5 C 85/2022

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudcem Mgr. Petrem Machačkou ve věci a) žalobců: ; celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce a žalobce b) ; celé jméno žalobce , narozená dne datum bytem adresa žalobce a žalobce oba zastoupeni advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: ; anonymizována dvě slova právnická osoba anonymizována dvě slova IČO sídlem adresa žalované o určení, že nemovité věci nejsou zatíženy zástavním právem <b>I. Určuje se, že podíl o velikosti ideální ½ na pozemku parc. [číslo] podíl o velikosti ideální ½ na pozemku parc. [číslo] v obci [obec], [katastrální uzemí], které jsou ve společném jmění žalobců, nejsou zatíženy zástavním právem dle zástavní smlouvy ze dne 11. 9. 1998, dle níž byl vklad práv do katastru nemovitostí povolen rozhodnutím [anonymizována dvě slova] [obec] [číslo jednací] dne 16. 5. 2001.</b> <b>II. Žalovaná je povinna nahradit žalobcům k rukám jejich právního zástupce náklady tohoto řízení ve výši 15 520 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobci se žalobou ze dne 10. 5. 2022 domáhali určení, že nemovité věci uvedené ve výroku tohoto rozsudku nejsou zatíženy zástavním právem. K předmětným nemovitostem je v evidenci katastru nemovitostí zapsáno vlastnické právo k podílu o velikosti ideální ½ na těchto věcech, přičemž se jedná o zástavní právo smluvní, svědčící žalované jakožto zástavní věřitelce. Předmětné zástavní právo vzniklo na základě zástavní smlouvy ze dne 11. 9. 1998 podle níž tehdejší vlastníci těchto nemovitých věcí manželé [příjmení] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], dali tyto nemovitosti do zástavy. Zástavním právem byla zajištěna pohledávka žalované za [právnická osoba], s.r.o., [IČO], sídlem [adresa], dle smlouvy o prodeji části podniku ze dne 5. 8. 1998, když se jednalo o povinnost obligačního dlužníka zaplatit smluvní pokutu ve výši 2 500 000 Kč, nejpozději do 26. 9. 1998. Dlužník zajišťované pohledávky, společnost [právnická osoba] je v likvidaci, přičemž jediný společník, likvidátor a jednatel v téže osobě o existenci závazku neví. Zástavní smlouva byla uzavřena v rámci činnosti správce konkursní podstaty žalované v době, kdy byl na žalovanou prohlášen konkurs. Splatnost zástavním právem zajištěné pohledávky nastala dne 26. 9. 1998 přičemž od uzavření smlouvy nebyla pohledávka nijak vymáhána, nebylo zahájeno soudní ani jiné řízení vůči dlužníku, ani se věřitel nedomáhal zaplacení dluhu, stejně jako nebyly činěny žádné kroky k prodeji zástavy. Žalobci tak mají za to, že došlo jak k promlčení pohledávky žalované na uhrazení smluvní pokuty, tak k promlčení zástavního práva, jakož i k promlčení práva na uspokojení ze zajištění. Toto promlčení žalobci namítali, mají za to, že zástavní právo zaniklo a zápis v katastru nemovitostí tak není v souladu s právním stavem. Po skončení konkursního řízení došlo k vymazání žalované z obchodního rejstříku navzdory tomu, že v tomto řízení nebyla vypořádána všechna práva žalované z obchodního rejstříku, vč. práv k předmětným nemovitostem. Z uvedeného důvodu se žalobci návrhem ze dne 17. 9. 2019 u Krajského soudu v Ostravě domáhaly ochrany svých práv v důsledku čehož byl usnesením č.j. 7Cm 164/2019-76 ze dne 24. 2. 2021 výmaz žalované z veřejného rejstříku zrušen, byla nařízena její likvidace a žalované byl jmenován likvidátor [příjmení] [anonymizována dvě slova] [příjmení] [příjmení]. Likvidátor dopisem ze dne 14. 12. 2021 vyzval žalobce k plnění částky odpovídající smluvní pokutě do likvidační podstaty, na což žalobci reagovali uplatněním námitky promlčení. Jelikož jsou tedy vlastnická práva žalobců nejistá a sporná, je dán naléhavý právní zájem na určení existence či neexistence zástavního práva.

