5 C 28/2021

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Martiny Šulákové, Ph.D. a přísedících titul jméno příjmení a titul jméno příjmení ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce zastoupený advokátkou titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 26 820 Kč s příslušenstvím <b>I. Řízení se co do částky 459 Kč zastavuje.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 26 361 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 13 221 Kč od 26. 3. 2020 do zaplacení, a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 13 140 Kč od 26. 4. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci k rukám jeho zástupkyně náklady řízení ve výši 30 343 Kč, a to do tří dnů právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobce se žalobou ze dne 21. ledna 2021 domáhal zaplacení částky 26 820 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazené mzdy za měsíc únor a březen 2020. Uvedl, že na základě Dohody o provedení práce ze dne 30. 12. 2019 vykonával práci jako bezpečnostní pracovník a pomocný pracovník údržby. Odměna za vykonanou práci byla sjednána ve výši 90 Kč za hodinu, přičemž odpracované hodiny byly evidovány v příslušných výkazech práce za dané období. Konkrétně pracoval na pozicích označených jako [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] v režimu 12 hodinových směn v [příjmení] [příjmení] na adrese [adresa] adrese [adresa]. Za měsíc únor 2020 odpracoval celkem 139 hodin, za které mu náleží odměna ve výši 13 545 Kč. Za měsíc březen 2020 odpracoval celkem 142 hodin, za které mu náleží odměna ve výši 13 275 Kč. V doplnění žaloby ze dne 22. 2. 2022 upřesnil, že v měsíci únoru 2020 odpracoval v hotelu [příjmení] 2 denní směny po 12 hodinách a 9„ nočních“ směn po 12 hodinách, z toho 4 hodiny práce za 90 Kč/hod a 8 hodin práce s příplatkem za práci v noci. V [anonymizována dvě slova] odpracoval jednu noční směnu v délce 7 hodin. V březnu 2020 bylo v přehledu pracovních směn původně uvedeno více směn, než kolik bylo nakonec skutečně odpracováno, neboť na základě telefonické komunikace s p. [příjmení] byl žalobce odvolán z několika zapsaných směn. Skutečně odpracované směny jsou zapsány ve výkazech, podle kterých odpracoval v hotelu [příjmení] 7 denních směn po 12 hodinách a 3 hodiny práce přesčas, 4„ noční“ směny po 12 hodinách, z toho vždy 4 hodiny práce za 90 Kč/hod a 8 hodin práce s příplatkem za práci v noci, v [anonymizována dvě slova] odpracoval jednu noční směnu v délce 7 hodin. Při jednání dne 16. 3. 2022 vzal žalobce žalobu co do částky 459 Kč zpět s ohledem na nesprávně vypočtenou odměnu za noční práci. Žalobce dále uvedl, že o nabídce práce se dozvěděl od svého známého jménem [anonymizováno], který pro [právnická osoba] dříve pracoval. Přátelé žalobce vykonávali práci pro tuto společnost přibližně po dobu dvou let před tím, než se o tuto práci začal žalobce zajímat, např. pan [příjmení] Pan [anonymizováno] poskytl žalobci telefonní číslo [tel. číslo] na pana [příjmení], s tím, že tento člověk je jakýmsi prvním stupněm v kontaktu se zaměstnavatelem. Žalobce kontaktoval pana [příjmení] prostřednictvím služby WhatsApp dne 18. 12. 2019, tento mu sdělil, že se s ním spojí jiný zaměstnanec, pan [příjmení], aby ho zapsal do plánu směn. S p. [příjmení] se žalobce potkal osobně přímo v hotelu [příjmení], kde došlo k podpisu smlouvy, smlouvu obdržel žalobce pouze v českém jazyce. Obecné informace k práci obdržel od p. [příjmení], s nikým jiným ze strany hotelů žalobce nekomunikoval, vše se uskutečňovalo prostřednictvím p. [příjmení]. Také platbu za vykonanou práci za prosinec 2019 a leden 2020 obdržel přímo od p. [příjmení]. Rozpis na směny probíhal tak, že se jednotliví pracovníci zapsali na směny a tento přehled byl zaslán emailem ze strany p. [příjmení] na email p. [příjmení], [email]. Pokud mělo dojít ke změnám v rámci směn, probíhala komunikace zpravidla přes WhatsApp nebo sms přímo s p. [příjmení]. Odměna za práci za měsíce únor a březen 2020 nebyla vyplacena ani dalším zaměstnancům, p. [příjmení], [příjmení], [anonymizována dvě slova] a [příjmení]. Dle názoru žalobce zastupoval p. [příjmení] žalovanou společnost stejně jako v předchozích měsících a žalobce neměl důvod se domnívat, že došlo k jakékoliv změně. Dne 14. 1. 2021 byla žalované doručena předžalobní výzva.

