5 C 41/2021

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Šulákovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: ; právnická osoba, IČO sídlem adresa zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení jméno. sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného, anonymizována dvě slova datum bytem nám jméno číslo, PSČ obec o zaplacení 23 800 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4 000 Kč od 13. 4. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 6 000 Kč a do rozdílu mezi přiznanými a požadovanými úroky a zákonnými úroky z prodlení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 800 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 7 800 Kč od 20. 7. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žaloba se co do částky 6 000 Kč a do rozdílu mezi přiznanými a požadovanými úroky a zákonnými úroky z prodlení, zamítá.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 17. 1. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 23 800 Kč s příslušenstvím z titulu dvou smluv o spotřebitelském úvěru uzavřených mezi žalovaným a společností právnická osoba dne 1. 6. 2017 a 23. 2. 2017. Na základě první smlouvy ze dne 1. 6. 2017 byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy a žalovaný se zavázal vrátit částku 10 000 Kč společně s úrokem ve výši 1 400 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 Kč ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal splatit v 58 týdenních splátkách po 300 Kč a poslední splátka měla být splacena dne 12. 7. 2018. Žalovaný za celou dobu trvání smluvní vztahu uhradil pouze částku 3 600 Kč. Pohledávka byla postoupena smlouvou ze dne 29. 11. 2019 na současnou žalobkyni. Žalobkyně tedy požaduje zaplacení dlužné částky ve výši 13 800 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 3 800 Kč s příslušenstvím. Na základě druhé smlouvy ze dne 23. 2. 2017 byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy a žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit společně s úrokem za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 400 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal splatit v 58 týdenních splátkách po 300 Kč a poslední splátka měla být splacena dne 5. 4. 2018. Žalovaný za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradil pouze částku 7 400 Kč. Pohledávka byla postoupena na současnou žalobkyni smlouvou ze dne 29. 11. 2019. Žalobkyně tak z tohoto titulu požaduje zaplacení dlužné částky ve výši 10 000 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 7 701,26 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 2 298,74 Kč.

2. Usnesením ze dne 26. 3. 2021, č. j. 5C 41/2021-53, soud vyzval žalovaného, aby se písemně vyjádřil k žalobě ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto usnesení a zároveň vyzval oba účastníky řízení, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Současně byla připojena doložka proti nečinnosti, podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. Žalovaný si zásilku zaslanou na adresu jeho trvalého pobytu nevyzvedl, byla mu doručena fikcí dne 3. 5. 2021. K žalobě ani k rozhodnutí věci bez jednání se nevyjádřil. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podaném návrhu a k výzvě soudu se nevyjádřila. Soud tedy rozhodl bez nařízení jednání.

3. V řízení bylo smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne 1. 6. 2017 prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovaným smlouvou o úvěru, na základě které poskytl žalovanému částku 10 000 Kč a žalovaný měl poskytnutou částku vrátit společně s úrokem ve výši 1 400 Kč, odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč a poplatkem ve výši 2 000 Kč Celkem se žalovaný zavázal zaplatit 17 400 Kč v 58 týdenních splátkách po 300 Kč. Zápůjční úroková sazba činila 23,72 % ročně. Roční procentní sazba nákladů činila 195 %. Smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne 23. 2. 2017 bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovaným smlouvou o úvěru, na základě které poskytl žalovanému částku 10 000 Kč a žalovaný se poskytnutou částku zavázal vrátit společně s úrokem ve výši 1 400 Kč, odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč a poplatkem ve výši 2 000 Kč Celkem se žalovaný zavázal zaplatit 17 400 Kč v 58 týdenních splátkách po 300 Kč. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 23,72 % ročně. Roční procentní sazba nákladů činila 195 %. Pohledávky společnosti právnická osoba za žalovaným byly postoupeny na současnou žalobkyni smlouvou ze dne 29. 11. 2019. Postoupení bylo žalovanému oznámeno dne 29. 11. 2019. Předžalobní výzvou ze dne 3. 9. 2020 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky. Žalovaný uhradil dluh ze smlouvy ze dne 1. 6. 2017 ve výši 3 600 Kč a na druhou smlouvou ze dne 23. 2. 2017 uhradil 7 400 Kč.