2. Žalovaná ve vyjádření ze dne 28. 6. 2022 uvedla, že skutečnosti tvrzené v žalobě týkající se vzniku zástavního práva, jeho obsahu, stavu evidence v katastru nemovitostí a dále nařízení likvidace žalované a následné korespondence mezi účastníky jsou nesporné. Z uvedeného důvodu označila stejné důkazy jako žalobci. Žalobou uplatněný nárok nicméně neuznává, neboť nemá za to, že by došlo k promlčení zástavního práva, jakož i k promlčení práva na uspokojení ze zajištění jak uvádí žalobci. Nicméně i v případě, že by se zástavní právo promlčelo, má žalovaná za to, že nemůže být žalobě vyhověno, neboť promlčení práva neznamená jeho zánik a nelze tedy určit, že na předmětných nemovitých věcech toto zástavní právo nevázne.

3. Jelikož se s ohledem na shora uvedené stala spornou otázka vznesené námitky promlčení, tedy otázka právní a protože zároveň bylo možné ve věci rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, soud ve smyslu ust. § 115a o. s. ř. k projednání věci samé nenařizoval jednání. S tímto postupem ostatně žalovaná výslovně souhlasila v podání ze dne 28. 6. 2022, žalobci se pak na výzvu soudu k možnosti rozhodnutí věci bez nařízení jednání ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. nevyjádřili a soud tak jejich souhlas s tímto způsobem rozhodnutí věci předpokládal.

4. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že usnesením [název soudu] [anonymizováno] [číslo jednací] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], které nabylo právní moci dne 29. 7. 2004 byl zrušen konkurs na majetek úpadce po splnění rozvrhového usnesení. Konkursní správkyní byla jmenována [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 2. 2021, č.j. 7 Cm 164/2019 – 76, které nabylo právní moci dne 22. 4. 2021rozhodl soud o zrušení zápisu o výmazu žalované z veřejného rejstříku a rozhodl o jejím vstupu do likvidace. Likvidátorem byl jmenován [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [příjmení] [příjmení].