2. Žalovaná se bránila tím, že nedohledala žádné informace o tom, že by žalobce kdy zaměstnávala. Za žalovanou mohl uzavřít pracovněprávní vztah pouze jednatel společnosti, kterým byl p. [příjmení]. Ačkoliv tento je uveden v záhlaví Dohody o provedení práce, v žádném případě tuto dohodu nepodepsal a rovněž si není vědom toho, že by k podpisu někoho zmocnil. Z podpisu na Dohodě o provedení práce mohlo být žalobci zřejmé, že se nejedná o podpis jednatele společnosti. Dále uvedla, že p. [příjmení] je osobou problematikou, pro žalovanou působil jako zaměstnanec na základě pracovní smlouvy ze dne 1. 2. 2017 do 30. 4. 2019, kdy byl jeho pracovní poměr rozvázán dohodou. V době podpisu Dohody o provedení práce s žalobcem nebyl p. [příjmení] zaměstnancem žalované ani neměl plnou moc k uzavření této dohody. P. [příjmení] v rozhodném období působil jako provozní ředitel spol. fast jobs s.r.o., která měla mimo jiné zajišťovat některé provozní činnosti žalované. Ve vztahu k zaměstnancům šlo např. také o výplaty odměn, domluvy rozvrhu směn se zákazníkem apod. V žádném případě nebylo předmětem činnosti fast jobs s.r.o., aby její provozní ředitel uzavíral za žalovanou pracovněprávní vztahy. Při jednání dne 2. 2. 2022 zástupce žalované uvedl, že společnost fast jobs s.r.o. figurovala jako subdodavatel a koordinátor zakázek pro žalovanou. V době, kdy pan [příjmení] působil jako provozní ředitel žalované, vystupoval jako tzv. styčný důstojník ve vztahu k zákazníkům, tedy k jednotlivým hotelům, se kterými domlouval, kolik lidí bude zákazník potřebovat, na jakou dobu a v jakých směnách mají pracovat. Tímto způsobem komunikoval i s hotely [anonymizováno] a [příjmení]. Ve vztahu k zaměstnancům zajišťoval předávání výplaty v hotovosti, organizoval rozvržení směn. Po dubnu 2019 se spolupráce s p [příjmení] změnila a nově byly některé činnosti provozního ředitele zajišťovány subdodavatelsky přes společnost fast jobs s.r.o., jejímž společníkem je rovněž jednatel žalované p. [příjmení]. Se společností [anonymizována dvě slova] byla uzavřena písemná smlouva o spolupráci. Pracovní smlouvy se zaměstnanci žalované zpracovával administrativní aparát a podepisoval p. [příjmení]. Zástupce rovněž uvedl, že nedokáže vyloučit, že v jednotkách případů byla udělena plná moc k podpisu pracovní smlouvy či jiné dohody o provedení práce jinému zaměstnanci nebo p. [příjmení]. Po 1. 5. 2019 zaměstnávala spol. fast jobs s.r.o. pracovníky přímo na sebe a dále zajišťovala komunikaci s hotely ohledně těchto zaměstnanců. [právnická osoba] byl v té době p. [příjmení], společníkem p. [příjmení]. V červnu 2020 byl p. [příjmení] ze své funkce odvolán a žalovaná s ním dále nespolupracovala. Je tedy možné, že p. [příjmení] v době uzavírání smlouvy s žalobcem vzal omylem jiný typ smlouvy. Žalovaná nebyla schopna doložit, za jaké zaměstnance byla jednotlivým hotelům účtována cena za odvedenou práci. Dle žalované nezachoval žalobce alespoň minimální míru opatrnosti při podpisu Dohody o provedení práce, neboť si mohl ověřit, že osoba, se kterou smlouvu podepisuje, není pan [příjmení].

3. Žalobce při jednání dne 16. 3. 2022 vzal zpět svůj návrh na rozšíření žaloby ze dne 20. 2. 2022 a dále vzal zpět žalobu co do částky 324 Kč za únor 2020 a co do částky 135 Kč za měsíc březen 2020, neboť došlo k nesprávnému výpočtu za noční práci.

4. Podle § 96 o. s. ř. může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popř. v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Soud proto postupoval podle ustanovení § 96 o. s. ř. a řízení v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby co do částky 459 Kč zastavil (výrok I.).

5. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalovaná společnost zajišťovala pro hotely [příjmení] a [anonymizováno] v rozhodné době zaměstnance na pozice bezpečnostního pracovníka a pomocného pracovníka údržby, neboli doorman a night guard. Bylo však sporné, zda 30. 12. 2019 byl pan [příjmení] pověřen podpisem Dohody o provedení práce s žalobcem.

6. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti.

7. Z Dohody o provedení práce vyplývá, že tato byla uzavřena dne 30. 12. 2019 mezi žalobcem a spol. [právnická osoba], jako jednatel byl uveden pan [příjmení], u podpisu zaměstnavatele bylo uvedeno v.z. [anonymizováno]. [příjmení], tedy„ v zastoupení“ [anonymizována dvě slova] Dohoda byla uzavřena na dobu od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2020, s tím, že může skončit dříve vyčerpáním 300 hodin práce. Druh práce byl sjednaný jako bezpečnostní pracovník a pomocný pracovník údržby, odměna za práci byla sjednána ve výši 90 Kč za hodinu se splatností vždy 25. dne následujícího kalendářního měsíce v hotovosti nebo vkladem na účet.

8. Z přehledu pracovních směn za měsíc únor 2020 (čl. 16) má soud za prokázané, že žalobce odpracoval v hotelu [příjmení] na pozici [anonymizováno] 2 dny vždy po 12 hodinách od 8:00 hodin do 20:00 hodin, a to dne 1. 2. 2020 a 18. 2. 2020. Ve stejném hotelu odpracoval na pozici night guard 9 dnů vždy po 12 hodinách od 20:00 hodin do 8:00 hodin, a to dne 3. 2. 2020 4. 2. 2020, 5. 2. 2020, 15. 2. 2020, 16. 2. 2020, 19. 2. 2020, 20. 2. 2020, 24. 2. 2020 a 26. 2. 2020. V hotelu [anonymizováno] odpracoval na pozici [anonymizována dvě slova] 1 den po 7 hodinách od 23:00 do 6:00, a to dne 29. 2. 2020 Celkem tedy odpracoval 139 hodin, z toho 60 denních a 79 nočních (ve smyslu § 116 zákoníku práce).

