5 C 146/2020

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudkyní Mgr Martinou Šulákovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa zastoupená advokátem titul titul . jméno příjmení titul za jménem sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 14 014 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 312 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 7 312 Kč od 2. 4. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se ve zbývajícím rozsahu zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 27. 11. 2020 se žalobkyně domáhala zaplacení částky 14 014 Kč z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne 14. 6. 2017, kterou uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] Předmětem smlouvy o zápůjčce bylo poskytnutí částky 12 000 Kč, a to v hotovosti při uzavření smlouvy. Mimo poskytnutou jistinu se žalovaná zavázala zaplatit i částku ve výši 8 779 Kč, která je součtem kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši 1 597 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování a doručení ve výši 3 164 Kč a částku za administrativní činnost ve výši 4 018 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutou částku splatit ve 45 týdenních splátkách po 462 Kč, přičemž poslední splátka měla proběhnout dne 25. 4. 2018. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas. Zápůjčku uhradila pouze částečně ve výši 6 765 Kč. [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] postoupila svou pohledávku žalobkyni smlouvou ze dne 20. 1. 2020.

2. V dané věci byly splněny podmínky § 115a o. s. ř., proto soud rozhodl bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů.

3. V řízení bylo smlouvou o zápůjčce [číslo] ze dne 14. 6. 2017 prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovanou smlouvu o zápůjčce, na základě které ji poskytl částku 12 000 Kč, a žalovaná se zavázala vrátit částku 12 000 Kč společně s úrokem ve výši 1 597 Kč, částkou za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 3 164 Kč a částkou za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 4 018 Kč Celkem se žalovaná zavázala zaplatit 20 779 Kč v 45 týdenních splátkách. Roční procentní sazba nákladů činila 294,84 %. Pohledávka právního předchůdce žalobkyně byla žalobkyni postoupena smlouvou dne 20. 1. 2020 a stejného dne bylo postoupení žalované oznámeno. Jelikož žalovaná neuhradila celou částku řádně a včas zaslala jí žalobkyně předžalobní výzvu a to dne 23. 4. 2020, na kterou žalovaná nijak nereagovala.

4. Po právní stránce posoudil soud spor jako spor ze smlouvy úvěru podle ust. § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a dále postupoval dle ust. §§ 580, 588, 1802, 1813 a 1970 o. z.

5. V souvislosti s žalobou uplatněným nárokem se soud zabýval zejména tím, zda má žalobkyně nárok na zaplacení požadovaných úroků, resp. nákladů spotřebitelského úvěru spočívajících v odměně za administrativní činnost a odměně za zpracování a doručení.

6. Právní předchůdce žalobkyně sjednal s žalovanou úrok ve výši 1 597 Kč, RPSN činila 294,84 %. Při úvaze o tom, zda se jedná o přiměřený smluvní úrok spojený s poskytnutím spotřebitelského úvěru, vychází soud v souladu s ust. § 1802 o. z. z porovnání sjednaných úroků s obvyklými úroky, které požadovaly banky v době, kdy byla smlouva sjednána (srov. též nález Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2012, sp. zn. I. ÚS 199/11, nebo rozsudek Nejvyššího soud v rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). V tomto ohledu vychází z databáze ARAD České národní banky, která poskytuje spolehlivé informace o průměrných úrokových sazbách a jedná se rovněž o jediné objektivně zjistitelné hledisko. Z této databáze soud zjistil, že v červnu 2017, činila úroková sazba korunových úvěrů s fixací od 1 do 5 let poskytnutých domácnostem na spotřebu 9,72 %, RPSN činila ve stejném období 9,83 %. Přitom přihlédl k tomu, že se jednalo o tzv. rychlo půjčku, kdy žalovaná dostal vyplaceny peníze ihned po uzavření smlouvy, bez nutnosti zajištění či účelové vázanosti úvěru. U nebankovních institucí je proto soud ochoten akceptovat úroky, respektive celkové náklady úvěru ve výši dvojnásobku sazeb, které v daném období poskytovaly banky. Roční procentní sazbu nákladů ve výši okolo 294,84 % proto nelze považovat za přiměřenou, ale v rozporu s dobrými mravy a celkové náklady v této výši nelze v tomto rozsahu přiznat (viz ust. § 580 o. z. a § 1813 o. z.).

7. Soud nicméně uznává, že věřitel má právo na zaplacení úroků, respektive celkových nákladů, za poskytnuté peněžní prostředky, a proto dále postupoval obdobně podle ust. § 1800 odst. 2 o. z., neboť se jedná o ustanovení, které je co do obsahu a účelu posuzovanému právnímu případu nejbližší, a změnil rozsah plnění tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran. Za přiměřené úroky, respektive celkové náklady, v daném případě proto považuje soud celkové náklady ve výši 20 % ročně, tj. ve výši 2 077 Kč za období 45 týdnů.

8. V souhrnném poplatku byly jasně určeny i úroky ve výši 1 597 Kč. Na druhé straně smlouvy je pak drobným písmem uvedeno, že zápůjční úroková sazba je stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy a v případě úhrady dlužné částky ve 45 splátkách činí 29 % ročně. Z žádného ustanovení smlouvy však nevyplývá, že by tyto úroky měla žalovaná platit i po uplynutí doby splatnosti půjčky. Pokud by zde existoval rozpor mezi výší úroků uvedenou absolutní částkou ve smlouvě a procentní sazbou uvedenou na druhé straně smlouvy, která má charakter obchodních podmínek, pak podle § 1751 odst. 1 o. z. mají odchylná ujednání ve smlouvě přednost před zněním obchodních podmínek. I pokud bychom toto drobné písmo vnímali jako součást smlouvy hlavní, pak ve smyslu ust. § 1812 odst. 1 o. z. je třeba dát přednost výkladu pro spotřebitele nejpříznivějšímu, tedy úroku sjednanému v absolutní částce. Žalobkyně tedy nemá na běžící smluvní úrok nárok.

9. Jelikož se žalovaná ocitla v prodlení s úhradou poskytnuté částky, je ve smyslu § 1970 o. z. povinen zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení, výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

10. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., a to tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť poměr úspěchu a neúspěchu účastníků řízení je stejný.

11. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.