5. Z usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 2. 2021, č.j. 7 Cm 164/2019 – 76, soud zjistil, že zápis o výmazu žalované z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Ostravě pod sp. zn. C [číslo] se zrušuje, a to s likvidací. Likvidátorem byl jmenován [anonymizována tři slova] [příjmení] [příjmení], insolvenční správce. Z odst. 11 a 13 citovaného usnesení soud zjistil, že navrhovatelé (žalobci) jsou vlastníky nemovitostí uvedených ve výroku tohoto rozsudku. Spoluvlastnický podíl ve výši ½ nabyli na základě usnesení soudního exekutora o udělení příklepu ze dne 24. 6. 2015, které nabylo právní moci dne 16. 7. 2015 a zbývající spoluvlastnický podíl ve výši ½ nabyli na základě kupní smlouvy ze dne 5. 5. 2016 s právními účinky ke dni 16. 5. 2016. K podílu ve výši ½ je na těchto nemovitostech v katastru nemovitostí zapsáno zástavní právo pro pohledávku 2 500 000 Kč, a to na základě zástavní smlouvy s ručitelským prohlášením a prohlášením o přistoupení k závazku ze dne 11. 9. 1998 ve prospěch zástavního věřitele [anonymizováno] [jméno] [příjmení] správce konkurzní podstaty [právnická osoba] – [anonymizována dvě slova], společnost s ručením omezením. Tato smlouva byla uzavřena manželi [příjmení] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jako zástavními dlužníky, kteří přistoupili k závazku společnosti [právnická osoba], [IČO] vyplývajícímu ze smlouvy o prodeji podniku ze dne 5. 8. 1998 ve znění dodatku [číslo] ze dne 10. 9. 1998, kdy se zástavní dlužníci zavázali, že v případě nezaplacení kupní ceny společností [právnická osoba] uhradí za tuto společnost zástavnímu věřiteli smluvní pokutu v plné výši. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 7. 8. 2018, č.j. 55 Cm 149/2018-10 byla společnost [právnická osoba], zrušena s likvidací ke dni 8. 9. 2018 a likvidátorem byl jmenován [jméno] [příjmení]. Na [právnická osoba] byl konkurz prohlášen dne 24. 10. 1997, zrušen byl rozhodnutím ze dne 10. 6. 2004, které nabylo právní moci dne 29. 7. 2004. Dne 10. 5. 2006 bylo vydáno usnesení o zproštění funkce správce konkurzní podstaty [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Společnost [anonymizováno] byla vymazána z obchodního rejstříku dne 27. 7. 2005. K datu výmazu společnosti, tj. k 27. 7. 2005 byl jednatelem a jediným společníkem společnosti zapsán [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], dalšími jednateli byli [příjmení] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení]. V průběhu konkurzu nebyla zpeněžena (zpeněžována) pohledávka za dlužníky Ing. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] z titulu jejich přistoupení k závazku [právnická osoba] s.r.o., nebyla zpeněžena (zpeněžována) práva plynoucí ze zástavní smlouvy uzavřené dne 11. 9. 1998, eventuálně postupována, nebyla uhrazena pohledávka z titulu smluvní pokuty a předmětné zástavní právo svědčí žalované a vzhledem k pravomocně ukončenému konkurzu není soud oprávněn v daném řízení rozhodovat o vypořádání aktiv v konkurzu či v jiných případech.

6. Ze zástavní smlouvy s ručitelským prohlášením a prohlášením o přistoupení k závazku ze dne 11. 9. 1998 č. V2 [číslo] soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřela [anonymizováno] [jméno] [příjmení] správkyně konkursní podstaty [právnická osoba] – [právnická osoba], jako zástavní věřitelka s manžely [příjmení] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jako zástavními dlužníky. V čl. I se uvádí, že dne 10. 9. 1998 uzavřela společnost [právnická osoba] se sídlem [adresa], [IČO] dodatek [číslo] ke smlouvě o prodeji části podniku ze dne 5. 8. 1998. Vzhledem k nezaplacení kupní ceny byl termín splatnosti prodloužen do 25. 9. 1998. Pro případ nezaplacení kupní ceny byla sjednána smluvní pokuta ve výši 2,5 mil. Kč, která je splatná dnem 26. 9. 1998. Zástavní dlužníci ve smlouvě prohlásili, že přistupují k závazku společnosti [právnická osoba] a v případě nesplnění závazku ze strany této společnosti stanovené dodatkem smlouvy ze dne 10. 9. 1998 uhradí za tuto společnost zástavnímu věřiteli smluvní pokutu v plné výši. Toto prohlášení je považováno i za prohlášení ručitelské. V čl. III se dále uvádí, že dlužníci dávají do zástavy zástavnímu věřiteli nemovitosti uvedené v čl. II, tj. nemovitosti uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku, jejichž spoluvlastníky zástavní dlužníci byli, a to pro zajištění pohledávky věřitele ve výši 2 500 000 Kč splatné dne 26. 9. 1998 Kč. Pokud by [právnická osoba], s.r.o. nesplnila řádně svůj závazek a neuhradila smluvní pokutu a tuto smluvní pokutu nejpozději do 26. 9. 1998 neuhradili ani zástavní dlužníci, zmocnili zástavní dlužníci zástavní věřitelku ke vkladu zástavní smlouvy do katastru nemovitostí. Zástavní dlužníci současně zmocnili zástavní věřitelku k přímému prodeji zástavy.