9. Z výkazu pracovních směn za měsíc březen 2020 (čl. 11-13) má soud za prokázané, že žalobce odpracoval v hotelu [příjmení] na pozici [anonymizováno] 6 dnů vždy po 12 hodinách od 8:00 hodin do 20:00 hodin, a to dne 3. 3. 2020, 14. 3. 2020, 15. 3. 2020, 17. 3. 2020, 21. 3. 2020 a 22. 3. 2020 a dne 2. 3. 2020 15 hodin práce od 8:00 hodin do 23:00 hodin. Ve stejném hotelu odpracoval na pozici [anonymizována dvě slova] 4 dny vždy po 12 hodinách od 20:00 hodin do 8:00 hodin, a to dne 10. 3. 2020, 11. 3. 2020, 12. 3. 2020 a 15. 3. 2020. V hotelu [anonymizováno] odpracoval na pozici [anonymizována dvě slova] 1 den po 7 hodinách od 23:00 do 6:00, a to dne 8. 3. 2020 Celkem tedy odpracoval 142 hodin, z toho 102 denních a 40 nočních (ve smyslu § 116 zákoníku práce).

10. Dne 14. 1. 2021 byla žalované doručena předžalobní výzva (čl. 17 a 18).

11. Z výpisů z aplikace WhatsApp má soud za prokázané, že žalobce ohledně směn v měsíci únoru a březnu 2020 komunikoval s telefonním číslem [tel. číslo] s názvem [příjmení] [jméno].

12. Z výpisu z účtu žalobce soud zjistil, že dne 27. 2. 2020 mu byla z účtu [bankovní účet] pod názvem [jméno] [příjmení] zaplacena částka 11 800 Kč.

13. Z e-mailové komunikace mezi jednotlivými pracovníky ze dne 31. 1. 2020 a 29. 2. 2020 (čl. 146-147) soud zjistil, že pracovník jménem [jméno] [příjmení] vytvářel rozpis jednotlivých směn a pracovníků a následně jej zasílal ke schválení pracovníkům [anonymizováno], [příjmení], [příjmení], [anonymizováno], [příjmení] [příjmení], [celé jméno žalobce] a v kopii [jméno] [příjmení] na adresu [email]. Dne 19. 6. 2020 zaslal [jméno] [příjmení] ostatním pracovníkům e-mail s tím, že za všechny zaměstnance, kterým nebyla zaplacena mzda za měsíc únor a březen 2020 od žalované společnosti, chce zaslat oficiální dopis na adresu sídla společnosti. Jednalo se o zaměstnance [anonymizováno], [příjmení], [celé jméno žalobce], [anonymizováno] a [příjmení].

14. Z Dohody o pracovní činnosti ze dne 7. 11. 2018 uzavřené mezi žalovanou společností a p. [příjmení] [příjmení] [jméno] soud zjistil, že mezi účastníky dohody byla sjednána práce na dobu od 1. 1. 2019 do 31. 12. 2021 a za [právnická osoba] s.r.o. byla dohoda podepsána jednatelem p. [příjmení]. Jednalo se o práci bezpečnostního pracovníka a pomocného pracovníka údržby. Z Dohody o pracovní činnosti ze dne 30. 1. 2020 uzavřené mezi žalovanou společností a p. [příjmení] [příjmení] [jméno] soud zjistil, že mezi účastníky byla sjednána práce na dobu od 1. 2. 2020 na dobu neurčitou a za [právnická osoba] s.r.o. byla dohoda podepsána jinou osobou než jednatelem společnosti, pravděpodobně panem [jméno] [příjmení]. Jednalo se o práci bezpečnostního pracovníka a pomocného pracovníka údržby.

15. Z policejního spisu [číslo jednací] soud zjistil, že žalobce podal dne 23. 6. 2021 trestní oznámení na neznámého pachatele pro přečin podvodu. Žalobce v podaném vysvětlení ze dne 12. 8. 2021 za pomoci tlumočníka uvedl, že studuje doktorské studium na [obec] zemědělské univerzitě v [obec] a brigádně si přivydělává. Od kamaráda jménem [anonymizováno] se dozvěděl, že spol. [anonymizováno] shání brigádníky na práci v hotelu jako hlídač a dostal tel. [tel. číslo] na osobu jménem [příjmení]. [příjmení] [příjmení] kontaktoval dne 18. 12. 2019 přes aplikaci WhatsApp, po výměně tel. čísla mu zavolal pan [příjmení], se kterým se domluvil, jak může časově pracovat a podle toho ho napsal na rozpis prací na měsíc leden 2020, který mu následně zaslal na e-mail. V prosinci 2019 zaskakoval za některé kolegy, kteří nepřišli do práce. Pan [anonymizováno] mu do hotelu [příjmení] přinesl k podpisu dohodu o provedení práce, kterou podepsal pan [příjmení] a on, již dříve p. [příjmení] v hotelu viděl. Pokud dříve uvedl, že to bylo v hotelu [anonymizováno], tak šlo o omyl. Číslo bankovního účtu posílal p. [příjmení] dne 27. 1. 2020 přes WhatsApp. Za měsíc prosinec 2019 a leden 2020 mu přišla platba ve výši 11 880 Kč z protiúčtu [jméno] [příjmení]. Žalobci se představil jako [příjmení], řekl, že má na starosti zaměstnance, a že pracuje pro [právnická osoba]. [příjmení] [příjmení] by poznal, potkával jej pouze v hotelu, nikdy s ním nebyl v kanceláři nebo podobně. Osobně se viděli dvakrát nebo třikrát, jinak komunikovali přes WhatsApp. Mzda za měsíc únor a březen 2020 mu nebyla uhrazena, dne 20. 4. 2020 psal panu [příjmení], jak to bude s platbou, neodpověděl. Poté psal ještě 13. 5. 2020 a 29. 6. 2020, ale p. [příjmení] neodpověděl. Dne 15. 12. 2020 psal doporučeně [právnická osoba], ale neodpověděli. Ani ostatní zaměstnanci spol. [anonymizováno] nedostali zaplaceno za únor a březen 2020.

