5 C 8/2021

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudkyní Mgr Martinou Šulákovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa zastoupená advokátem titul titul . jméno příjmení titul za jménem sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 89 550 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 66 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 53 775 Kč od 6. 4. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se co do částky 23 275 Kč a do rozdílu mezi přiznanými a požadovanými úroky a zákonnými úroky z prodlení, zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 15 746,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobou ze dne 5. 1. 2021 se žalobkyně domáhala zaplacení částky 89 550 Kč z titulu smlouvy o úvěru č. 2 2018 ze dne 5. 3. 2018, která byla uzavřena mezi žalovaným a [právnická osoba], [IČO]. Předmětem smlouvy bylo poskytnutí peněžních prostředků žalovanému ve výši 45 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku spolu s náklady spotřebitelského úvěru ve výši 31 050 Kč, tedy celkovou dlužnou částku ve výši 76 050 Kč, ve 13 měsíčních splátkách po 5 850 Kč. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, proto [právnická osoba] úvěr ke dni 5. 4. 2019 zesplatnila. Pohledávka byla postoupena žalobkyni smlouvou ze dne 24. 6. 2020 a postoupení bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný ničeho neuhradil, a proto žalobkyně požaduje zaplacení jistiny ve výši 45 000 Kč, úrok za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 7 848 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 6 939 Kč, úhrady administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 6 263 Kč, smluvní pokutu ve výši 23 500 Kč a zákonný úrok vypočtený od prodlení do 20. 5. 2020 ve výši 5 905,91 Kč. Žalobkyně dále požaduje úrok z úvěru ve výši 10,64 % ročně z dlužné jistiny ve výši 45 000 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení a zákonné úroky z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky ve výši 52 848 Kč sestávající se z jistiny úvěru a úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva dne 18. 12. 2020.

2. K jednání nařízenému na den 10. 3. 2021 se dostavil zástupce žalobkyně, žalovaný se bez omluvy nedostavil, ačkoliv mu bylo předvolání doručeno fikcí dne 12. 2. 2021 a následně dne 16. 2. 2021 vhozeno do schránky. Soud považoval doručení za řádné ve smyslu ust. § 49 o. s. ř. a jednal v nepřítomnosti žalovaného (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).

3. Ze smlouvy o úvěru č. 2 2018 ze dne 5. 3. 2018 vzal soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu, na základě které poskytla [právnická osoba] žalovanému částku 45 000 Kč a žalovaný se zavázal společně s částkou 45 000 Kč zaplatit celkové náklady spotřebitelského úvěru ve výši 31 050 Kč, sestávající se z úroku ve výši 25,85 % ročně, dále poplatek ve výši 9 900 Kč a poplatek za hotovostní výběr splátek 8 550 Kč RPSN byla sjednána ve výši 166,07 %. Žalovaný se zavázal splatit dluh ve 13 měsíčních splátkách po 5 350 Kč. Ve smlouvě byla rovněž sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně které je dlužník v prodlení, s tím, že souhrn uplatněné smluvní pokuty nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a poskytnuté jistiny.

4. Z výpisu úhrad žalovaného soud zjistil, že žalovaný v období od 30. 4. 2018 do 25. 2. 2019 zaplatil celkem částku 10 000 Kč.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 vyplývá, že pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni a dne 24. 7. 2020 bylo postoupení oznámeno žalovanému.

6. Dne 18. 12. 2020 byla žalovanému zaslána předžalobní výzva.

7. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 5. 3. 2018 smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému v hotovosti částku 45 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit ve 13 pravidelných měsíčních splátkách spolu s celkovými náklady spotřebitelského úvěru ve výši 31 050 Kč. Žalovaný zaplatil částku 10 000 Kč. Pro případ porušení smluvních povinností ze strany žalovaného byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně které je dlužník v prodlení. Úrok byl sjednán ve výši 25,85 % ročně, RPSN činila 166,07 %.

8. Po právní stránce posoudil soud spor jako spor ze smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Soud dále postupoval dle ust. §§ 580, 588, 577, 1802, 1813, 2048 a 1970 o. z. Jelikož se jedná o spotřebitelský úvěr, posuzoval soud spor rovněž podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a to konkrétně podle ust. § 122 a § 86.

9. V souvislosti s žalobou uplatněným nárokem se soud zabýval zejména tím, zda má žalobkyně nárok na zaplacení požadovaných úroků, resp. nákladů spotřebitelského úvěru, nákladů souvisejících s prodlením klienta a smluvní pokuty.