7. Z návrhu na vklad ze dne 27. 10. 1998 soud zjistil, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení], správkyně konkursní podstaty [právnická osoba] – [právnická osoba] učinila u Katastrálního úřadu [obec] návrh na vklad zástavního práva podle zástavní smlouvy ze dne 11. 9. 1998. Návrh tak zněl na vklad omezení vlastnického práva ve smyslu zřízení zástavního práva pro pohledávku 2 500 000 Kč pro věřitele [anonymizováno] [jméno] [příjmení] – správkyni konkursní podstaty žalované.

8. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 27. 4. 2022 soud zjistil, že k parcele parc. [číslo] zapsaným na [list vlastnictví] pro [územní celek], k. ú. [obec], nacházejícími se spolu s jinými nemovitostmi ve společném jmění manželů [celé jméno žalobce] a [jméno] [příjmení] bylo zřízeno zástavní právo s oprávněním pro [anonymizováno] [jméno] [příjmení], správkyni konkursní podstaty [právnická osoba] – [právnická osoba], a to na základě smlouvy č. V2 [číslo] ze dne 11. 9. 1998 s účinky vkladu ke dni 11. 11. 1998. Soud dále zjistil, že nabývacím titulem pro zápis vlastnického práva se stalo usnesení soudního exekutora o udělení příklepu ze dne 24. 6. 2015 s právní mocí ke dni 16. 7. 2015. Právní účinky zápisu nastaly k 6. 8. 2015. V katastru jsou dále evidovány tři kupní smlouvy, a to ze dne 30. 12. 2015, ze dne 5. 5. 2016 a ze dne 26. 7. 2018.

9. Z výzvy insolvenčního správce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 14. 12. 2021 soud zjistil, že jmenovaný správce, jakožto likvidátor společnosti [příjmení] – [právnická osoba], vyzval žalobce jakožto zástavní dlužníky k úhradě pohledávky likvidované společnosti ve výši 2 500 000 Kč z titulu zástavní smlouvy s ručitelským prohlášením a prohlášením o přistoupení k závazku uzavřené dne 11. 9. 1998 uzavřené mezi tehdejší správkyní konkursní podstaty a panem [jméno] [příjmení] a paní [jméno] [příjmení], která je zajištěna zástavním právem k nemovitému majetku ve vlastnictví žalobců – ideální jedné polovině pozemků p. [číslo] [parcelní číslo]. Tento podíl na nemovitém majetku nabili žalobci na základě kupní smlouvy od [jméno] [příjmení] ze dne 5. 5. 2016, spolu se zástavním právem na něm váznoucím.

10. Z reakce právního zástupce žalobců na výzvu žalované uvedené v bodě 9 tohoto rozsudku ze dne 23. 12. 2021 soud zjistil, že žalobci uplatnili vůči nároku žalované námitku promlčení, a to jak promlčení zajišťované pohledávky, tak právo na uspokojení ze zajištění, tak i promlčení zástavního práva, jakožto práva akcesorického. S ohledem na tuto skutečnost požádali žalobci o vystavení potvrzení o zániku zástavního práva.

11. Z vyjádření [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 3. 4. 2022 soud zjistil, že likvidátor žalované uvedl, že požadované potvrzení nemůže vydat s ohledem na své postavení likvidátora a odkázal žalobce stran případného výmazu zástavního práva na soud s žalobou na učení neexistence zástavního práva.

12. Po skutkové stránce dospěl soud ke zjištěním, která se shodují se skutkovými zjištěními účastníků, která nejsou v rozporu, a proto lze pro zjednodušení odkázat na bod 1 a 2 tohoto rozsudku. Jedinou spornou otázkou, která mezi stranami zůstává, je otázka oprávněnosti vznesené námitky promlčení zástavního práva, nicméně posouzení této otázky náleží soudu, neboť se jedná o otázku právní.