16. Pan [anonymizováno] v úředním záznamu o podaném vysvětlení ze dne 31. 8. 2021 uvedl, že v současné době nepracuje, je ve starobním důchodu. Pro [právnická osoba] s.r.o. pracoval přibližně od roku 2015 2016 po dobu čtyř až pěti let na pozici provozní ředitel na HPP. Jistou část období pracoval na dohodu o provedení práce. Jeho pracovní náplní bylo řízení provozu společnosti. Hospodaření firmy neřešil. Pracovní smlouvy nebyly náplní jeho práce, tyto zajišťoval jednatel společnosti p. [příjmení]. Výjimečně se stalo, že byl pověřen panem [příjmení], aby nechal podepsat i nějakou pracovní smlouvu. Mzdy zaměstnancům vypláceli měsíčně nejpozději k 25. dni následujícího měsíce. Podpisy výplatních lístků nebyly v jeho gesci, to dělaly kolegyně, které dělaly administrativní práce. Někdy se stalo, že kolegyně [příjmení] mu předala výplatní lístky pro ostatní pracovníky, kterým je osobně předal. Peníze zaměstnancům předával p. [příjmení] nebo někdo z vedení společnosti, dělaly to dle konkrétní situace pověřené osoby z vedení. Firma měla zakázky na celém území ČR, proto se tyto věci řešily operativně. V době, kdy pracoval pro [právnická osoba] s.r.o. používal telefonní číslo [tel. číslo], jedná se o jeho soukromé telefonní číslo, které užívá dosud. Nepotvrdil, komu patří bank. účet [bankovní účet]. [příjmení] jménem [anonymizováno] zná, jednalo se o zaměstnance, který pracoval pro firmu delší dobu. [příjmení] jménem [celé jméno žalobce] si nepamatuje, mohlo se jednat o bývalého zaměstnance firmy [právnická osoba], který pracoval ve firmě velmi krátce. Potvrdil, že podpis na Dohodě o provedení práce s p. [příjmení] je jeho podpis. Hlavním důvodem ukončení jeho pracovního poměru byl odchod do starobního důchodu.

17. Ze sdělení hotelů [příjmení] a [anonymizováno] (dříve [příjmení]) bylo zjištěno, že oba hotely jsou provozovány společností 2. [právnická osoba] V hotelích si nepamatují na osobu žalobce. [právnická osoba] byla externím dodavatelem služeb, za které vystavovala každý měsíc faktury. Výplata mezd jednotlivým pracovníkům, kteří služby poskytovali, byla plně v režii [právnická osoba] s.r.o.. Faktury za služby poskytnuté v měsíci únoru a březnu 2020 byly ze strany 2. [právnická osoba] [právnická osoba] [anonymizováno] plně uhrazeny bezhotovostními převody, případně částečným započtením oproti vzájemným splatným pohledávkám. [příjmení] [právnická osoba] [anonymizováno] jednal pan [jméno] [příjmení], který byl provozním ředitelem a kontaktní osobu [právnická osoba] [anonymizováno] v provozních záležitostech. S p. [příjmení] byl manažer hotelů v kontaktu přes e-mail a telefon, osobně se s ním nikdy nepotkal. Se [právnická osoba] [anonymizováno] spolupracovaly hotely od února 2016 do března 2020.

18. Podezření se spáchání přečinu zpronevěry oznámil dne 18. 3. 2021 rovněž p. [jméno] s tím, že mu [právnická osoba] s.r.o. nevyplatila mzdu za měsíce leden až březen 2020. Na účet p. [právnická osoba] [právnická osoba] zaslat finanční prostředky k výplatě mezd, s tím, že výplatou mezd měl být pověřen jednatel společnosti [anonymizována tři slova] [příjmení]. Tento však výplaty nepředal a ponechal si je pro vlastní potřebu.

19. Usnesením ze dne 8. 9. 2021 policejní orgán odložil podezření ze spáchání přečinu podvodu s odůvodněním, že nedošlo ke spáchání trestního činu, neboť p. [právnická osoba] [právnická osoba] do dubna 2020, kdy za [právnická osoba] [anonymizováno] oprávněně podepisoval ve vícero případech pracovní smlouvy, které poté předával v sídle společnosti.

