5 C 144/2020

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Šulákovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně proti žalované: ; celé jméno žalované , anonymizována dvě slova datum bytem adresa žalované o zaplacení 14 816 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 492 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 492 Kč od 6. 6. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se ve zbývajícím rozsahu zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se návrhem doručeným zdejšímu soudu dne 2. 12. 2020 domáhala zaplacení částky ve výši 14 816 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru ze dne 12. 4. 2019. Předmětem smlouvy byla částka ve výši 21 816 Kč, která se skládala z 12 000 Kč jako poskytnutých peněžních prostředků a z 9 816 Kč jako kapitalizovaného úroku. Žalovaná se zavázala poskytnutou částku splácet v týdenních splátkách po 364 Kč. Žalovaná však svou povinnost neplnila řádně a včas. Do prodlení se žalovaná dostala dne 6. 6. 2020. Žalobkyně se proto žalobou domáhá zaplacení částky 14 816 Kč a požaduje zákonný úrok z prodlení od 6. 6. 2020 do zaplacení.

2. V dané věci byly splněny podmínky § 115a o. s. ř., proto soud rozhodl bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů.

3. Při svém rozhodování vycházel soud z tohoto závěru o skutkovém stavu. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 12. 4. 2019 vyplývá, že žalobkyně poskytla žalované částku 12 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy, a to na dobu 60 týdnů. Žalovaná se mimo zapůjčenou jistinu zavázala vrátit poplatek za zpracování a doručení úvěru ve výši 3 600 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 840 Kč a úrok ve výši 2 376 Kč. Zápůjční úroková sazba činila 70,89 % ročně a roční procentní sazba nákladů činila 212,77 %. Úvěr se žalovaná zavázala splatit v 60 týdenních splátkách ve výši 363,60 Kč. Žalovaná splátky nesplácela řádně a včas, do podání žaloby splatila částku ve výši 7 000 Kč. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu dne 15. 10. 2020, na kterou žalovaná nijak nereagovala.

4. Vztah mezi účastníky soud posoudil jako smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., která byla zároveň spotřebitelským úvěrem podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Vzhledem k tomu, že se jednalo o smlouvu uzavřenou mezi podnikatelem v rámci jeho podnikatelské činnosti a spotřebitelem, je ve věci nezbytné aplikovat i ta zvláštní ustanovení, jejichž účelem je ochrana spotřebitele (zejména § 1810 an. o. z.). Nárok žalobkyně na zákonný úrok z prodlení vyplývá z ust. § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., výše úroku se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

5. Žalobkyně sjednala se žalovanou roční zápůjční úrokovou sazbu ve výši 70,89 % ročně a RPSN ve výši 212,77 %. Při úvaze o tom, zda se jedná o přiměřený smluvní úrok spojený s poskytnutím spotřebitelského úvěru, vychází soud v souladu s ust, § 1802 o. z. z porovnání sjednaných úroků s obvyklými úroky, které požadovaly banky v době, kdy byla smlouva sjednána (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). V tomto ohledu soud vychází z databáze ARAD České národní banky, která poskytuje spolehlivé informace o průměrných úrokových sazbách a jedná se rovněž o jediné objektivně zjistitelné hledisko. Z databáze soud zjistil, že úroková sazba korunových úvěru s fixací od 1 do 5 let poskytnutých domácnostem na spotřebu v dubnu 2019 činila 8,23 % ročně. Roční procentní sazba nákladů činila ve stejném období 8,68 % ročně. Úroková míra tedy přesahovala více než osminásobek obvyklé výše. U roční procentní sazby nákladů přesahovala výše míru obvyklou více než dvacetičtyřnásobně. Žalobkyní požadované úroky jsou proto z pohledu soudu zjevně nepřiměřené a v rozporu s dobrými mravy a nelze je v tomto rozsahu přiznat (viz ust. § 580 o. z. a § 1813 o. z.).

6. Soud nicméně uznává, že věřitel má právo na zaplacení úroků za poskytnuté peněžní prostředky, a proto dále postupoval obdobně podle ust. § 1800 odst. 2 o. z., neboť se jedná o ustanovení, které je co do obsahu a účelu posuzovanému právnímu případu nejbližší, a změnil rozsah plnění tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran. Přitom přihlédl k tomu, že se jednalo o tzv. rychlo půjčku, kdy žalovaná dostala vyplaceny peníze ihned po uzavření smlouvy, bez nutnosti zajištění či účelové vázanosti úvěru. U nebankovních institucí je proto soud ochoten akceptovat úroky, respektive celkové náklady úvěru ve výši dvojnásobku sazeb, které v daném období poskytovaly banky. Za přiměřené úroky v daném případě proto považuje soud úroky ve výši 18 % ročně. V posuzované věci tak činí kapitalizovaná částka úroků za dobu trvání smlouvy, tedy za dobu 60 týdnů, 2 492 Kč, a tuto částku rovněž soud žalobkyni přiznal.

7. S ohledem na výše uvedené rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. a II. tohoto rozsudku, uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 7 492 Kč (jistina 12 000 Kč + přiměřené úroky 2 492 Kč – zaplacená částka 7 000 Kč) spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 492 Kč od 6. 6. 2020 do zaplacení, a žalobu ve zbývajícím rozsahu zamítl.

8. Jelikož měla žalobkyně ve věci úspěch pouze částečný, a to přibližně v rozsahu jedné poloviny, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř.

9. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.