13. Po právní stránce soud hodnotil věc následovně.

14. Dle § 3073 o. z. práva ze zajištění závazku vzniklá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, byť byla zřízena i jako práva věcná, se posuzují až do svého zániku podle dosavadních právních předpisů. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

15. Dle § 100 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“) se právo promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat. Dle odst. 2 platí, že se promlčují všechna práva majetková s výjimkou práva vlastnického. Tím není dotčeno ustanovení § 105. Zástavní práva se nepromlčují dříve, než zajištěná pohledávka.

16. Dle § 101 obč. zák. pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé.

17. Soud se předně zabýval otázkou aktivní i pasivní věcné legitimace účastníků a dospěl k závěru, že tato je v obou případech nepochybně dána. V případě žalobců vyplývá dostatečně z výpisu z katastru nemovitostí, stejně jako v případě žalované, v jejímž případě se pasivní legitimace opírá i o samotnou zástavní smlouvu s ručitelským prohlášením a prohlášením o přistoupení k závazku ze dne 11. 9. 1998 včetně návrhu na vklad.

18. Soud se dále zabýval otázkou existence naléhavého právního zájmu, jakožto nezbytné náležitosti určovací žaloby. I v tomto případě dospěl soud k závěru, že naléhavý právní zájem žalobců je dán, neboť je dostatečně odůvodněn nesouladem mezi stavem zápisu v katastru nemovitostí a stavem skutečným v případě, že soud dospěje k závěru o zániku zástavního práva k předmětným nemovitostem z důvodu promlčení pohledávky žalované, viz rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 21. 12. 2010, sp. zn. 21 Cdo 2185/2009.