20. Z pracovní smlouvy ze dne 1. 2. 2017 uzavřené mezi [právnická osoba] [anonymizováno] a p. [příjmení] soud zjistil, že p. [příjmení] pracoval jako provozní ředitel, pracovní poměr byl sjednaný na dobu neurčitou. Mezi pracovní náplň zaměstnance patřilo zajištění bezproblémového chodu společnosti během běžného provozu, koordinace a řešení operativních problémů a jejich systematická prevence, zajištění efektivnosti hospodaření a hodnocení výkonnosti, tvorba a kontrola provozních finančních plánů, pracovníků a zajištění jejich směn, tvorba, schvalování a kontrola dodržování vnitřních procesů a vnitropodnikových předpisů, řídí, koordinuje a kontroluje výsledky práce svěřeného útvaru, na jednáních s obchodními partnery a dalšími subjekty reprezentuje společnost. [právnická osoba] [právnická osoba] a p. [příjmení] byla dne 30. 4. 2019 uzavřena dohoda o rozvázání pracovního poměru s tím, že pracovní poměr ze dne 1. 2. 2017 končí dnem 30. 4. 2019.

21. Z dohody o provedení práce ze dne 1. 5. 2019 uzavřené mezi společností fast jobs s.r.o., jednající p. [příjmení] a p. [příjmení] jako zaměstnancem, bylo zjištěno, že byla sjednána práce jako provozní ředitel od 1. 5. 2019 do 31. 12. 2019 s odměnou 250 Kč hrubé mzdy za hodinu.

22. Z rámcové smlouvy o provedení sub-dodávky uzavřené dne 15. 9. 2018 (čl. 152-154) mezi [právnická osoba] s.r.o. a společností [anonymizována tři slova] soud zjistil, že za [právnická osoba] [anonymizováno] uzavřel smlouvu jednatel p. [příjmení], jako kontaktní osoba byl uveden p. [jméno] [příjmení], provozní ředitel. [právnická osoba] uzavřel smlouvu jednatel p. [příjmení]. Dle textu této rámcové smlouvy byla smlouva uzavřena za účelem nastavení mechanismů, podle kterých budou mezi smluvními stranami uzavírány dílčí smlouvy o provedení služby. O jaké služby se mělo jednat, ze smlouvy nevyplývá.

23. Z faktury č. 2020 ze dne 2. 3. 2020 má soud za prokázané, že [právnická osoba] s.r.o. vyúčtovala společnosti 2. [právnická osoba] částku 115 376 Kč za služby ostrahy a doorman v měsíci únor 2020 na objektu [anonymizována dvě slova] [příjmení] [příjmení]. Z faktury č. 2020 ze dne 2. 3. 2020 má soud za prokázané, že [právnická osoba] [anonymizováno] vyúčtovala společnosti 2. [právnická osoba] částku 31 686 Kč za služby ostrahy a doorman v měsíci únor 2020 na objektu [anonymizována dvě slova] [obec] dle smlouvy [číslo]. Z faktury č. 2020 ze dne 2. 3. 2020 má soud za prokázané, že [právnická osoba] [anonymizováno] vyúčtovala společnosti 2. [právnická osoba] částku 31 686 Kč za služby ostrahy v měsíci únor 2020 na objektu [anonymizována dvě slova] [obec] [anonymizováno] dle smlouvy [číslo]. Z faktury č. 2020 ze dne 2. 3. 2020 má soud za prokázané, že [právnická osoba] s.r.o. vyúčtovala společnosti 2. [právnická osoba] částku 39 020 Kč za služby ostrahy v měsíci únor 2020 na objektu [anonymizováno] [příjmení] [příjmení].

24. Z faktury č. 2020 ze dne 28. 2. 2020 má soud za prokázané, že společnost [anonymizována tři slova]. vyúčtovala [právnická osoba] [anonymizováno]. částku 258 293 Kč za ostrahu v měsíci únor 2020.

25. Z výpisu z obchodního rejstříku [právnická osoba] s.r.o. soud zjistil, že jediným jednatelem a společníkem společnosti byl a je p. [příjmení].

26. Z výpisu z obchodního rejstříku společnosti fast jobs s.r.o. soud zjistil, že společnost vznikla 18. 11. 2016, jediným společníkem byl a je p. [příjmení], jednatelem byl p. [příjmení] od 18. 11. 2016 do 15. 9. 2018. Od 15. 9. 2018 do 6. 11. 2018 byl jednatelem společnosti p. [příjmení], od 6. 11. 2018 do 11. 6. 2020 byl jednatelem společnosti p. [jméno] [příjmení] a od 11. 6. 2020 je opět jednatelem společnosti p. [příjmení].

27. Ostatní navrhované důkazy byly zamítnuty pro nadbytečnost, neboť soud má za dostatečně prokázaný skutkový stav zjištěný na základě provedených důkazů a další dokazování by pouze navyšovalo náklady řízení, a to i s ohledem na skutečnost, že žalobce a jím navrhovaný svědek jsou cizinci a bylo by třeba zajistit služby tlumočníka.

