5 C 41/2021

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Šulákovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení jméno . sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , anonymizována dvě slova datum bytem nám jméno číslo , PSČ obec o zaplacení 23 800 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4 000 Kč od 13. 4. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se co do částky 6 000 Kč a do rozdílu mezi přiznanými a požadovanými úroky a zákonnými úroky z prodlení, zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 800 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 7 800 Kč od 20. 7. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>IV. Žaloba se co do částky 6 000 Kč a do rozdílu mezi přiznanými a požadovanými úroky a zákonnými úroky z prodlení, zamítá.</b> <b>V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 17. 1. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 23 800 Kč s příslušenstvím z titulu dvou smluv o spotřebitelském úvěru uzavřených mezi žalovaným a společností [právnická osoba] dne 1. 6. 2017 a 23. 2. 2017. Na základě první smlouvy ze dne 1. 6. 2017 byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy a žalovaný se zavázal vrátit částku 10 000 Kč společně s úrokem ve výši 1 400 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 Kč ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal splatit v 58 týdenních splátkách po 300 Kč a poslední splátka měla být splacena dne 12. 7. 2018. Žalovaný za celou dobu trvání smluvní vztahu uhradil pouze částku 3 600 Kč. Pohledávka byla postoupena smlouvou ze dne 29. 11. 2019 na současnou žalobkyni. Žalobkyně tedy požaduje zaplacení dlužné částky ve výši 13 800 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 3 800 Kč s příslušenstvím. Na základě druhé smlouvy ze dne 23. 2. 2017 byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy a žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit společně s úrokem za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 400 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal splatit v 58 týdenních splátkách po 300 Kč a poslední splátka měla být splacena dne 5. 4. 2018. Žalovaný za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradil pouze částku 7 400 Kč. Pohledávka byla postoupena na současnou žalobkyni smlouvou ze dne 29. 11. 2019. Žalobkyně tak z tohoto titulu požaduje zaplacení dlužné částky ve výši 10 000 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 7 701,26 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 2 298,74 Kč.

2. Usnesením ze dne 26. 3. 2021, č. j. 5C 41/2021-53, soud vyzval žalovaného, aby se písemně vyjádřil k žalobě ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto usnesení a zároveň vyzval oba účastníky řízení, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Současně byla připojena doložka proti nečinnosti, podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. Žalovaný si zásilku zaslanou na adresu jeho trvalého pobytu nevyzvedl, byla mu doručena fikcí dne 3. 5. 2021. K žalobě ani k rozhodnutí věci bez jednání se nevyjádřil. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podaném návrhu a k výzvě soudu se nevyjádřila. Soud tedy rozhodl bez nařízení jednání.

3. V řízení bylo smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne 1. 6. 2017 prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovaným smlouvou o úvěru, na základě které poskytl žalovanému částku 10 000 Kč a žalovaný měl poskytnutou částku vrátit společně s úrokem ve výši 1 400 Kč, odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč a poplatkem ve výši 2 000 Kč Celkem se žalovaný zavázal zaplatit 17 400 Kč v 58 týdenních splátkách po 300 Kč. Zápůjční úroková sazba činila 23,72 % ročně. Roční procentní sazba nákladů činila 195 %. Smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne 23. 2. 2017 bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovaným smlouvou o úvěru, na základě které poskytl žalovanému částku 10 000 Kč a žalovaný se poskytnutou částku zavázal vrátit společně s úrokem ve výši 1 400 Kč, odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč a poplatkem ve výši 2 000 Kč Celkem se žalovaný zavázal zaplatit 17 400 Kč v 58 týdenních splátkách po 300 Kč. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 23,72 % ročně. Roční procentní sazba nákladů činila 195 %. Pohledávky společnosti [právnická osoba] za žalovaným byly postoupeny na současnou žalobkyni smlouvou ze dne 29. 11. 2019. Postoupení bylo žalovanému oznámeno dne 29. 11. 2019. Předžalobní výzvou ze dne 3. 9. 2020 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky. Žalovaný uhradil dluh ze smlouvy ze dne 1. 6. 2017 ve výši 3 600 Kč a na druhou smlouvou ze dne 23. 2. 2017 uhradil 7 400 Kč.