19. Ve shora citovaném rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 21. 12. 2010, sp. zn. 21 Cdo 2185/2009 se uvádí, že:„ jestliže zástavní věřitel neuplatnil právo (nárok) na uspokojení zajištěné pohledávky (části pohledávky nebo příslušenství) z výtěžku zpeněžení zástavy včas a jestliže se zástavní dlužník dovolal promlčení zástavního práva, má to mimo jiné za následek, že zástavní věřitel se nemůže úspěšně domoci ani zpeněžení zástavy, ani uspokojení pohledávky z výtěžku zpeněžení zástavy. I když promlčené právo přetrvává - obecně vzato - jako tzv. naturální obligace, nelze takový závěr bez dalšího vztáhnout také na zástavní právo. Namítnul-li zástavní dlužník důvodně promlčení zástavního práva, nelze tu úspěšně dovozovat tzv. naturální obligaci spočívající v možnosti uspokojení zajištěné pohledávky z výtěžku zpeněžení zástavy, neboť zpeněžení zástavy na návrh zástavního věřitele tu již nemůže být provedeno a dobrovolné splnění práva (nároku) na uspokojení zajištěné pohledávky z výtěžku zpeněžení zástavy zástavním dlužníkem není pojmově možné; k přijetí promlčeného dluhu tedy v tomto případě, na rozdíl od závazkových právních vztahů, už z povahy věci nemůže dojít. Zástavní dlužník se může bránit proti právu zástavního věřitele na uspokojení zajištěné pohledávky z výtěžku zpeněžení zástavy nejen (zákonem předepsanou) obranou proti návrhu zástavního věřitele na zpeněžení zástavy, ale také prostřednictvím žaloby o určení, že tu zástavní právo není (např. určením, že věc není zatížena zástavním právem), je-li na takovém určení naléhavý právní zájem (§ 80 písm. c) o.s.ř.). Došlo-li k promlčení zástavního práva, může se zástavní dlužník nepochybně dovolat promlčení při každé (zákonem poskytnuté) obraně proti výkonu práva (nároku) zástavního věřitele na uspokojení zajištěné pohledávky z výtěžku zpeněžení zástavy, tedy rovněž v řízení, zahájeném podáním žaloby o určení, že tu zástavní právo není.“ 20. Obdobně se k věci staví i rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24. 4. 2012, sp. zn. 21 Cdo 78/2011, v němž se mj, uvádí, že„ zástavní právo je právem, které podléhá promlčení, neboť nejde o majetkové právo, které by bylo - na rozdíl od vlastnického práva - z možnosti promlčení vyloučeno, i když má také věcněprávní povahu (srov. též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2007, sp. zn. 21 Cdo 1918/2005, který byl uveřejněn pod č. 95 v časopise Soudní judikatura, ročník 2007). Promlčecí doba zástavního práva je tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé (tj. ode dne, kdy vzniklo právo na uspokojení zajištěné pohledávky ze zástavy) (§ 101 občanského zákoníku). Bylo-li však zástavní právo přiznáno pravomocným rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu, promlčuje se za deset let ode dne, kdy mělo být podle rozhodnutí plněno (§ 110 odst. 1 věta první občanského zákoníku); v případě, že zástavní právo bylo zástavním dlužníkem písemně uznáno co do důvodu a výše, promlčuje se za deset let ode dne, kdy k uznání došlo, nebo, byla-li v uznání uvedena lhůta k plnění, od uplynutí této lhůty (§ 110 odst. 1 věta druhá občanského zákoníku). Promlčení zástavního práva se podle ustálené judikatury soudů řídí občanským zákoníkem a dalšími předpisy občanského práva, i když jím byla zajištěna pohledávka ze smlouvy o úvěru nebo z jiného obchodního závazkového vztahu (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 2. 2007, č.j. 21 Cdo 681, [číslo], který byl uveřejněn pod [číslo] v časopise Soudní judikatura, roč. 2007).“ 21. Na základě shora uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že žaloba je oprávněná a námitka promlčení pohledávky žalované na uhrazení smluvní pokuty, námitka promlčení zástavního práva, jakož i promlčení práva na uspokojení ze zajištění jsou důvodné. Ze shora uvedených skutečností, mezi stranami ostatně nesporných, vyplývá, že zástavní právo vzniklo na základě zástavní smlouvy s ručitelským prohlášením a prohlášením o přistoupení k závazku ze dne 11. 9. 1998. Na základě této smlouvy, uzavřené mezi tehdejšími vlastníky předmětných nemovitostí tj. [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a jeho manželkou [jméno] [příjmení] na straně jedné a správkyní konkursní podstaty žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] na straně druhé, došlo k zajištění pohledávky žalované za společností [právnická osoba], stran povinnosti obligačního dlužníka uhradit smluvní pokutu ve výši 2 500 000 Kč, a to nejpozději do 26. 9. 1998. Zástavní právo bylo zřízeno v době, kdy na žalovanou byl prohlášen konkurs, tedy po 24. 10. 1997 (viz veřejně dostupné údaje z obchodního rejstříku, jakož i shora uvedený rozsudek Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 7 Cm 164/2019) a tato zástavní smlouva byla uzavřena v rámci činnosti správkyně konkursní podstaty žalované. Z návrhu na vklad zástavního práva, jakož i výpisu z katastru nemovitostí je nepochybné, že k zápisu zástavního práva do veřejného seznamu došlo s účinností vkladu ke dni 11. 9. 1998. Splatnost pohledávky zajištěné zástavním právem nastala dne 26. 9. 1998. Z informací obsažených v rozsudku Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 7 Cm 164/2019 je zřejmé, že od uzavření zástavní smlouvy, ani v průběhu konkurzu nebyla zpeněžena (zpeněžována) pohledávka za dlužníky [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] z titulu jejich přistoupení k závazku [právnická osoba] s.r.o., nebyla zpeněžena (zpeněžována) práva plynoucí ze zástavní smlouvy uzavřené dne 11. 9. 1998, eventuálně postupována, nebyla uhrazena ani pohledávka z titulu smluvní pokuty. Tyto skutečnosti ostatně žalovaná opět učinila nespornými, stejně jako nijak nerozporovala, že k žádosti o plnění z její strany vůči žalobcům došlo až dopisem ze dne 14. 12. 2021.