28. Na základě provedeného dokazování má soud zjištěný následující skutkový stav věci. Žalobce uzavřel s žalovanou dne 30. 12. 2019 Dohodu o provedení práce bezpečnostního pracovníka a pomocného pracovníka údržby, a to na dobu jednoho roku nebo do vyčerpání 300 hodin práce za kalendářní rok. Odměna za práci byla sjednána ve výši 90 Kč za hodinu. Za žalovanou podepsal dohodu [jméno] [příjmení], jednatelem společnosti je p. [příjmení]. Žalobce se o možnosti práce dozvěděl od svého známého [anonymizováno], který rovněž dříve pracoval pro žalovanou. Žalobce ohledně práce vždy komunikoval s panem [příjmení], který mu řekl, že pracuje pro [právnická osoba] s.r.o. a má zaměstnance na starosti. [příjmení] [příjmení] viděl osobně v hotelech, ve kterých práci vykonával, dále ohledně směn komunikoval s p. [příjmení] přes sms a aplikaci WhatsApp. Z účtu nějakého p. [příjmení] byla rovněž žalobci zaslána odměna za vykonanou práci za měsíc prosinec 2019 a leden 2020. Dohodnutý rozpis směn na měsíc únor a březen 2020 se rovněž zasílal na vědomí p. [příjmení] na e-mail [email]. Žalobce odpracoval v měsíci únoru 2020 v hotelu [příjmení] na pozici [anonymizováno] 24 hodin v denních směnách, na pozici [anonymizována dvě slova] 72 hodin v nočních směnách a 36 hodin v denních směnách a v hotelu [anonymizováno] na pozici [anonymizována dvě slova] 7 hodin v noční směně. Celkem tedy odpracoval 139 hodin, z toho 60 denních a 79 nočních. V měsíci březnu 2020 odpracoval žalobce v hotelu [příjmení] na pozici [anonymizováno] 86 hodin v denní směně a 1 hodinu v noční směně, na pozici [anonymizována dvě slova] 32 hodin v noční směně a 16 hodin v denní směně a v hotelu [anonymizováno] na pozici [anonymizována dvě slova] 7 hodin v noční směně. Celkem tedy odpracoval 142 hodin, z toho 102 denních a 40 nočních. Za vykonanou práci v měsíci únoru a březnu 2020 nedostal zaplaceno. P. [právnická osoba] [právnická osoba] od 1. 2. 2017 do 30. 4. 2019 na pozici provozní ředitel, kdy jeho pracovní náplní bylo zajištění bezproblémového chodu společnosti během běžného provozu, koordinace a řešení operativních problémů, zajištění efektivnosti hospodaření a hodnocení výkonnosti, tvorba a kontrola provozních finančních plánů, pracovníků a zajištění jejich směn, tvorba, schvalování a kontrola dodržování vnitřních procesů a vnitropodnikových předpisů, řídí, koordinace a kontrola výsledků práce svěřeného útvaru, a reprezentace společnosti na jednáních s obchodními partnery a dalšími subjekty. Pracovní poměr skončil dohodou, neboť [právnická osoba] s.r.o. se rozhodla nadále zajišťovat tuto činnost, tedy dodávat pracovníky jako ostrahu do hotelů, subdodavatelky přes společnost [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Jediným společníkem společnosti [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. je jediný společník a jednatel společnosti [právnická osoba] pan [příjmení]. Pan [příjmení] [příjmení] působil ve společnosti [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. na základě Dohody o provedení práce jako provozní ředitel v období od 1. 5. 2019 do 31. 12. 2019, ve společnosti [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. působil od 6. 11. 2018 do 11. 6. 2020 jako jediný jednatelem společnosti. V době kdy měla společnost fast jobs s.r.o. subdodavatelky zajišťovat pracovníky ostrahy pro [právnická osoba] [anonymizováno]. měla rovněž s těmito pracovníky uzavírat pracovní smlouvy společnost [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]., která následně vyúčtovala cenu [právnická osoba] [anonymizováno]. a tato ji vyúčtovala společnosti 2. [právnická osoba], která spravovala předmětné hotely. Jednotlivé hotely komunikovaly s p. [jméno] [příjmení], který byl kontaktní osobou a jednal za [právnická osoba] s.r.o. S jednotlivými zaměstnanci hotely nekomunikovaly. Ze strany hotelů byly faktury [právnická osoba] [anonymizováno]. za služby poskytnuté v měsíci únoru a březnu 2020 plně uhrazeny. Kromě žalobce nebyla za měsíc únor a březen 2020 vyplacena mzda ani dalším zaměstnancům ostrahy.

29. Po právní stránce soud posoudil věc podle ust. § 116 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, kdy za dobu noční práce přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku. Je však možné sjednat jinou minimální výši a způsob určení příplatku. Podle ust. § 78 odst. 1 písm. j) zákoníku práce je noční práce práce konaná v noční době mezi 22. a 6. hodinou.

30. Podle ust. § 430 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), pověří-li podnikatel někoho při provozu obchodního závodu určitou činností, zastupuje tato osoba podnikatele ve všech jednáních, k nimž při této činnosti obvykle dochází.

31. Podle ust. § 431 o. z. překročí-li zástupce podnikatele zástupčí oprávnění, podnikatele právní jednání zavazuje; to neplatí, věděla-li třetí osoba o překročení nebo musela-li o něm vědět vzhledem k okolnostem případu.

