrství podlah a dlážděné povrchy podlah. K předání díla došlo dle předávacího protokolu dne 13. 5. 2014. Počátkem roku 2015 se na fasádě domu začaly objevovat vady v podobě popraskané omítky, a to zejména horizontální prasklina po obvodu domu a diagonální praskliny u oken. Žalobce reklamoval vady díla u žalované přípisem ze dne 25. 1. 2016, kdy reklamoval vady v konstrukci domu a vyzval žalovanou k jejich odstranění a rovněž k náhradě škody spočívající zejména v poškození fasády. V e-mailu ze dne 26. 1. 2017 žalobce opět požadoval odstranit vady díla a nahradit škodu, kdy současně zaslal žalované znalecký posudek znal. ústavu [právnická osoba] Dne 2. 3. 2017 se žalobce opět písemně obrátil na žalovanou s tím, že jelikož dosud nedošlo k odstranění vad, změnil svůj požadavek na slevu z ceny díla, kterou uplatnil ve výši 100 000 Kč. Dále znovu uplatnil svůj požadavek na náhradu škody spočívající v poškození fasády domu, a to ve výši 284 453 Kč. Žalobce rovněž požadoval nahradit škodu za zpracované znalecké posudky ve výši 9 184 Kč a 21 175 Kč. Žalovaná opakovaně dne 19. 2. 2016, 26. 9. 2016 a 20. 2. 2017 odmítla svoji odpovědnost za vzniklé vady. Za fasádu rodinného domu zaplatil žalobce částku 167 776 Kč a dále částku 61 413 Kč a 14 945 Kč. K okamžiku rozhodování soudu byla zjištěna horizontální prasklina po obvodu téměř celého domu, tlakové praskliny pod pozednicemi a vaznými trámy, celkem 12 kusů, 4 praskliny mezi okny a rovněž vady v interiéru, které v podstatě kopírují tlakové praskliny pod pozednicemi a vaznými trámy v počtu 12 kusů a prasklina v sádrokartonovém podhledu nad schodištěm.

22. V řízení byla zjišťována příčina vzniklých vad na fasádě domu, a sice zda se jednalo o pochybení žalované při zhotovování konstrukce dřevostavby nebo o pochybení [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] při zhotovování fasády, případně o kombinaci obojího. Pokud jde o příčinu vzniklých vad, pak vycházel soud ze znaleckého posudku znaleckého ústavu [právnická osoba] [číslo] [rok] ze dne 16. 11. 2018 a ze znaleckého posudku znaleckého ústavu VUT v [obec] [číslo] 2019 ze dne 30. 11. 2019, ze kterých má za prokázané, že příčinou vzniku trhlin je tlakové namáhání. Deformace podkladu z panelů [anonymizována dvě slova] vzniklá dotláčením mezer styku stěnových panelů se stropní konstrukcí se podílela na vzniku trhlin ze 100 %, kdy hlavní příčinou deformace podkladu bylo nepřilepení panelů 2. NP k zakládacímu trámku. Pokud zde byly i jiné faktory, jako např. možné objemové změny OSB desek panelů či záklopu stropu či menší tloušťka základní vrstvy fasády, pak tyto neměly na vznik trhlin zásadní vliv. Vliv na diagonální tlakové trhliny zejména v rozích oken měla rovněž nízká stěnová tuhost použitých stěnových panelů. Tlakové trhliny jsou tedy způsobeny zejména sesedáním stěnových panelů, čemuž odpovídá i horizontální trhlina po obvodu téměř celého domu, která se vyskytuje i poté, co byla část fasády znovu provedena. Tlakové trhliny diagonální se objevují rovněž v interiéru domu na stejných místech jako na vnější fasádě, což rovněž vylučuje možnost, že by tyto vady byly způsobeny neodborným provedením fasády. I pokud jsou tyto vady částečně dílem nízké stěnové tuhosti použitých stěnových panelů, je za použití těchto panelů odpovědná žalovaná, byť se jednalo o certifikované výrobky.

23. Po právní stránce vycházel soud z ust. § 536 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen „Obch. zák.“), neboť smlouvy o dílo s žalovanou byly uzavřeny dne 26. 6. 2013 a 30. 10. 2013.