22. Jelikož v souzené věci zástavní právo nebylo přiznáno pravomocným rozhodnutím soudu či jiného orgánu (rozhodnutí katastrálního úřadu o povolení vkladu zástavního práva do katastru nemovitostí není takovým rozhodnutím) a jelikož nebylo zástavním dlužníkem písemně uznáno co do důvodu a výše, došlo k promlčení zástavního práva marným uplynutím obecné tříleté promlčecí doby běžící ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé, tj. ode dne kdy vzniklo právo na uspokojení zajištěné pohledávky ze zástavy.

23. K právním účinkům vkladu zápisu zástavního práva do veřejného seznamu došlo dne 11. 9. 1998, splatnost pohledávky pak nastala 26. 9. 1998. Z rozsudku Krajského soudu v Ostravě č.j. 7 Cm 164/2019 – 79, je zřejmé, že zajištěná pohledávka nebyla nijak vymáhána, postupována, nebylo zahájeno soudní ani jiné řízení proti dlužníku, ani se věřitel nijak nedomáhal zaplacení dluhu ani neučinil kroky směřující k prodeji zástavy. S ohledem na tyto skutečnosti je pak dopis žalované ze dne 14. 12. 2021, kterým se likvidátor žalované domáhal po žalobcích plnění ze zástavní smlouvy, nutné považovat za uplatněný až po uplynutí zákonem stanovené promlčecí doby, která uplynula s ohledem na splatnost samotné pohledávky nejpozději dne 27. 9. 2001 (první den, kdy mohlo být právo vykonáno poprvé, resp. kdy vzniklo právo na spokojení zajištěné pohledávky, bylo dne 27. 9. 1998). Konkursní řízení žalované přitom skončilo zrušením konkursu na majetek úpadce po splnění rozvrhového usnesení usnesením Krajského soudu v Ostravě č.j. 13 K 40/94 – 182 ze dne 10. 6. 2004, které nabylo právní moci dne 29. 7. 2004. Námitka promlčení byla tedy ze strany žalobců vznesena nepochybně důvodně, neboť došlo k promlčení zajišťované pohledávky a v souvislosti s tím i práva na uspokojení ze zajištění i promlčení zástavního práva a soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

24. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. svědčí procesně zcela úspěšným žalobcům vůči žalované právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení tvoří jednak soudní poplatek 5 000 Kč a dále náklady právního zastoupení. Tyto byly určeny dle vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, ve znění účinném ke dni učinění jednotlivých úkonů právní služby (dále jen„ AT“), a to konkrétně ve znění od 1. 7. 2014. Jde o odměnu advokáta za dva úkony právní služby, kdy jeden úkon činí dle § 9 odst. 4) písm. b) AT ve smyslu § 7 bod 5 AT dohromady 3 100 Kč (1 500 Kč + (40 x 40 Kč)), resp. s ohledem na znění § 12 odst. 4 AT náleží advokátovi za zastupování dvou a více osob v tomtéž řízení sazba mimosmluvní odměny snížená o 20%, tedy 2 480 Kč (3 100 x 0,8) celkem tedy 4 960 Kč za osobu, tedy celkem 9 920 Kč (4 960 x 2), a to za přípravu a převzetí zastoupení a sepis žaloby (§ 11 odst. 1 písm. a), d) AT). Žalobce má dále nárok na náhradu hotových výdajů spojených s každým ze 2 úkonů – vždy po 300 Kč (§ 13 odst. 4 AT), tj. celkem 600 Kč. Žalobci náhradu za DPH nepožadovali. Náhrada nákladů řízení za zastoupení advokátem tak činí celkem 15 520 Kč (5 000 + 9 920 + 600). Tyto náklady je žalovaná povinna nahradit žalobcům k rukám jejich zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).