32. Pokud byla Dohoda o provedení práce opatřena podpisem p. [příjmení], pak je třeba posoudit, zda k tomu byl pověřen ze strany [právnická osoba] s.r.o. V daném případě žalovaná tvrdila, že p. [jméno] [příjmení] neměl žádné pověření k podpisu pracovních smluv či dohod o provedení práce nebo o pracovní činnosti se zaměstnanci žalované, toto měl zajišťovat pouze jednatel společnosti p. [příjmení]. Zároveň však zástupce žalované při jednání uvedl, že nedokáže nevyloučit, že v jednotkách případů byla udělena plná moc k podpisu pracovní smlouvy či jiné dohody o provedení práce jinému zaměstnanci nebo [anonymizováno] [příjmení] v době kdy pracoval jako zaměstnanec [právnická osoba] [anonymizováno]. vystupoval jako tzv. styčný důstojník ve vztahu k zákazníkům, tedy jednotlivým hotelům, se kterými domlouval, kolik lidí bude zákazník potřebovat, na jakou dobu a v jakých směnách mají pracovat. Ve vztahu k zaměstnancům zajišťoval předávání výplaty v hotovosti, organizoval rozvržení směn. Od 1. 5. 2019 se spolupráce s p. [příjmení] změnila a nově byly některé činnosti provozního ředitele zajišťovány subdodavatelsky přes společnost fast jobs s.r.o., ve které p. [příjmení] rovněž působil jako provozní ředitel a dál komunikoval s hotely a se zaměstnanci. Náplň jeho práce zůstala stejná s tím rozdílem, že společnost [anonymizována tři slova]. měla přímo na sebe zaměstnávat zaměstnance, působnost jeho činnosti se tak prakticky rozšířila.

33. Ustanovení § 430 odst. 1 o. z. obsahuje zvláštní úpravu zastoupení podnikatele, představuje svojí povahou zastoupení sui generis, nejedná se čistě o zákonné zastoupení, neboť vzniká z dobrovolného projevu vůle zastoupeného a zástupce, zároveň se však nejedná o ryzí smluvní zástupčí oprávnění, neboť jeho rozsah je primárně upraven zákonem. Musí se jednat o osobu, která je pověřena určitou činností při provozu podniku, není přitom důležitý titul tohoto pověření. Pověřená osoba nemusí být zaměstnancem ani v jiném obdobném vztahu k podnikateli, může se jednat o titul členský nebo společenský, není rozhodný ani obsah nebo forma pověření. Pověření proto může být učiněno i ústně. Zástupčí oprávnění je založeno na obvyklosti právních jednání, k nimž při činnosti, k níž byla osoba pověřena, dochází. Obvyklost těchto jednání je třeba posuzovat objektivně.

34. V daném případě tedy není podstatné, zda p. [příjmení] působil v pozici provozního ředitele jako zaměstnanec žalované nebo jako zaměstnanec a provozní ředitel společnosti [anonymizována tři slova]., tedy subdodavatel žalované, neboť pověření podle ust. § 430 odst. 1 o. z. nemusí být žádným způsobem formalizováno, nemusí mít předepsanou formu, může být učiněno i ústně. Proto je lichá námitka žalované, že žalobce měl požadovat alespoň předložení plné moci nebo si pověření p. [příjmení] ověřovat např. v obchodním rejstříku. Nelze přehlédnout rovněž skutečnost, že p. [příjmení] je jediným společníkem obou těchto společností a v současné době rovněž jediným jednatelem obou těchto společností. S p. [příjmení] žalovaná společnost dlouhodobě minimálně od roku 2017 spolupracovala, ať už byl jejím zaměstnancem nebo zaměstnancem spol. [anonymizována tři slova]. Jednatel žalované tedy dobře znal osobu p. [příjmení] a obě společnosti jsou úzce provázané. P. [příjmení] do konce dubna 2019 vykonával pozici provozního ředitele [právnická osoba] s.r.o. a od 1. 5. 2019 společnosti [anonymizována tři slova]. a z tohoto titulu zajišťoval veškerou komunikaci s hotely, se kterými domlouval kolik lidí na pozici ostrahy bude zákazník potřebovat a na jakou dobu. Se zaměstnanci domlouval jednotlivé směny, tedy přiděloval jim práci, organizoval jejich práci, předával jim výplatní pásky, dle svého tvrzení výjimečně podepisoval dohody o provedení práce či o pracovní činnosti za žalovanou. [právnická osoba] [právnická osoba] se zaměstnanci ostrahy hotelů nekomunikoval. V době, kdy došlo k uzavření Dohody o provedení práce s žalobcem (30. 12. 2019) p. [příjmení] nepůsobil jako zaměstnanec žalované ale jako zaměstnanec společnosti [anonymizována tři slova] [anonymizováno]., rovněž na pozici provozního ředitele, kdy jménem této společnosti měl rovněž zajišťovat pracovní smlouvy, neboť zaměstnance ostrahy měla tato společnost kompletně řešit subdodavatelsky pro [právnická osoba] [anonymizováno].

35. Pokud jde o objektivní posouzení obvyklosti právního jednání, ke kterému dochází při činnosti, k níž byl p. [příjmení] pověřen, pak má soud za to, že pokud byl pověřen ke komplexní komunikaci s hotely ohledně zajištění zaměstnanců pro ostrahu hotelů a k celkové komunikaci se zaměstnanci ostrahy, včetně přidělován směn a organizace práce, kdy nikdo jiný ze [právnická osoba] [anonymizováno] tuto činnost nezajišťoval, pak mohl zastupovat žalovanou jakožto podnikatele rovněž při podpisu dohod o provedení práci či o pracovní činnosti, neboť se jedná o jednání, k nimž při činnosti, kterou byl pověřen, obvykle dochází.