4. Po právní stránce posoudil soud spor jako spor ze smlouvy úvěru podle ust. § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a dále postupoval dle ust. §§ 580, 588, 1802, 1813 a 1970 o. z.

5. V souvislosti s žalobou uplatněným nárokem se soud zabýval zejména tím, zda má žalobkyně nárok na zaplacení požadovaných úroků, resp. nákladů spotřebitelského úvěru spočívajících v odměně za administrativní činnost a odměně za hotovostní inkaso splátek.

6. Právní předchůdce žalobkyně sjednal s žalovaným měsíční úrok ve výši 23,72 % ročně, RPSN činila u obou smluv 195 %. Při úvaze o tom, zda se jedná o přiměřený smluvní úrok spojený s poskytnutím spotřebitelského úvěru, vychází soud v souladu s ust. § 1802 o. z. z porovnání sjednaných úroků s obvyklými úroky, které požadovaly banky v době, kdy byla smlouva sjednána (srov. též nález Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2012, sp. zn. I. ÚS 199/11, nebo rozsudek Nejvyššího soud v rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). V tomto ohledu vychází z databáze ARAD České národní banky, která poskytuje spolehlivé informace o průměrných úrokových sazbách a jedná se rovněž o jediné objektivně zjistitelné hledisko. Z této databáze soud zjistil, že v červnu 2017, činila úroková sazba korunových úvěrů s fixací od 1 do 5 let poskytnutých domácnostem na spotřebu 8,63 % a v únoru 2017 9,55 %, RPSN činila ve stejném období 9,83 % a 10,17 %. Přitom přihlédl k tomu, že se jednalo o tzv. rychlo půjčku, kdy žalovaný dostal vyplaceny peníze ihned po uzavření smlouvy, bez nutnosti zajištění či účelové vázanosti úvěru. U nebankovních institucí je proto soud ochoten akceptovat úroky, respektive celkové náklady úvěru ve výši dvojnásobku sazeb, které v daném období poskytovaly banky. Roční procentní sazbu nákladů ve výši okolo 195 % proto nelze považovat za přiměřenou, ale v rozporu s dobrými mravy a celkové náklady v této výši nelze v tomto rozsahu přiznat (viz ust. § 580 o. z. a § 1813 o. z.).

7. Soud nicméně uznává, že věřitel má právo na zaplacení úroků, respektive celkových nákladů, za poskytnuté peněžní prostředky, a proto dále postupoval obdobně podle ust. § 1800 odst. 2 o. z., neboť se jedná o ustanovení, které je co do obsahu a účelu posuzovanému právnímu případu nejbližší, a změnil rozsah plnění tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran. Za přiměřené úroky, respektive celkové náklady, v daném případě proto považuje soud úroky ve výši 1 400 Kč a tyto částky u každé ze smluv rovněž žalobkyni přiznal.

8. V obou případech byla jasně určena i kapitalizovaná výše úroků za období 58 týdnů. Ve smlouvách je sice uvedena výše úrokové sazby, která je stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy, z žádného ustanovení smlouvy však nevyplývá, že by tyto úroky měla žalovaná platit i po uplynutí doby splatnosti půjčky. Pokud by zde existoval rozpor mezi výší úroků uvedenou absolutní částkou ve smlouvě a procentní sazbou, pak ve smyslu ust. § 1812 odst. 1 o. z. je třeba dát přednost výkladu pro spotřebitele nejpříznivějšímu, tedy úroku sjednanému v absolutní částce. Žalobkyně tedy nemá na běžící smluvní úrok nárok.

9. Z titulu první smlouvy tak má žalobkyně nárok na zaplacení částky 7 800 Kč (jistina ve výši 10 000 Kč + přiměřené náklady ve výši 1 400 Kč – zaplacená částka 3 600 Kč) a z titulu druhé smlouvy částky 4 000 Kč (jistina ve výši 10 000 Kč + přiměřené náklady ve výši 1 400 Kč – zaplacená částka 7 400 Kč). Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl.

10. Jelikož měla žalobkyně ve věci úspěch pouze částečný, a to v rozsahu 50 %, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř.

11. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.