24. Podle ust. § 560 odst. 2 a 3 Obch. zák. zhotovitel odpovídá za vady, jež má dílo v době jeho předání (§ 554); jestliže však nebezpečí škody na zhotovené věci přechází na objednatele později, je rozhodující doba tohoto přechodu. Za vady díla, na něž se vztahuje záruka za jakost, odpovídá zhotovitel v rozsahu této záruky. Zhotovitel odpovídá za vady díla vzniklé po době uvedené v odstavci 2, jestliže byly způsobeny porušením jeho povinností. Podle ust. § 560 odst. 2 Obch. zák. tedy zhotovitel odpovídá obecně jen za vady, jež má dílo v době jeho předání, smluvní strany si však mohou dohodnout záruku za jakost díla a poté zhotovitel odpovídá v rozsahu této záruky. V tomto smyslu si rovněž účastníci v čl. IX. odst. 1 smlouvy o dodávce a montáži rodinného domu ze systému [anonymizováno] ze dne 26. 6. 2013 sjednali, že zhotovitel přejímá záruku za jakost a funkčnost provedeného díla a prohlašuje, že předané dílo bude mít vlastnosti dané v projektové dokumentaci a v technických normách, na kterých se účastníci shodli. Záruka byla stanovena na 36 měsíců od okamžiku převzetí díla ze strany objednatele, tedy na 36 měsíců od 18. 11. 2013. Zhotovitel se zavázal bezplatně odstraňovat vady díla, které se projeví v záruční době. Pokud jde o skryté vady dle ust. § 560 odst. 3 Obch. zák., pak za tyto odpovídá zhotovitel v případě, že objednatel prokáže, že byly způsobeny porušením jeho povinností. Znaleckými posudky přitom bylo prokázáno, že žalovaná porušila svoji povinnost provést dílo řádně, neboť v důsledku nepřilepení panelů 2. NP k zakládacímu trámku došlo k postupnému dotláčení mezer styku stěnových panelů se stropní konstrukcí a k deformaci podkladu z panelů [anonymizováno]. Žalovaná tedy jednoznačně odpovídá za horizontální prasklinu po obvodu domu z titulu ust. § 560 odst. 3 Obch. zák. a pokud se týká diagonálních prasklin a prasklin mezi okny, ke kterým by dle názoru znaleckého ústavu VUT v [obec] došlo i v případě řádného postupu zhotovitele, pak na tuto část díla se vztahuje zhotovitelem dobrovolně přijatá záruka za jakost díla dle ust. § 429 obch. zák.

25. Podle ust. § 562 odst. 2 Obch. zák. soud nepřizná objednateli právo z vad díla, jestliže objednatel neoznámí vady díla: a) bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistí, b) bez zbytečného odkladu poté, kdy je měl zjistit při vynaložení odborné péče při prohlídce uskutečněné podle odstavce 1, c) bez zbytečného odkladu poté, kdy mohly být zjištěny později při vynaložení odborné péče, nejpozději však do dvou let a u staveb do pěti let od předání předmětu díla. U vad, na něž se vztahuje záruka, platí místo této lhůty záruční doba.

26. V daném případě se jednalo o skryté vady, které se dle tvrzení žalobce začaly vyskytovat od počátku roku 2015 a postupně se rozšiřovaly. Vady žalobce nejprve řešil s dodavatelem fasády a teprve po popření odpovědnosti z jejich strany se obrátil počátkem roku 2016 na žalovanou (25. 1. 2016). Vzhledem k tomu, že vady se objevovaly postupně, kdy v interiéru se projevily později než na fasádě domu, má soud za to, že žalobce oznámil vady u žalované bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistil či mohl zjistit, a rovněž dodržel záruční dobu, která činila 3 roky od okamžiku převzetí díla.

27. Dle ust. § 564 Obch. z. platí při vadách díla přiměřeně ust. § 436 až 441 Obch. zák., která dále upravují práva z odpovědnosti za vady podle toho, zda se jednalo o podstatné porušení smlouvy (§ 436 Obch. zák.) nebo nepodstatné porušení smlouvy (§ 437 Obch. zák.). Podle ust. § 345 odst. 2 Obch. zák. je porušení smlouvy podstatné, jestliže strana porušující smlouvu věděla v době uzavření smlouvy nebo v této době bylo rozumné předvídat s přihlédnutím k účelu smlouvy, který vyplynul z jejího obsahu nebo z okolností, za nichž byla smlouva uzavřena, že druhá strana nebude mít zájem na plnění povinností při takovém porušení smlouvy. V pochybnostech se má za to, že porušení smlouvy není podstatné. V daném případě považoval žalobce vady díla za podstatné porušení smlouvy a soud souhlasí s tím, že pokud by žalobce věděl v době uzavření smlouvy o tom, že v důsledku provádění díla vzniknou vady, které se na jeho domu následně objevily, že by na takovém plnění zájem neměl. Z hlediska uplatněných nároků by však žalobce mohl totéž požadovat i v případě nepodstatného porušení smlouvy dle ust. § 437 Obch. zák., neboť obojí dává objednateli právo požadovat odstranění vad nebo požadovat přiměřenou slevu z kupní ceny, při podstatném porušené smlouvy může objednatel rovněž odstoupit od smlouvy, což nebyl tento případ.