36. Ustanovení § 431 o. z. rovněž stanoví, že překročí-li zástupce podnikatele zástupčí oprávnění, podnikatele právní jednání zavazuje; to neplatí, věděla-li třetí osoba o překročení nebo musela-li o něm vědět vzhledem k okolnostem případu. Podstatou této právní úpravy je ochrana dobré víry třetích osob, neboť se jedná o přičtení důsledků takového překračujícího jednání podnikateli bez jeho vůle, popř. i proti jeho vůli a je výrazem přísnějšího režimu podnikatele. Podle ust. § 7 o. z. se má za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře. Jedná se o vyvratitelnou právní domněnku. Pokud by podnikatel zastával názor, že třetí osoba v dobré víře nebyla, musel by tuto vyvratitelnou domněnku prolomit. Dobrou víru třetí osoby lze v daném případě vymezit jako jeho vnitřní přesvědčení o tom, že daná osoba byla k jednání za podnikatele oprávněna, a to při zachování náležité opatrnosti, kterou lze po každém subjektu práva s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu požadovat.

37. Pokud by žalovaná trvala na názoru, že p. [příjmení] překročil své zástupčí oprávnění, přestože soud je jiného názoru, pak by bylo třeba aplikovat výše uvedené ust. § 431 o. z. Soud zastává názor, že v daném případě žalobce při zachování náležité opatrnosti nemohl vědět, že p. [příjmení] není oprávněn podepsat s žalobcem Dohodu o provedení práce, neboť s nikým jiným po celou dobu nekomunikoval, rovněž jeho známí komunikovali pouze s p. [příjmení], a rovněž p. [příjmení] [příjmení] [jméno] měl podepsánu Dohodu o pracovní činnosti ze dne 30. 1. 2020 s [anonymizováno] Pracovní smlouvy rovněž byly zaměstnancům předloženy pouze v českém jazyce, přestože tito česky nerozumí. Z účtu nějakého p. [příjmení] byla žalobci rovněž vyplacena odměna za odvedenou práci v měsíci prosinci 2019 a lednu 2020, kdy zaskakoval za jiné kolegy. Žalobce byl tedy v dobré víře, že p. [příjmení] je oprávněn činit veškerá právní jednání za žalovanou ve vztahu k zaměstnancům, a proto je chráněn ust. § 431 o. z. Nehledě na to, že jako zaměstnanec je chráněn mimo jiné ust. § 19 odst. 3 zákoníku práce, podle kterého neplatnost právního jednání nemůže být zaměstnanci na újmu, nezpůsobil-li neplatnost výlučně sám, neboť se nachází ve vztahu k zaměstnavateli ve slabším postavení. Případné podvodné jednání ze strany p. [příjmení] si musí vyřešit s touto osobou žalovaná, tato skutečnost však nemůže jít k tíži zaměstnanců, kteří v dobré víře vykonávali práci pro žalovanou.

38. V řízení bylo prokázáno, že žalobce odpracoval v měsíci únoru 2020 celkem 139 hodin, z toho 60 denních a 79 nočních, neboť za noční práci je třeba ve smyslu ust. § 78 odst. 1 písm. j) zákoníku práce považovat práci konanou v noční době mezi 22. hodinou večerní a 6. hodinou ranní. Za denní práci byla mezi účastníky sjednána odměna ve výši 90 Kč za hodinu, za noční práci odměna sjednána nebyla. Za noční práci tedy náleží žalobci ve smyslu ust. § 116 zákoníku práce příplatek ve výši 10 % průměrného výdělku, tedy částka 99 Kč za hodinu. Za měsíc leden 2020 tak náleží žalobci odměna ve výši 5 400 Kč za denní směny (60 x 90 Kč) a 7 821 Kč za noční směny (79 x 99 Kč), celkem 13 221 Kč. V měsíci březnu 2020 odpracoval žalobce 102 denních směn, za které mu náleží odměna ve výši 9 180 Kč a 40 nočních směn, za které mu náleží odměna ve výši 3 960 Kč, tj. celkem 13 140 Kč. Mzda byla splatná vždy k 25. dni následujícího kalendářního měsíce, a jelikož žalobci mzda uhrazena nebyla, má nárok rovněž na zaplacení úroku z prodlení ve smyslu ust. § 1970 o. z. Výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

39. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 a 3 o. s. ř., tedy podle úspěchu účastníků ve věci. Žalobce byl ve věci plně úspěšný, nebyl úspěšný pouze v poměrně nepatrné části 459 Kč, neboť v tomto rozsahu vzal žalobu zpět nikoliv pro chování žalovaného, a proto mu soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobce sestávaly ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 073 Kč a z nákladů právního zastoupení ve výši 29 270 Kč (odměna podle § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“) ve výši 19 620 Kč za 9 úkonů právní služby po 2 180 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé, replika k odporu žalované, účast na jednání soudu dne 2. 2. 2022 přesahující 2 hodiny, porada s klientem dne 9. 2. 2022, doplnění důkazů a tvrzení dne 20. 2. 2022, účast na jednání dne 16. 3. 2022), devět paušálních náhrad po 300 Kč dle ust. § 13 odst. 3 této vyhlášky, cestovné za dvě cesty na soudní jednání dne 2. 2. 2022 a 16. 3. 2022 [značka automobilu] z [obec] do [obec] a zpět vždy 362 km, dle přiloženého technického průkazu a vyhlášky č. 511/2021 Sb. ve spojení s § 157 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve výši celkem 4 950 Kč, náhrada za promeškaný čas dle ust. § 14 odst. 1 a 3 AT na cesty k jednání soudu vždy 5 hodin ve výši celkem 2 000 Kč. Soud uložil žalované povinnost nahradit náklady tohoto řízení v celkové výši 30 343 Kč žalobci k rukám jeho zástupkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

40. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.