4. Po právní stránce posoudil soud spor jako spor ze smlouvy úvěru podle ust. § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a dále postupoval dle ust. §§ 580, 588, 1802, 1813 a 1970 o. z.

5. V souvislosti s žalobou uplatněným nárokem se soud zabýval zejména tím, zda má žalobkyně nárok na zaplacení požadovaných úroků, resp. nákladů spotřebitelského úvěru spočívajících v odměně za administrativní činnost a odměně za hotovostní inkaso splátek.

6. Právní předchůdce žalobkyně sjednal s žalovaným měsíční úrok ve výši 23,72 % ročně, RPSN činila u obou smluv 195 %. Při úvaze o tom, zda se jedná o přiměřený smluvní úrok spojený s poskytnutím spotřebitelského úvěru, vychází soud v souladu s ust. § 1802 o. z. z porovnání sjednaných úroků s obvyklými úroky, které požadovaly banky v době, kdy byla smlouva sjednána (srov. též nález Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2012, sp. zn. I. ÚS 199/11, nebo rozsudek Nejvyššího soud v rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). V tomto ohledu vychází z databáze ARAD České národní banky, která poskytuje spolehlivé informace o průměrných úrokových sazbách a jedná se rovněž o jediné objektivně zjistitelné hledisko. Z této databáze soud zjistil, že v červnu 2017, činila úroková sazba korunových úvěrů s fixací od 1 do 5 let poskytnutých domácnostem na spotřebu 8,63 % a v únoru 2017 9,55 %, RPSN činila ve stejném období 9,83 % a 10,17 %. Přitom přihlédl k tomu, že se jednalo o tzv. rychlo půjčku, kdy žalovaný dostal vyplaceny peníze ihned po uzavření smlouvy, bez nutnosti zajištění či účelové vázanosti úvěru. U nebankovních institucí je proto soud ochoten akceptovat úroky, respektive celkové náklady úvěru ve výši dvojnásobku sazeb, které v daném období poskytovaly banky. Roční procentní sazbu nákladů ve výši okolo 195 % proto nelze považovat za přiměřenou, ale v rozporu s dobrými mravy a celkové náklady v této výši nelze v tomto rozsahu přiznat (viz ust. § 580 o. z. a § 1813 o. z.).

7. Soud nicméně uznává, že věřitel má právo na zaplacení úroků, respektive celkových nákladů, za poskytnuté peněžní prostředky, a proto dále postupoval obdobně podle ust. § 1800 odst. 2 o. z., neboť se jedná o ustanovení, které je co do obsahu a účelu posuzovanému právnímu případu nejbližší, a změnil rozsah plnění tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran. Za přiměřené úroky, respektive celkové náklady, v daném případě proto považuje soud úroky ve výši 1 400 Kč a tyto částky u každé ze smluv rovněž žalobkyni přiznal.

8. V obou případech byla jasně určena i kapitalizovaná výše úroků za období 58 týdnů. Ve smlouvách je sice uvedena výše úrokové sazby, která je stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy, z žádného ustanovení smlouvy však nevyplývá, že by tyto úroky měla žalovaná platit i po uplynutí doby splatnosti půjčky. Pokud by zde existoval rozpor mezi výší úroků uvedenou absolutní částkou ve smlouvě a procentní sazbou, pak ve smyslu ust. § 1812 odst. 1 o. z. je třeba dát přednost výkladu pro spotřebitele nejpříznivějšímu, tedy úroku sjednanému v absolutní částce. Žalobkyně tedy nemá na běžící smluvní úrok nárok.

9. Z titulu první smlouvy tak má žalobkyně nárok na zaplacení částky 7 800 Kč (jistina ve výši 10 000 Kč + přiměřené náklady ve výši 1 400 Kč – zaplacená částka 3 600 Kč) a z titulu druhé smlouvy částky 4 000 Kč (jistina ve výši 10 000 Kč + přiměřené náklady ve výši 1 400 Kč – zaplacená částka 7 400 Kč). Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl.

10. Jelikož měla žalobkyně ve věci úspěch pouze částečný, a to v rozsahu 50 %, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř.

11. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích. Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.