28. Žalobce nejprve požadoval v přípise ze dne 25. 1. 2016 odstranit vady díla spočívající ve vadné konstrukci domu a zároveň uplatnil nárok na náhradu škody. Žalovaná opakovaně v přípisech ze dne 19. 2. 2016 a 26. 9. 2016 odmítala svoji odpovědnost za vzniklé vady a vady neodstranila, proto následně žalobce v přípise ze dne 2. 3. 2017 změnil svůj požadavek na slevu z ceny díla, kterou uplatnil ve výši 100 000 Kč.

29. Podle ust. § 436 odst. 2 Obch. zák. volba mezi nároky z vadného plnění (odstranění vad, sleva z díla, odstoupení od smlouvy) objednateli náleží, jen jestliže ji oznámí zhotoviteli ve včas zaslaném oznámení vad nebo bez zbytečného odkladu po tomto oznámení. Neodstraní-li zhotovitel vady díla v přiměřené dodatečné lhůtě nebo oznámí-li před jejím uplynutím, že vady neodstraní, může objednatel odstoupit od smlouvy nebo požadovat přiměřenou slevu z kupní ceny. Obdobně podle ust. § 437 odst. 3 Obch zák., požaduje-li objednatel odstranění vad, nemůže před uplynutím dodatečné přiměřené lhůty, kterou je povinen poskytnout k tomuto účelu zhotoviteli, uplatnit jiné nároky z vad díla, kromě nároku na náhradu škody a na smluvní pokutu, ledaže zhotovitel oznámí objednateli, že nesplní své povinnosti v této lhůtě.

30. Soud má za prokázané, že žalobce oznámil vady díla žalované řádně a včas, tedy bez zbytečného odkladu poté, co se vady díla začaly objevovat, a to v lednu 2016, kdy uplatnil nárok na odstranění vad spočívajících ve vadné konstrukci domu. Jelikož žalovaná odmítla opakovaně vady odstranit, změnil žalobce v souladu s ust. § 436 odst. 2 Obch. zák. svůj nárok na přiměřenou slevu z ceny díla, kterou vyčíslil předběžně na částku 100 000 Kč.

31. Pro stanovení výše nároku na slevu z ceny díla se použije přiměřeně ust. § 439 Obch zák., podle kterého nárok na slevu z ceny díla odpovídá rozdílu mezi hodnotu, kterou by mělo dílo bez vad, a hodnotou, kterou mělo dílo dodané s vadami, přičemž pro určení hodnot je rozhodující doba, v níž se mělo uskutečnit řádné plnění. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 23. 6. 2010, sp. zn. 23 Cdo 1991/2008 výchozími skutečnostmi pro posouzení výše slevy bude zejména rozsah vadnosti díla, závažnost vad, jak vady omezují či komplikují užívání, popř. snižují životaschopnost věci, a dále lze vzít v úvahu další okolnosti vyplývající z posuzování konkrétního případu. Základním požadavkem, který je při určení výše slevy nutné mít na paměti, je, že by objednateli měla být prostřednictvím tohoto práva (nároku) z odpovědnosti za vady vytvořena situace blížící se stavu, kdy by mu bylo plněno bez vad.

