5 C 22/2021

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudkyní Mgr Martinou Šulákovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátkou titul . jméno příjmení jméno . sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 20 750 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 750 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 13 250 Kč od 26. 7. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení dalších 2 000 Kč, zamítá.</b> <b>III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu ve Svitavách doplatek soudního poplatku za řízení ve výši 38 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám její zástupkyně náklady řízení ve výši 2 038 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Návrhem ze dne 20. 1. 2021 se žalobkyně domáhala zaplacení částky 20 750 Kč z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne 25. 6. 2019. Předmětem smlouvy bylo poskytnutí částky ve výši 10 000 Kč, které mu byly žalovanému zaslány na účet dne 25. 6. 2019. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku ve výši 10 000 Kč a uhradit poplatek ve výši 3 250 Kč do dne splatnosti 25. 7. 2019. Žalovaný však požadované částky neuhradil řádně a včas. Žalobkyně tak požaduje zaplacení poskytnuté částky, úroky z prodlení v zákonné výši a náhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlení ve výši 2 500 Kč. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení, požaduje žalobkyně dále i smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč.

2. Usnesením ze dne 10. 2. 2021, č. j. 5C 22/2021-23, soud vyzval žalovaného, aby se písemně vyjádřil k žalobě ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto usnesení a zároveň vyzval oba účastníky řízení, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Současně byla připojena doložka proti nečinnosti, podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. Žalovaný si zásilku zaslanou na adresu jeho trvalého pobytu vyzvedl dne 4. 3. 2021, k žalobě ani k rozhodnutí věci bez jednání se nevyjádřil. Žalobkyně ve vyjádření ze dne 9. 3. 2021 souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podaném návrhu. Soud tedy rozhodl bez nařízení jednání.

3. Žalobkyně ve vyjádření ze dne 9. 3. 2021 upřesnila, že příjmy žalovaného byly zjišťovány dotazem na žalovaného, ze kterých vyplynulo, že žalovaný je zaměstnán na plný úvazek s měsíčním příjmem ve výši 17 000 Kč v Domě s pečovatelskou službou jako pracovník rozvozu s pracovní smlouvou na dobu neurčitou. Na této pozici pracuje 3-5 let. Příjmy žalovaného byly ověřeny z výplatních písek od zaměstnavatele. Výdaje žalovaného činí 5 000 Kč měsíčně, nemá nezletilé děti, je svobodný a bydlí ve vlastním.

4. V řízení bylo smlouvou o zápůjčce ze dne 25. 6. 2019 prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku 10 000 Kč, kterou poskytla žalovanému převodem na účet. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit s poplatkem ve výši 2 275 Kč nejpozději do 25. 7. 2019. Roční procentní sazba nákladů byla sjednána ve výši 1 111 %. Zápůjční úroková sazba činila 0 %. Mezi stranami bylo ujednáno, že v případě prodlení žalovaný uhradí smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné částky za každý den prodlení a zákonný úrok z prodlení. Dále bylo mezi stranami ujednáno, že žalobkyně může požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu v souvislosti s prodlením žalovaného vzniknou. Písemné upomínky byly dle čl. 2 smlouvy zpoplatněny částkou 500 Kč za výzvu. Žalovanému byla zaslána upomínka dne 1. 8. 2019, 8. 8. 2019, 15. 8. 2019, 24. 8. 2019 a 8. 9. 2019. Předžalobní výzva byla žalovanému zaslána dne 14. 10. 2020. Žalovaný na výzvy nijak nereagoval.

5. Vztah mezi účastníky soud posoudil jako smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., která byla zároveň spotřebitelským úvěrem podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Vzhledem k tomu, že se jednalo o smlouvu uzavřenou mezi podnikatelem v rámci jeho podnikatelské činnosti a spotřebitelem, je ve věci nezbytné aplikovat i ta zvláštní ustanovení, jejichž účelem je ochrana spotřebitele (zejména § 1810 an. o. z.). Nárok žalobkyně na zákonný úrok z prodlení vyplývá z ust. § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., výše úroku se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

6. V souvislosti s žalobou uplatněným nárokem se soud zabýval zejména tím, zda má žalobkyně nárok na zaplacení požadovaných nákladů souvisejících s prodlením klienta.

7. Žalobkyně požadovala úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč, přitom tato částka měla odpovídat skutečným nákladům na odeslání pěti písemných upomínek žalovanému před zesplatněním dne 1. 8. 2019, 8. 8. 2019, 15. 8. 2019, 24. 8. 2019 a 8. 9. 2019. Podle ust. § 122 odst. 1 písm. a) zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, má věřitel právo pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele. Žalobkyní požadované náklady nepovažuje soud za účelně vynaložené, neboť žalobkyně mohla žalovaného vyzývat rovněž sms upomínkou za 30 Kč nebo emailovou upomínkou za 100 Kč, přičemž výsledek těchto upomínek by byl zjevně stejný. Celkovou částku 2 500 Kč považuje soud za zjevně nepřiměřenou, a proto přiznal žalobkyni v souvislosti s prodlením spotřebitele částku 500 Kč, která by měla pokrýt veškerou komunikaci s klientem ohledně řešení jeho situace. Jelikož žalobkyně je právnickou osobou, která se dlouhodobě zabývá poskytováním úvěrů, musí mít za tímto účelem vytvořený i administrativní aparát, který se zabývá případy prodlení klientů se splácením jejich úvěrů.

8. Ostatní žalobkyní uplatněné nároky shledal soud po právu, když požadovaná výše smluvní pokuty odpovídá ust. § 122 odst. 1, 2 a 3 zák. č. 257/2016 Sb. a rovněž poplatek ve výši 3 200 Kč nepovažuje soud za zjevně nepřiměřený s přihlédnutím k tomu, že se jednalo o tzv. rychlo půjčku, kterou dostal žalovaný vyplacenu okamžitě a byl povinen ji splatit do jednoho měsíce.

9. S ohledem na výše uvedené rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. a II. tohoto rozsudku, uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 18 750 Kč, tj. jistinu ve výši 10 000 Kč, kapitalizované přiměřené úroky úvěru ve výši 3 250 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 500 Kč a smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč, a žalobu ve zbývajícím rozsahu zamítl.

10. Kontrolou spisu bylo zjištěno, že žalobkyně zaplatila soudní poplatek v nesprávné výši, neboť dle položky 2 bod 2 a pol. 1 písm. b) soudní poplatek za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění v částce vyšší než 20 000 Kč, činí 5 % z této částky. Správně tak měla žalobkyně zaplatit soudní poplatek ve výši 1 038 Kč (5 % z částky 20 750 Kč).

11. Soud proto postupoval podle § 12 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a žalobkyni doměřil soudní poplatek ve výši 38 Kč, který je žalobkyně povinna zaplatit do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

12. Žalobkyně má právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva (§ 142 odst. 3 o. s. ř.). Účelně vynaložené náklady řízení žalobkyně sestávaly ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 038 Kč a z nákladů právního zastoupení ve výši 1 200 Kč (odměna dle § 14b odst. 1 písm. c\ bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby po 300 Kč, tři paušální náhrady po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a\ této vyhlášky). Tyto náklady řízení v celkové výši 2 038 Kč je žalovaný povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 občanského soudního řádu).

13. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.