10. Žalobkyně sjednala se žalovaným úrok ve výši 25,85 % ročně, RPSN činila 166,07 %. Při úvaze o tom, zda se jedná o přiměřený smluvní úrok spojený s poskytnutím spotřebitelského úvěru, vychází soud v souladu s ust. § 1802 o. z. z porovnání sjednaných úroků s obvyklými úroky, které požadovaly banky v době, kdy byla smlouva sjednána (srov. též nález Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2012, sp. zn. I. ÚS 199/11, nebo rozsudek Nejvyššího soud v rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). V tomto ohledu vychází z databáze ARAD České národní banky, která poskytuje spolehlivé informace o průměrných úrokových sazbách a jedná se rovněž o jediné objektivně zjistitelné hledisko. Z této databáze soud zjistil, že v březnu 2018, činila úroková sazba korunových úvěrů s fixací od 1 do 5 let poskytnutých domácnostem na spotřebu 8,19 %, RPSN činila ve stejném období 8,80 %. Žalobkyní požadované úroky jsou proto z pohledu soudu zjevně nepřiměřené a v rozporu s dobrými mravy a nelze je v tomto rozsahu přiznat (viz ust. § 580 o. z. a § 1813 o. z.).

11. Soud nicméně uznává, že věřitel má právo na zaplacení úroků za poskytnuté peněžní prostředky, a proto dále postupoval obdobně podle ust. § 1800 odst. 2 o. z., neboť se jedná o ustanovení, které je co do obsahu a účelu posuzovanému právnímu případu nejbližší, a změnil rozsah plnění tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran. Přitom přihlédl k tomu, že se jednalo o tzv. rychlo půjčku, kdy žalovaný dostal vyplaceny peníze v hotovosti při uzavření smlouvy, bez nutnosti zajištění či účelové vázanosti úvěru. U nebankovních institucí je proto soud ochoten akceptovat úroky, respektive celkové náklady úvěru ve výši dvojnásobku sazeb, které v daném období poskytovaly banky. Za přiměřené úroky v daném případě proto považuje soud úroky 18 % V posuzované věci, kdy byla smlouva uzavřena na 13 měsíců, tak činí kapitalizovaná částka úroků 8 775 Kč, a tuto částku rovněž soud žalobkyni přiznal.

12. Pro případ prodlení si účastníci sjednali smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je dlužník v prodlení, s tím, že souhrn uplatněné smluvní pokuty nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a poskytnuté jistiny. Dané ujednání odpovídá textu ust. § 122 odst. 2 zák. o spotř. úvěru. Žalobkyně požadovala smluvní pokutu ve výši 23 500 Kč, zjevně však přehlédla, že žalovanému byla poskytnuta jistina ve výši 45 000 Kč, a tudíž částka 23 500 Kč odporuje smluvnímu ujednání účastníků a rovněž ust. § 122 odst. 2 zák. o spotř. úvěru. Soud proto přiznal žalobkyni smluvní pokutu pouze co do výše 22 500 Kč a ve zbývajícím rozsahu (1 000 Kč) nárok žalobkyně zamítl.

13. S ohledem na výše uvedené rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. a II. tohoto rozsudku, uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 66 000 Kč (jistina 45 000 Kč + přiměřené náklady ve výši 8 775 Kč - zaplacená částka 10 000 Kč + smluvní pokuta ve výši 22 500 Kč) spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 53 775 Kč od 6. 4. 2019 do zaplacení, a žalobu ve zbývajícím rozsahu zamítl.

14. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou poskytnuté částky, je ve smyslu § 1970 o. z. povinen zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení z částky 53 775 Kč, výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

15. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř., tedy podle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci. Žalobkyně se původně domáhala zaplacení částky 89 550 Kč, bylo jí vyhověno co do částky 66 000 Kč, žaloba byla zamítnuta co do částky 23 275 Kč. Žalovaný je povinen nahradit k rukám zástupce žalobkyně 50 % jí vynaložených nákladů. Náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 4 086 Kč a dále nákladů právního zastoupení ve výši 27 407 Kč (odměna podle § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 21 150 Kč za čtyři úkony právní služby po 4 700 Kč, za jeden úkon právní služby ve výši jedné poloviny mimosmluvní odměny ve výši 2 350 Kč a pět paušálních náhrad po 300 Kč dle ust. § 13 odst. 3 této vyhlášky a 21% DPH ve výši 4 757 Kč). Z takto stanovené výše nákladů řízení v celkové částce 31 493 Kč přísluší žalobkyni 50 %, tj. částka 15 746,50 Kč. Soud uložil žalovanému povinnost nahradit příslušnou část nákladů tohoto řízení žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

16. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.