32. Řádné plnění ze strany žalované spočívající ve zhotovení stavby rodinného domu ze systému [anonymizováno] se v tomto případě mělo uskutečnit dle smlouvy 30. 9. 2013, reálně došlo k předání této části stavby dne 18. 11. 2013. Soud proto posuzoval rozdíl mezi hodnotu, kterou by mělo dílo bez vad, a hodnotou, kterou mělo dílo dodané s vadami, v cenové relaci II. poloviny roku 2013. Přitom vyšel zejména z obvyklých nákladů na odstranění vad. Podle doplnění dodatku č. 1 ke znaleckému posudku [číslo] [rok] znaleckého ústavu VUT v [obec] ze dne 22. 2. 2022 činily obvyklé náklady na odstranění vad provedeného díla částku 57 659 Kč a 40 009 Kč bez DPH na odstranění vad spojených s horizontální prasklinou po obvodu domu, 8 095 Kč bez PDH na odstranění vad spojených s tlakovými prasklinami, a 10 349 Kč a 2 461 Kč bez DPH na odstranění vad v interiéru domu. Vady v interiéru soud do celkového propočtu nezahrnul, neboť tyto byly ze strany žalobce tvrzeny až dodatečně, přitom žalobce nenavrhoval žalobu rozšířit o tyto další vady. Celkem se tedy jednalo o částku 105 763 Kč bez DPH. Účastníci řízení neměli proti znalecky stanoveným nákladům nutným na odstranění vad žádné výhrady a rovněž soud považuje jejich výši za znalecky doloženou a odůvodněnou. Zákon sice nic neříká o tom, zda se v rámci ceny opravy hradí i její část připadající na zaplacenou daň z přidané hodnoty, při účtování ceny opravy ze strany opravitele je tato daň však běžnou součástí ceny díla, takže pro objednatele představuje část nákladů, které musí vynaložit na uvedení věci do původního stavu. Není proto důvod, aby tomu odpovídající částka netvořila součást nákladů nutných na odstranění vad. U staveb na bydlení se přitom uplatňuje snížená sazba DPH ve výši 15 %, jak ostatně vyplývá i ze smlouvy žalobce s žalovanou, proto soud ke znalecky stanovené částce 105 763 Kč připočetl 15 % sazbu DPH a dospěl k částce 121 628 Kč. Za náklady nutné k odstranění vad považuje soud rovněž náklady na projekční a inženýrskou činnost, která by musela být před samotným provedením oprav vad díla zpracována. Jelikož by se v daném případě jednalo o poměrně netypickou inženýrskou a projekční činnost, kterou lze charakterizovat dle znaleckého ústavu jako velmi náročnou a vysoce kvalifikovanou, stanovil znalecký ústav náklady na tuto činnost ve výši 40 000 Kč bez DPH. Znalecký ústav počítal s časovou náročností 40 hodin při sazbě 1 000 Kč na hodinu. Soud se s takto stanovenou částkou ztotožňuje, neboť by se jednalo opravdu o odborně složitou činnost. Rovněž k této částce připočet zákonnou sazbu DPH, tentokrát ve výši 21 % a dospěl k částce 48 400 Kč. Pokud jde o hodnocení dalších kritérií, jako je rozsah vadnosti díla, závažnost vad a toho jak vady omezují či komplikují užívání nemovitosti žalobce, pak soud neshledal další důvody pro navyšování nároku na slevu z ceny díla. Je pravda, že zejména horizontální prasklina se objevuje po obvodu takřka celého domu, ostatní vady jsou však menšího rozsahu. Tyto vady jsou spíše estetického charakteru, kdy jsou na první pohled patrné a zřejmě by žalobce více omezovaly v okamžiku, kdy by chtěl svoji nemovitost prodat. Při užívání domu však žalobce v zásadě neomezují, jeho užívání nijak nekomplikují, ani nesnižují životaschopnost věci. Soud proto dospěl k závěru, že celkem by měl žalobce nárok na slevu z ceny díla ve výši 170 028 Kč. Při jednání dne 2. 3. 2022 žalobce i přes poučení soudu setrval na požadované částce 100 000 Kč s tím, že nemá zájem řízení dále prodlužovat. Jelikož soud nemůže bez připuštění změny žaloby překročit žalobní návrh, přiznal žalobci nárok na slevu z ceny díla ve výši 100 000 Kč, a ve vztahu k tomuto nároku tedy žalobci plně vyhověl.

33. Pokud jde o nárok na náhradu škody, požadoval žalobce nahradit škodu ve výši 210 000 Kč za poškození fasády domu a částku 30 359 Kč za znalecké posudky zpracované před podáním žaloby. Částku 30 359 Kč vynaloženou ze strany žalobce na zpracované odborné posudky žalovaná žádným způsobem nesporovala, a soud ji tedy žalobci přiznal, neboť tento rovněž doložil, že částku 21 175 Kč a 9 184 Kč na znalecké posudky zaplatil. Pokud jde o souběh nároků z odpovědnosti za vady a nároku na náhradu škody, pak je zřejmé, že pokud jde o vady díla, nastupuje odpovědnost za vady, která sleduje, aby se objednateli dostalo od zhotovitele plnění bez vad. Odpovědnost za škodu je dána za újmu, jež vnikla jako následek tohoto vadného plnění, tedy za jinou újmu, než je vadné provedení samotného díla (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 8. 2015, sp. zn. 25 Cdo 2355/2015). V posuzované věci spočívají vady díla žalované v nedostatečném slepení konstrukce dřevostavby, které se projevily v horizontální prasklině po obvodu domu a dále v drobných tlakových prasklinách v interiéru i exteriéru domu. Poškození fasády domu, kterou zhotovovala jiná firma než žalovaná, představuje škodu, která vznikla jako následek vadného plnění, a která přestavuje jinou újmu, než samotné vadné provedení díla.

34. Soud proto nechal v rámci dodatku znaleckého posudku posoudit, jaká by byla obvyklá cena nákladů nutných na celoplošné odstranění tenkovrstvé omítky a její zpětné nanesení, tentokrát v cenách k II. pololetí roku 2019, tedy k okamžiku, kdy byl zpracován znalecký posudek VUT v [obec], který postavil na jisto příčiny vzniku vad a nastínil možnosti jejich odstranění. Znalecký ústav na základě položkového rozpočtu stanovil částku na 139 374 Kč bez DPH, kdy z předloženého rozpočtu je zřejmé, že by se jednalo pouze o nejnutnější náklady spočívající v odstranění omítky obroušením a nové nanesení omítky včetně penetrace podkladu, nebylo tedy uvažováno s tím, že by se celoplošně znovu nanášela perlinka. Z toho důvodu je rovněž částka nižší, než požadovaná žalobcem, který počítal s celkovou cenou za zhotovení fasády, tedy včetně perlinky. S takto stanovenou částkou rovněž účastníci souhlasili. K této částce připočítal soud opět zákonnou sazbu DPH ve výši 15 % a dospěl k celkové částce 160 280 Kč, kterou žalobci přiznal z titulu náhrady škody. Společně s částkou 30 359 Kč vynaloženou na zpracované znalecké posudky se tedy jedná o částku 190 639 Kč. Jelikož se jedná o částku nižší, než požadovanou žalobcem, a tento svoji žalobu po provedeném znaleckém zkoumání nijak neupravil, tedy nevzal částečně zpět, nezbylo soudu než žalobu co do částky 49 720 Kč (240 359 Kč – 190 639 Kč) s příslušenstvím zamítnout (výrok II.).

35. Lhůtu k plnění povinnosti stanovené ve výroku I. stanovil soud v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. na patnáct dnů od právní moci tohoto rozsudku, a to s ohledem na celkovou výši dlužné částky a žádost vedlejšího účastníka.

36. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud na základě aplikace ust. § 142 odst. 3 o. s. ř., podle kterého i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Žalobce byl úspěšný co do částky 290 639 Kč z původně žalované částky 340 359 Kč, žaloba byla zamítnuta pouze co do částky 49 720 Kč. Neúspěch žalobce tedy činí 14,6 %, což je poměrně nepatrná část předmětu řízení. Zároveň rozhodnutí soudu o výši plnění, tedy o výši slevy z ceny díla a o výši náhrady škody záviselo na znaleckém posudku, a tato výše byla stanovena až na základě dodatku č. 1 ke znaleckému posudku [číslo] [rok] VUT v [obec] ze dne 13. 12. 2021 a jeho doplnění ze dne 22. 2. 2022. I přes částečný neúspěch žalobce ve věci tak dospěl soud k závěru, že žalobci náleží plná náhrada nákladů řízení, neboť v okamžiku podání žaloby výši uplatněného nároku neznal a ani nemohl znát. Náklady řízení žalobce sestávaly ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 13 615 Kč, mimosmluvní odměny za 26 úkonů právní služby po 9 700 Kč dle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“) celkem ve výši 252 200 Kč, konkrétně převzetí věci dne 8. 1. 2016, výzva k plnění dne 2. 3. 2017, podání žaloby dne 18. 4. 2017, porada s klientem dne 14. 9. 2017, 21. 11. 2017, 13. 2. 2020, 25. 5. 2020, 2. 7. 2020, 20. 1. 2022, písemné podání soudu dne 15. 9. 2017, 27. 11. 2017, 17. 2. 2020, 11. 3. 2022, účast na jednání dne 18. 9. 2017, 1. 11. 2017 (přesahující 2 hod.), 24. 1. 2018, 10. 4. 2019 (přesahující 2 hod.), 27. 5. 2020 (přesahující 2 hod.), 26. 5. 2021 (přesahující 2 hod.), 2. 3. 2022, a účast při místním šetření dne 3. 12.2018 a 2. 12. 2021. Porady s klientem přesahující 1 hodinu byly ze strany zástupce žalobce řádně doloženy. Dále se jedná o paušální náhradu hotových výdajů dle § 13 odst. 3 AT ve výši 7 800 Kč (26 x 300 Kč), cestovné osobním automobilem Škoda Octavia z [obec] do [obec] a zpět na jednání soudu, vždy celkem 70 Km tam a zpět dle přiloženého technického průkazu a vyhlášky č. 463/2017 Sb., 333/2018 Sb., 358/2019 Sb., 589/ 2020 Sb. a 511/2021 Sb. ve spojení s § 157 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve výši 364 Kč za 3 cesty, 385 Kč za 3 cesty, a 434 Kč za jednu cestu, 2 cesty na místní šetření, tedy z [obec] do [obec], vždy celkem 50 km tam a zpět ve výši 260 Kč a 275 Kč, celkem cestovní náhrady ve výši 3 216 Kč. Zástupci žalobce rovněž náleží náhrada za promeškaný čas z jeho sídla k soudním jednáním a k místním šetřením a zpět celkem za 32 započatých půlhodin po 100 Kč dle ust. § 14 odst. 1 písm. a) AT, celkem ve výši 3 200 Kč. K tomu je třeba připočíst DPH ve výši 21 % celkem v částce 55 947,36 Kč Náklady žalobce tvoří rovněž spotřebované zálohy na znalecké posudky v celkové výši 12 000 Kč. Celkové náklady řízení žalobce představují částku 347 978 Kč. Žalovaná a vedlejší účastník na straně žalované jsou povinni hradit náklady řízení společně a nerozdílně v souladu s ust. § 140 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 93 o. s. ř., soud proto uložil žalované a vedlejšímu účastníkovi na straně žalované zaplatit společně a nerozdílně žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 347 978 Kč, a to k rukám jeho zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) Lhůtu k plnění stanovil soud v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. na patnáct dnů od právní moci tohoto rozsudku, a to s ohledem na celkovou výši nákladů a žádost vedlejšího účastníka (výrok III.).

37. Podle § 148 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Mezi tyto náklady státu náleží svědečné a znalečné. Náklady řízení státu tedy podle výsledku řízení hradí rovněž v plné výši žalovaná a vedlejší účastník na straně žalované, a to společně a nerozdílně. Žalobce zaplatil dne 10. 8. 2018 zálohu na znalecký posudek ve výši 7 000 Kč a dne 10. 9. 2018 zálohu ve výši 5 000 Kč, celkem 12 000 Kč. Žalovaná rovněž zaplatila dne 8. 8. 2018 zálohu na znalecký posudek ve výši 7 000 Kč a dne11. 9. 2018 zálohu ve výši 5 000 Kč, celkem 12 000 Kč. Tyto zálohy ve výši 24 000 Kč byly spotřebovány na zpracované znalecké posudky. Soud přiznává státu jenom náklady, které nebyly kryty zálohami na důkaz ve smyslu ust. § 141 odst. 1 o. s. ř. Tzv. spotřebovaná záloha se nevrací, tato záloha zaplacená účastníkem se zahrnuje do jím placených nákladů, na jehož náhradu má právo podle § 142 o. s. ř., tedy podle úspěchu proti tomu, kdo neuspěl. Státu se přiznávají pouze tzv. nezálohované náklady.

38. Náklady řízení státu představují znalečné pro znalecký ústav [právnická osoba] za zpracovaný znalecký posudek [číslo] [rok] ve výši 20 934 Kč a za účast u jednání dne 10. 4. 2019 ve výši 4 666 Kč. Další náklady představují znalečné pro znalecký ústav VUT v [obec] za zpracovaný znalecký posudek [číslo] [rok] a za účast u jednání dne 27. 5. 2020 ve výši 48 473 Kč, za dodatek č. 1 k tomuto znaleckému posudku ve výši 14 731,75 Kč a za jeho doplnění ze dne 22. 2. 2022 ve výši 3 085,50 Kč Celkem náklady řízení státu představovaly částku 91 890,25 Kč, kdy částka 24 000 Kč již byla účastníky uhrazena. K úhradě tak zbývá částka 67 890,25 Kč, kterou soud uložil žalované a vedlejšímu účastníkovi na straně žalované zaplatit společně a nerozdílně. Lhůtu k plnění stanovil soud v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. na patnáct dnů od právní moci tohoto rozsudku, a to s ohledem na celkovou výši nákladů a žádost vedlejšího účastníka (výrok IV).